Méně sezení v lavicích a více samostatného objevování. Základní škola Chrustova ve Slezské Ostravě zavedla do výuky novou vzdělávací metodiku Začít spolu. Program klade důraz na individuální přístup k dětem, rozvoj tvořivosti i vzájemnou spolupráci. Školáci pracují v takzvaných centrech aktivit a učí se řešit úkoly vlastním tempem.
Školní lavice, tabule a zvonění na hodinu. Tak si klasickou výuku pamatuje většina z nás. Moderní školství ale stále častěji hledá cesty, jak děti pro učení více nadchnout. Základní škola Chrustova proto udělala významný krok dopředu. Od nového školního roku spustila pro své nejmladší žáky mezinárodně uznávaný program Začít spolu.
Roman Goryczka (Ostravak), místostarosta Slezské Ostravy: "Každý zřizovatel, který je rozumný a pracovitý a chce, aby se školy posouvaly dál, hledá nové způsoby. Paní ředitelka tady ze Základní školy Chrustova přišla s tím, že by chtěla zavést program Začít spolu, což je skvělá alternativa pro klasické školství. Nenahrazuje to. Je to alternativa a hledá, jak navázat děti na tu výuku individuálně. Takže je tam individuální přístup pedagoga a individuální přístup dítěte a vždycky se hledá ne to, co neumí dítě, ale to, co umí."
Tradiční předměty se v tomto programu propojují do společných témat. Třídy jsou rozdělené do takzvaných center aktivit. Děti pracují v malých skupinkách a věnují se například matematice, čtení nebo pokusům skrze praktické úkoly.
Hana Pomezná, ředitelka ZŠ Chrustova: "První důvod byl odložení nebo zrušení odkladů. Tušili jsme, že přijdou do školy různě vyzrálé děti a hledali jsme takový způsob výuky, který by se zamlouval všem. A druhým důvodem bylo, že jsem zjistila, že ve Slezské Ostravě jsou dvě mateřské školy, které už dlouhá léta v tomto programu pracují. Rodiče jsou spokojeni, tak jsme rodičům chtěli nabídnout vlastně pokračování v tomto vzdělávacím programu i na základní škole."
Změna prostředí i způsobu výuky vytváří ve třídách přátelskou atmosféru, kde se děti nebojí dělat chyby, protože chyba je vnímána jako příležitost k ponaučení.
Eva Vaňková, učitelka ZŠ Chrustova: "Děti jsou samostatnější, navzájem si pomáhají, začínají diskutovat a začínají i argumentovat. Vlastně proč to tak je a proč to tak nemá být. Jednou za měsíc máme týden, kdy máme centra aktivit. Děti rotují každý den, takže to pro ně není jednosměrné každý den. Vlastně si zažijí něco jiného a na konci týdne si to zhodnotíme, reflektujeme a řekneme si, co se dařilo a co ne.
Co jste třeba už vyráběli?
Anketa, žák: "S takovými barvami. A teď jsme dávali ovoce a tam jsme barvili ovoce."
Škola se snaží nejrůznějšími způsoby vytvořit prostředí bez stresu. Od loňského roku například zrušila známkování a přešla na bodový systém.
Program Začít spolu dává dětem skvělý základ nejen pro další studium, ale i pro běžný život.
---
Revitalizace Parku Jožky Jabůrkové ve Vítkovicích nabídne nové možnosti odpočinku, větší dětské hřiště i jezírko. O plánovaných změnách, které mají vyjít až na 150 milionů, mohli lidé diskutovat na veřejném projednání.
Park Jožky Jabůrkové ve Vítkovicích čeká rozsáhlá proměna. Plánované úpravy mají zlepšit možnosti odpočinku i trávení volného času. Aleje přestárlých kaštanů jsou připomínkou toho, že se zde původně nacházel městský hřbitov.
