V historickém centru Opavy začala demolice další částí bývalého Obchodního domu Slezanka. Do zdi chátrající budovy se tak opět zakously hydraulické nůžky a bagry. Práce by měly skončit na konci listopadu.
Demolici další části Slezanky předcházelo majetkové vypořádání. Město vedlo o budovu soudní spor, který vyhrálo, a následně mohlo vybrat firmu, která objekt zbourá.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám z toho velkou radost, že pokračujeme. Nemohli jsme začít dříve, dokud nebylo vyřešeno majetkové vypořádání. My jsme u soudu vyhráli, budova se stala naší. Tudíž jsme mohli zahájit soutěž.”
Zakázku se podařilo vysoutěžit za 13 milionů korun bez DPH. Původní předpoklad přitom podle vedení města počítal s částkou kolem 30 milionů. Nejnáročnější část bourání by měla zabrat zhruba tři týdny.
Michal Tomšík, jednatel realizační firmy: “Vzhledem k tomu, že první etapa už je za námi, nějaké zkušenosti máme. Jednoduchá demolice to není. Budeme se snažit co nejméně omezit chod města a co nejméně hlučet a prášit, ať to je co nejrychleji hotové.”
Firma finišuje s vyklízením objektu a provádí bourací práce v interiéru. Zároveň monitoruje okolní budovy, aby je demolice nepoškodila. Po odstranění Slezanky začne město řešit budoucí podobu tohoto místa.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Teď nás čekají veřejné debaty a diskuze s odborníky, s veřejností, kde se pobavíme o tom, co by tady do budoucna mohlo být, co by lidé chtěli a co odborníci navrhují.”
Debaty mají začít v listopadu. Na začátku příštího roku by pak město chtělo vypsat architektonicko-urbanistickou soutěž.
---
Canisterapie je jednou z řady metod humanizace dětských oddělení. Funguje úspěšně i v Nemocnici Frýdek-Místek, kam dětem přinášejí radost speciálně vycvičení pejsci.
Pediatrické oddělení v Nemocnici Frýdek-Místek plní v první řadě léčebnou funkci, ale lékaři zároveň potřebují, aby děti byly v psychické pohodě. A tomu právě pomáhá pravidelná canisterapie.
Eva Klásková, primářka, Dětské oddělení Nemocnice Frýdek-Místek: "My jsme s tím moc spokojeni, protože děti pejsky mají rádi a je to taková přirozená forma, jak zpestřit dětem ten čas, který tu tráví."
Jaké jsou reakce dětí? Stává se, že třeba některé odmítne?
Eva Klásková, primářka, Dětské oddělení Nemocnice Frýdek-Místek: "Prakticky ne. Minimálně to už opravdu musí být dítě, které má nějakou nepříjemnou zkušenost s pejskem. A hlavně tohle jsou vycvičení pejsci, kteří mají zkušený doprovod. A je pravda, že pokud by se dítě psa mělo bát, tak ho nenutíme. Tohle je věc pro radost a je to určitě pozitivní."
Je to na těch dětech vidět, že se jim zlepší nálada?
Eva Klásková, primářka, Dětské oddělení Nemocnice Frýdek-Místek: "Ale jen se podívejte, samozřejmě. A mají potom o čem povídat. Je to takové to těšení a přinesou si nějaký pozitivní zážitek, který není ani napojený na nemoc jako takovou. Takže já to vnímám jako velmi, velmi fajn zkušenost pro jakékoliv dítě."
Canisterapie nezná limity, je vhodná k potěšení prakticky všech lidí.
Lenka Wyková, canisterapeutka: "Od zdravých přes postižené až po nemocné, případně umírající lidi. Takže je to služba, která je opravdu rozšířená, je velmi žádaná a má velmi dobré účinky."
Co děláte při té návštěvě se svou fenkou?
Lenka Wyková, canisterapeutka: "Hrajeme si, hrajeme si s dětmi, zkoušíme i motoriku rozvíjet, takže záleží na tom, jaká je cílová skupina. Záleží i na cílové skupině a podle toho utváříme ty naše aktivity. Pokud jdeme k dětem do školky nebo do školy, tak ty aktivity mám naskládané tak, aby plnily i edukační charakter a další."
Děti nevšední návštěva potěšila.
anketa: maminka dětského pacienta: "Pejsek je úžasný, takže bychom to určitě přivítali i pro ostatní děti."
