V Sudicích na Opavsku se uskutečnil pietní akt u Památníku osvobození. Lidé si zde připomněli 81 let od zahájení Ostravsko-opavské operace, jedné z nejtěžších bitev na našem území během druhé světové války. Událost přilákala zástupce kraje, obce i veřejnosti.
U Památníku osvobození v Sudicích se opět po roce sešli lidé, aby uctili památku padlých vojáků, kteří se podíleli na osvobození regionu. Právě tady před 81 lety překročily jednotky československého armádního sboru hranice tehdejšího Československa.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “15. dubna 1945 v těchto místech vlastně vedly útočné operace, závěrečné fáze ostravské operace, která vzala město Ostravu obchvatem oproti tedy plánovanému čelnímu útoku ze směru z Těšína. No a zároveň v těchto místech překročily hranice vlasti také českoslovenští tankisté, příslušníci naší samostatné tankové brigády v Sovětském svazu a úspěšně se probíjeli dnešním územím Polska k nám.”
V bojích během Ostravsko-opavské operace padlo bezmála 25 tisíc vojáků a dalších více než 80 tisíc bylo zraněno.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Československých tankistů padlo v ostravské operaci na 150 zhruba tady nedaleko Sudic, především před Bolaticemi.”
Operace začala už 10. března 1945 a kvůli silnému odporu německých vojsk i nepříznivému počasí se protáhla na více než měsíc.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Ty boje byly opravdu tvrdé. Neměli bychom zapomínat na to, že prosperita a svoboda naší země je prostě vykoupena krví a potom našich předků.”
Odkaz padlých vojáků zůstává i po více než osmi desetiletích silnou výzvou k tomu, aby se na historii nezapomínalo.
---
Překonávání potoka pomocí žebříků, orientace v zakouřeném prostředí, nebo výcvik na vodě – slezskoostravské jednotky Sborů dobrovolných hasičů čekalo v rámci každoročního cvičení celkem sedm stanovišť. Tentokrát navíc vyjeli mimo Ostravu.
Minimálně jednou ročně pořádá městský obvod společné cvičení jednotek sborů dobrovolných hasičů. Letošní cvičení absolvovali hasiči v Jánských Koupelích.
Jiří Till, vedoucí odboru hospodářské správy: "Městský obvod Slezská Ostrava má pět jednotek sboru dobrovolných hasičů. Aktuálně máme přes devadesát členů, což je takový unikát v rámci České republiky
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Musí si splnit svůj vlastní výcvik, ale následně při těch praktických zásazích se ukazuje, že důležitá je právě spolupráce."
Slezskoostravští dobrovolní hasiči si v areálu Ústřední hasičské školy vyzkoušeli několik možných situací od hašení požáru až po záchranu na vodě.
anketa, dobrovolní hasiči: "Vyzkoušeli jsme si pádlovat na člunu, zkoušeli jsme házet tím lanem a bylo to zajímavé. My se s tím moc nesetkáváme, tak jsme si to aspoň zkusili teď."
Zdeněk Gvuzď, starosta SDH Muglinov, organizátor cvičení: "Další stanoviště je polygon. Tam samozřejmě kluci si procházejí v dýchací technice jakousi trať, kde je to zakouřené."
anketa, dobrovolní hasiči: "Matoucí. Ztratili jsme se, chodili jsme v kruhu, takže nevím. Bylo to poprvé, tak si myslím, že to nebylo nejhorší, ale mohlo to být lepší."
Dobrovolné hasiče čekalo v Jánských Koupelích celkem sedm stanovišť. Žádný reálný zásah není stejný a hasiči se tak musí stále zdokonalovat. Právě tomu má sloužit také pravidelný výcvik v různých disciplínách a prostředích.
---
POŽÁR HALY V HORNÍ SUCHÉ
V Horní Suché na Karvinsku hořela v noci na pátek průmyslová hala, kvůli rozsahu požáru byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Na místě zasahovalo patnáct jednotek hasičů. Požár se jim podařilo lokalizovat po pěti a půl hodinách. Při události se těžce popálil muž a zraněn byl také zasahující hasič. Podrobnosti najdete na portálu polar.cz
STŘET DODÁVKY S CYKLISTOU
Policie hledá svědky dopravní nehody ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Ve středu odpoledne tam dodávka podle všeho nedala přednost muž na kole. Ten utrpěl těžká zranění a do nemocnice ho transportoval vrtulník v kritickém stavu. Vyšetřování by pomohli případní svědci nebo záznamy z palubních kamer.
