MS kraj a jeho odbor školství pozval pedagogy středních a základních škol, kteří vyučují tělesnou výchovu, na odbornou konferenci do Dolních Vítkovic. Nesla název Škola v pohybu.
Projekt Škola v pohybu si dal za cíl začlenit pohybové aktivity do výuky a celého dne žáků. V Moravskoslezském kraji se do těchto programů zapojují jak přímo mateřské a základní školy, tak specializované spolky.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Škola v pohybu je konference, která má v současné chvíli ukázat, jaké jsou trendy ve vzdělávání v oblasti tělesné výchovy, protože přece jenom mladá generace z našeho pohledu nesportuje tak, jak by měla. Bohužel tady v tomto případě mají velký vliv na sportování zejména rodiče. A my chceme právě ukázat tímto způsobem, jak v podstatě může tělesná výchova ve 21. století vypadat."
Jak by tedy měla vypadat?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Měla by obsahovat nové trendy. To znamená, že měly by to být aktivity, které už nezahrnují pouze ty tradiční sporty, jako je florbal, basketbal, fotbal a další, ale samozřejmě i nové, jako je třeba kin-ball a další podobné aktivity."
Jak s tím souvisí elektronická zařízení?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Elektronická zařízení jsou z mého pohledu velký problém, protože jsou to zařízení, která upoutávají pozornost právě žáků a dětí směrem jiným a je to neadekvátní trávení volného času."
Školy by měly pohyb dětí rozvíjet, ať už v rámci tělesné výchovy nebo prostřednictvím dalších sportovních aktivit.
Tomáš Pracný, ředitel Sportovního gymnázia Ostrava: "My jsme byli velice rádi, když jsme se dověděli, že Moravskoslezský kraj chystá takovouto konferenci o pohybu, protože naše škola se tady tímto kromě té vzdělávací části zabývá samozřejmě také sportovní přípravou a rozšířenou výukou tělesné výchovy, což je typické pro sportovní gymnázium."
U vás jsou sportovci, na ostatních školách je trošku problém přimět děti ke sportování. Tak jaká je podle vás cesta?
Tomáš Pracný, ředitel Sportovního gymnázia Ostrava: "Myslíme si, že je vhodné rozšířit opravdu počty hodin tělesné výchovy, zatraktivnit tělesnou výchovu, zakomponovat nějaké inovativní metody do výuky tělesné výchovy. A co se mi líbí v poslední době, zejména tady v Ostravě, je nabídka pro žáky celé řady různých sportovních klubů."
Renáta Čerňáková, učitelka ZŠ Naděje Frýdek-Místek: "Naše škola je speciální škola, takže máme děti s různým handicapem. Proto jsem vlastně přišla na dnešní konferenci, protože je tady hlavně centrum APA, které k nám dochází pravidelně a dělá u nás olympiády pro děti s handicapem."
Jaká je ochota vašich dětí sportovat?
Renáta Čerňáková, učitelka ZŠ Naděje Frýdek-Místek: "Ochota je velká, protože máme děti s ADHD. To znamená, tyto děti sportují vlastně pořád, protože jsou neposedné. Takže ano, i když organizovaný sport jako takový je úplně neláká, protože ta organizace pro děti s ADHD je těžká."
Danuše Górecká, učitelka SPŠ F-M: "Motivace je opravdu těžká. Já jsem tady za chlapce na průmyslové škole, tam přece jenom je to lepší. My nemáme teď momentálně až takové dobré podmínky na sportování, ale přesto všechno, s kluky se to dá."
Zuzana Korbášová, učitelka Obchodní akademie F-M: "Děvčata jsou taky asi tak rozdělená na dvě skupiny. Jedna skupina těch děvčat, které dělají nějaké sporty, takže s těmi většinou problém není. A ta druhá skupina jsou děvčata, která trošičku mají problém, ale dá se to."
Podle kraje je velkým problémem také časté omlouvání žáků z hodin tělesné výchovy.