Je vidět, že má váš syn lepší náladu?
anketa: maminka dětského pacienta: "Jo, určitě má pejsky rád, takže to určitě přivítal."
Frýdek-Místek canisterapii dlouhodobě podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nejen tady v nemocnici, ale Podané ruce, které tento projekt provozují, tak chodí i do Domovů pro seniory, chodí za dětmi třeba do jeslí. A právě v rámci canisterapie v nemocnici se snažíme přispět i pomocí projektu Daruj F-M. Projekt Daruj F-M tady pro Frýdeckou nemocnici je určený pro pejsky, kteří potřebují nějaké vybavení. Takže tím, že přispějete do tohoto projektu, tak Podané ruce nakoupí různé pomůcky. A jak vidíte, tak děti mají z návštěvy pejsků na oddělení velkou radost a myslím si, že to je takové zpestření a nějaké odbourání stereotypu."
Obyvatelé Frýdku-Místku mohou přispět v projektu Daruj F-M na canisterapii do konce září. Město vybranou částku tradičně zdvojnásobí.
---
ŘADY MP OSTRAVA ROZŠÍŘILO 12 NOVÝCH STRÁŽNÍKŮ
Ostravská městská policie má dvanáct nových strážníků. Osm mužů a čtyři ženy po tříměsíčním výcviku a úspěšných zkouškách složili slavnostní slib. Strážníci ve městě ale stále chybí, i když je jich aktuálně celkem 639.
Adam Gatner, strážník MP Ostrava: „Já jsem se rozhodl pro práci u městské policie proto, že já nejsem kancelářský typ. A mě tady baví to, že každý den poznávám nové lidi a řeším různé situace. A hlavně, člověk se musí hodně rychle dohodnout, takže to byly asi ty důvody.“
---
Tenisové kurty u Městského stadionu v Karviné-Ráji procházejí kompletní obnovou povrchu. Práce postupují podle harmonogramu a po jejich dokončení nabídnou hráčům kvalitnější a komfortnější podmínky pro tréninky i zápasy.
Obnova přinese hráčům kvalitnější a komfortnější podmínky pro tréninky i zápasy. Kurty budou i nadále sloužit tenisovým oddílům a sportovní veřejnosti.
Monika Danková, mluvčí města Karviná: "Tenisové kurty tady u Městského fotbalového stadionu v Karviné Ráji si už důkladnou kompletní opravu povrchu zasloužily. Pracovníci nejdříve z kurtů odstranili starou antuku včetně kamenitého podkladu a následně všechny plochy výškově srovnali a připravili podloží pro nový povrch."
Jak již bylo řečeno, práce v tuto chvíli pokračují podle harmonogramu.
Marian Peňák, pracovník dodavatelské firmy: "V této fázi děláme pokládání patentní desky, která se skládá ze škváry, sušeného mletého jílu a vody. V míchačce se dělá tzv. bahýnko a potom se to stahuje do nivelovaných trubek. Pod tím je sací vrstva a vrstva škváry."
Na daný povrch pak přichází první vrstva antuky.
Marian Peňák, pracovník dodavatelské firmy: "Tak se to potom už kropí, válcuje a ta antuka se musí vrstvit v milimetrových vrstvách, průměrně 4 až 5 vrstev na jeden kurt."
Práce by měly skončit na konci září. Záležet bude také na klimatických podmínkách.
---
V rámci spolupráce měst Havířov, Karviná a Jastrzębie-Zdrój vznikly originální muraly. Ten na Městském fotbalovém areálu v Havířově připomíná 70 let od založení města.
Na této 60metrové stěně Městského fotbalového areálu je zachycena historie, ale i současnost Havířova. Dílo vzniklo v rámci česko-polské spolupráce.
Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL, náměstek primátorky: „Jedná se o projekt Mural Go, kde jsme v rámci našeho partnerství s Karvinou a Jastrzębie-Zdrój připravovali projekt v rámci Interregu na muraly ve všech třech městech. Začínali jsme otevřením muralu v Jastrzębie-Zdrój, kde je jejich slavná sportovkyně, rodačka z Jastrzębie-Zdrój, pak se pokračovalo v Karviné a dneska finišujeme v rámci tohoto projektu tady u nás v Havířově tímto krásným muralem. Vychází to opravdu z naší dlouholeté spolupráce. Podáváme projekty přeshraniční spolupráce, naši městští strážníci společně spolupracují, hasiči a spousta dalších oblastí společně funguje a jsem za tu spolupráci těchto tří partnerských měst opravdu vděčný.“
Autorem muralu je havířovský rodák, výtvarník a umělec Nikola Vavrous, který přišel také s nápadem vytvořit mapu.
