Dny NATO byly ve znamení hrdinů boje s koronavirem

Letošní Dny NATO byly v mnohém výjimečné. Kvůli koronaviru byly sice bez diváků přímo na letišti, ale lidé je mohli sledovat v televizi nebo na internetu. Nejdůležitější částí programu bylo tentokrát oceňování hrdinů boje s covidem a o jeho významu svědčí i to, že se ho ujali nejvyšší představitelé našeho státu a kraje.

Za dvacet let konání Dnů NATO na letišti v Mošnově jsme si už zvykli na unikátní letecké ukázky, ale i prezentaci nejrůznější techniky a zásahů bezpečnostních složek a záchranářů. Ty sice nechyběly ani letos i když kvůli covidu v omezené míře, ale hlavním bodem letošního programu bylo poděkování. 

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je velká škoda, že tady nemohou být návštěvníci, ale na druhou stranu jsme to využili k tomu, abychom poděkovali integrovanému záchrannému systému a našim hygienikům, protože ti toho mají skutečně hodně." 

Každá ze složek, které si přišly pro ocenění měla a má v boji s covidem jinou úlohu. Asi nejohroženější skupinou jsou ale samozřejmě zdravotníci, kteří často museli ošetřovat pacienty ve vážném stavu a nebo se podíleli na jejich převozu. 

Petr Jaššo, oceněný člen ZZS MS kraj: "Ten začátek byl náročný v tom, že jsme se museli naučit pracovat s jinými ochrannými pomůckami a s jiným přístupem k pacientům a dalším faktorem bylo, že se zdvojnásobil počet pacientů."

Strážníci měli například na starosti odběrová místa, ale s nakaženými se mohou setkat kdykoliv, během běžné služby.

Pavel Šustr, strážník MP Ostrava: "Je to pro mě pocta. je škoda, že nemohli být oceněni všichni strážníci, kteří jsou v přímém výkonu služby."

Stejně jako loni byla nejpůsobivější ukázka na nebi v podání Petra Šonky v akrobatickém letounu a gripenu. Bohužel nepřiletěl legendární bombardér B-52. Kvůli poruše tankovacího letadla se musel vrátit.

Zbyněk Pavlačík, šéf organizátorů Dne NATO: "To byla jedna z nejnáročnějších logistických operací. Ten let měl být patnácti hodinový jen sem a dalších patnáct hodin zpátky...bohužel."

Dny NATO přesto nabídly mnoho zajímavých ukázek a jak se shodli přítomní, je důležité, že se tato akce vůbec uskutečnila.

---

Ostrava má historicky první reuse centrum

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Reuse cetrum, místo, kde staré věci dostávají šanci vrátit se zpět do oběhu. V Ostravě je nově otevřeno v areálu společnosti OZO v Přívoze. Funkční předměty lidé odevzdávají v ostravských sběrných dvorech. Před tím, než se věci dostanou do reuse centra projdou šikovnýma rukama pracovníků OZA.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Funkční věci, o které původní vlastníci nestojí, mohou udělat jiným radost. Šetří se tak životní prostředí i peněžky těch, kteří v reuse centru nakoupí. Je to jednoduché. Ve všech 11 ostravských sběrných dvorech mohou lidé darovat věci, které sami nepotřebují. V reuse centru je pracovníci OZA roztřídí, vyčistí, případně opraví. S cenovkou od 20 do 200 korun se pak stanou zbožím, které se vrací do oběhu.

Vladimíra Karasová, OZO Ostrava, vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy: “Co nechceme, tak z nábytku nechceme čalouněný nábytek, protože u něj nejsme schopni zajistit hygienizaci a také elektrospotřebiče, protože tam je problém s bezpečností, zajistit to, aby byly pro další používání bezpečné Museli bychom dělat revize, a to by věci zdražilo.”

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: “Toto nově otevřené reuse centrum nevyřeší problematiku s odpady. My si ale slibujeme, že nám pomůže změnit myšlení a chování lidí, aby uvažovali, zda vše, co dnes nakupují, tak jestli to potřebují Zda si raději neudělají radost tím, že si koupí věc z druhé ruky, ale mají stejnou užitnou hodnotu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přidanou hodnotou reuse centra je prostor, hrající barvami, s nimi jsou pak slazené předměty k prodeji. Jen těžko by někdo hádal, že před časem to byla garáž pro obří vozy popelářů.

