První pomoc si nestačí jen nastudovat. Člověk si musí správnou reakci také vyzkoušet. V Ostravě se proto školáci učili resuscitovat pomocí virtuální reality. Město nyní zvažuje, že speciální výukové soupravy pořídí také do základních škol.
Brýle s virtuální realitou a resuscitační figurína přenesou školáky přímo ke člověku v bezvědomí. Umělá inteligence je potom krok za krokem provede přivoláním pomoci i samotnou resuscitací.
Marek Bárdy, zakladatel iniciativy MocPomoc: „Ta sada, jak vidíte tady, tak je resuscitační figurína, která je propojená s brýlemi. A vy se dostáváte do reálné situace, kde leží člověk, kterému musíte pomoct. Na začátku samozřejmě nevíte, tak vás vede ten avatar v podobě normálního člověka a jako v normálním světě vám říká, co máte dělat. Ta virtuální realita je úplně obyčejný nástroj a vlastně jenom simuluje ty podmínky, které v reálném světě nejdou zažít. Takže si to představte úplně stejně, jako kdybyste měli špičkovýho, nejlepšího lektora u sebe a ten vás vede krůček za krůčkem.“
Jeden trénink trvá přibližně 15 minut. Iniciativa chce postupně naučit poskytovat první pomoc milion lidí v celé republice. Za něco málo přes rok už výcvikem prošlo sto tisíc účastníků. V Ostravě si jej během jediného dne mohlo vyzkoušet přibližně 1 300 lidí.
ANKETA, děti: „Myslím, že bylo to dobré, že bylo to taky hodně realistické a jakože hodně se mi to líbilo.“
„Bylo to super, že jsem si to mohl procvičit a že bych to mohl použít i v reálném životě.“
„Jo, bylo to fajné. Líbilo se mi to, že bylo to VR a že jsme si to prostě mohli zkusit.“
Virtuální realita má doplnit klasickou výuku první pomoci. Děti si potřebné kroky nejen vyslechnou, ale přímo uvidí jejich následky a samy se musí rozhodovat.
Natalie Tassanyi, ředitelka Českého červeného kříže Ostrava: „Děti jsou spokojené, protože je to pro ně nějaká moderní forma výuky. Není to to, že si odsedí nějakou hodinu, kde jenom uslyší nějaký výklad a vlastně si to nemůžou zkusit. Tady to vidí naživo, vidí toho člověka, i když animovaného, ale vidí ho a odnesou si z toho mnohem víc. Myslím si, že to na nich zanechá větší stopy než běžná výuka.“
Ostrava projekt podpořila částkou 180 tisíc korun. Nechce ale zůstat jen u jednorázové akce. Podobné soupravy by mohly být v budoucnu dostupné přímo v základních školách.
Michal Mariánek, radní Ostravy: „My už zhruba před půl rokem, kdy nás kolegové z té organizace Moc Pomoc navštívili v kanceláři, jsme byli přesvědčeni, že to chceme tady uspořádat, protože nám to dává obrovský smysl k nějakému rozšíření povědomí pro lidi o první pomoci. A rádi bychom do budoucna pro základní školy nakoupili sety tady těch cvičných figurín tak, abychom mohli opakovaně ty děti nebo případně mladé dospělé v tom, aby si mohli opakovat ty kroky první pomoci.“
Výcvik se zaměřuje na tři situace, při kterých rozhodují první minuty – zástavu srdce, masivní krvácení a rozpoznání cévní mozkové příhody. Absolvent získá certifikát a přístup k dalšímu tréninku. Systém mu má přibližně po dvou letech připomenout, že je potřeba získané dovednosti znovu procvičit.
---
Škola s polským vyučovacím jazykem v Horní Suché má po prázdninách modernější technické zázemí. Nová počítačová učebna, rychlejší internet a nové Chromebooky mají dětem zpříjemnit výuku a zároveň zvýšit bezpečnost při práci online.
Během letních prázdnin se ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem pustila do další modernizace. Tentokrát přišla na řadu výměna datových rozvodů, a nejen to.