Nikola Vavrous, autor muralu: „Já jsem viděl prvně tu plochu, na kterou budeme dělat, a tím, že je to dlouhá zeď, tak mě napadlo pojmout to jako nějakou kontinuální malbu, kde se zobrazí těch 70 let města, které vlastně loni proběhlo, když ten projekt začínal. Miluji prostě sochy, umění ve veřejném prostoru, které v tom městě pořád je. Žiju tady 40 let, takže to znám a chtěl jsem to tady všechno dostat, nějak to propojit a trvalo delší dobu, než to všechno takhle vzniklo. Jedna věc je ten mural, který lidi můžou prostě tady sledovat, objevovat, ale na konci toho muralu je cedule, je tam QR kód, kde si lidi můžou stáhnout tuto mapu a v té mapě uvidí, kde se ta jednotlivá původní díla nacházejí. Takže můžou jít zpátky do toho města a objevovat ta původní díla, která inspirovala tady ten mural Monumento, a zároveň objevit třeba nějaká další. Protože já taky, když jsem dělal nějaké rešerše, tak jsem chodil těmi dvorky a objevil jsem věci, o kterých jsem ani nevěděl, že v tom městě jsou. Takže je to o tom dostat ty lidi zpátky do toho města.“
Mural tak není jen připomínkou sedmdesátileté historie Havířova, ale také pozvánkou k objevování umění přímo v ulicích města.
---
OCENĚNÍ ZA 250 ODBĚRŮ KRVE A PLAZMY
42 let chodí darovat krev do Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Miriam Šterclová za tu dobu absolvovala 250 bezpříspěvkových odběrů krve a plazmy. Aktuálně za ně získala ocenění Českého červeného kříže Dar krve – dar života, které má v Česku už 1 557 lidí. Krevní centrum zároveň dál hledá nové dárce.
OPRAVA SILNICE U HRANIC ZPŮSOBUJE KOLONY
Blesková oprava silnice I/48 mezi Chotěbuzí a Českým Těšínem způsobuje kolony, především kamionů. V pondělí se ale má pokládat poslední asfalt a ve středu se má tah na Polsko plně zprůjezdnit. Oprava vyjde Ředitelství silnic a dálnic na necelých 5 milionů korun.
---
Vypadá jako obří černožlutý mlok a uvnitř ukrývá desítky pozoruhodných živočichů. Nové Amphibiarium v Zoo Ostrava umožňuje pozorovat žáby, mloky i čolky z bezprostřední blízkosti, v prostředí vytvořeném podle jejich skutečných domovů.
Ostravská zoo patří s více než šesti sty tisíci návštěvníky ročně k nejvyhledávanějším místům v regionu. Zároveň se dál rozvíjí. Nejnovějším přírůstkem je Amphibiarium – černožlutý pavilon, který stojí hned za vstupem. Na jeho podobě spolupracoval početný tým.
Radek Himlar, projektant: „Je to tady ohromný, nádherný, úžasný tým, který se na tom podílel. To už tady zaznělo a já to můžu jenom kvitovat.“
Pavilon za více než 55 milionů korun vznikal v několika etapách. Po hrubé stavbě přišla na řadu akvária, terária, umělé skály a technologie, které musí v jednotlivých částech zajistit rozdílné podmínky.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: „A teplota je zásadní pro ně, vlhkost je pro ně zásadní, takže tahle stavba byla složitá i po technologické stránce, abychom měli správně vzduchotechniku, rosení, ty teploty.“
Za sklem je zhruba 40 různých biotopů. Postupně se v nich zabydlí přibližně 40 druhů. Obojživelníci přitom patří k nejohroženějším obratlovcům. Téměř polovině známých druhů hrozí vyhubení.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: „Ono se to opravdu zdá, že obojživelníci nejsou až tak čučaví, jak říká pan ředitel, že nejsou až tak atraktivní, ale není to vůbec pravda. Když se projdete, tak oni mají nádherné barvy, jsou opravdu velmi zajímaví.“
Pavilon zároveň připomíná, že ochranu potřebují nejen exotické druhy, ale také obojživelníci v naší přírodě.