Petr Lexa Přendík, historik: „Ten původní hřbitov zde zanikl v roce 1919 a město Vítkovice se do roku 1921 pustilo do adaptace toho pohřebiště na městský park.“
Budoucnost parku byla tématem veřejného projednání, na kterém se lidé mohli seznámit s plánovanou revitalizací. Náklady se odhadují až na 150 milionů korun, přičemž část by měla pokrýt evropská dotace.
Petr Menšík (Ostravak), místostarosta Ostravy-Vítkovic: „V parku bychom chtěli udělat odpočinkové zóny, kdy budou postavené dva nové altány, jeden s malou rozhlednou. Dále bychom chtěli rozšířit dětské hřiště, které by se mělo až trojnásobně zvětšit oproti původnímu. Dále bychom chtěli vytvořit více odpočinkových zón, plus malé jezírko pro veřejnost, kdy jezírko bude napájeno z vlastního zdroje.“
Projekt počítá také s novým jezírkem, úpravou vstupů a obnovou zeleně. Některé staré stromy bude nutné odstranit a nahradit novou výsadbou.
Martin Habrnal, projektant: „Park bude nově doplněný o novou výsadbu stromů, keřů a cibulovin. Budou nově zrekonstruovány vstupy, včetně obou hlavních oplocení z ulice Lidické i z ulice Výstavní.“
Revitalizace by měla být dokončena do konce roku 2028. Lidé se mohou k plánovaným úpravám parku stále vyjádřit prostřednictvím dotazníku na webových stránkách městského obvodu Ostrava-Vítkovice.
---
OSTRAVU-JIH POVEDE ANO SE STAROSTY PRO OSTRAVU
Povolební vyjednávání v nejlidnatějším ostravském obvodu Jih už mají výsledek. Informoval o tom stávající starosta a lídr vítězného hnutí.
---
Prezentace desítek studijních a učebních oborů - to je přehlídka GEMMA, která se pro žáky osmých a devátých tříd konala v Novém Jičíně. Pozvání přijaly školy z regionu i ze sousedního Zlínska a Olomoucka.
Možnost setkat se osobně se zástupci zhruba tří desítek škol a získat přímé informace o studijních nebo učebních oborech - to všechno nabízí přehlídka GEMMA. V Novém Jičíně ji po 32. pořádalo Krajské vzdělávací a informační centrum ve spolupráci s úřadem práce.
Zuzana Jandlová, pořadatel, KVIC Nový Jičín: “V letošním roce přijalo pozvání 28 škol nejen z okresu Nový Jičín a nejen z Moravskoslezského kraje, ale i z okolních krajů. Především je zastoupen Zlínský kraj.”
návštěvníci akce:
“Už mám vybranou školu. A kam to bude? V Šenově obchodní akademie.“
“Já už mám docela jasno, ale ještě uvidím. Chtěla bych jít do Litomyšle na chovatelku cizokrajných zvířat.”
“Pořád vybírám, nemám jasno.”
Kontaktní přehlídku tváří v tváří oceňují i v době internetu a sociálních sítí zástupci napříč středními školami a učilišti.
Kamila Fabiánová, zástupkyně ředitelky, SŠ technická a zemědělská: “Právě uchazeči o studium se můžou přímo zeptat našich studentů, a vlastně i nás, s čím vlastně ti žáci pracují, jak probíhá ta výuka ohledně odborných předmětů.”
David Kresta, student Lycea Mendelovy střední školy: “Myslím si, že je to unikátní příležitost se potkat s těmi budoucími studenty, předat si informace, které jen tak na internetu nemohou být zjištěny.”
Karel Dostál, učitel a kariérový poradce, Gymnázium Nový Jičín: “Dneska každá střední škola většinou nabízí Erasmus, nějaké zahraniční partnery, nabídku jazyků, ale probrat to s těma lidma osobně, takhle z očí do oči, se domníváme, že je pořád klíčové.”
GEMMA probíhala dva dny, dorazilo na ni na dva tisíce návštěvníků.
