Ostravské minuty

  • Zpravodajství z Ostravy od reportéra Tomáše Kořistky a kameramana Tomáše Trávníka.
  • Nádech pro Ostravu pomůže podnikům po rozvolnění
  • Ostrava s VŠB připravuje plány modernizace sídlišť
  • Rehabilitace MNO má zrekonstruovanou lůžkovou část
  • Zapomenutá lípa na Podborčí bude opět vidět z dálky

Nádech pro Ostravu pomůže podnikům po rozvolnění

Ostrava chce pomoci podnikům a turistickým destinacím, které se po rozvolnění znovu staví na nohy. Společně s Hitrádiem Orion chce motivovat obyvatele, aby vyrazili objevovat místa, kde si užijí volný čas s dětmi a nebo si například zajdou do příjemného podniku. Jde vlastně o jednoduchou hru, kdy lidé sbírají razítka za návštěvy.

Po skončení koronavirové krize se život vrací do normálu pomaleji, než všichni očekávali. Pociťují to zejména majitelé restaurací, kaváren, hospod a dalších podniků, které jsou stále navštěvovány méně, než před vypuknutím pandemie. Proto se Ostrava spojila Hitrádiem Orion a vnikl projekt Nádech pro Ostravu.

Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Chceme touto iniciativou pomoci se během léta 2021 nadechnout podnikům, které byly postiženy koronavirovými omezeními, nemohly fungovat a dostaly se tak do velkých, někdy i existenčních problémů,“ říká ostravský primátor Tomáš Macura. „Zejména drobní podnikatelé potřebovali rychlou a efektivní pomoc, kterou jsme jim i my za město nabídli loni i letos v programech přímé finanční podpory, slevách na nájemném nebo prominutím některých místních poplatků. Za tento proaktivní přístup byla mimochodem Ostrava vyhodnocena Městem pro byznys v našem regionu za rok 2020. Nádechem pro Ostravu chceme motivovat naše obyvatele, aby si vzpomněli na svůj aktivní život před krizí a zase vyrazili za zábavou a za kulturou našeho města."

Princip soutěže spočívá v tom, že návštěvníci do soutěže zapojených restaurací, kaváren a atraktivit města sbírají razítka za jejich návštěvy na hrací karty. Ty jsou slosovatelné a jejich majitelé za ně mohou získat některou ze zajímavých zážitkových cen nebo také třeba elektrokoloběžku.

Michal Merenda, programový ředitel Hitrádia Orion: „My víme, že po téměř roce uzavřených provozoven podnikatelé pomoc opravdu potřebují. Naše rádio vysílá z Ostravy, jsme Ostraváci a máme mezi zasaženými mnoho kamarádů a známých. Chceme jim pomoci, obrazně řečeno, zase volně dýchat. Není to ale jen o pomoci těmto podnikům, chceme také lidem ukázat množství skrytých krásných míst našeho města. V naší soutěži máme pěkné výhry, nicméně hlavní odměnou pro Ostraváky je právě to, že tato místa objeví – a pomohou je zachovat.“

Do projektu se mohou všechny podniky a oblíbené turistické cíle Ostravy registrovat zdarma na webu nadechproostravu.cz. Soutěžící pak na stejné internetové adrese zjistí, kam pro razítko do své hrací karty mohou vyrazit.

---

Ostrava s VŠB připravuje plány modernizace sídlišť

V Ostravě je hned několik velkých sídlišť, kde je velmi obtížná modernizace a další rozvoj. Proto se magistrát spojil s odborníky z Vysoké školy báňské, aby vytvořili projekt, který by se regenerací sídlišť zabýval. Nyní už jen stačí závěry aplikovat v praxi.

Ostrava s 300 tisíci obyvateli má hned několik velkých sídlišť. Asi největší jsou na Jihu, kde žije 100 tisíc obyvatel a nebo v Porubě, kde žije přes 60 tisíc lidí. Většina z nich pochází z druhé poloviny 20. století a už je čas na jejich regeneraci a modernizaci. 

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostrava: „Ostravská sídliště postupem času stále méně a méně naplňují očekávání a požadavky současných obyvatel na moderní a atraktivní bydlení ve městě. Je důležité zaměřit se na udržitelnou a komplexní transformaci sídlišť jako celků a naučit se řídit proměnu těchto, často nemalých, částí města na odpovídající moderní obytné prostředí.“

Ostrava se spojila s odborníky z Vysoké školy báňské a Centra Kvality Bydlení, aby se učila, jak sídliště rozvíjet. Vznikl projekt, který se zaměřil na tři lokality. Okolí ulice Jirská v centrálním obvodu, okolí Odborářské v městském obvodu Ostrava-Jih a na VII. stavební obvod v Porubě.