Radek Leskovjan, výtvarník : “Je to opravdu jakási výstava, protože kdybychom barvy nezorganizovali, tak by z toho byl takový bazarový binec. Vypadalo by to stejne jako v každé zastavárně, takže jsme se snažili barvy zorganizovat. Dali jsme je do barevného kruhu. Do jednotlivých barevných kójí se dávají předměty těch barev. To byl hlavní záměr, řekli jsme si, držme se těch barev. Od vykřičených barev až do dřevěnou.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V neotřelé barevné knihovně, v centru prodejní plochy, budou probíhat workshopy, přednášky, swapy a prezentace, vše v duchu reuse a upcyklace. Každý, kdo si v reuse centru nakoupí, přispěje na životní prostředí. Peníze z prodeje darovaných věcí putují na zelené projekty. V Ostravě tak díky starým věcem porostou na veřejných plochách nové rostliny.

Pavel Valerián, vedoucí odb. ochrany životního prostředí, Magistrát města Ostravy: “V Evropě jsou tato centra budována a i u nás velká města připravují tyto projekty. Smyslem je využít znovu staré věci a nikoliv je odložit jako nepotřebné. Pokud se osvědčí toto reuse centrum, tak Ostrava bude uvažovat i o jiných sběrných dvorech, že by otevřelo pobočku.”

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: “Tato myšlenka není nová, reuse center nebo bazarů, je jedno, jak to nazveme, je v Česku i ve světě hodně, ale my jsme se to snažili dostat o patro výše, takže my jsme to rozšířili o dílnu, kde mohou občané sami, sobě si opravit věci, které si tady nakoupí. Rozšířili jsme to o plochu, kde mohou občané nabízet výrobky z recyklovaných materiálů, rozšířili jsme to o možnost výměnných obchodů, zvláště dětského oblečení a zboží. Čili je tady možnost využití věcí z odpadů…, recyklovat, znovu nabízet použité zboží, takže je to nejen o ploše, ale o myšlení.”

---

MNO získala první certifikát Bazální stimulace v ČR

Městská nemocnice Ostrava se může pochlubit unikátním úspěchem. Jako první v České republice se tamní dětské jednotce intenzivní péče podařilo získat mezinárodní certifikát Bazální stimulace. Tato metoda nabízí postiženým lidem podněty pro vývoj jejich osobnosti. Jde například o dotyky, masáže, ale i o hudbu či vyprávění.

V Městské nemocnici Ostrava v podstatě používali metodu bazální stimulace už v roce 1999, aniž by věděli, že je to vědecký ošetřovatelský koncept. Později, když už zdravotníci prošli kurzem, začali tuto metodu používat ještě intenzivněji a dále ji v ošetřovatelské péči rozvíjeli. Dětská jednotka intenzivní péče je díky tomu dnes už na takové úrovni, že jako první v naší zemi získala mezinárodní certifikát. Do Ostravy kvůli tomu přijela profesorka Christel Bienstein, vedoucí ústavu výzkumu v ošetřovatelské péči a prezidentka Německého
svazu pro ošetřovatelská povolání.

Christel Bienstein, prezidentka Německého svazu pro ošetřovatelská povolání: "Gratuluji a jsem velmi hrdá na Dětskou JIP Městské nemocnice Ostrava, která je první certifikovanou jednotkou příbuzným přívětivou z celkem 300 certifikovaných zařízení v Evropě a jsou první německy nemluvících zemích."

Petr Uhlig, ředitel MNO: „Získání mezinárodního certifikátu, navíc prvního v republice, je ohodnocením špičkové práce zaměstnanců oddělení Dětského lékařství. Je jisté, že integrace konceptu Bazální stimulace do
ošetřovatelské péče, nejen v případě dětí, pomáhá poskytovat kvalitní a bezpečnou péči našim pacientům.“ 

Nemocnice musela splnit řadu náročných kritérií. od dokumentace až k péči a podpoře osob blízkých pacientů,
u kterých je koncept využíván, či integraci rodiny do péče. Součástí auditu byla také prohlídka Jednotky intenzivní péče.

Marcela Murasová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči MNO: "Mám obrovskou radost, protože jsme byla jedna z prvních, která prošla kurzem a za dlouhá léta ošetřovatelské praxe si stále ještě pamatuju, jak je ta práce náročná."

Christel Bienstein, prezidentka Německého svazu pro ošetřovatelská povolání: "Bazální stimulace je koncept, který pomáhá především těm, které je třeba probudit do plného vědomí, zejména po těžkých úrazech mozku. Nabízí také možnost příbuzným dobře pacienty zaopatřit, pracovat se všemi smyslovými orgány pacienta a zkvalitnit tak péči."

MNO je současně také akreditovaným pracovištěm pro poskytování praxe studentů v oblasti Bazální stimulace.

---