---
V historickém centru Opavy začala demolice další částí bývalého Obchodního domu Slezanka. Do zdi chátrající budovy se tak opět zakously hydraulické nůžky a bagry. Práce by měly skončit na konci listopadu.
Demolici další části Slezanky předcházelo majetkové vypořádání. Město vedlo o budovu soudní spor, který vyhrálo, a následně mohlo vybrat firmu, která objekt zbourá.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám z toho velkou radost, že pokračujeme. Nemohli jsme začít dříve, dokud nebylo vyřešeno majetkové vypořádání. My jsme u soudu vyhráli, budova se stala naší. Tudíž jsme mohli zahájit soutěž.”
Zakázku se podařilo vysoutěžit za 13 milionů korun bez DPH. Původní předpoklad přitom podle vedení města počítal s částkou kolem 30 milionů. Nejnáročnější část bourání by měla zabrat zhruba tři týdny.
Michal Tomšík, jednatel realizační firmy: “Vzhledem k tomu, že první etapa už je za námi, nějaké zkušenosti máme. Jednoduchá demolice to není. Budeme se snažit co nejméně omezit chod města a co nejméně hlučet a prášit, ať to je co nejrychleji hotové.”
Firma finišuje s vyklízením objektu a provádí bourací práce v interiéru. Zároveň monitoruje okolní budovy, aby je demolice nepoškodila. Po odstranění Slezanky začne město řešit budoucí podobu tohoto místa.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Teď nás čekají veřejné debaty a diskuze s odborníky, s veřejností, kde se pobavíme o tom, co by tady do budoucna mohlo být, co by lidé chtěli a co odborníci navrhují.”
Debaty mají začít v listopadu. Na začátku příštího roku by pak město chtělo vypsat architektonicko-urbanistickou soutěž.
---
Canisterapie je jednou z řady metod humanizace dětských oddělení. Funguje úspěšně i v Nemocnici Frýdek-Místek, kam dětem přinášejí radost speciálně vycvičení pejsci.
Pediatrické oddělení v Nemocnici Frýdek-Místek plní v první řadě léčebnou funkci, ale lékaři zároveň potřebují, aby děti byly v psychické pohodě. A tomu právě pomáhá pravidelná canisterapie.
Eva Klásková, primářka, Dětské oddělení Nemocnice Frýdek-Místek: "My jsme s tím moc spokojeni, protože děti pejsky mají rádi a je to taková přirozená forma, jak zpestřit dětem ten čas, který tu tráví."
Jaké jsou reakce dětí? Stává se, že třeba některé odmítne?
Eva Klásková, primářka, Dětské oddělení Nemocnice Frýdek-Místek: "Prakticky ne. Minimálně to už opravdu musí být dítě, které má nějakou nepříjemnou zkušenost s pejskem. A hlavně tohle jsou vycvičení pejsci, kteří mají zkušený doprovod. A je pravda, že pokud by se dítě psa mělo bát, tak ho nenutíme. Tohle je věc pro radost a je to určitě pozitivní."
Je to na těch dětech vidět, že se jim zlepší nálada?
Eva Klásková, primářka, Dětské oddělení Nemocnice Frýdek-Místek: "Ale jen se podívejte, samozřejmě. A mají potom o čem povídat. Je to takové to těšení a přinesou si nějaký pozitivní zážitek, který není ani napojený na nemoc jako takovou. Takže já to vnímám jako velmi, velmi fajn zkušenost pro jakékoliv dítě."
Canisterapie nezná limity, je vhodná k potěšení prakticky všech lidí.
Lenka Wyková, canisterapeutka: "Od zdravých přes postižené až po nemocné, případně umírající lidi. Takže je to služba, která je opravdu rozšířená, je velmi žádaná a má velmi dobré účinky."
Co děláte při té návštěvě se svou fenkou?
Lenka Wyková, canisterapeutka: "Hrajeme si, hrajeme si s dětmi, zkoušíme i motoriku rozvíjet, takže záleží na tom, jaká je cílová skupina. Záleží i na cílové skupině a podle toho utváříme ty naše aktivity. Pokud jdeme k dětem do školky nebo do školy, tak ty aktivity mám naskládané tak, aby plnily i edukační charakter a další."
Děti nevšední návštěva potěšila.
anketa: maminka dětského pacienta: "Pejsek je úžasný, takže bychom to určitě přivítali i pro ostatní děti."
