Ostravské minuty | Pořady

Mimořádná zpráva:
Načítám...

Přehled zpráv

  • Načítám...
Ostravské minuty

Ostravské minuty

  • Zpravodajství z Ostravy od reportéra Tomáše Kořistky a kameramana Tomáše Trávníka
  • Projekt "100 statečných" zlepší kondici zaměstnanců DPO
  • Sportovci mohou pomoci geriatrii MNO získat přístroj
  • Vzácná pečeť se po desetiletích ukázala veřejnosti

Textový přepis videa

Projekt "100 statečných" zlepší kondici zaměstnanců DPO

Snížením nemocnosti a zlepšením psychické pohody zaměstnanců se pod vedením Lékařské fakulty Ostravské univerzity zabývá Dopravní podnik Ostrava. Výsledky unikátního projektu „100 statečných“ se ale dotknou i ostatních účastníků silničního provozu a mohou být inspirací taky dalším profesím.

Někteří z diváků možná pana Romana poznají. Už jedenáct let pracuje v Dopravním podniku Ostrava jako řidič autobusu. Jako jeden ze stovky vybraných zaměstnanců se účastní pilotního projektu "100 statečných", který mu na základě dat nabídne konkrétní zdravotní péči.

Roman Strnad, zaměstnanec Dopravního podniku Ostrava: "Jakmile jsem viděl tuto nabídku, šáhl jsem po tom, protože jsem viděl velký potenciál dozvědět se o svém zdraví, které by dnes mělo být na prvním místě u každého z nás."

Ludmila Kadrnková, zaměstnanec Dopravního podniku Ostrava: "Mám za sebou právě ty krevní odběry, mám za sebou i vyšetření InBody. Na základě těch výsledků předpokládám, že dostanu nějaká odborná doporučení."

Dopravní podnik Ostrava je průkopníkem projektu. Zaměstnancům má díky prevenci přinést lepší zdraví, kondici i vyšší kvalitu života. Cestujícím pak přinese vyšší komfort a bezpečí.

Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Jenom to vědomí, že řídí ten vůz, tu tramvaj, řidič nebo řidička, která je v kondici, která se cítí dobře, tak určitě preferuje a může ho to naplňovat větší důvěrou."

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: "Epidemiologové s kritickou infrastrukturou velmi úzce spolupracovali už za covidu a skutečně to neovlivňuje jen ty, kteří cestují hromadnou dopravou. Kdyby hromadná doprava zkolabovala kvůli vysoké nemocnosti zaměstnanců, tak se to projeví samozřejmě i na těch, kteří hromadnou dopravou vůbec nejezdí, protože by ulice vypadaly úplně jinak."

Dopravní podnik spustil projekt v září a potrvá dvanáct měsíců. V budoucnu by mohl být inspirací také pro další zaměstnavatele nejen v Moravskoslezském kraji.

---

Sportovci mohou pomoci geriatrii MNO získat přístroj

Každý krok nebo kilometr na kole může pomoci seniorům z Městské nemocnice Ostrava vrátit se do běžného života. Nemocnice se zapojila do projektu Pomáhej pohybem a chce získat 150 tisíc korun na speciální rehabilitační přístroj. Přispět přitom může úplně každý, kdo se rád hýbe.

Geriatrické oddělení Městské nemocnice Ostrava má 21 lůžek a stará se především o starší pacienty, kteří potřebují delší doléčení po vážné nemoci nebo operaci. Často jde o seniory, kteří už před hospitalizací měli zdravotní problémy a pobyt na lůžku jejich kondici ještě zhoršil. Cílem lékařů je proto nejen pacienty vyléčit, ale také je co nejdříve vrátit do běžného života.