Monika Dorota Plášková, ředitelka ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem: „To nejlepší překvapení byla nová počítačová učebna, která se hned všem velice zalíbila, ale nejenom proto, že jsme opravili hlavně internetovou síť tady ve škole, takže líp nám tady funguje internet. Ale na druhou stranu od 1. září jsme zakázali mobilní telefony. Takže děcka si to teď moc neužijí o přestávkách třeba, ale užijí si to v hodině, protože máme zase 20 nových Chromebooků, které se používají v hodinách, a ty opravdu fungují výborně.“
Anketa: Tak se mi to o dost víc líbí. „Třeba si píšeme nějaký test, tak nemůžu vidět, co jiní napsali. Je to super.“
Anketa: „Bylo to hodně velké překvapení, vypadalo to totálně hustě za mě a je to všechno nové, hezké a strašně se mi to líbí.“
Každý žák i zaměstnanec má své vlastní přihlašovací údaje. Škola tak může lépe kontrolovat, jaké stránky děti navštěvují, a zvýšit tím bezpečnost při používání internetu.
---
20:00 – 1
ZÍSKALI DŮVĚRU SENIORŮ, PAK JE OKRADLI
Nejprve si získali důvěru seniorů a pak je okradli. Trojici zlodějů už kriminalisté chytili. Doslova jako hyeny okradli v Ostravě, na Karvinsku a Frýdecko-Místecku dvacet lidí a způsobili škodu za 150 tisíc korun. Organizátorce hrozí 5 let vězení a dvěma komplicům dva roky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Při doprovodu z nákupu a pomoci s taškou dnes již obvinění měli seniory buď okrást anebo se nechat pozvat do jejich domovů. Ti, však neodcházeli s prázdnou. Jak se při prověřování ukázalo, hlavním iniciátorem měla být 43letá žena. V několika případech měla s sebou dva komplice.“
---
Na startovní čáře v Bruntále stanul nový projekt společnosti firem SENEVIDA pro stavbu komplexu Alzheimer Home v areálu bruntálské nemocnice. Bude se jednat o novou pobytovou službu pro osoby se demencí a alzheimerovou chorobou.
Město i mateřská společnost Penta Hospitals reaguje na nepříznivý demografický vývoj, stárnutí populace a růst potřeb seniorů.
Renata Rychlíková (Bruntál 2022), radní Bruntálu: „Osob s demencí a Alzheimerovou chorobou přibývá bohužel přibývá. Já jsem ráda, že v našem městě vznikne nová pobytová služba, která těmto lidem nabídne důstojnou a kvalitní péči.“
Jan Krkoška, ředitel Centra následné péče, Ostrava: „Na tomhle krásném místě startujeme nový projekt Penty Hospitals a to je Senevida, centrum, které by tady mělo začít se budovat od příštího roku, II. kvartálu, a mělo by být otevřeno v I. kvartále roku 2029.“
Lucie Zajícová, provozní ředitelka: „Dnes startujeme velký a zajímavý projekt. Vznikne nám kapacita nového domova se zvláštním režimem. Ta kapacita bude 120 lůžek, vzniknou i nové pracovní příležitosti, takže si myslím, že ten projekt bude zajímavý ještě kontextu té lokality, kde se nacházíme bude pro nás jednou z nejzajímavějších vůbec.“
120 lůžek, vlastní stravovací provoz i prádelna. Město Bruntál nabídlo možnost smluvního využití kapacity také největším okolním obcím.
Josef Havlík (nez.), starosta Moravskoslezského Kočova: „Vítáme tuto aktivitu. Problémy civilizačních chorob se týkají i naší obce, uvítáme to a určitě si budeme chtít pořídit několik lůžek tady. Rezervovat.“
Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Tak i v Horním Benešově populace stárne, takže my jsme za tuto akci a ze ten projekt velice rádi.“
Petr Kopínec (ANO), starosta Vrbna pod Pradědem: „Vítáme tady tuto aktivitu soukromého investora a Vrbno se teď snaží navázat spolupráci s firmou Penta a již se domlouváme na konkrétních krocích na odkupu pozemku, abychom podobné zařízení postavili i u nás va Vrbně.“
Ladislav Václavec (ANO), senátor, ředitel MSN Krnov: „Já s myslím, že to bude velmi využité, protože do 10 let bude tady kolem 30 % starších 80 let, tím pádem bude velký nárůst i lidí s Alzheimerovou chorobou a určitě se tady najde uplatnění.“
Daniel Ustohal, regionální ředitel: „Já si myslím, že tenhleten projekt je určitě dobrá zpráva pro občany tohoto města, protože, jak víme, dneska ten vývoj stařecké demence nebo Alzheimerovy choroby opravdu rychle stoupá a každá kapacita v nějakém městě je určitě vítaná, protože pro ty občany je to velká pomoc.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Poděkování samozřejmě všem, městu Bruntál samozřejmě, radě , zastupitelstvu, protože schvalovaly se prodeje pozemků, schvalovaly se záměry, co taky bude a tak dále a musím říct upřímně, celý tento záměr byl jednohlasně schválen. Nebyly žádné obstrukce.“
Projekt Senevida bude znamenat také velké investice a pomoc nezaměstnanosti ve městě.