---
Jedna z ikonických ostravských staveb - Ostravar Aréna letos slaví 40 let. U této příležitosti vyšla kniha, která mapuje její historii prostřednictvím nejrůznějších kulturních a sportovních akcí a vzpomínek jejich organizátorů a pamětníků.
Otevření Paláce kultury a sportu 17. května 1986 bylo pro Ostravu asi nejvýznamnější událostí toho roku. Tehdy byla hala jednou z nejmodernějších i největších v Evropě a k dominantám města patří dodnes. Letos přitom slaví 40 let a u této příležitosti vyšla kniha o její historii "Aréna! 40 let emocí."
Tomáš Šiřina, autor knihy: "Při psaní té knihy člověk vlastně přišel na to, že těch čtyřicet let je vlastně takovou stínovou historií našeho města nebo našeho regionu. Samotná ta kniha vlastně stojí logicky na dvou nohách, na té kulturní, protože se tam odehrálo spousta legendárních koncertům a na noze sportovní, protože kromě toho, že to je stánek prvoligových Vítkovic, tak se tam odehrála spousta skvělých sportovních zápasů. Bez té arény by určitě lidé neviděli takové hvězdy, jako byly Agassi, Becker a naše daviscupové zápasy."
Kniha historií mapuje prostřednictvím sportovních i kulturních akcí, fotografií a vzpomínek. Některé příběhy například dodal současný předseda představenstva Ostravar Arény Petr Handl.
Petr Handl, předseda představenstva Ostravar Arény: "Měl jsem to obrovské štěstí, že od té doby jsem mohl být součástí organizačních týmů všech těch velkých akcí, které Arenou prošly. Ať už to byly Fed Cupy, Davis Cupy, mistrovství světa v házené žen do dvaceti let nebo mistrovství Evropy v krasobruslení, mistrovství Evropy ve futsalu, mistrovství světa v latinskoamerických formacích. Takto bychom mohli pokračovat téměř donekonečna. Za těch více než třicet let to bylo přes padesát velkých akcí, na kterých jsem měl možnost se organizačně podílet."
Asi největší slávu ale přinesly hokejové šampionáty v roce 2004, 2015 a 2024.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Palác kultury a sportu, dnes Ostravar Aréna, je samozřejmě stavební dominantou města, ale do jisté míry opravdu i kulturním a sportovním srdcem. Ta stavba je důležitá, protože se tam odehrávají všechny důležité akce, které se ve městě odehrávají. Ať už jsou to kulturní akce, ať už jsou to velké sportovní akce. Samozřejmě má už dneska i některé limity, se kterými trošičku bojujeme, ale pořád se jedná opravdu o velmi důstojné zázemí, které dneska nabízí stále ještě jedno z nejlepších zázemí v rámci celé České republiky. Ač samozřejmě i my vnímáme, že se staví nové velké haly po České republice, máme tady už dneska také vlastně více než patnáct, dvacet let starou O2 arénu, letos se otevře Aréna Morava v Brně s tím, že i my si uvědomujeme, že do budoucna se budeme muset i my touhle myšlenkou zaobírat. Ale myslím si, že aktuálně se řeší opravdu ta varianta, kterou už jsme do médií sdělovali několikrát a to je výstavba samostatného centra ledních sportů a Ostravar Arénu jako takovou bychom si rádi nechali do budoucna pro pořádání těch akcí, kterých je pořád dostatek."
Pokud si tedy chcete zavzpomínat na uplynulých 40 let netradičním způsobem, neváhejte a knihu "Aréna! 40 let emocí" si rozhodně pořiďte. Zjistíte, jak důležitou roli pro Ostravu tato ikonická stavba hraje.
---
ŠKOLÁCI NAVRHOVALI, JAK ZLEPŠIT SVÉ OKOLÍ
Karvinští školáci navrhovali, jak zlepšit své okolí a lépe hospodařit s vodou. Projekt Cesta vody 2026 vyvrcholil soutěží nejlepších návrhů a exkurzí na Karvinské moře, kde děti poznávaly místní přírodu a význam ochrany životního prostředí.