Rostislav Sojka, primář geriatrie MNO: „Rehabilitace těch seniorů je hodně důležitá, protože jak jsem říkal, ti senioři jsou křehcí a stačí kolikrát i jeden den, když ulehnou na lůžko a už se tam rozvíjí takový imobilizační syndrom, znamená, že oni zůstanou ležet a nejsou schopni sami už se postavit. A my se snažíme je co nejdříve mobilizovat, snažíme se je postavit na nohy a rozchodit, aby mohli v domácím prostředí být aspoň částečně soběstační.“

Kromě fyzioterapeutů a ergoterapeutů pomáhají pacientům také nejrůznější doplňkové aktivity. Oblíbená je například canisterapie se psy nebo nově také felinoterapie s kočkami. Senioři pravidelně procvičují i paměť a další schopnosti.

Monika Tobolová, staniční sestra geriatrie MNO: „S pacienty probíhá nejenom rehabilitace s pomocí našich fyzioterapeutů a ergoterapeutů, ale pomáhá nám k rehabilitaci nebo spíše návratu seniora zpátky domů. Nám pomáhá canisterapie, která je tady velmi úspěšná, nově felinoterapie s felinoterapeutickou kočkou. Máme tady kognitivní trénink, který se tady dělá každý den.“

ANKETA, pacienti: „Baví mě to všechno. Když já to potřebuju, tak mě to baví všechno. A jsou tady hodný sestřičky, vynikající.“

Možnosti rehabilitace by nyní měl rozšířit speciální pohybový trenažér za přibližně 170 tisíc korun. Dokáže procvičovat ruce i nohy a díky motoru pomůže také pacientům, kteří zatím nemají dostatek síly na samostatný pohyb.

Monika Tobolová, staniční sestra geriatrie MNO: „Je to v podstatě takový rotoped, ke kterému se dá přijet buď s invalidním vozíčkem, nebo pacient sedí na židli, má šlapky na nohy, má držátka na ruce a pacient může cvičit buď pouze nohy, nebo pouze ruce, jako by šlapal na kole, nebo obojí současně.“

Na pořízení přístroje chce nemocnice získat 150 tisíc korun prostřednictvím Nadace ČEZ. Pomoci může veřejnost v aplikaci EPP – Pomáhej pohybem, která sportovní aktivity převádí na body. Podobnou výzvu už nemocnice úspěšně vyzkoušela.

Michal Mariánek, náměstek primátora Ostravy: „My s tím máme velmi dobré zkušenosti. Spustili jsme to už vloni a my jsme snad tu požadovanou částku vybrali během jednoho dne. Byli jsme hrozně překvapeni, takže uvidíme, jak to proběhne letos.“

Výzva odstartovala 9. listopadu a potrvá nejdéle měsíc, pokud se potřebná částka nevybere dříve. Stačí si stáhnout bezplatnou aplikaci, vybrat projekt ostravské geriatrie a nasbírané body mu věnovat. Zbytek ceny přístroje uhradí nemocnice ze svého.

---

Vzácná pečeť se po desetiletích ukázala veřejnosti

Ostravský koník slaví šestisté narozeniny. Přesně tolik let uplynulo od vzniku nejstarší dochované městské pečeti, která je přivěšena ke středověké listině. Její originál, který je jinak pečlivě ukrytý v trezoru, mohli lidé výjimečně spatřit v Archivu města Ostravy.

Na první pohled nenápadný kus pergamenu s přivěšenou pečetí. Pro Ostravu má ale mimořádnou historickou hodnotu. Právě na této šest set let staré listině se totiž dochovalo nejstarší známé vyobrazení ostravského koníka. Symbolu, který město používá dodnes a jehož původ je stále zahalen tajemstvím.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Tak těch možností, jako proč je ve znaku koník je povícero. Ony jsou, ty pověsti jsou různě zpracovány. Mimo jiné je to tedy, je to teda ta nejznámější asi pověst, že vlastně ten kůň pomohl zachránit město při obléhání před nepřáteli. A právě to, že nikdy není úplně jasné, kdo byl ten nepřítel, tak my nejsme schopni přesně verifikovat, které období je to, kdy ten kůň se dostane do toho znaku.“

