Textový přepis videa

Město povede ANO, Starostové pro Ostravu a Ostravak

Ostravu povede koalice hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a Ostravaka. Dohodli se na tom jejich vyjednavači. Primátorem má být Richard Vereš. Nové vedení chce méně placených politiků a shodlo se také na pokračování velkých městských projektů.

Richard Vereš, Aleš Boháč a Lukáš Semerák představili po týdnu vyjednávání dohodu o budoucím vedení Ostravy.  ANO a Starostové už měli většinu sami. Nakonec přibrali Ostravak. Společně tak budou mít v pětapadesátičlenném zastupitelstvu 37 hlasů. Po odmítnutí uskupení srdcOVA, nenašli společnou řeč ani s Motoristy. 

Richard Vereš (ANO), kandidát na primátora Ostravy: „Motoristé měli vyšší požadavky, než na jaké by podle nás měli mít nárok v radě města a zároveň nebyli ochotní z nich slevit.“

Starostové preferovali Ostravak od začátku. Prý rozhodovaly také zkušenosti se spoluprací v dosavadním vedení města. Motoristé podle něj požadovali pro obě svá místa v radě funkce náměstků.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), lídr hnutí: „Těch odborů i těch pozic bylo hodně a navíc se to nepotkávalo s tím snížením počtu náměstků, protože jejich požadavky byly dva náměstci ze dvou míst. To je další náměstek navíc.“

V jedenáctičlenné radě připadne pět míst hnutí ANO, čtyři Starostům a dvě Ostravakovi. Primátora Richarda Vereše má jako první náměstek doplnit Aleš Boháč. O dalších jménech a rozdělení oblastí se ještě jedná.

Lukáš Semerák (Ostravak), lídr hnutí: „A my jsme v principu do toho vstupovali s tím, že chceme pokračovat v tom, co děláme, v té práci, kterou dlouhodobě děláme dobře. A na rovinu víme, co umíme.“

Koaliční partneři chtějí hledat úspory ve fungování města. Začít hodlají u vlastního vedení.

Richard Vereš (ANO), kandidát na primátora Ostravy: „V tomto volebním období byla vlastně situace, kdy bylo deset uvolněných členů rady z jedenácti. My to dneska směřujeme k tomu, že by těch uvolněných členů rady mělo být sedm.“

Mezi společné priority patří městské a družstevní bydlení nebo rozvoj městské nemocnice. Richard Vereš chce prověřit i možnost jejího převodu pod stát. Koalice se shodla také na dokončení koncertní síně a podpoře nových Bazalů, Světa dopravy nebo haly pro míčové sporty. U Bazalů chce hledat soukromé financování. Koaliční smlouvu plánují partneři podepsat do pátku.

---

Ostravské infocentrum ve věži čeká proměna

Infocentrum ve věži ostravské Nové radnice čeká rekonstrukce za zhruba osm milionů korun. Návštěvníkům nabídne více prostoru i nové vybavení. Práce začnou druhého listopadu a podle provozovatele mají skončit na konci února.

Nejvyšší radniční věž v republice nabízí výhled na Ostravu, ale vidět jdou třeba i Beskydy. Cesta na vyhlídku vede přes informační centrum v šestém patře. Právě jeho prostory už ale současným potřebám nestačí. Chystaná rekonstrukce má uvnitř stávajícího patra především zvětšit prostor pro návštěvníky.

Jiří Šimon, ředitel Černé louky: „Stav informačního centra už je nevyhovující, je tam poměrně malá plocha určená pro návštěvníky, takže my to informační centrum v současném půdorysu té věže nebo toho patra chceme rozšířit i pro návštěvníky.“

Nový interiér naváže na nedávno obnovenou pobočku u svinovského nádraží. Úpravy ale musí respektovat také samotnou radnici, která je kulturní památkou. Výjimečná je mimo jiné konstrukcí své věže.

Vitold Sikora, Národní památkový ústav Ostrava: „Výška věže je samozřejmě zásadní v tomhle tom, vyšší radniční věž v republice není. Dále je zajímavá tím stavebním řešením, to znamená ta konstruktivistická forma, ocelová konstrukce, opláštěna měděným plechem.“

Přípravu rekonstrukce proto provázela i jednání s památkáři. Podle provozovatele se podařilo potřebné úpravy vyřešit. Vedle nového uspořádání prostor se změní také způsob, jakým návštěvníci získají informace o městě a kraji.