CELNÍCI ZAJISTILI TISÍCE NÁPLNÍ DO CIGARET
Ostravští celníci letos odhalili už 110 případů nelegálního prodeje náplní do elektronických cigaret, nikotinových sáčků a zahřívaného tabáku. Zajistili mimo jiné více než 23 tisíc náplní do e-cigaret a odhadovaný únik na spotřební dani přesáhl jeden milion korun.
---
Ve Studénce začala rekonstrukce ulice Družstevní. Radnice ji plánovala sedm let. Povrch komunikace byl narušen od doby, co se v této lokalitě budovala kanalizace.
Ulice Družstevní ve Studénce získá nový povrch v celkové délce více než sedmi set metrů. Práce budou probíhat po etapách, začaly v červnu v úseku od křižovatky s ulicí 2. května, skončí v říjnu u železničního přejezdu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Rekonstrukci ulice Družstevní jsme začali připravovat v roce 2019, takže po sedmi letech dochází k té samotné realizaci. S tím, že už v roce 2019 jsme začali připravovat projektovou dokumentaci. Ta, když byla připravena, tak jsme pak v následujících letech 2021, 2022, 2023 žádali o dotace. Ale bohužel jsme nebyli úspěšní.”
Město tak realizuje opravuje silnice vlastními prostředky. Komunikace byla narušena různými defekty, propady a vysprávkami po té, co se v této lokalitě vybudovala v roce 2010 kanalizace.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Budeme modulovat celý terén a jeho spádovitost tak, aby docházelo ke kvalitnímu a úplnému odtoku dešťové vody. Součástí stavby je i rekonstrukce stávajícího chodníkového tělesa.”
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Rozpočet na tuto akci byl zhruba nějakých 17 milionů korun, s tím, že v rámci soutěže se o tuto zakázku ucházelo 8 společností a podařilo se nám ji vysoutěžit za nějakých 11,5 milionů korun zhruba, takže ta úspora je zhruba třetinová oproti rozpočtu.”
Stavební práce budou probíhat tak, aby ulice zůstala průjezdná. Omezení nastanou pro vlastníky domů v okamžicích, kdy se bude upravovat samotný vjezdy k jejich nemovitosti a během pokládky asfaltu.
---
Školáci z Karviné mají za sebou další ročník házenkářského poháru místních základních škol. Pojďte si nyní užít atmosféru finálového kola.
Házenkářská karvinská školní liga, neboli HaKaŠkoL, tak se jmenuje celoroční série házenkářských turnajů pro žáky karvinských základních škol.
Vladimír Jančošek, hlavní pořadatel turnaje: "Hraje se to ve dvou kategoriích, a sice kategorie 123, to jsou ti mladší a kategorie 45. Právě ti dneska hrají to velké finále a hraje se to celý školní rok."
Házená se tak díky turnaji dostává do povědomí karvinských dětí a je tu také možnost, že někteří z účastníků začnou tento sport vykonávat naplno.
Vladimír Jančošek, hlavní pořadatel turnaje: "Je to klub HCB, to jsou víceméně chlapci, a dívčí klub TJ Sokol Karviná. Kam potom ti adepti, kteří mají zájem o tu hru a tak dále, mohou nastoupit a hrát to profesionálně."
A samotné děti? Ty si turnaj užily opravdu naplno a k házené mají skvělý vztah.
Anketa, účastníci turnaje: "Něco jsme prohráli, ale i tak se nám dařilo a myslím, že jsme do toho dali všechno."
Anketa, účastníci turnaje: Já házenou hraju v Sokole. Jsem mladší žačka. Dneska mě to tady hodně bavilo."
Anketa, účastníci turnaje: "Dneska jsem si to strašně moc užila. Právě, že jsme se snažili, abychom byli první, což se nám nakonec podařilo."
Turnaj si tak užili všichni účastníci a odměnou byly nejen ceny, ale také pohyb a radost ze sportu.