Lucie Zajícová, provozní ředitelka: „Tento projekt patří k našim větším investicím, bavíme se tady v řádech vyšších desítek milionů, ten projekt je celkově velmi zajímavý už tím, že tady bude větší skladba jednolůžkových pokojů, než je nějaký standard v dnešní době, takže ano, investice je poměrně nákladná.“
Radim Lýsek (ANO), architekt, radní Bruntálu: „V několikasetleté historii nemocnice v Bruntále se otevírá nová kapitola. Kapitola péče o ty nejpotřebnější, péče o naše důchodce, kteří tady budou mít možnost mít i speciální péči, kterou v jiných zařízeních tady nedostanou. Jsme moc rádi, že to bude nejen pro naše bruntálské, ale že to bude i pro potřebné z okolních obcí, protože tím skutečně naplňujeme našim vizi, že Bruntál je obcí, která pečuje o okolí.“
---
Alternativou pro zavedené plodiny by se na českých polích mohla stát sója. S několika odrůdami a způsoby pěstování se seznamovali zemědělci na Polním dni v Chlebovicích.
Na jednom lánu zemědělci zkušebně vysadili 12 odrůd sóji. Pak pozvali kolegy a řešili, jak okrajovou plodinu více využít.
Slavomír Bača, AGRA Group: „Zemědělských plodin je spousta a hledáme alternativy k náhradě zemědělských plodin, které jsou dnes například špatně ekonomicky pěstovatelné, dále složitě pěstovatelné. A jedna z plodin, která je velmi zajímavá jako předplodina nebo zlepšující plodina, je i sója.“
Jan Krause, Prograin ZIA, jednatel: „Skutečně první sója, která byla schopná v našich zeměpisných šířkách dozrát, byla ta, kterou náš podnik dovezl v tom roce 1999. Byla to odrůda Korada, která tehdy poskytla výnos dvě tuny.“
Sója se u nás pěstuje poměrně krátce. Vhodná je nejen jako potravina, ale i jako krmivo pro dobytek.
Jaroslav Lys, zemědělec: „Já jsem menší zemědělec z Kateřinic. Sóju pěstuju na 30 % výměry, což je nějakých 30 až 35 hektarů, už dlouhodobě a tady jsem proto, abych nějak nabral nové informace, nové postupy a podobně.“
Slavomír Bača, AGRA Group: „Představujeme i technologie pěstování, jak vlastně pěstovat, abychom my nebo ti zemědělci, ta odborná veřejnost, která dneska je, dosahovali co nejvyšších a co nejlepších výsledků.“
Zemědělci teď zvažují, které odrůdy sóji na svá pole vysadit.
---
20:00 – 2
ZAČNE OPRAVA MOSTU VE STARÉM BOHUMÍNĚ
V pondělí začne kompletní rekonstrukce hraničního mostu přes Odru, který spojuje Starý Bohumín s polskými Chałupkami. Kvůli pracím bude most zcela uzavřen až do konce srpna příštího roku. Českou část stavby včetně středového pilíře zrekonstruuje Moravskoslezský kraj, druhou část polská strana. Oprava na české straně vyjde na téměř 29 milionů korun.
---
Frýdek-Místek si připomněl Den čistého ovzduší. Akce pro veřejnost na náměstí Svobody v Místku byla poznamenána nepřízni počasí, přesto přilákala stovky návštěvníků.
Mezinárodní den čistého ovzduší tradičně připadá na 7. září a každoročně připomíná význam čistého ovzduší pro naše zdraví i kvalitu života. Tuto tradici dodržuje i Frýdek-Místek.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Cílem je samozřejmě šířit osvětu o kvalitě ovzduší. V podstatě tedy na náměstí Svobody se o to snaží celá řada stánků. Srozumitelnou a jasnou formou, zábavnou. Před chvílí tady začalo divadlo, takže máme zde plný stan. Já si myslím, že tady touto cestou je to znázorněno krásně právě i pro ty žáky a studenty."