---
Hlavní výrobce elektřiny a tepla v Ostravě udělal další krok na cestě k odklonu od uhlí. V městské části JIH zprovoznil kogenerační jednotku, která dokáže z plynu vyrobit elektřinu i teplo a nahradí tak část výroby z uhelné Elektrárny Třebovice.
Po teplárně Přívoz, která ukončila spalování uhlí v roce 2023, může i Elektrárna Třebovice snížit výrobu elektřiny a tepla z uhlí díky nové kogenerační jednotce v Ostravě jihu. Zařízení za čtvrt miliardy korun dokáže z plynu vyrábět elektřinu i teplo s devadesátiprocentní účinností.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Jednotky budou jednak dodávat teplo do celé Ostravy, do celé soustavy CZT, nahradí částečně výrobu tepla z uhlí v Třebovicích a zároveň budou dodávat elektřinu a poskytovat podpůrné služby pro elektrizační soustavu."
Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje pro životní prostředí: "Jsem rád, že dochází k modernizaci. Co se týče energetiky, tím, že se dnes spouští tři kogenerační jednotky pro nejlidnatější ostravský obvod, tak je to jen ku prospěchu věci."
Díky novému zařízení poklesne celá řada emisí, které vypouštěla Třebovická elektrárna. Především ale jde o oxid uhelnatý a oxid siřičitý.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Dneska vlastně při otevření této kogenerační jednotky znamená, že o 23 tun se sníží oxid uhličitý a oxid siřičitý, což je určitě velice dobrá zpráva pro ovzduší na území Ostravy a pro jeho obyvatele."
Další kroky na cestě k úplnému odklonu od uhlí už se budou týkat přímo elektrárny Třebovice. Základem řešení bude kombinace plynové elektrárny a tepelných čerpadel, která budou využívat odpadní teplo z čistírny odpadních vod.
---
Spolek Jsem jedno ucho pravidelně pořádá na frýdecko-místeckých základních školách netradiční besedy. Žáci se při nich dozví, jak si chránit svůj sluch nebo třeba jak komunikovat s neslyšícími.
Podle Světové zdravotnické organizace, pokud si dnešní mladí lidé ve věku 12 až 35 let nebudou chránit svůj sluch, tak do roku 2050 bude mít každý čtvrtý člověk na světě problémy se sluchem.
Veronika Širc, předsedkyně, Jsem jedno ucho: "Je to opravdu osvěta. Je to běh na dlouhou trať, ale mám radost, že se nám čím dál více ozývají školy nejen z Frýdku-Místku, ale i z dalších měst Moravskoslezského kraje, které si uvědomují, že sluch je opravdu zásadní. Jak žáci zjišťují při komunikaci s mými neslyšícími a nedoslýchavými lektory: ve chvíli, kdy začneme sluch ztrácet, tak se začne člověk stranit okolí a začne mít opravdu hodně komunikačních problémů."
Mezi lektory jsou často lidé, kteří sami mají se sluchem velké problémy.
Viktor Procházka, lektor: "Tím hlavním sdělením bude pochopitelně, že děti by si měly více se zajímat o to, jak si chránit sluch a proč."
A jak by si tedy děti měly chránit sluch?
Viktor Procházka, lektor: "Tak to, co je teď nejčastější a nejvýznamnější, si myslím, jsou ta sluchátka na hudbu, to znamená limitovat tu hlasitost na nich."
Kateřina Slowiková Gocieková, učitelka ZŠ Lískovec: "Hlavní přínos pro děti vidím asi v možnosti vyzkoušet si trošku více odlišnosti nebo hendikep, se kterým se neslyšící musí dennodenně potýkat. Tím, že jsme zkoušeli znakovat písničku, si to tím prožitkem možná o něco více upevnily a uvědomily si to, nad čím třeba běžně denně nepřemýšlí. Jak je důležité hovořit s nimi, aby měli možnost odezírat. Jak je důležité respektovat různá specifika a individuality."