---
Slezská Ostrava má novou památku na světově uznávaného vědce. Prostor před Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity na Hladnově zdobí nová pamětní plastika. Připomíná osobnost lékaře a vědce Karla Šulce, který před více než sto lety působil v Michálkovicích. Za své objevy v oblasti hmyzu a buněk byl dokonce dvakrát nominovaný na Nobelovu cenu.
Slezská Ostrava má bohatou historii, na kterou může být hrdá. Málokdo ale ví, že v Michálkovicích žil a pracoval vědec světového významu. Lékař Karel Šulc se vedle své praxe věnoval zkoumání hmyzu a jeho objevy posunuly celou světovou vědu. Po letech zapomnění se jeho jméno vrací do povědomí veřejnosti díky nové pamětní plastice. Vznik plastiky finančně podpořil městský obvod.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Já jsem velmi rád, že se za podpory městského obvodu podařilo zrealizovat plastiku, která připomíná profesora Šulce, ale zároveň i zrealizovat velkou mezinárodní konferenci, která se vlastně v Ostravě a na Přírodovědecké fakultě konala. Přitáhla zde opravdu špičkové vědce z celého světa, přední světové vědce, kteří se také seznamovali s osobností profesora Šulce, s tím, jak působil ve Slezské Ostravě. Myslím si, že byli překvapeni nejen jeho osobností a prací, ale také Ostravou, za což jsem určitě velmi rád."
V roce 1900 začal Karel Šulc působit jako lékař v Michálkovicích.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Karel Šulc byl v první řadě lékař. Působil jako obecní a báňský lékař v Michálkovicích, ale měl zálibu ve hmyzu, který zkoumal mimo jiné i pomocí mikroskopu, a díky tomu v některých skupinách hmyzu objevil struktury, které do té doby byly neznámé a které, jak dnes víme, představují endosymbiotické bakterie ve specializovaném orgánu, který Karel Šulc dokonce pojmenoval. Označil ho jako mycetom, protože si tehdy myslel, že tyto struktury jsou představovány houbami a kvasinkami. Je potřeba si uvědomit, že v době, o které mluvíme, tedy na počátku dvacátého století, vlastně koncept bakterie jako takové ještě ani neexistoval."
Nová plastika stojí před fakultou, na chodníku, měří metr a půl a je vyrobena z nerezové oceli.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Jelikož Karel Šulc odešel po vzniku Československa do Brna, tak se na něj bohužel v Ostravě prakticky úplně zapomnělo a nevěděli o něm dokonce ani odborníci, biologové. Ani já sám jsem je neznal, přestože bakterii, která je po něm pojmenovaná, jsem dokonce učil studenty. Ale vůbec mě nenapadlo, že je to pojmenováno po někom, kdo žil a pracoval v Ostravě. Musel přijet kolega z Čech, který tady měl seminář a který nás na Karla Šulce upozornil. To mě samozřejmě velmi zaujalo, tak jsem se o to začal více zajímat a rozhodl jsem se, a je to už opravdu mnoho let, že ho jednou ucítíme, a ve výsledku tedy vznikla plastika, jejíž autory jsou kolegové z Fakulty umění Jaroslav Koléšek a Martin Mydlarčík."
Díky své vědecké práci byl Karel Šulc dvakrát nominován na Nobelovu cenu. Nové dílo nyní bude všem studentům i veřejnosti připomínat, že velká věda se dá dělat i v našem regionu.
---
VYPIL LÁHEV VODKY NA PRODEJNĚ A USNUL
Přímo na prodejně vypil lahev vodky, zapil ji malinovkou a bez placení prošel přes pokladnu. Ostraze v obchodu v Ostravě-Zábřehu řekl, že nemá peníze, lehl si na zem a tvrdě usnul. Situaci přijeli řešit strážníci, kteří přivolali záchranáře a případem se zabývají i státní policisté.