Teď dopoledne jsou tady hlavně děti, takže co by mělo být to stěžejní sdělení pro ně?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak samozřejmě, aby si uvědomili, jakými formami se o tu kvalitu ovzduší starat. Samozřejmě aby vnímali, jak je to důležité. A samozřejmě, aby se seznámili také s tou technikou, která se vyvíjí. A ty nové technologie, které umožňují měřit třeba kvalitu ovzduší."
Lenka Kostiuková, Zdravotní ústav Ostrava: "My tady prezentujeme měřicí vůz, který nám zjišťuje stav a kvalitu ovzduší. Dětem tady uvnitř postupně ukazujeme naše měřicí přístroje, které měří aktuální stav ovzduší, a zároveň tady máme i odběrové média, filtry, kde jim ukazujeme možnosti, kde se dá potom ještě odebírat a analyzovat jednotlivé vzorky. Máme pro děti připravené i nějaké křížovky na téma ovzduší, aby se s tím seznámily a hravou formou si to nacvičily."
Jak to tedy vypadá s čistotou ovzduší právě dnes?
Lenka Kostiuková, Zdravotní ústav Ostrava: "Momentálně je čisto. Máme tady příjemné ovzduší, všechno je v pořádku. Trošku nám pomohl i déšť."
Návštěvníci Dne čistého ovzduší se bavili a zároveň se dozvěděli řadu užitečných informací.
anketa: návštěvníci: "Přijeli jsme z Vratimova a zatím jsme viděli autobus a auto, které měří ovzduší."
Co můžeš udělat pro to, aby bylo čistší ovzduší?
anketa: návštěvníci: "Elektrická auta, elektrické autobusy. No a méně továren."
anketa: návštěvníci: "Jsme tady se školou a líbí se nám to."
anketa: návštěvníci: "Neměli bychom používat plastové věci, měli bychom jezdit těmi elektrobusy."
A jak to obecně vypadá s ovzduším na Frýdecko-Místecku?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Vždycky by to mohlo být samozřejmě lepší, ale podílí se na tom celá řada faktorů. Zejména teď nás čeká zimní období, takže určitě to bude hodně podmíněno i tím, jak občané topí v rodinných domech a podobně."
---
První pomoc si nestačí jen nastudovat. Člověk si musí správnou reakci také vyzkoušet. V Ostravě se proto školáci učili resuscitovat pomocí virtuální reality. Město nyní zvažuje, že speciální výukové soupravy pořídí také do základních škol.
Brýle s virtuální realitou a resuscitační figurína přenesou školáky přímo ke člověku v bezvědomí. Umělá inteligence je potom krok za krokem provede přivoláním pomoci i samotnou resuscitací.
Marek Bárdy, zakladatel iniciativy MocPomoc: „Ta sada, jak vidíte tady, tak je resuscitační figurína, která je propojená s brýlemi. A vy se dostáváte do reálné situace, kde leží člověk, kterému musíte pomoct. Na začátku samozřejmě nevíte, tak vás vede ten avatar v podobě normálního člověka a jako v normálním světě vám říká, co máte dělat. Ta virtuální realita je úplně obyčejný nástroj a vlastně jenom simuluje ty podmínky, které v reálném světě nejdou zažít. Takže si to představte úplně stejně, jako kdybyste měli špičkovýho, nejlepšího lektora u sebe a ten vás vede krůček za krůčkem.“
Jeden trénink trvá přibližně 15 minut. Iniciativa chce postupně naučit poskytovat první pomoc milion lidí v celé republice. Za něco málo přes rok už výcvikem prošlo sto tisíc účastníků. V Ostravě si jej během jediného dne mohlo vyzkoušet přibližně 1 300 lidí.
ANKETA, děti: „Myslím, že bylo to dobré, že bylo to taky hodně realistické a jakože hodně se mi to líbilo.“
„Bylo to super, že jsem si to mohl procvičit a že bych to mohl použít i v reálném životě.“
„Jo, bylo to fajné. Líbilo se mi to, že bylo to VR a že jsme si to prostě mohli zkusit.“
Virtuální realita má doplnit klasickou výuku první pomoci. Děti si potřebné kroky nejen vyslechnou, ale přímo uvidí jejich následky a samy se musí rozhodovat.