Město tyto besedy podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Díky tomuto programu se žáci základních škol dozví, jak si chránit svůj sluch, že není dobré poslouchat nahlas hudbu a další věci. Na tyto besedy vždycky chodí i nějaký lektor spolu s paní Verunkou Širc, která ukazuje, že i s hendikepem, jako je ztráta sluchu, se dá žít kvalitní život."
anketa: žáci: "My jsme se dozvěděli, že to není lehké, být třeba hluchý a slepý, anebo nemít nějaké svalové vady. Tak jsme se prostě tomu nechtěli nijak smát. Vyzkoušeli jsme si to i dneska a bavilo nás to.
anketa: žáci: "To určitě není lehké být hluchý a prostě neslyšet všechny lidi, kteří jsou okolo, a neslyšet nějaké ty zvuky."
---
PRÁCE NA I/57 JDOU PODLE PLÁNU
Oprava mostu u obce Liptaň pokračuje podle harmonogramu. Dělníci odfrézovali potřebnou polovinu silnice I/57, aby mohli odstranit staré vrstvy až k nosné konstrukci mostu. Tu nyní zaměří geodet a spolu s projektantem určí další postup rekonstrukce. Následovat budou další fáze celkové opravy.
---
Začínala jako jediná žena v oboru a vybudovala hudební legendu. Eva Šeinerová založila Permoník, který už šedesát let spojuje generace. I když sbor zpíval v New Yorku nebo Japonsku, jeho srdce zůstává v Karviné, kam se zpěváci rádi vrací.
Eva Šeinerová dala Karviné tvář, kterou obdivuje celý svět. Její odkaz žije v každé zkoušce a v každém tónu, který dnes v Permoníku zazní.
Martina Juríková, hlavní sbormistryně Permoníku: "Byla to ona, která pro mě byla ta profesně nejdůležitější osobou a která spojuje velký zájem o všechny, se kterými se setkává. S velkou vášní pro hudbu, pro objevování tajů muziky, která, jak víme, ještě neprozradila své poslední tajemství. A je to ta, za kterou jsem velice vděčná. Za šťastný život."
Všechno začalo odvahou jedné ženy.
Eva Šeinerová, sbormistryně a zakladatelka Permoníku: "Když jsem začínala, měla jsem kolem sebe takovou pánskou společnost. Tehdy jsem byla výjimečně sbormistryně, žena, a já jsem si uvědomila, že přeci jen je obtížné v této konkurenci obstát, pokud budu zpívat klasické věci. Takže my jsme se tady z toho hornického města dostali dopředu především proto, že jsme věnovali velkou část svého repertoáru novým věcem."
I když byla Karviná vnímána hlavně přes těžbu uhlí, zájem o umění byl obrovský.
Eva Šeinerová, sbormistryně a zakladatelka Permoníku: "Na konci šedesátých let, když jsme začínali, v roce 66, nebylo tolik možností pro děti a mladé lidi, jako je dnes. Takže dětí bylo moc."
Každý dirigent má svou osudovou skladbu. Pro paní Šeinerovou je jedna píseň s Permoníkem spojená silněji než ostatní.
Eva Šeinerová, sbormistryně a zakladatelka Permoníku: "Vždycky, když jsme kdekoliv byli, večer jsme si zazpívali. Než jsme se ukládali ke spánku, zazpívali jsme si Dobrú noc, má milá. A vzpomínali jsme na ty, kteří jsou někde doma. Myslí na nás. Jsou to ti, vlastně rodiče, prarodiče, kteří umožnili dětem poznat svět, vyjet do toho světa."
Permoník není jen o hudbě, je to jedna velká rodina. Členové sboru se do Karviné vrací i po letech.
Barbora Heligmanová, členka sboru: "Já tady mám jako nejlepší kamarádky. Vlastně z toho tria jsme se utvořily taková komořina, že se i sejdeme jako lidé. A je to krásné."
Kristián Kubín, člen sboru: "Všichni jsou tady strašně fajn. Tak jsem si říkal, že to vyzkouším. A baví mě to."
Kateřina Kempná, hlava sboru: "Našla jsem si tu spoustu kamarádů. Myslím, že všichni spolu úžasně vycházíme a je to takové místo, kde přijdeme po škole unaveni a nabereme tu energii."
Permoník je důkazem, že když se spojí talent, disciplína a láska k městu, hranice neexistují. Karviná tak díky nim zní po celém světě.