Jiří Šimon, ředitel Černé louky: „To znamená budou součástí také dotykové interaktivní obrazovky s obsahem věnovaným celému vlastně Moravskosleskému kraji a samozřejmě Ostravy. Budou součástí také trošku jinak řešené prodejní systémy suvenýrů, občerstvovací automaty, protože to tam také jako v budově chybí hlavně během víkendu a celkově se ten komfort návštěvníků, ale vlastně i mých kolegů pracovníků výrazně zvětší.“

Zatímco vybavení infocentra se promění, stavební řešení věže zůstává ukázkou práce jejích původních projektantů. Ocelová konstrukce totiž pomohla snížit zatížení spodní části budovy.

Vitold Sikora, Národní památkový ústav Ostrava: „Ta radnice je řešená tak, aby ten celý systém, to je ta statika, tak nezatěžovala tu spodní část stavby, to znamená je vylehčená.“

Infocentrum se kvůli rekonstrukci uzavře druhého listopadu. Náklady se odhadují na osm milionů korun. Pokud práce půjdou podle plánu, nové zázemí by návštěvníkům mohlo začít sloužit na konci února příštího roku.

---

Ostrava dokryje chybějící peníze v sociálních službách

Ostrava dá ze svých rezerv 32,4 milionu korun na provoz městských sociálních zařízení. Peníze mají zajistit jejich fungování do konce roku. Neziskovým organizacím ale dál chybějí další desítky milionů a některé upozorňují na možné omezení péče.

Pomoc s oblékáním, jídlem nebo každodenní péčí. Pro řadu seniorů a lidí se zdravotním postižením jsou sociální služby nezbytnou součástí života. V Ostravě je využívá přibližně třicet tisíc lidí. Jejich poskytovatelům ale letos peníze na provoz do konce roku nestačí.

 Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Takže jsme naše příspěvkové organizace, ať už jsou to domovy důchodců, nebo třeba centrum Čtyřlístek, dokryli částkou 32 milionů korun, tak, aby byly schopny zajistit svoji činnost vůbec do konce roku. Bavíme se ale teďka o tom, že opravdu jenom látáme díry, které tady ve státním rozpočtu se na nás propisují.“

Podporu dostane sedm městských domovů a Čtyřlístek. Náklady zařízení přitom rostou. Jen dubnové zvýšení platů znamenalo pro městské organizace téměř padesát milionů korun navíc. Podle náměstka Zbyňka Pražáka potřebovali ostravští poskytovatelé dodatečné peníze od státu i po zavedení úspor.

Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy pro sociální oblast: „My jsme dostali 79 milionů, čili chybí 60 milionů korun a zhruba 30 milionů pro příspěvkové organizace města a zhruba 30 milionů pro nestátní organizace, které odvádějí skvělou práci a mají na starosti i pobytové služby a podobně.“

Městská zařízení mají nyní chybějící peníze zajištěné. Nestátním organizacím ale podle aktuálních propočtů schází na nejnutnější provoz minimálně šestadvacet milionů korun. Aby péči udržely, sahají i na úspory určené k jiným účelům.

Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy pro sociální oblast: „Třeba i peníze, které měly připraveny na nějaké investice nebo opravy, tak dávají do provozu, jenom aby tedy vyšly a ten deficit činí minimálně 26 milionů korun. To je třeba říct, že to nejsou standardní podmínky, že opravdu ty organizace šetří, kde můžou, včetně na mzdových nákladech, kdy prostě nebudou odměny a podobně.“

Potíže se týkají pobytových zařízení i služeb, které pomáhají lidem přímo doma. Vedle financování zbývajících měsíců upozorňuje vedení Ostravy také na nejistotu, s jakou poskytovatelé připravují příští rok.

Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Ale vím, že velice dramatická situace je třeba i u terénních a pobytových služeb právě v tom neziskovém sektoru, které v tenhle okamžik opravdu neví, jestli budou schopné vůbec zabezpečit svůj provoz do konce roku. A pokud ano, tak vůbec neví, jestli budou schopni tu péči poskytovat v příštím roce.“

Město s neziskovými organizacemi dál hledá řešení. Cílem je udržet dostupnou péči pro lidi, kteří jsou na její pomoci závislí.

---