Na Dni Země byla vyhlášeni vítězové výtvarné soutěž

Oslavy Dne země v Ostravě vyvrcholily v Komenského sadech, kde byly pro děti a mládež připraveno mnoho nejrůznějších aktivit, které byly nejen naučné a spojené s přírodou, ale i kreativní nebo sportovní. Součástí dne bylo i vyhodnocení výtvarné soutěže.

Oslavy Dne Země začaly na Hlavní třídě v Porubě, další den byly také v blízkém lese v Ostravě-Jihu a vyvrcholení se uskutečnilo v centru města v Komenského sadech na konci týdne. Pro děti a mládež bylo připraveno mnoho zajímavého. 

Milada Božeková, ředitelka Střediska volného času Ostrava: "Je to vlastně akce environmentálního přírodovědného charakteru, která je určena dětem z mateřských škol, ze základních a středních škol, ale je určena také široké veřejnosti."

Kromě středisek volného času si program připravily i další organizace, které umějí a chtějí oslovovat školáky co nejdříve.

Pavel Lipina, meteorolog, ČHMÚ Ostrava: "V rámci Dne Země jsme si připravili pro děti několik meteorologických pokusů a pokusů se znečištěním ovzduší."

Kateřina Piňosová, zdravotnice, ČČK Ostrava: "Máme tady jednak resuscitaci, pak máme ještě Heimlichův manévr a venku se mohou jít podívat do auta sanitky."

Součástí Dne Země bylo také vyhlášení výsledků výtvarné soutěže Voda je život pro děti z celého našeho kraje.

vítězka výtvarné soutěže: "To je planeta Rybka, je jako bublina a v ní je rybka."

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "V rámci této tématiky měli nakreslit  obrázky a myslím si, že to jsou skoro až umělecká díla. Na to, že se bavíme o kategoriích spíše nižšího ročníku základní školy."

V Komenského sadech na děti čekalo celkem třiadvacet stanovišť. Den Země se slaví ve 193 státech celého světa a zapojuje se do něj více než miliarda lidí. 

---

V Městské nemocnici Ostrava operuje robot

Městské nemocnice Ostrava se zařadila mezi špičková zdravotnická zařízení, kde s operativou pomáhá chirurgům robot. Je přesnější a pro pacienta je zákrok šetrnější a díky tomu se zkrátí i doba rekonvalescence.

Chirurgie je jedním z oborů, který jde velmi rychle kupředu. Před pár lety byly novinkou miniinvazivní laparoskopické operace a dnes už je provádí robot, a tím je chirurgie k pacientům ještě šetrnější. V Městské nemocnici Ostrava byl uveden do provozu robotický systém da Vinci.

Petr Uhlig, ředitel Městské nemocnice Ostrava: "Je to obrovský posun, co se týče operativy, a hlavně samozřejmě prestiže pro nemocnici."

Nový operační sál je multioborovým pracovištěm. Využívat ho budou týmy z urologie, ORL, chirurgie a gynekologie. Robota ale samozřejmě vede chirurg a i u operačního stolu musí být další zdravotníci.

Rostislav Kuldan, primář urologie MNO: "Chirurg vlastně ovládá ramena pomocí tady těchto speciálních ovladačů. To znamená, že vlastně ovládá vždy dvě ramena a pomocí pedálu si přepíná další rameno s nástrojem, který potřebuje."

Robot v městské nemocnici je jedním z pěti systémů v našem kraji. Další dva jsou v Novém Jičíně a po jednom má Havířov a Fakultní nemocnice Ostrava. Tento je ale nejmodernější díky propojení s operačním stolem.

Michal Mariánek (Ostravak), člen Rady města Ostravy: "Investice na pořízení robotického sálu je více než 125 milionů korun. Proto, aby se ten robot tady mohl umístit, byla nutná nějaká stavební příprava."

Robot by měl provést ročně asi 350 operací napříč čtyřmi obory. Výkony jsou dvakrát rychlejší a hospitalizace je o třetinu kratší. 

