Dominanta Ostravy Nová radnice byla zapsána mezi národní kulturní památky. Město díky tomu oficiálně získává další velmi významný turistický cíl, kterému zápis dodává na prestiži. Dodnes jde o největší a nejvyšší radnici v celé zemi.
1. červenec 2024 je pro Novou radnici v Ostravě významným milníkem. 94 let po svém slavnostním otevření byla zapsána na seznam národních kulturních památek. Na návrh ministerstva kultury to schválila vláda České republiky. Jde o jednu z nejlépe dochovaných staveb.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: "To, že jsme se dostali na seznam národních kulturních památek jednak znamená zvýšení prestiže samotné stavby, ale také nám to otevře možnosti čerpání dotací, kdybychom chtěli tu budovu někdy rekonstruovat, což dříve nebo později určitě nastane."
Nová radnice byla vybudována v letech 1925–1930 podle společného projektu architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval Karel Kotas. Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun, což byl celý rozpočet města.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy: "Václav Hynek Mach je autorem těch obrovských bronzových soch, které jsou na průčelí budovy. Jsou to alegorické sochy toho, co tehdy nějak symbolizovalo Ostravu - hornictví, hutnictví, věda a obchod."
Budova je dodnes největší rozlohou, ale i díky 86 metrové věži i nejvyšší radnicí v celé zemi. V interiéru je zajímavou technickou památkou funkční výtah paternoster, zprovozněný v roce 1928. Díky zápisu mezi národní kulturní památky může město čerpat na opravy dotace od státu.
---
Zastupitelstvo Ostravy se napříč politickým spektrem shodlo, že Baník potřebuje nový fotbalový stadion na Bazalech. Bylo schváleno memorandum, které deklaruje další konkrétní kroky k přípravě projektu. Stavba by měla být zahájena za 3 roky.
Nedávno jsme vás seznámili s výsledky studie, která prokázala, že Baník Ostrava se může vrátit na Bazaly. Hned na nejbližším zasedání pak zastupitelé schválili pětistranné memorandum k výstavbě nového fotbalového stadionu.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Schválili jsme memorandum mezi subjekty, které mají zájem na tom, aby se rekonstruoval stadion na Bazalech. Jde o město Ostrava, Baník Ostrava, Vítkovice Arénu, FAČR a fotbalovou akademií. To jsou subjekty, které by na tom stadionu měly výhledově fungovat."
V nejbližších dnech vznikne pracovní skupina, která začne připravovat projekt a chystat se bude i architektonická soutěž na podobu nového stadionu, která by měla být vyhlášena ještě v letošním roce. Stadion by měl být pro asi 17 tisíc diváků s tím, že stávající tréninková hřiště zůstanou zachována.
Václav Brabec, majitel klubu FC Baník Ostrava: "Mě to potěšilo. V mém životě jsou sice zásadnější věci, ale myšlenka, že by se Baník vrátil domů na Bazaly, je na prvním místě."
Městský stadion ve Vítkovicích by měl po odchodu fotbalistů sloužit pro vrcholovou atletiku. Nové Bazaly by měly vyjít na asi 1,7 mld. korun. Výstavba by měla začít v roce 2027.
---
Ostrava je zeleným městem na čemž má významný podíl jírovec, který je jedním z nejčastějších stromů v parcích. Bohužel se ale často stává potravou klíněnky, která dokáží zdecimovat celé stromy. V Ostravě si ale tyto housenky nepochutnají. Kaštany jsou totiž ošetřeny injektáží.
Městská zeleň pokrývá v Ostravě pětinu území, což z ní dělí jedno z nejzelenějších měst v celé zemi. 90 procent obyvatel to má k nejbližšímu parku nebo lesíku do 300 metrů. O zeleň je ale nutné se starat, protože například klíněnka jírovcová dokáže zlikvidovat i stoletý kaštan. V Ostravě se proto provádí pravidelné injektáže.
Václav Drhlík, arborista: "Při té injektáže vlastně vpravíme tu účinnou látku dovnitř do stromu. Transpiračním proudem se pak rozvede až do listů, kde ta housenka zahyne a nereprodukuje se dále."
Do srpna letošního roku bude ošetřeno přes dva tisíce jírovců maďalů, což vyjde na téměř 3 miliony korun. Práce navazují na předchozí injektáže. Poprvé byly v Ostravě touto metodou stromy ošetřeny v roce 2017.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Abychom o vzácnou zeleň nepřicházeli, dochází k plošnému boji po celém území Ostravy boji s tímto škůdcem, který požírá listí a tím zhoršuje jeho vitalitu."
Nejvíc stromů bude letos ošetřeno v Moravské Ostravě a Přívozu (589), Slezské Ostravě (400), Jihu (370) a v Porubě (259). V uplynulých létech ošetřeno 3321 jírovců. Díky ošetření dojde k prodloužení mezidobí jednotlivých injektáží na interval v rozmezí tří až pěti let.