---
V Sudicích na Opavsku se uskutečnil pietní akt u Památníku osvobození. Lidé si zde připomněli 81 let od zahájení Ostravsko-opavské operace, jedné z nejtěžších bitev na našem území během druhé světové války. Událost přilákala zástupce kraje, obce i veřejnosti.
U Památníku osvobození v Sudicích se opět po roce sešli lidé, aby uctili památku padlých vojáků, kteří se podíleli na osvobození regionu. Právě tady před 81 lety překročily jednotky československého armádního sboru hranice tehdejšího Československa.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “15. dubna 1945 v těchto místech vlastně vedly útočné operace, závěrečné fáze ostravské operace, která vzala město Ostravu obchvatem oproti tedy plánovanému čelnímu útoku ze směru z Těšína. No a zároveň v těchto místech překročily hranice vlasti také českoslovenští tankisté, příslušníci naší samostatné tankové brigády v Sovětském svazu a úspěšně se probíjeli dnešním územím Polska k nám.”
V bojích během Ostravsko-opavské operace padlo bezmála 25 tisíc vojáků a dalších více než 80 tisíc bylo zraněno.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Československých tankistů padlo v ostravské operaci na 150 zhruba tady nedaleko Sudic, především před Bolaticemi.”
Operace začala už 10. března 1945 a kvůli silnému odporu německých vojsk i nepříznivému počasí se protáhla na více než měsíc.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Ty boje byly opravdu tvrdé. Neměli bychom zapomínat na to, že prosperita a svoboda naší země je prostě vykoupena krví a potom našich předků.”
Odkaz padlých vojáků zůstává i po více než osmi desetiletích silnou výzvou k tomu, aby se na historii nezapomínalo.
---
Překonávání potoka pomocí žebříků, orientace v zakouřeném prostředí, nebo výcvik na vodě – slezskoostravské jednotky Sborů dobrovolných hasičů čekalo v rámci každoročního cvičení celkem sedm stanovišť. Tentokrát navíc vyjeli mimo Ostravu.
Minimálně jednou ročně pořádá městský obvod společné cvičení jednotek sborů dobrovolných hasičů. Letošní cvičení absolvovali hasiči v Jánských Koupelích.
Jiří Till, vedoucí odboru hospodářské správy: "Městský obvod Slezská Ostrava má pět jednotek sboru dobrovolných hasičů. Aktuálně máme přes devadesát členů, což je takový unikát v rámci České republiky
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Musí si splnit svůj vlastní výcvik, ale následně při těch praktických zásazích se ukazuje, že důležitá je právě spolupráce."
Slezskoostravští dobrovolní hasiči si v areálu Ústřední hasičské školy vyzkoušeli několik možných situací od hašení požáru až po záchranu na vodě.
anketa, dobrovolní hasiči: "Vyzkoušeli jsme si pádlovat na člunu, zkoušeli jsme házet tím lanem a bylo to zajímavé. My se s tím moc nesetkáváme, tak jsme si to aspoň zkusili teď."
Zdeněk Gvuzď, starosta SDH Muglinov, organizátor cvičení: "Další stanoviště je polygon. Tam samozřejmě kluci si procházejí v dýchací technice jakousi trať, kde je to zakouřené."
anketa, dobrovolní hasiči: "Matoucí. Ztratili jsme se, chodili jsme v kruhu, takže nevím. Bylo to poprvé, tak si myslím, že to nebylo nejhorší, ale mohlo to být lepší."
Dobrovolné hasiče čekalo v Jánských Koupelích celkem sedm stanovišť. Žádný reálný zásah není stejný a hasiči se tak musí stále zdokonalovat. Právě tomu má sloužit také pravidelný výcvik v různých disciplínách a prostředích.
---
POŽÁR HALY V HORNÍ SUCHÉ
V Horní Suché na Karvinsku hořela v noci na pátek průmyslová hala, kvůli rozsahu požáru byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Na místě zasahovalo patnáct jednotek hasičů. Požár se jim podařilo lokalizovat po pěti a půl hodinách. Při události se těžce popálil muž a zraněn byl také zasahující hasič. Podrobnosti najdete na portálu polar.cz
STŘET DODÁVKY S CYKLISTOU
Policie hledá svědky dopravní nehody ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Ve středu odpoledne tam dodávka podle všeho nedala přednost muž na kole. Ten utrpěl těžká zranění a do nemocnice ho transportoval vrtulník v kritickém stavu. Vyšetřování by pomohli případní svědci nebo záznamy z palubních kamer.
