Albert Janíček (22. 9. 1926 Ostrava – 11. 9. 2015 Ostrava):
„Balet vyžaduje celé tělo i celou duši. Nedá se rozdělit na čas pracovní a čas soukromý. Myšlenky a nápady se rodí v nejrůznějších situacích, ale to mi nikdy nevadilo. Profesi jsem si dobrovolně v mládí vybral, upsal jsem se jí a je náplní mého života.“
„Členem baletního souboru se stal v roce 1943 a později, už jako sólista, nastudoval řadu výrazných rolí, mimo jiné Ondráše ve stejnojmenném baletu, Mercutia v Romeovi a Julii, prince a Rudovouse v Labutím jezeru či Jaga v Othellovi. V září roku 1972 byl jmenován šéfem ostravského baletu a pod jeho vedením soubor významně umělecky vyrostl také díky intenzivní spolupráci s divadlem opery a baletu v lotyšské Rize. Za svou práci získal Janíček v roce 1958 Cenu města Ostravy a později byl oceněn titulem zasloužilý umělec. Přestože aktivní kariéru ukončil v roce 1989, nadále působil jako choreograf a mezi léty 1993–1997 se s ním návštěvníci Divadla Antonína Dvořáka mohli setkávat také v roli inspektora hlediště,“ shrnula Tereza Osmančíková, vedoucí archivu NDM a autorka výstavy věnované Albertu Janíčkovi. Diváci si mohou výstavu prohlédnout ve slavnostním sále vždy ve dnech, kdy v divadle hrajeme.
„Pojmenování slavnostního sálu při příležitosti 100. výročí narození Alberta Janíčka je poctou osobnosti, která se zásadně podílela na formování moderní podoby ostravského baletu a jejíž život i umělecká dráha byly mimořádně úzce spjaty s Ostravou. Do vývoje zdejšího baletního souboru se Janíček významně zapsal jako tanečník s výraznou interpretační dráhou, jako choreograf s osobitým rukopisem i jako šéf, jenž dokázal spojovat uměleckou vizi s péčí o další růst souboru,“ připomněl ředitel NDM Jiří Nekvasil.
Slavnostní sál byl poprvé po osobnosti divadla pojmenován v sezóně 2018/2019. Nesl jméno Edmunda Palkovského, což byla pro první sezónu volba logická, protože to byl právě on, kdo inicioval a finančně podpořil stavbu Národního domu, dnešního Divadla Jiřího Myrona. Jeho rukou – přesněji slavnostním výkopem – byla 27. června 1892 stavba zahájena a v roce 1894 dostal symbolicky klíče od dokončeného a pro veřejnost otevřeného Národního domu, prvního ryze českého kulturního domu v Moravské Ostravě.
V dalších sezónách nesl sál například jméno Karla Küglera – operního pěvce, režiséra a vůbec prvního Jeníka v Prodané nevěstě, kterou tehdejší NDMS zahájilo činnost v srpnu 1919. Dále operetního herce, režiséra a baviče Josefa Kobra, činoherní divy Táni Hodanové nebo naposledy Jana Škody – režiséra, dramaturga, prvního oficiálně jmenovaného šéfa činohry divadla (v roce 1930) a také ředitele divadla v letech 1940–1942. Během aktuální sezóny se diváci s danou osobností mohou seznámit na malé výstavě, kterou vždy připravuje archiv NDM pod vedením Terezy Osmančíkové. Všechny osobnosti, po nichž už prostor získal jméno (je jich zatím včetně Janíčka osm), připomínají fotografie, které postupně divadlo umisťuje do galerie před sál.
Sál slouží pořádání koncertů, společenských setkání po premiérách, je místem workshopů, probíhá v něm Akademie třetího věku, ale už v něm zazněla i opera. Prostor sice není nový, v komplexu DJM byl, ale jako sál slavnostní slouží až od září 2018 po dokončené první etapě rekonstrukce divadla.