---
Havířovská desítka je běžecký závod, který se každým rokem těší většímu zájmu sportovců i rekreačních běžců. Na start hlavního závodu se postavilo na 800 lidí. Letos navíc padl rekord v celkové účasti a tradičně se běželo také na podporu hendikepovaných sportovců.
Jedenáctý ročník běžeckého závodu Havířovská desítka přilákal rekordní počet účastníků. Na start se postavilo zhruba 1 400 běžců všech generací, od nejmenších dětí až po seniory. Právě možnost zapojit celou rodinu patří k tomu, co dělá závod dlouhodobě oblíbeným. Skvělou atmosféru ukázal už úvodní rodinný běh.
Anketa: „Jsme Draculino Havířov, trénujeme tady v Savele děti v brazilském jiu-jitsu. A teď jsme doběhli s malým Vašíkem, který teda nasadil parádní tempo. Ještě mě čekají dvě kategorie, ty středně staré a starší, takže mám dneska ještě co dělat.“
Anketa: „Běželi jsme se synem a zvládli jsme to hezky. Běžel sám, střídal se mnou teda na rukách. Je to super akce, je fajn, že je to pro děti, a už běžím asi potřetí.“
Anketa: „Běžela jsem s Elenkou.“ A běžela jsi rychle? „Jo.“ A co jsi dostala? „Medaile.“
Anketa: „Já jsem běžela hodně rychle.“ Jak se ti to líbilo? „Dobře.“
Anketa: „Běžel jsem s bráchou, on je sám, tak jsem s ním musel běžet.“
Celkově se do závodu zapojilo o dvě stovky běžců více než v loňském roce. Také letos svou účastí podpořili hendikepované sportovce, kteří se věnují boccie.
Marek Kučera, ředitel závodu: „Ani letos nezůstala charita bokem. To znamená, že stále platí, že z každého startovného se odvádí 100 korun pro bocciisty z klubu původně HSC Havířov, dnes HSC Moravia.“
Marcela Kučerová, maminka hendikepované Marušky: „No, je to úžasné, jako prostě každý charitativní běh, kterého se zúčastníme. My jsme na Havířovské desítce podesáté, je to naše srdcová záležitost a jsme strašně vděční, že je to vlastně charitativní běh pro bocciisty a jejich podporu, protože je důležité podporovat nejen zdravé sportovce, ale i parasportovce. A je to prostě skvělé. Bavíme se, úžasný den jako každý rok. Havířovská desítka je prostě nej.“
Tradičně byla součástí závodu také pětikilometrová trať a nechyběly ani štafety. Na Havířovskou desítku přijížděli závodníci nejen z Havířova, ale také z dalších měst.
Anketa: „Já jsem z Českého Těšína. Tady to v Havířově miluju. Je tady skvělá atmosféra. Máme to v Karvinském poháru jako finále, kde se rozdává dvojnásobný počet bodů. Takže je o motivaci postaráno. A tady je vždycky bombastická celá organizace. Poosmé jsem tady na tom závodě.“
Anketa: „Já jsem z Havířova, jsem tady potřetí a vlastně mě na tom baví, že to mám tak blízko a že si tady můžu překonávat svoje rekordy.“ Jaká je tady letos atmosféra? „Úžasná. Ráno jsme tady byli na výjezdu s Veloklapem, takže úplně pecka. Havířov je v tomhle skvělý.“
Anketa: „Já jsem přijela z Ostravy, jsem tady vlastně se svojí švagrovou, se svým manželem a se svým švagrem, všichni čtyři běháme. Naši kluci se teď připravují na desítku, my jsme běželi společně tu pětku a běžela jsem ji teda letos poprvé. Já jsem totiž letos začala tak nějak postupně běhat od dubna, takže společně objíždíme ty závody. A běžela jsem to tady poprvé. Už teď jsem se dívala i na tu medaili, že ta medaile sama o sobě je opravdu krásná. Bavili jsme se o tom teď, je to nádherně i tematicky udělané.“
Přesně ve 12 hodin odstartoval hlavní závod na deset kilometrů, do kterého se zapojilo 800 běžců. Lidé podél trati sportovce hlasitě povzbuzovali a snažili se je vyburcovat k co nejlepším výkonům. Cílovou pásku mezi muži jako první proťal Wanjema James Muriithi z Keni v čase 29 minut a 59 sekund. Mezi ženami zvítězila Simona Vrzalová časem 34 minut a 12 sekund.