---

Grossmannova vila už má kompletní i mobiliář

Památkově chráněná Grossmannova vila v Ostravě je kompletní. Po dokončení obnovy ještě musel být renovován mobiliář, spousta věcí musela být znovu vyrobena podle fotografií a některé kusy nábytku byly doplněny i navíc, podle vkusu kurátora.

Rekonstrukce Grossmannovy vily byla dokončena v roce 2024 a hned se stala perlou Ostravy a vyhledávaným turistickým cílem. Teprve nyní je ale možné říct, že je hotovo úplně, protože byl dokončen také nábytek a vila byla vybavena veškerým vnitřním mobiliářem.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Ten výsledný efekt, který tady je, je za mě úplně skvělý. Ostrava získala bezesporu zase nějaký nový návštěvnický a turistický bod. Ti turisté už sem chodí, oni už sem chodili i když tady to vybavení ještě nebylo. Musím říci, že už jsme dneska někde na nějakých 19 tisících návštěvnících. Dělají se tady různé eventy, literární večery. Byly tady svatby. Myslím si, že tady opravdu ta vila nabízí celou řadu možností, co se tady dá realizovat, dělat. Je tady krásná zahrada, takže se dá ten program vlastně rozšířit ještě i do té zahrady. Tady bych chtěl jenom říci, že zahrada je vlastně zdarma otevřena veřejnosti v době, kdy je otevřena Grossmannova vila. Takže třeba i lidé, kteří sem chtějí přijít jenom přečíst knížku, strávit nějaký čas, sednout si, popovídat si, tak je tady ta možnost. No a my dneska budeme dál pracovat právě na propagaci tohoto objektu. Víme, že je to zajímavá technická stavba. Víme, že život pana Grossmanna sám o sobě je velmi poutavý a velmi zajímavý. Víme, že dneska samotná architektura funguje i jako trošičku turistická destinace, že jsou lidé, kteří objíždějí vyloženě architektonicky zajímavé stavby. No a my budeme dbát na to, abychom tu vilu ještě více propagovali. A těch lidí tady prošlo opravdu co nejvíce. 

Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Co se týče toho shánění, tak samozřejmě část byla na trhu k zakoupení. Vlastně starší nábytek, tam nebyly až takové problémy. Nejsložitější byla ta výroba, ta řezba těch postelí a další, čili tam to bylo časově velice náročné. A samozřejmě doplňování toho nábytku, který vlastně byl zakoupen, ale měl určité nedostatky. Chyběla tam nějaká část, chyběly nějaké šuplíky, to znamená, to jsou věci, které se musely dodělat na míru. Vlastně do toho nábytku, který byl zakoupen. A samozřejmě to zpracování, ta úprava povrchová tak, aby to ladilo, aby to vypadalo jako původní nábytek."

Spoustu věcí bylo potřeba udělat znovu na míru, k čemuž posloužily jednak fotografie a také podrobný pozůstalostní spis, kde byl mobiliář z jednotlivých pokojů popsán.

Tomáš Rusek, kurátor Vily Grossmann: "Z fotografií toho, jak vypadala kancelářská budova, víme, že právě v té projekční místnosti on měl různé realizace a měl tam přesně tady ten obraz."

Stolaři tak pracovali pouze na základě fotografií a například v případě ložnice paní Grossmannové museli přesně vyměřit výklenky ve zdi, aby vše dobře zapadlo.

Tomáš Rusek, kurátor Vily Grossmann: "Máme tady takovou půlkruhovou niku. Dneska byste už nesehnali takovou postel, která by přesně do techniky zapadla, takže se ten prvek musel vyrobit."

Unikátní je také to, že bylo možné nakoupit nové židle č. 18 továrny na ohýbaný nábytek TON, které se ještě stále vyrábějí. Jejich design je z roku 1876 a stále je velmi oblíbený.

---