Samotná listina je vlastně dlužním úpisem. Ostravský měšťan půjčil dvěma šlechticům padesát kop pražských grošů a ti mu za půjčku ručili majetkem v Čertově Lhotce, dnešních Mariánských Horách. Na dokumentu jsou také jména tehdejšího purkmistra, fojta a radních, kteří dokument potvrdili městskou pečetí. Podle primátora Richarda Vereše, který je vystudovaným právníkem, se za šest století principy uzavírání smluv příliš nezměnily.

Richard Vereš (ANO) primátor Ostravy: „Ale samozřejmě z hlediska právních dějin je to velmi zajímavá listina a je vlastně zajímavé sledovat, že i po šestistech letech se to právní prostředí chová zcela stejně. To znamená, stále se sepisují smlouvy, stále tady máme ne už dneska pečetě voskové, ale pečetě elektronické, takže vlastně vše funguje v těch kolejích už stovky let a je to opravdu fascinující se na to podívat i tak, co zpátky do historie.“

Listina se dochovala v městských písemnostech a od roku 1923 je součástí archivu. Patří mezi jeho nejcennější dokumenty a veřejnost ji v originále neviděla mnoho desetiletí. Běžně je uložena v trezoru, kde má zajištěné speciální podmínky. Škodí jí totiž nejen změny teploty a vlhkosti, ale také světlo.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Kdybychom je nechali týden vystavenou, tak bychom museli zřídit specializované, klimatizované vitríny. Na to nejsme zařízení, protože tam už by opravdu hrozilo to poškození. Už jsem hovořila tady o světelné paměti všichni, všechné tělesa, včetně lidí máme světelnou paměť. Takže to, kolikrát je ta listina vystavená, ať už umělému nebo přirozenému světlu, kolik luxů napříjíma za tu svou existenci se tam vždycky otiskne.“

Originál si tak mohli zájemci prohlédnout pouze v den šestistého výročí. Poté se listina opět vrátila do archivního trezoru. Kdy ji veřejnost uvidí znovu, zatím není jasné.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Ostravské minuty
16. listopadu 2026, 17:45

Projekt "100 statečných" zlepší kondici zaměstnanců DPO

Snížením nemocnosti a zlepšením psychické pohody zaměstnanců se pod vedením Lékařské fakulty Ostravské univerzity zabývá Dopravní podnik Ostrava. Výsledky unikátního projektu „100 statečných“ se ale dotknou i ostatních účastníků silničního provozu a mohou být inspirací taky dalším profesím.

Někteří z diváků možná pana Romana poznají. Už jedenáct let pracuje v Dopravním podniku Ostrava jako řidič autobusu. Jako jeden ze stovky vybraných zaměstnanců se účastní pilotního projektu "100 statečných", který mu na základě dat nabídne konkrétní zdravotní péči.

Roman Strnad, zaměstnanec Dopravního podniku Ostrava: "Jakmile jsem viděl tuto nabídku, šáhl jsem po tom, protože jsem viděl velký potenciál dozvědět se o svém zdraví, které by dnes mělo být na prvním místě u každého z nás."

Ludmila Kadrnková, zaměstnanec Dopravního podniku Ostrava: "Mám za sebou právě ty krevní odběry, mám za sebou i vyšetření InBody. Na základě těch výsledků předpokládám, že dostanu nějaká odborná doporučení."

Dopravní podnik Ostrava je průkopníkem projektu. Zaměstnancům má díky prevenci přinést lepší zdraví, kondici i vyšší kvalitu života. Cestujícím pak přinese vyšší komfort a bezpečí.

Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Jenom to vědomí, že řídí ten vůz, tu tramvaj, řidič nebo řidička, která je v kondici, která se cítí dobře, tak určitě preferuje a může ho to naplňovat větší důvěrou."