---
NOVÉ CISTERNY PRO DOBROVOLNÉ HASIČE
Ostrava pokračuje v rozsáhlé modernizaci techniky dobrovolných hasičů. Další nové cisterny za téměř 24 milionů korun dostaly jednotky z Martinova a Plesné, kde nahradí téměř čtyřicet let starou techniku.
---
Bývalá skipová věž v Horní Suché se postupně mění v kulturní centrum. Obec chystá její další rozvoj a už nyní zde pořádá koncerty, výstavy i další akce, které dávají industriální dominantě nový život.
Horní Suchá si přeje uchovat hornickou tradici a dát bývalé skipové věži nový život. Právě proto se stala netradičním prostorem pro výstavu fotografií, která propojuje industriální dědictví obce s krásou regionální přírody zachycenou objektivy Miriam Palowské a Romana Dzika.
Barbara Vojvodíková, investiční referentka obce Horní Suchá: „Tento prostor primárně není určený k výstavám, proto bylo třeba řadu věcí uklidit a přerovnat. V zásadě je to ale prostor, který díky svému osvětlení nabízí řadu možností a do budoucna bude určitě dobrým základem pro další využití.“
Miriam Palowská, autorka fotografií: „Je to zaměřené na krajinu poddolovaných oblastí, které se regenerovaly. Na této půdě vznikly zajímavé biotopy a dva autoři se rozhodli přiblížit regeneraci a rekultivaci těchto místních lokalit.“
Roman Dzik, autor fotografií: „Tato výstava se objevila v Senátu a toto jsou stejné fotografie, které byly vystavené v Senátu v dubnu. Teď jsou konečně prezentované v naší dědině v Horní Suché, takže lidé mohou vidět, jak je ta příroda krásná. Stačí za ní zajít a pokochat se jí.“
Výstava tak ukázala, jak se krajina poznamenaná těžbou dokázala proměnit v cenné přírodní lokality.
---
MS kraj a jeho odbor školství pozval pedagogy středních a základních škol, kteří vyučují tělesnou výchovu, na odbornou konferenci do Dolních Vítkovic. Nesla název Škola v pohybu.
Projekt Škola v pohybu si dal za cíl začlenit pohybové aktivity do výuky a celého dne žáků. V Moravskoslezském kraji se do těchto programů zapojují jak přímo mateřské a základní školy, tak specializované spolky.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Škola v pohybu je konference, která má v současné chvíli ukázat, jaké jsou trendy ve vzdělávání v oblasti tělesné výchovy, protože přece jenom mladá generace z našeho pohledu nesportuje tak, jak by měla. Bohužel tady v tomto případě mají velký vliv na sportování zejména rodiče. A my chceme právě ukázat tímto způsobem, jak v podstatě může tělesná výchova ve 21. století vypadat."
Jak by tedy měla vypadat?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Měla by obsahovat nové trendy. To znamená, že měly by to být aktivity, které už nezahrnují pouze ty tradiční sporty, jako je florbal, basketbal, fotbal a další, ale samozřejmě i nové, jako je třeba kin-ball a další podobné aktivity."
Jak s tím souvisí elektronická zařízení?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Elektronická zařízení jsou z mého pohledu velký problém, protože jsou to zařízení, která upoutávají pozornost právě žáků a dětí směrem jiným a je to neadekvátní trávení volného času."
Školy by měly pohyb dětí rozvíjet, ať už v rámci tělesné výchovy nebo prostřednictvím dalších sportovních aktivit.
Tomáš Pracný, ředitel Sportovního gymnázia Ostrava: "My jsme byli velice rádi, když jsme se dověděli, že Moravskoslezský kraj chystá takovouto konferenci o pohybu, protože naše škola se tady tímto kromě té vzdělávací části zabývá samozřejmě také sportovní přípravou a rozšířenou výukou tělesné výchovy, což je typické pro sportovní gymnázium."