Natalie Tassanyi, ředitelka Českého červeného kříže Ostrava: „Děti jsou spokojené, protože je to pro ně nějaká moderní forma výuky. Není to to, že si odsedí nějakou hodinu, kde jenom uslyší nějaký výklad a vlastně si to nemůžou zkusit. Tady to vidí naživo, vidí toho člověka, i když animovaného, ale vidí ho a odnesou si z toho mnohem víc. Myslím si, že to na nich zanechá větší stopy než běžná výuka.“
Ostrava projekt podpořila částkou 180 tisíc korun. Nechce ale zůstat jen u jednorázové akce. Podobné soupravy by mohly být v budoucnu dostupné přímo v základních školách.
Michal Mariánek, radní Ostravy: „My už zhruba před půl rokem, kdy nás kolegové z té organizace Moc Pomoc navštívili v kanceláři, jsme byli přesvědčeni, že to chceme tady uspořádat, protože nám to dává obrovský smysl k nějakému rozšíření povědomí pro lidi o první pomoci. A rádi bychom do budoucna pro základní školy nakoupili sety tady těch cvičných figurín tak, abychom mohli opakovaně ty děti nebo případně mladé dospělé v tom, aby si mohli opakovat ty kroky první pomoci.“
Výcvik se zaměřuje na tři situace, při kterých rozhodují první minuty – zástavu srdce, masivní krvácení a rozpoznání cévní mozkové příhody. Absolvent získá certifikát a přístup k dalšímu tréninku. Systém mu má přibližně po dvou letech připomenout, že je potřeba získané dovednosti znovu procvičit.
---
Škola s polským vyučovacím jazykem v Horní Suché má po prázdninách modernější technické zázemí. Nová počítačová učebna, rychlejší internet a nové Chromebooky mají dětem zpříjemnit výuku a zároveň zvýšit bezpečnost při práci online.
Během letních prázdnin se ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem pustila do další modernizace. Tentokrát přišla na řadu výměna datových rozvodů, a nejen to.
Monika Dorota Plášková, ředitelka ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem: „To nejlepší překvapení byla nová počítačová učebna, která se hned všem velice zalíbila, ale nejenom proto, že jsme opravili hlavně internetovou síť tady ve škole, takže líp nám tady funguje internet. Ale na druhou stranu od 1. září jsme zakázali mobilní telefony. Takže děcka si to teď moc neužijí o přestávkách třeba, ale užijí si to v hodině, protože máme zase 20 nových Chromebooků, které se používají v hodinách, a ty opravdu fungují výborně.“
Anketa: Tak se mi to o dost víc líbí. „Třeba si píšeme nějaký test, tak nemůžu vidět, co jiní napsali. Je to super.“
Anketa: „Bylo to hodně velké překvapení, vypadalo to totálně hustě za mě a je to všechno nové, hezké a strašně se mi to líbí.“
Každý žák i zaměstnanec má své vlastní přihlašovací údaje. Škola tak může lépe kontrolovat, jaké stránky děti navštěvují, a zvýšit tím bezpečnost při používání internetu.
---
20:00 – 1
ZÍSKALI DŮVĚRU SENIORŮ, PAK JE OKRADLI
Nejprve si získali důvěru seniorů a pak je okradli. Trojici zlodějů už kriminalisté chytili. Doslova jako hyeny okradli v Ostravě, na Karvinsku a Frýdecko-Místecku dvacet lidí a způsobili škodu za 150 tisíc korun. Organizátorce hrozí 5 let vězení a dvěma komplicům dva roky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Při doprovodu z nákupu a pomoci s taškou dnes již obvinění měli seniory buď okrást anebo se nechat pozvat do jejich domovů. Ti, však neodcházeli s prázdnou. Jak se při prověřování ukázalo, hlavním iniciátorem měla být 43letá žena. V několika případech měla s sebou dva komplice.“
---
Na startovní čáře v Bruntále stanul nový projekt společnosti firem SENEVIDA pro stavbu komplexu Alzheimer Home v areálu bruntálské nemocnice. Bude se jednat o novou pobytovou službu pro osoby se demencí a alzheimerovou chorobou.
Město i mateřská společnost Penta Hospitals reaguje na nepříznivý demografický vývoj, stárnutí populace a růst potřeb seniorů.