---
Hlavní výrobce elektřiny a tepla v Ostravě udělal další krok na cestě k odklonu od uhlí. V městské části JIH zprovoznil kogenerační jednotku, která dokáže z plynu vyrobit elektřinu i teplo a nahradí tak část výroby z uhelné Elektrárny Třebovice.
Po teplárně Přívoz, která ukončila spalování uhlí v roce 2023, může i Elektrárna Třebovice snížit výrobu elektřiny a tepla z uhlí díky nové kogenerační jednotce v Ostravě jihu. Zařízení za čtvrt miliardy korun dokáže z plynu vyrábět elektřinu i teplo s devadesátiprocentní účinností.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: "Jednotky budou jednak dodávat teplo do celé Ostravy, do celé soustavy CZT, nahradí částečně výrobu tepla z uhlí v Třebovicích a zároveň budou dodávat elektřinu a poskytovat podpůrné služby pro elektrizační soustavu."
Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje pro životní prostředí: "Jsem rád, že dochází k modernizaci. Co se týče energetiky, tím, že se dnes spouští tři kogenerační jednotky pro nejlidnatější ostravský obvod, tak je to jen ku prospěchu věci."
Díky novému zařízení poklesne celá řada emisí, které vypouštěla Třebovická elektrárna. Především ale jde o oxid uhelnatý a oxid siřičitý.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Dneska vlastně při otevření této kogenerační jednotky znamená, že o 23 tun se sníží oxid uhličitý a oxid siřičitý, což je určitě velice dobrá zpráva pro ovzduší na území Ostravy a pro jeho obyvatele."
Další kroky na cestě k úplnému odklonu od uhlí už se budou týkat přímo elektrárny Třebovice. Základem řešení bude kombinace plynové elektrárny a tepelných čerpadel, která budou využívat odpadní teplo z čistírny odpadních vod.
---
Spolek Jsem jedno ucho pravidelně pořádá na frýdecko-místeckých základních školách netradiční besedy. Žáci se při nich dozví, jak si chránit svůj sluch nebo třeba jak komunikovat s neslyšícími.
Podle Světové zdravotnické organizace, pokud si dnešní mladí lidé ve věku 12 až 35 let nebudou chránit svůj sluch, tak do roku 2050 bude mít každý čtvrtý člověk na světě problémy se sluchem.
Veronika Širc, předsedkyně, Jsem jedno ucho: "Je to opravdu osvěta. Je to běh na dlouhou trať, ale mám radost, že se nám čím dál více ozývají školy nejen z Frýdku-Místku, ale i z dalších měst Moravskoslezského kraje, které si uvědomují, že sluch je opravdu zásadní. Jak žáci zjišťují při komunikaci s mými neslyšícími a nedoslýchavými lektory: ve chvíli, kdy začneme sluch ztrácet, tak se začne člověk stranit okolí a začne mít opravdu hodně komunikačních problémů."
Mezi lektory jsou často lidé, kteří sami mají se sluchem velké problémy.
Viktor Procházka, lektor: "Tím hlavním sdělením bude pochopitelně, že děti by si měly více se zajímat o to, jak si chránit sluch a proč."
A jak by si tedy děti měly chránit sluch?
Viktor Procházka, lektor: "Tak to, co je teď nejčastější a nejvýznamnější, si myslím, jsou ta sluchátka na hudbu, to znamená limitovat tu hlasitost na nich."
Kateřina Slowiková Gocieková, učitelka ZŠ Lískovec: "Hlavní přínos pro děti vidím asi v možnosti vyzkoušet si trošku více odlišnosti nebo hendikep, se kterým se neslyšící musí dennodenně potýkat. Tím, že jsme zkoušeli znakovat písničku, si to tím prožitkem možná o něco více upevnily a uvědomily si to, nad čím třeba běžně denně nepřemýšlí. Jak je důležité hovořit s nimi, aby měli možnost odezírat. Jak je důležité respektovat různá specifika a individuality."