U vás jsou sportovci, na ostatních školách je trošku problém přimět děti ke sportování. Tak jaká je podle vás cesta?
Tomáš Pracný, ředitel Sportovního gymnázia Ostrava: "Myslíme si, že je vhodné rozšířit opravdu počty hodin tělesné výchovy, zatraktivnit tělesnou výchovu, zakomponovat nějaké inovativní metody do výuky tělesné výchovy. A co se mi líbí v poslední době, zejména tady v Ostravě, je nabídka pro žáky celé řady různých sportovních klubů."
Renáta Čerňáková, učitelka ZŠ Naděje Frýdek-Místek: "Naše škola je speciální škola, takže máme děti s různým handicapem. Proto jsem vlastně přišla na dnešní konferenci, protože je tady hlavně centrum APA, které k nám dochází pravidelně a dělá u nás olympiády pro děti s handicapem."
Jaká je ochota vašich dětí sportovat?
Renáta Čerňáková, učitelka ZŠ Naděje Frýdek-Místek: "Ochota je velká, protože máme děti s ADHD. To znamená, tyto děti sportují vlastně pořád, protože jsou neposedné. Takže ano, i když organizovaný sport jako takový je úplně neláká, protože ta organizace pro děti s ADHD je těžká."
Danuše Górecká, učitelka SPŠ F-M: "Motivace je opravdu těžká. Já jsem tady za chlapce na průmyslové škole, tam přece jenom je to lepší. My nemáme teď momentálně až takové dobré podmínky na sportování, ale přesto všechno, s kluky se to dá."
Zuzana Korbášová, učitelka Obchodní akademie F-M: "Děvčata jsou taky asi tak rozdělená na dvě skupiny. Jedna skupina těch děvčat, které dělají nějaké sporty, takže s těmi většinou problém není. A ta druhá skupina jsou děvčata, která trošičku mají problém, ale dá se to."
Podle kraje je velkým problémem také časté omlouvání žáků z hodin tělesné výchovy.
---
Jedna z ikonických ostravských staveb - Ostravar Aréna letos slaví 40 let. U této příležitosti vyšla kniha, která mapuje její historii prostřednictvím nejrůznějších kulturních a sportovních akcí a vzpomínek jejich organizátorů a pamětníků.
Otevření Paláce kultury a sportu 17. května 1986 bylo pro Ostravu asi nejvýznamnější událostí toho roku. Tehdy byla hala jednou z nejmodernějších i největších v Evropě a k dominantám města patří dodnes. Letos přitom slaví 40 let a u této příležitosti vyšla kniha o její historii "Aréna! 40 let emocí."
Tomáš Šiřina, autor knihy: "Při psaní té knihy člověk vlastně přišel na to, že těch čtyřicet let je vlastně takovou stínovou historií našeho města nebo našeho regionu. Samotná ta kniha vlastně stojí logicky na dvou nohách, na té kulturní, protože se tam odehrálo spousta legendárních koncertům a na noze sportovní, protože kromě toho, že to je stánek prvoligových Vítkovic, tak se tam odehrála spousta skvělých sportovních zápasů. Bez té arény by určitě lidé neviděli takové hvězdy, jako byly Agassi, Becker a naše daviscupové zápasy."
Kniha historií mapuje prostřednictvím sportovních i kulturních akcí, fotografií a vzpomínek. Některé příběhy například dodal současný předseda představenstva Ostravar Arény Petr Handl.
Petr Handl, předseda představenstva Ostravar Arény: "Měl jsem to obrovské štěstí, že od té doby jsem mohl být součástí organizačních týmů všech těch velkých akcí, které Arenou prošly. Ať už to byly Fed Cupy, Davis Cupy, mistrovství světa v házené žen do dvaceti let nebo mistrovství Evropy v krasobruslení, mistrovství Evropy ve futsalu, mistrovství světa v latinskoamerických formacích. Takto bychom mohli pokračovat téměř donekonečna. Za těch více než třicet let to bylo přes padesát velkých akcí, na kterých jsem měl možnost se organizačně podílet."