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: "Epidemiologové s kritickou infrastrukturou velmi úzce spolupracovali už za covidu a skutečně to neovlivňuje jen ty, kteří cestují hromadnou dopravou. Kdyby hromadná doprava zkolabovala kvůli vysoké nemocnosti zaměstnanců, tak se to projeví samozřejmě i na těch, kteří hromadnou dopravou vůbec nejezdí, protože by ulice vypadaly úplně jinak."

Dopravní podnik spustil projekt v září a potrvá dvanáct měsíců. V budoucnu by mohl být inspirací také pro další zaměstnavatele nejen v Moravskoslezském kraji.

---

Sportovci mohou pomoci geriatrii MNO získat přístroj

Každý krok nebo kilometr na kole může pomoci seniorům z Městské nemocnice Ostrava vrátit se do běžného života. Nemocnice se zapojila do projektu Pomáhej pohybem a chce získat 150 tisíc korun na speciální rehabilitační přístroj. Přispět přitom může úplně každý, kdo se rád hýbe.

Geriatrické oddělení Městské nemocnice Ostrava má 21 lůžek a stará se především o starší pacienty, kteří potřebují delší doléčení po vážné nemoci nebo operaci. Často jde o seniory, kteří už před hospitalizací měli zdravotní problémy a pobyt na lůžku jejich kondici ještě zhoršil. Cílem lékařů je proto nejen pacienty vyléčit, ale také je co nejdříve vrátit do běžného života.

Rostislav Sojka, primář geriatrie MNO: „Rehabilitace těch seniorů je hodně důležitá, protože jak jsem říkal, ti senioři jsou křehcí a stačí kolikrát i jeden den, když ulehnou na lůžko a už se tam rozvíjí takový imobilizační syndrom, znamená, že oni zůstanou ležet a nejsou schopni sami už se postavit. A my se snažíme je co nejdříve mobilizovat, snažíme se je postavit na nohy a rozchodit, aby mohli v domácím prostředí být aspoň částečně soběstační.“

Kromě fyzioterapeutů a ergoterapeutů pomáhají pacientům také nejrůznější doplňkové aktivity. Oblíbená je například canisterapie se psy nebo nově také felinoterapie s kočkami. Senioři pravidelně procvičují i paměť a další schopnosti.

Monika Tobolová, staniční sestra geriatrie MNO: „S pacienty probíhá nejenom rehabilitace s pomocí našich fyzioterapeutů a ergoterapeutů, ale pomáhá nám k rehabilitaci nebo spíše návratu seniora zpátky domů. Nám pomáhá canisterapie, která je tady velmi úspěšná, nově felinoterapie s felinoterapeutickou kočkou. Máme tady kognitivní trénink, který se tady dělá každý den.“

ANKETA, pacienti: „Baví mě to všechno. Když já to potřebuju, tak mě to baví všechno. A jsou tady hodný sestřičky, vynikající.“

Možnosti rehabilitace by nyní měl rozšířit speciální pohybový trenažér za přibližně 170 tisíc korun. Dokáže procvičovat ruce i nohy a díky motoru pomůže také pacientům, kteří zatím nemají dostatek síly na samostatný pohyb.

Monika Tobolová, staniční sestra geriatrie MNO: „Je to v podstatě takový rotoped, ke kterému se dá přijet buď s invalidním vozíčkem, nebo pacient sedí na židli, má šlapky na nohy, má držátka na ruce a pacient může cvičit buď pouze nohy, nebo pouze ruce, jako by šlapal na kole, nebo obojí současně.“

Na pořízení přístroje chce nemocnice získat 150 tisíc korun prostřednictvím Nadace ČEZ. Pomoci může veřejnost v aplikaci EPP – Pomáhej pohybem, která sportovní aktivity převádí na body. Podobnou výzvu už nemocnice úspěšně vyzkoušela.