Ondřej Vysloužil, ředitel ateliéru MAPPA: "Studie to území rozčlení. Definuje plochy pro infrastrukturu, která se v budoucnu bude modernizovat, abychom tam mohli umisťovat kvalitní zeleň, dětská hřiště a další opatření. Oceňujeme zapojení odborníků do plánování města, protože to je směr, o který v denní práci MAPPA usilujeme. Jsme také rádi, že jsme se částečně mohli na projektu podílet." Metodika koncepčního přístupu k sídlištním lokalitám se shoduje s uvažováním, se kterým k rozvoji Ostravy přistupujeme a principy popsané ve výstupech projektu budeme doporučovat a dále rozvíjet."

Dalšími tématy je zlepšování dostupnosti pro pěší a cyklisty, obnovování zeleně, doplňování prvků modro-zelené infrastruktury a zvyšování pestrosti občanské vybavenosti i pracovních příležitostí. Závěry z pilotního projektu mohu nyní využít přímo jednotlivé městské obvody k dalšímu rozvoji. 

---

Rehabilitace MNO má zrekonstruovanou lůžkovou část

Městská nemocnice Ostrava pokračuje v modernizaci. Rekonstrukce se nyní dočkala lůžková část rehabilitace. Ocení ji nejen pacienti, ale samozřejmě i zdravotníci.

Je hotovo. Lůžková část oddělení rehabilitace Městské nemocnice Ostrava je kompletně zrekonstruovaná. Úpravy začaly loni v prosinci. Pacientům jsou tak nyní k dispozici zmodernizované pokoje s novým sociálním zařízením a klimatizací.

Jana Vlčková, primářka oddělení Rehabilitační a fyzikální medicíny: „Díky rekonstrukci se zvýšil komfort pro naše pacienty i zaměstnance. Nyní je každý pokoj vybaven klimatizací a koupelnou se sprchovým koutem, umyvadlem a WC. Oddělení je určeno pro pacienty s poruchou hybné soustavy po úrazech, plánovaných ortopedických operacích a náhradách kloubů a především pro pacienty s neurologickou problematikou, po cévních mozkových příhodách nebo potížemi s páteří. Stará se o ně po celých 24 hodin tým zdravotních sester, terapeutů a naši lékaři.“

Lůžková část rehabilitace se nachází ve druhém patře pavilonu F, její kapacita je 23 lůžek. Personál oddělení tvoří 4 lékaři, 8  sester, 32 fyzioterapeutů a ergoterapeutů, masérka, 2 ošetřovatelky a sanitářka.

pacient: "Byl jsem tady před pěti lety a musím říct, že se ta rekonstrukce povedla. Je to takové živější a je tady i více světla."

Součástí úprav bylo i vybudování rozvodů medicinálních plynů pro případ, že by přišla další vlna pandemie covid-19. Rekonstrukce v celkové hodnotě téměř 9 milionu korun byla uhrazena z dotace města Ostravy. 

---

Zapomenutá lípa na Podborčí bude opět vidět z dálky

Lípa na Podborčí letos získala titul Strom hrdina. A plně si ho zaslouží. Dlouhou dobu totiž strádá kvůli nedostatku slunce a prostoru. Kdysi solitérní strom je totiž zarostlý v zeleni plné náletů nedaleko tramvajové zastávky Teplotechna. Změnit se to rozhodl spolek Pestré vrstvy.

Více než 200 stará lípa na Podborčí, která je jedním z památných stromů Ostravy, v posledních letech skomírá a upadá v zapomnění. Spolek Pestré vrstvy ji proto přihlásil do ankety Strom roku. Tím se sice nestala, ale díky silnému příběhu ji Nadace partnerství udělila titul Strom hrdina.

Tomáš Majliš, historik, spolek Pestré vrstvy: “Lípa na Podborčí je posledním svědkem staré osady, která se jmenovala Podborčí a která se na okraji Slezské Ostravy nacházela už v 17. století. Osadu Podborčí tvořilo původně 6 domů. Pravděpodobně někdy na konci 18. století u jednoho z domů, které se v této osadě nacházely byla vysázena malá lípa.”

Její poklidný, zemědělský život se změnil v polovině 19. století, kdy se nedaleko na Zárubku začalo těžit uhlí a kolem osady vyrostly těžní věže a hornická kolonie. Dnes původním centrem osady jezdí tramvaje a na místě usedlostí je džungle.

Jan Lenart, spolek Pestré vrstvy: “Obvod je přes 3 a půl metru. Je to jeden z opravdu největších velikánů, který se v Ostravě nachází, takže je nám líto, že je takto zarostlý v té zeleni, že nikdo ho vlastně nemůže ani z dálky vidět. My bychom chtěli, aby ta lípa alespoň trošku byla opět takovým solitérním stromem. Chtěli bychom, aby tady byla i naučná cedule na betonové stěně, která je pod lípou u tramvajové zastávky.”

Nedaleko lípy je i historický objekt hornické pekárny, která je od ní vzdálená zhruba půl kilometru.

Jan Lenart, spolek Pestré vrstvy : “Tady je původní podlaha z cihel, která sahá ale jen potud, protože zde už byla konstrukce samotné pece.”

V budoucnu by obě tato zapomenutá místa měla spojit naučná stezka.

---



Mohlo by Vás také zajímat