Asi největší slávu ale přinesly hokejové šampionáty v roce 2004, 2015 a 2024.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Palác kultury a sportu, dnes Ostravar Aréna, je samozřejmě stavební dominantou města, ale do jisté míry opravdu i kulturním a sportovním srdcem. Ta stavba je důležitá, protože se tam odehrávají všechny důležité akce, které se ve městě odehrávají. Ať už jsou to kulturní akce, ať už jsou to velké sportovní akce. Samozřejmě má už dneska i některé limity, se kterými trošičku bojujeme, ale pořád se jedná opravdu o velmi důstojné zázemí, které dneska nabízí stále ještě jedno z nejlepších zázemí v rámci celé České republiky. Ač samozřejmě i my vnímáme, že se staví nové velké haly po České republice, máme tady už dneska také vlastně více než patnáct, dvacet let starou O2 arénu, letos se otevře Aréna Morava v Brně s tím, že i my si uvědomujeme, že do budoucna se budeme muset i my touhle myšlenkou zaobírat. Ale myslím si, že aktuálně se řeší opravdu ta varianta, kterou už jsme do médií sdělovali několikrát a to je výstavba samostatného centra ledních sportů a Ostravar Arénu jako takovou bychom si rádi nechali do budoucna pro pořádání těch akcí, kterých je pořád dostatek."
Pokud si tedy chcete zavzpomínat na uplynulých 40 let netradičním způsobem, neváhejte a knihu "Aréna! 40 let emocí" si rozhodně pořiďte. Zjistíte, jak důležitou roli pro Ostravu tato ikonická stavba hraje.
---
ŠKOLÁCI NAVRHOVALI, JAK ZLEPŠIT SVÉ OKOLÍ
Karvinští školáci navrhovali, jak zlepšit své okolí a lépe hospodařit s vodou. Projekt Cesta vody 2026 vyvrcholil soutěží nejlepších návrhů a exkurzí na Karvinské moře, kde děti poznávaly místní přírodu a význam ochrany životního prostředí.
CELNÍCI ZAJISTILI TISÍCE NÁPLNÍ DO CIGARET
Ostravští celníci letos odhalili už 110 případů nelegálního prodeje náplní do elektronických cigaret, nikotinových sáčků a zahřívaného tabáku. Zajistili mimo jiné více než 23 tisíc náplní do e-cigaret a odhadovaný únik na spotřební dani přesáhl jeden milion korun.
---
Ve Studénce začala rekonstrukce ulice Družstevní. Radnice ji plánovala sedm let. Povrch komunikace byl narušen od doby, co se v této lokalitě budovala kanalizace.
Ulice Družstevní ve Studénce získá nový povrch v celkové délce více než sedmi set metrů. Práce budou probíhat po etapách, začaly v červnu v úseku od křižovatky s ulicí 2. května, skončí v říjnu u železničního přejezdu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Rekonstrukci ulice Družstevní jsme začali připravovat v roce 2019, takže po sedmi letech dochází k té samotné realizaci. S tím, že už v roce 2019 jsme začali připravovat projektovou dokumentaci. Ta, když byla připravena, tak jsme pak v následujících letech 2021, 2022, 2023 žádali o dotace. Ale bohužel jsme nebyli úspěšní.”
Město tak realizuje opravuje silnice vlastními prostředky. Komunikace byla narušena různými defekty, propady a vysprávkami po té, co se v této lokalitě vybudovala v roce 2010 kanalizace.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Budeme modulovat celý terén a jeho spádovitost tak, aby docházelo ke kvalitnímu a úplnému odtoku dešťové vody. Součástí stavby je i rekonstrukce stávajícího chodníkového tělesa.”
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Rozpočet na tuto akci byl zhruba nějakých 17 milionů korun, s tím, že v rámci soutěže se o tuto zakázku ucházelo 8 společností a podařilo se nám ji vysoutěžit za nějakých 11,5 milionů korun zhruba, takže ta úspora je zhruba třetinová oproti rozpočtu.”