Renata Rychlíková (Bruntál 2022), radní Bruntálu: „Osob s demencí a Alzheimerovou chorobou přibývá bohužel přibývá. Já jsem ráda, že v našem městě vznikne nová pobytová služba, která těmto lidem nabídne důstojnou a kvalitní péči.“
Jan Krkoška, ředitel Centra následné péče, Ostrava: „Na tomhle krásném místě startujeme nový projekt Penty Hospitals a to je Senevida, centrum, které by tady mělo začít se budovat od příštího roku, II. kvartálu, a mělo by být otevřeno v I. kvartále roku 2029.“
Lucie Zajícová, provozní ředitelka: „Dnes startujeme velký a zajímavý projekt. Vznikne nám kapacita nového domova se zvláštním režimem. Ta kapacita bude 120 lůžek, vzniknou i nové pracovní příležitosti, takže si myslím, že ten projekt bude zajímavý ještě kontextu té lokality, kde se nacházíme bude pro nás jednou z nejzajímavějších vůbec.“
120 lůžek, vlastní stravovací provoz i prádelna. Město Bruntál nabídlo možnost smluvního využití kapacity také největším okolním obcím.
Josef Havlík (nez.), starosta Moravskoslezského Kočova: „Vítáme tuto aktivitu. Problémy civilizačních chorob se týkají i naší obce, uvítáme to a určitě si budeme chtít pořídit několik lůžek tady. Rezervovat.“
Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Tak i v Horním Benešově populace stárne, takže my jsme za tuto akci a ze ten projekt velice rádi.“
Petr Kopínec (ANO), starosta Vrbna pod Pradědem: „Vítáme tady tuto aktivitu soukromého investora a Vrbno se teď snaží navázat spolupráci s firmou Penta a již se domlouváme na konkrétních krocích na odkupu pozemku, abychom podobné zařízení postavili i u nás va Vrbně.“
Ladislav Václavec (ANO), senátor, ředitel MSN Krnov: „Já s myslím, že to bude velmi využité, protože do 10 let bude tady kolem 30 % starších 80 let, tím pádem bude velký nárůst i lidí s Alzheimerovou chorobou a určitě se tady najde uplatnění.“
Daniel Ustohal, regionální ředitel: „Já si myslím, že tenhleten projekt je určitě dobrá zpráva pro občany tohoto města, protože, jak víme, dneska ten vývoj stařecké demence nebo Alzheimerovy choroby opravdu rychle stoupá a každá kapacita v nějakém městě je určitě vítaná, protože pro ty občany je to velká pomoc.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Poděkování samozřejmě všem, městu Bruntál samozřejmě, radě , zastupitelstvu, protože schvalovaly se prodeje pozemků, schvalovaly se záměry, co taky bude a tak dále a musím říct upřímně, celý tento záměr byl jednohlasně schválen. Nebyly žádné obstrukce.“
Projekt Senevida bude znamenat také velké investice a pomoc nezaměstnanosti ve městě.
Lucie Zajícová, provozní ředitelka: „Tento projekt patří k našim větším investicím, bavíme se tady v řádech vyšších desítek milionů, ten projekt je celkově velmi zajímavý už tím, že tady bude větší skladba jednolůžkových pokojů, než je nějaký standard v dnešní době, takže ano, investice je poměrně nákladná.“
Radim Lýsek (ANO), architekt, radní Bruntálu: „V několikasetleté historii nemocnice v Bruntále se otevírá nová kapitola. Kapitola péče o ty nejpotřebnější, péče o naše důchodce, kteří tady budou mít možnost mít i speciální péči, kterou v jiných zařízeních tady nedostanou. Jsme moc rádi, že to bude nejen pro naše bruntálské, ale že to bude i pro potřebné z okolních obcí, protože tím skutečně naplňujeme našim vizi, že Bruntál je obcí, která pečuje o okolí.“
---
Alternativou pro zavedené plodiny by se na českých polích mohla stát sója. S několika odrůdami a způsoby pěstování se seznamovali zemědělci na Polním dni v Chlebovicích.
Na jednom lánu zemědělci zkušebně vysadili 12 odrůd sóji. Pak pozvali kolegy a řešili, jak okrajovou plodinu více využít.
Slavomír Bača, AGRA Group: „Zemědělských plodin je spousta a hledáme alternativy k náhradě zemědělských plodin, které jsou dnes například špatně ekonomicky pěstovatelné, dále složitě pěstovatelné. A jedna z plodin, která je velmi zajímavá jako předplodina nebo zlepšující plodina, je i sója.“
Jan Krause, Prograin ZIA, jednatel: „Skutečně první sója, která byla schopná v našich zeměpisných šířkách dozrát, byla ta, kterou náš podnik dovezl v tom roce 1999. Byla to odrůda Korada, která tehdy poskytla výnos dvě tuny.“
Sója se u nás pěstuje poměrně krátce. Vhodná je nejen jako potravina, ale i jako krmivo pro dobytek.