Je vidět, že má váš syn lepší náladu?
anketa: maminka dětského pacienta: "Jo, určitě má pejsky rád, takže to určitě přivítal."
Frýdek-Místek canisterapii dlouhodobě podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nejen tady v nemocnici, ale Podané ruce, které tento projekt provozují, tak chodí i do Domovů pro seniory, chodí za dětmi třeba do jeslí. A právě v rámci canisterapie v nemocnici se snažíme přispět i pomocí projektu Daruj F-M. Projekt Daruj F-M tady pro Frýdeckou nemocnici je určený pro pejsky, kteří potřebují nějaké vybavení. Takže tím, že přispějete do tohoto projektu, tak Podané ruce nakoupí různé pomůcky. A jak vidíte, tak děti mají z návštěvy pejsků na oddělení velkou radost a myslím si, že to je takové zpestření a nějaké odbourání stereotypu."
Obyvatelé Frýdku-Místku mohou přispět v projektu Daruj F-M na canisterapii do konce září. Město vybranou částku tradičně zdvojnásobí.
---
ŘADY MP OSTRAVA ROZŠÍŘILO 12 NOVÝCH STRÁŽNÍKŮ
Ostravská městská policie má dvanáct nových strážníků. Osm mužů a čtyři ženy po tříměsíčním výcviku a úspěšných zkouškách složili slavnostní slib. Strážníci ve městě ale stále chybí, i když je jich aktuálně celkem 639.
Adam Gatner, strážník MP Ostrava: „Já jsem se rozhodl pro práci u městské policie proto, že já nejsem kancelářský typ. A mě tady baví to, že každý den poznávám nové lidi a řeším různé situace. A hlavně, člověk se musí hodně rychle dohodnout, takže to byly asi ty důvody.“
---
Tenisové kurty u Městského stadionu v Karviné-Ráji procházejí kompletní obnovou povrchu. Práce postupují podle harmonogramu a po jejich dokončení nabídnou hráčům kvalitnější a komfortnější podmínky pro tréninky i zápasy.
Obnova přinese hráčům kvalitnější a komfortnější podmínky pro tréninky i zápasy. Kurty budou i nadále sloužit tenisovým oddílům a sportovní veřejnosti.
Monika Danková, mluvčí města Karviná: "Tenisové kurty tady u Městského fotbalového stadionu v Karviné Ráji si už důkladnou kompletní opravu povrchu zasloužily. Pracovníci nejdříve z kurtů odstranili starou antuku včetně kamenitého podkladu a následně všechny plochy výškově srovnali a připravili podloží pro nový povrch."
Jak již bylo řečeno, práce v tuto chvíli pokračují podle harmonogramu.
Marian Peňák, pracovník dodavatelské firmy: "V této fázi děláme pokládání patentní desky, která se skládá ze škváry, sušeného mletého jílu a vody. V míchačce se dělá tzv. bahýnko a potom se to stahuje do nivelovaných trubek. Pod tím je sací vrstva a vrstva škváry."
Na daný povrch pak přichází první vrstva antuky.
Marian Peňák, pracovník dodavatelské firmy: "Tak se to potom už kropí, válcuje a ta antuka se musí vrstvit v milimetrových vrstvách, průměrně 4 až 5 vrstev na jeden kurt."
Práce by měly skončit na konci září. Záležet bude také na klimatických podmínkách.
---
V rámci spolupráce měst Havířov, Karviná a Jastrzębie-Zdrój vznikly originální muraly. Ten na Městském fotbalovém areálu v Havířově připomíná 70 let od založení města.
Na této 60metrové stěně Městského fotbalového areálu je zachycena historie, ale i současnost Havířova. Dílo vzniklo v rámci česko-polské spolupráce.
Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL, náměstek primátorky: „Jedná se o projekt Mural Go, kde jsme v rámci našeho partnerství s Karvinou a Jastrzębie-Zdrój připravovali projekt v rámci Interregu na muraly ve všech třech městech. Začínali jsme otevřením muralu v Jastrzębie-Zdrój, kde je jejich slavná sportovkyně, rodačka z Jastrzębie-Zdrój, pak se pokračovalo v Karviné a dneska finišujeme v rámci tohoto projektu tady u nás v Havířově tímto krásným muralem. Vychází to opravdu z naší dlouholeté spolupráce. Podáváme projekty přeshraniční spolupráce, naši městští strážníci společně spolupracují, hasiči a spousta dalších oblastí společně funguje a jsem za tu spolupráci těchto tří partnerských měst opravdu vděčný.“
Autorem muralu je havířovský rodák, výtvarník a umělec Nikola Vavrous, který přišel také s nápadem vytvořit mapu.