Stavební práce budou probíhat tak, aby ulice zůstala průjezdná. Omezení nastanou pro vlastníky domů v okamžicích, kdy se bude upravovat samotný vjezdy k jejich nemovitosti a během pokládky asfaltu.
---
Školáci z Karviné mají za sebou další ročník házenkářského poháru místních základních škol. Pojďte si nyní užít atmosféru finálového kola.
Házenkářská karvinská školní liga, neboli HaKaŠkoL, tak se jmenuje celoroční série házenkářských turnajů pro žáky karvinských základních škol.
Vladimír Jančošek, hlavní pořadatel turnaje: "Hraje se to ve dvou kategoriích, a sice kategorie 123, to jsou ti mladší a kategorie 45. Právě ti dneska hrají to velké finále a hraje se to celý školní rok."
Házená se tak díky turnaji dostává do povědomí karvinských dětí a je tu také možnost, že někteří z účastníků začnou tento sport vykonávat naplno.
Vladimír Jančošek, hlavní pořadatel turnaje: "Je to klub HCB, to jsou víceméně chlapci, a dívčí klub TJ Sokol Karviná. Kam potom ti adepti, kteří mají zájem o tu hru a tak dále, mohou nastoupit a hrát to profesionálně."
A samotné děti? Ty si turnaj užily opravdu naplno a k házené mají skvělý vztah.
Anketa, účastníci turnaje: "Něco jsme prohráli, ale i tak se nám dařilo a myslím, že jsme do toho dali všechno."
Anketa, účastníci turnaje: Já házenou hraju v Sokole. Jsem mladší žačka. Dneska mě to tady hodně bavilo."
Anketa, účastníci turnaje: "Dneska jsem si to strašně moc užila. Právě, že jsme se snažili, abychom byli první, což se nám nakonec podařilo."
Turnaj si tak užili všichni účastníci a odměnou byly nejen ceny, ale také pohyb a radost ze sportu.
---
NOVÉ CISTERNY PRO DOBROVOLNÉ HASIČE
Ostrava pokračuje v rozsáhlé modernizaci techniky dobrovolných hasičů. Další nové cisterny za téměř 24 milionů korun dostaly jednotky z Martinova a Plesné, kde nahradí téměř čtyřicet let starou techniku.
---
Bývalá skipová věž v Horní Suché se postupně mění v kulturní centrum. Obec chystá její další rozvoj a už nyní zde pořádá koncerty, výstavy i další akce, které dávají industriální dominantě nový život.
Horní Suchá si přeje uchovat hornickou tradici a dát bývalé skipové věži nový život. Právě proto se stala netradičním prostorem pro výstavu fotografií, která propojuje industriální dědictví obce s krásou regionální přírody zachycenou objektivy Miriam Palowské a Romana Dzika.
Barbara Vojvodíková, investiční referentka obce Horní Suchá: „Tento prostor primárně není určený k výstavám, proto bylo třeba řadu věcí uklidit a přerovnat. V zásadě je to ale prostor, který díky svému osvětlení nabízí řadu možností a do budoucna bude určitě dobrým základem pro další využití.“
Miriam Palowská, autorka fotografií: „Je to zaměřené na krajinu poddolovaných oblastí, které se regenerovaly. Na této půdě vznikly zajímavé biotopy a dva autoři se rozhodli přiblížit regeneraci a rekultivaci těchto místních lokalit.“
Roman Dzik, autor fotografií: „Tato výstava se objevila v Senátu a toto jsou stejné fotografie, které byly vystavené v Senátu v dubnu. Teď jsou konečně prezentované v naší dědině v Horní Suché, takže lidé mohou vidět, jak je ta příroda krásná. Stačí za ní zajít a pokochat se jí.“
Výstava tak ukázala, jak se krajina poznamenaná těžbou dokázala proměnit v cenné přírodní lokality.
---