---
Méně sezení v lavicích a více samostatného objevování. Základní škola Chrustova ve Slezské Ostravě zavedla do výuky novou vzdělávací metodiku Začít spolu. Program klade důraz na individuální přístup k dětem, rozvoj tvořivosti i vzájemnou spolupráci. Školáci pracují v takzvaných centrech aktivit a učí se řešit úkoly vlastním tempem.
Školní lavice, tabule a zvonění na hodinu. Tak si klasickou výuku pamatuje většina z nás. Moderní školství ale stále častěji hledá cesty, jak děti pro učení více nadchnout. Základní škola Chrustova proto udělala významný krok dopředu. Od nového školního roku spustila pro své nejmladší žáky mezinárodně uznávaný program Začít spolu.
Roman Goryczka (Ostravak), místostarosta Slezské Ostravy: "Každý zřizovatel, který je rozumný a pracovitý a chce, aby se školy posouvaly dál, hledá nové způsoby. Paní ředitelka tady ze Základní školy Chrustova přišla s tím, že by chtěla zavést program Začít spolu, což je skvělá alternativa pro klasické školství. Nenahrazuje to. Je to alternativa a hledá, jak navázat děti na tu výuku individuálně. Takže je tam individuální přístup pedagoga a individuální přístup dítěte a vždycky se hledá ne to, co neumí dítě, ale to, co umí."
Tradiční předměty se v tomto programu propojují do společných témat. Třídy jsou rozdělené do takzvaných center aktivit. Děti pracují v malých skupinkách a věnují se například matematice, čtení nebo pokusům skrze praktické úkoly.
Hana Pomezná, ředitelka ZŠ Chrustova: "První důvod byl odložení nebo zrušení odkladů. Tušili jsme, že přijdou do školy různě vyzrálé děti a hledali jsme takový způsob výuky, který by se zamlouval všem. A druhým důvodem bylo, že jsem zjistila, že ve Slezské Ostravě jsou dvě mateřské školy, které už dlouhá léta v tomto programu pracují. Rodiče jsou spokojeni, tak jsme rodičům chtěli nabídnout vlastně pokračování v tomto vzdělávacím programu i na základní škole."
Změna prostředí i způsobu výuky vytváří ve třídách přátelskou atmosféru, kde se děti nebojí dělat chyby, protože chyba je vnímána jako příležitost k ponaučení.
Eva Vaňková, učitelka ZŠ Chrustova: "Děti jsou samostatnější, navzájem si pomáhají, začínají diskutovat a začínají i argumentovat. Vlastně proč to tak je a proč to tak nemá být. Jednou za měsíc máme týden, kdy máme centra aktivit. Děti rotují každý den, takže to pro ně není jednosměrné každý den. Vlastně si zažijí něco jiného a na konci týdne si to zhodnotíme, reflektujeme a řekneme si, co se dařilo a co ne.
Co jste třeba už vyráběli?
Anketa, žák: "S takovými barvami. A teď jsme dávali ovoce a tam jsme barvili ovoce."
Škola se snaží nejrůznějšími způsoby vytvořit prostředí bez stresu. Od loňského roku například zrušila známkování a přešla na bodový systém.
Program Začít spolu dává dětem skvělý základ nejen pro další studium, ale i pro běžný život.