Jaroslav Lys, zemědělec: „Já jsem menší zemědělec z Kateřinic. Sóju pěstuju na 30 % výměry, což je nějakých 30 až 35 hektarů, už dlouhodobě a tady jsem proto, abych nějak nabral nové informace, nové postupy a podobně.“
Slavomír Bača, AGRA Group: „Představujeme i technologie pěstování, jak vlastně pěstovat, abychom my nebo ti zemědělci, ta odborná veřejnost, která dneska je, dosahovali co nejvyšších a co nejlepších výsledků.“
Zemědělci teď zvažují, které odrůdy sóji na svá pole vysadit.
---
20:00 – 2
ZAČNE OPRAVA MOSTU VE STARÉM BOHUMÍNĚ
V pondělí začne kompletní rekonstrukce hraničního mostu přes Odru, který spojuje Starý Bohumín s polskými Chałupkami. Kvůli pracím bude most zcela uzavřen až do konce srpna příštího roku. Českou část stavby včetně středového pilíře zrekonstruuje Moravskoslezský kraj, druhou část polská strana. Oprava na české straně vyjde na téměř 29 milionů korun.
---
Frýdek-Místek si připomněl Den čistého ovzduší. Akce pro veřejnost na náměstí Svobody v Místku byla poznamenána nepřízni počasí, přesto přilákala stovky návštěvníků.
Mezinárodní den čistého ovzduší tradičně připadá na 7. září a každoročně připomíná význam čistého ovzduší pro naše zdraví i kvalitu života. Tuto tradici dodržuje i Frýdek-Místek.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Cílem je samozřejmě šířit osvětu o kvalitě ovzduší. V podstatě tedy na náměstí Svobody se o to snaží celá řada stánků. Srozumitelnou a jasnou formou, zábavnou. Před chvílí tady začalo divadlo, takže máme zde plný stan. Já si myslím, že tady touto cestou je to znázorněno krásně právě i pro ty žáky a studenty."
Teď dopoledne jsou tady hlavně děti, takže co by mělo být to stěžejní sdělení pro ně?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak samozřejmě, aby si uvědomili, jakými formami se o tu kvalitu ovzduší starat. Samozřejmě aby vnímali, jak je to důležité. A samozřejmě, aby se seznámili také s tou technikou, která se vyvíjí. A ty nové technologie, které umožňují měřit třeba kvalitu ovzduší."
Lenka Kostiuková, Zdravotní ústav Ostrava: "My tady prezentujeme měřicí vůz, který nám zjišťuje stav a kvalitu ovzduší. Dětem tady uvnitř postupně ukazujeme naše měřicí přístroje, které měří aktuální stav ovzduší, a zároveň tady máme i odběrové média, filtry, kde jim ukazujeme možnosti, kde se dá potom ještě odebírat a analyzovat jednotlivé vzorky. Máme pro děti připravené i nějaké křížovky na téma ovzduší, aby se s tím seznámily a hravou formou si to nacvičily."
Jak to tedy vypadá s čistotou ovzduší právě dnes?
Lenka Kostiuková, Zdravotní ústav Ostrava: "Momentálně je čisto. Máme tady příjemné ovzduší, všechno je v pořádku. Trošku nám pomohl i déšť."
Návštěvníci Dne čistého ovzduší se bavili a zároveň se dozvěděli řadu užitečných informací.
anketa: návštěvníci: "Přijeli jsme z Vratimova a zatím jsme viděli autobus a auto, které měří ovzduší."
Co můžeš udělat pro to, aby bylo čistší ovzduší?
anketa: návštěvníci: "Elektrická auta, elektrické autobusy. No a méně továren."
anketa: návštěvníci: "Jsme tady se školou a líbí se nám to."
anketa: návštěvníci: "Neměli bychom používat plastové věci, měli bychom jezdit těmi elektrobusy."
A jak to obecně vypadá s ovzduším na Frýdecko-Místecku?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Vždycky by to mohlo být samozřejmě lepší, ale podílí se na tom celá řada faktorů. Zejména teď nás čeká zimní období, takže určitě to bude hodně podmíněno i tím, jak občané topí v rodinných domech a podobně."
---