Město tyto besedy podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Díky tomuto programu se žáci základních škol dozví, jak si chránit svůj sluch, že není dobré poslouchat nahlas hudbu a další věci. Na tyto besedy vždycky chodí i nějaký lektor spolu s paní Verunkou Širc, která ukazuje, že i s hendikepem, jako je ztráta sluchu, se dá žít kvalitní život."
anketa: žáci: "My jsme se dozvěděli, že to není lehké, být třeba hluchý a slepý, anebo nemít nějaké svalové vady. Tak jsme se prostě tomu nechtěli nijak smát. Vyzkoušeli jsme si to i dneska a bavilo nás to.
anketa: žáci: "To určitě není lehké být hluchý a prostě neslyšet všechny lidi, kteří jsou okolo, a neslyšet nějaké ty zvuky."
---
PRÁCE NA I/57 JDOU PODLE PLÁNU
Oprava mostu u obce Liptaň pokračuje podle harmonogramu. Dělníci odfrézovali potřebnou polovinu silnice I/57, aby mohli odstranit staré vrstvy až k nosné konstrukci mostu. Tu nyní zaměří geodet a spolu s projektantem určí další postup rekonstrukce. Následovat budou další fáze celkové opravy.
---
Začínala jako jediná žena v oboru a vybudovala hudební legendu. Eva Šeinerová založila Permoník, který už šedesát let spojuje generace. I když sbor zpíval v New Yorku nebo Japonsku, jeho srdce zůstává v Karviné, kam se zpěváci rádi vrací.
Eva Šeinerová dala Karviné tvář, kterou obdivuje celý svět. Její odkaz žije v každé zkoušce a v každém tónu, který dnes v Permoníku zazní.
Martina Juríková, hlavní sbormistryně Permoníku: "Byla to ona, která pro mě byla ta profesně nejdůležitější osobou a která spojuje velký zájem o všechny, se kterými se setkává. S velkou vášní pro hudbu, pro objevování tajů muziky, která, jak víme, ještě neprozradila své poslední tajemství. A je to ta, za kterou jsem velice vděčná. Za šťastný život."
Všechno začalo odvahou jedné ženy.
Eva Šeinerová, sbormistryně a zakladatelka Permoníku: "Když jsem začínala, měla jsem kolem sebe takovou pánskou společnost. Tehdy jsem byla výjimečně sbormistryně, žena, a já jsem si uvědomila, že přeci jen je obtížné v této konkurenci obstát, pokud budu zpívat klasické věci. Takže my jsme se tady z toho hornického města dostali dopředu především proto, že jsme věnovali velkou část svého repertoáru novým věcem."
I když byla Karviná vnímána hlavně přes těžbu uhlí, zájem o umění byl obrovský.
Eva Šeinerová, sbormistryně a zakladatelka Permoníku: "Na konci šedesátých let, když jsme začínali, v roce 66, nebylo tolik možností pro děti a mladé lidi, jako je dnes. Takže dětí bylo moc."
Každý dirigent má svou osudovou skladbu. Pro paní Šeinerovou je jedna píseň s Permoníkem spojená silněji než ostatní.
Eva Šeinerová, sbormistryně a zakladatelka Permoníku: "Vždycky, když jsme kdekoliv byli, večer jsme si zazpívali. Než jsme se ukládali ke spánku, zazpívali jsme si Dobrú noc, má milá. A vzpomínali jsme na ty, kteří jsou někde doma. Myslí na nás. Jsou to ti, vlastně rodiče, prarodiče, kteří umožnili dětem poznat svět, vyjet do toho světa."
Permoník není jen o hudbě, je to jedna velká rodina. Členové sboru se do Karviné vrací i po letech.
Barbora Heligmanová, členka sboru: "Já tady mám jako nejlepší kamarádky. Vlastně z toho tria jsme se utvořily taková komořina, že se i sejdeme jako lidé. A je to krásné."
Kristián Kubín, člen sboru: "Všichni jsou tady strašně fajn. Tak jsem si říkal, že to vyzkouším. A baví mě to."
Kateřina Kempná, hlava sboru: "Našla jsem si tu spoustu kamarádů. Myslím, že všichni spolu úžasně vycházíme a je to takové místo, kde přijdeme po škole unaveni a nabereme tu energii."
Permoník je důkazem, že když se spojí talent, disciplína a láska k městu, hranice neexistují. Karviná tak díky nim zní po celém světě.
---