Nikola Vavrous, autor muralu: „Já jsem viděl prvně tu plochu, na kterou budeme dělat, a tím, že je to dlouhá zeď, tak mě napadlo pojmout to jako nějakou kontinuální malbu, kde se zobrazí těch 70 let města, které vlastně loni proběhlo, když ten projekt začínal. Miluji prostě sochy, umění ve veřejném prostoru, které v tom městě pořád je. Žiju tady 40 let, takže to znám a chtěl jsem to tady všechno dostat, nějak to propojit a trvalo delší dobu, než to všechno takhle vzniklo. Jedna věc je ten mural, který lidi můžou prostě tady sledovat, objevovat, ale na konci toho muralu je cedule, je tam QR kód, kde si lidi můžou stáhnout tuto mapu a v té mapě uvidí, kde se ta jednotlivá původní díla nacházejí. Takže můžou jít zpátky do toho města a objevovat ta původní díla, která inspirovala tady ten mural Monumento, a zároveň objevit třeba nějaká další. Protože já taky, když jsem dělal nějaké rešerše, tak jsem chodil těmi dvorky a objevil jsem věci, o kterých jsem ani nevěděl, že v tom městě jsou. Takže je to o tom dostat ty lidi zpátky do toho města.“
Mural tak není jen připomínkou sedmdesátileté historie Havířova, ale také pozvánkou k objevování umění přímo v ulicích města.
---
OCENĚNÍ ZA 250 ODBĚRŮ KRVE A PLAZMY
42 let chodí darovat krev do Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Miriam Šterclová za tu dobu absolvovala 250 bezpříspěvkových odběrů krve a plazmy. Aktuálně za ně získala ocenění Českého červeného kříže Dar krve – dar života, které má v Česku už 1 557 lidí. Krevní centrum zároveň dál hledá nové dárce.
OPRAVA SILNICE U HRANIC ZPŮSOBUJE KOLONY
Blesková oprava silnice I/48 mezi Chotěbuzí a Českým Těšínem způsobuje kolony, především kamionů. V pondělí se ale má pokládat poslední asfalt a ve středu se má tah na Polsko plně zprůjezdnit. Oprava vyjde Ředitelství silnic a dálnic na necelých 5 milionů korun.
---
Vypadá jako obří černožlutý mlok a uvnitř ukrývá desítky pozoruhodných živočichů. Nové Amphibiarium v Zoo Ostrava umožňuje pozorovat žáby, mloky i čolky z bezprostřední blízkosti, v prostředí vytvořeném podle jejich skutečných domovů.
Ostravská zoo patří s více než šesti sty tisíci návštěvníky ročně k nejvyhledávanějším místům v regionu. Zároveň se dál rozvíjí. Nejnovějším přírůstkem je Amphibiarium – černožlutý pavilon, který stojí hned za vstupem. Na jeho podobě spolupracoval početný tým.
Radek Himlar, projektant: „Je to tady ohromný, nádherný, úžasný tým, který se na tom podílel. To už tady zaznělo a já to můžu jenom kvitovat.“
Pavilon za více než 55 milionů korun vznikal v několika etapách. Po hrubé stavbě přišla na řadu akvária, terária, umělé skály a technologie, které musí v jednotlivých částech zajistit rozdílné podmínky.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: „A teplota je zásadní pro ně, vlhkost je pro ně zásadní, takže tahle stavba byla složitá i po technologické stránce, abychom měli správně vzduchotechniku, rosení, ty teploty.“
Za sklem je zhruba 40 různých biotopů. Postupně se v nich zabydlí přibližně 40 druhů. Obojživelníci přitom patří k nejohroženějším obratlovcům. Téměř polovině známých druhů hrozí vyhubení.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: „Ono se to opravdu zdá, že obojživelníci nejsou až tak čučaví, jak říká pan ředitel, že nejsou až tak atraktivní, ale není to vůbec pravda. Když se projdete, tak oni mají nádherné barvy, jsou opravdu velmi zajímaví.“
Pavilon zároveň připomíná, že ochranu potřebují nejen exotické druhy, ale také obojživelníci v naší přírodě.
---