---
Revitalizace Parku Jožky Jabůrkové ve Vítkovicích nabídne nové možnosti odpočinku, větší dětské hřiště i jezírko. O plánovaných změnách, které mají vyjít až na 150 milionů, mohli lidé diskutovat na veřejném projednání.
Park Jožky Jabůrkové ve Vítkovicích čeká rozsáhlá proměna. Plánované úpravy mají zlepšit možnosti odpočinku i trávení volného času. Aleje přestárlých kaštanů jsou připomínkou toho, že se zde původně nacházel městský hřbitov.
Petr Lexa Přendík, historik: „Ten původní hřbitov zde zanikl v roce 1919 a město Vítkovice se do roku 1921 pustilo do adaptace toho pohřebiště na městský park.“
Budoucnost parku byla tématem veřejného projednání, na kterém se lidé mohli seznámit s plánovanou revitalizací. Náklady se odhadují až na 150 milionů korun, přičemž část by měla pokrýt evropská dotace.
Petr Menšík (Ostravak), místostarosta Ostravy-Vítkovic: „V parku bychom chtěli udělat odpočinkové zóny, kdy budou postavené dva nové altány, jeden s malou rozhlednou. Dále bychom chtěli rozšířit dětské hřiště, které by se mělo až trojnásobně zvětšit oproti původnímu. Dále bychom chtěli vytvořit více odpočinkových zón, plus malé jezírko pro veřejnost, kdy jezírko bude napájeno z vlastního zdroje.“
Projekt počítá také s novým jezírkem, úpravou vstupů a obnovou zeleně. Některé staré stromy bude nutné odstranit a nahradit novou výsadbou.
Martin Habrnal, projektant: „Park bude nově doplněný o novou výsadbu stromů, keřů a cibulovin. Budou nově zrekonstruovány vstupy, včetně obou hlavních oplocení z ulice Lidické i z ulice Výstavní.“
Revitalizace by měla být dokončena do konce roku 2028. Lidé se mohou k plánovaným úpravám parku stále vyjádřit prostřednictvím dotazníku na webových stránkách městského obvodu Ostrava-Vítkovice.
---
OSTRAVU-JIH POVEDE ANO SE STAROSTY PRO OSTRAVU
Povolební vyjednávání v nejlidnatějším ostravském obvodu Jih už mají výsledek. Informoval o tom stávající starosta a lídr vítězného hnutí.
---
Prezentace desítek studijních a učebních oborů - to je přehlídka GEMMA, která se pro žáky osmých a devátých tříd konala v Novém Jičíně. Pozvání přijaly školy z regionu i ze sousedního Zlínska a Olomoucka.
Možnost setkat se osobně se zástupci zhruba tří desítek škol a získat přímé informace o studijních nebo učebních oborech - to všechno nabízí přehlídka GEMMA. V Novém Jičíně ji po 32. pořádalo Krajské vzdělávací a informační centrum ve spolupráci s úřadem práce.
Zuzana Jandlová, pořadatel, KVIC Nový Jičín: “V letošním roce přijalo pozvání 28 škol nejen z okresu Nový Jičín a nejen z Moravskoslezského kraje, ale i z okolních krajů. Především je zastoupen Zlínský kraj.”
návštěvníci akce:
“Už mám vybranou školu. A kam to bude? V Šenově obchodní akademie.“
“Já už mám docela jasno, ale ještě uvidím. Chtěla bych jít do Litomyšle na chovatelku cizokrajných zvířat.”
“Pořád vybírám, nemám jasno.”
Kontaktní přehlídku tváří v tváří oceňují i v době internetu a sociálních sítí zástupci napříč středními školami a učilišti.
Kamila Fabiánová, zástupkyně ředitelky, SŠ technická a zemědělská: “Právě uchazeči o studium se můžou přímo zeptat našich studentů, a vlastně i nás, s čím vlastně ti žáci pracují, jak probíhá ta výuka ohledně odborných předmětů.”