---
Dominanta Ostravy Nová radnice byla zapsána mezi národní kulturní památky. Město díky tomu oficiálně získává další velmi významný turistický cíl, kterému zápis dodává na prestiži. Dodnes jde o největší a nejvyšší radnici v celé zemi.
1. červenec 2024 je pro Novou radnici v Ostravě významným milníkem. 94 let po svém slavnostním otevření byla zapsána na seznam národních kulturních památek. Na návrh ministerstva kultury to schválila vláda České republiky. Jde o jednu z nejlépe dochovaných staveb.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: "To, že jsme se dostali na seznam národních kulturních památek jednak znamená zvýšení prestiže samotné stavby, ale také nám to otevře možnosti čerpání dotací, kdybychom chtěli tu budovu někdy rekonstruovat, což dříve nebo později určitě nastane."
Nová radnice byla vybudována v letech 1925–1930 podle společného projektu architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval Karel Kotas. Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun, což byl celý rozpočet města.
Jozef Šerka, historik, Archiv města Ostravy: "Václav Hynek Mach je autorem těch obrovských bronzových soch, které jsou na průčelí budovy. Jsou to alegorické sochy toho, co tehdy nějak symbolizovalo Ostravu - hornictví, hutnictví, věda a obchod."
Budova je dodnes největší rozlohou, ale i díky 86 metrové věži i nejvyšší radnicí v celé zemi. V interiéru je zajímavou technickou památkou funkční výtah paternoster, zprovozněný v roce 1928. Díky zápisu mezi národní kulturní památky může město čerpat na opravy dotace od státu.
---
Zastupitelstvo Ostravy se napříč politickým spektrem shodlo, že Baník potřebuje nový fotbalový stadion na Bazalech. Bylo schváleno memorandum, které deklaruje další konkrétní kroky k přípravě projektu. Stavba by měla být zahájena za 3 roky.
Nedávno jsme vás seznámili s výsledky studie, která prokázala, že Baník Ostrava se může vrátit na Bazaly. Hned na nejbližším zasedání pak zastupitelé schválili pětistranné memorandum k výstavbě nového fotbalového stadionu.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Schválili jsme memorandum mezi subjekty, které mají zájem na tom, aby se rekonstruoval stadion na Bazalech. Jde o město Ostrava, Baník Ostrava, Vítkovice Arénu, FAČR a fotbalovou akademií. To jsou subjekty, které by na tom stadionu měly výhledově fungovat."
V nejbližších dnech vznikne pracovní skupina, která začne připravovat projekt a chystat se bude i architektonická soutěž na podobu nového stadionu, která by měla být vyhlášena ještě v letošním roce. Stadion by měl být pro asi 17 tisíc diváků s tím, že stávající tréninková hřiště zůstanou zachována.
Václav Brabec, majitel klubu FC Baník Ostrava: "Mě to potěšilo. V mém životě jsou sice zásadnější věci, ale myšlenka, že by se Baník vrátil domů na Bazaly, je na prvním místě."
Městský stadion ve Vítkovicích by měl po odchodu fotbalistů sloužit pro vrcholovou atletiku. Nové Bazaly by měly vyjít na asi 1,7 mld. korun. Výstavba by měla začít v roce 2027.
---
Ostrava je zeleným městem na čemž má významný podíl jírovec, který je jedním z nejčastějších stromů v parcích. Bohužel se ale často stává potravou klíněnky, která dokáží zdecimovat celé stromy. V Ostravě si ale tyto housenky nepochutnají. Kaštany jsou totiž ošetřeny injektáží.
Městská zeleň pokrývá v Ostravě pětinu území, což z ní dělí jedno z nejzelenějších měst v celé zemi. 90 procent obyvatel to má k nejbližšímu parku nebo lesíku do 300 metrů. O zeleň je ale nutné se starat, protože například klíněnka jírovcová dokáže zlikvidovat i stoletý kaštan. V Ostravě se proto provádí pravidelné injektáže.
Václav Drhlík, arborista: "Při té injektáže vlastně vpravíme tu účinnou látku dovnitř do stromu. Transpiračním proudem se pak rozvede až do listů, kde ta housenka zahyne a nereprodukuje se dále."
Do srpna letošního roku bude ošetřeno přes dva tisíce jírovců maďalů, což vyjde na téměř 3 miliony korun. Práce navazují na předchozí injektáže. Poprvé byly v Ostravě touto metodou stromy ošetřeny v roce 2017.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Abychom o vzácnou zeleň nepřicházeli, dochází k plošnému boji po celém území Ostravy boji s tímto škůdcem, který požírá listí a tím zhoršuje jeho vitalitu."
Nejvíc stromů bude letos ošetřeno v Moravské Ostravě a Přívozu (589), Slezské Ostravě (400), Jihu (370) a v Porubě (259). V uplynulých létech ošetřeno 3321 jírovců. Díky ošetření dojde k prodloužení mezidobí jednotlivých injektáží na interval v rozmezí tří až pěti let.
---