Michal Mariánek, náměstek primátora Ostravy: „My s tím máme velmi dobré zkušenosti. Spustili jsme to už vloni a my jsme snad tu požadovanou částku vybrali během jednoho dne. Byli jsme hrozně překvapeni, takže uvidíme, jak to proběhne letos.“

Výzva odstartovala 9. listopadu a potrvá nejdéle měsíc, pokud se potřebná částka nevybere dříve. Stačí si stáhnout bezplatnou aplikaci, vybrat projekt ostravské geriatrie a nasbírané body mu věnovat. Zbytek ceny přístroje uhradí nemocnice ze svého.

---

Vzácná pečeť se po desetiletích ukázala veřejnosti

Ostravský koník slaví šestisté narozeniny. Přesně tolik let uplynulo od vzniku nejstarší dochované městské pečeti, která je přivěšena ke středověké listině. Její originál, který je jinak pečlivě ukrytý v trezoru, mohli lidé výjimečně spatřit v Archivu města Ostravy.

Na první pohled nenápadný kus pergamenu s přivěšenou pečetí. Pro Ostravu má ale mimořádnou historickou hodnotu. Právě na této šest set let staré listině se totiž dochovalo nejstarší známé vyobrazení ostravského koníka. Symbolu, který město používá dodnes a jehož původ je stále zahalen tajemstvím.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Tak těch možností, jako proč je ve znaku koník je povícero. Ony jsou, ty pověsti jsou různě zpracovány. Mimo jiné je to tedy, je to teda ta nejznámější asi pověst, že vlastně ten kůň pomohl zachránit město při obléhání před nepřáteli. A právě to, že nikdy není úplně jasné, kdo byl ten nepřítel, tak my nejsme schopni přesně verifikovat, které období je to, kdy ten kůň se dostane do toho znaku.“

Samotná listina je vlastně dlužním úpisem. Ostravský měšťan půjčil dvěma šlechticům padesát kop pražských grošů a ti mu za půjčku ručili majetkem v Čertově Lhotce, dnešních Mariánských Horách. Na dokumentu jsou také jména tehdejšího purkmistra, fojta a radních, kteří dokument potvrdili městskou pečetí. Podle primátora Richarda Vereše, který je vystudovaným právníkem, se za šest století principy uzavírání smluv příliš nezměnily.

Richard Vereš (ANO) primátor Ostravy: „Ale samozřejmě z hlediska právních dějin je to velmi zajímavá listina a je vlastně zajímavé sledovat, že i po šestistech letech se to právní prostředí chová zcela stejně. To znamená, stále se sepisují smlouvy, stále tady máme ne už dneska pečetě voskové, ale pečetě elektronické, takže vlastně vše funguje v těch kolejích už stovky let a je to opravdu fascinující se na to podívat i tak, co zpátky do historie.“

Listina se dochovala v městských písemnostech a od roku 1923 je součástí archivu. Patří mezi jeho nejcennější dokumenty a veřejnost ji v originále neviděla mnoho desetiletí. Běžně je uložena v trezoru, kde má zajištěné speciální podmínky. Škodí jí totiž nejen změny teploty a vlhkosti, ale také světlo.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Kdybychom je nechali týden vystavenou, tak bychom museli zřídit specializované, klimatizované vitríny. Na to nejsme zařízení, protože tam už by opravdu hrozilo to poškození. Už jsem hovořila tady o světelné paměti všichni, všechné tělesa, včetně lidí máme světelnou paměť. Takže to, kolikrát je ta listina vystavená, ať už umělému nebo přirozenému světlu, kolik luxů napříjíma za tu svou existenci se tam vždycky otiskne.“

Originál si tak mohli zájemci prohlédnout pouze v den šestistého výročí. Poté se listina opět vrátila do archivního trezoru. Kdy ji veřejnost uvidí znovu, zatím není jasné.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/ostravske-minuty/ostravske-minuty-16-11-2026-17-45