David Kresta, student Lycea Mendelovy střední školy: “Myslím si, že je to unikátní příležitost se potkat s těmi budoucími studenty, předat si informace, které jen tak na internetu nemohou být zjištěny.”
Karel Dostál, učitel a kariérový poradce, Gymnázium Nový Jičín: “Dneska každá střední škola většinou nabízí Erasmus, nějaké zahraniční partnery, nabídku jazyků, ale probrat to s těma lidma osobně, takhle z očí do oči, se domníváme, že je pořád klíčové.”
GEMMA probíhala dva dny, dorazilo na ni na dva tisíce návštěvníků.
---
Slezská Ostrava má novou památku na světově uznávaného vědce. Prostor před Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity na Hladnově zdobí nová pamětní plastika. Připomíná osobnost lékaře a vědce Karla Šulce, který před více než sto lety působil v Michálkovicích. Za své objevy v oblasti hmyzu a buněk byl dokonce dvakrát nominovaný na Nobelovu cenu.
Slezská Ostrava má bohatou historii, na kterou může být hrdá. Málokdo ale ví, že v Michálkovicích žil a pracoval vědec světového významu. Lékař Karel Šulc se vedle své praxe věnoval zkoumání hmyzu a jeho objevy posunuly celou světovou vědu. Po letech zapomnění se jeho jméno vrací do povědomí veřejnosti díky nové pamětní plastice. Vznik plastiky finančně podpořil městský obvod.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Já jsem velmi rád, že se za podpory městského obvodu podařilo zrealizovat plastiku, která připomíná profesora Šulce, ale zároveň i zrealizovat velkou mezinárodní konferenci, která se vlastně v Ostravě a na Přírodovědecké fakultě konala. Přitáhla zde opravdu špičkové vědce z celého světa, přední světové vědce, kteří se také seznamovali s osobností profesora Šulce, s tím, jak působil ve Slezské Ostravě. Myslím si, že byli překvapeni nejen jeho osobností a prací, ale také Ostravou, za což jsem určitě velmi rád."
V roce 1900 začal Karel Šulc působit jako lékař v Michálkovicích.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Karel Šulc byl v první řadě lékař. Působil jako obecní a báňský lékař v Michálkovicích, ale měl zálibu ve hmyzu, který zkoumal mimo jiné i pomocí mikroskopu, a díky tomu v některých skupinách hmyzu objevil struktury, které do té doby byly neznámé a které, jak dnes víme, představují endosymbiotické bakterie ve specializovaném orgánu, který Karel Šulc dokonce pojmenoval. Označil ho jako mycetom, protože si tehdy myslel, že tyto struktury jsou představovány houbami a kvasinkami. Je potřeba si uvědomit, že v době, o které mluvíme, tedy na počátku dvacátého století, vlastně koncept bakterie jako takové ještě ani neexistoval."
Nová plastika stojí před fakultou, na chodníku, měří metr a půl a je vyrobena z nerezové oceli.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Jelikož Karel Šulc odešel po vzniku Československa do Brna, tak se na něj bohužel v Ostravě prakticky úplně zapomnělo a nevěděli o něm dokonce ani odborníci, biologové. Ani já sám jsem je neznal, přestože bakterii, která je po něm pojmenovaná, jsem dokonce učil studenty. Ale vůbec mě nenapadlo, že je to pojmenováno po někom, kdo žil a pracoval v Ostravě. Musel přijet kolega z Čech, který tady měl seminář a který nás na Karla Šulce upozornil. To mě samozřejmě velmi zaujalo, tak jsem se o to začal více zajímat a rozhodl jsem se, a je to už opravdu mnoho let, že ho jednou ucítíme, a ve výsledku tedy vznikla plastika, jejíž autory jsou kolegové z Fakulty umění Jaroslav Koléšek a Martin Mydlarčík."
Díky své vědecké práci byl Karel Šulc dvakrát nominován na Nobelovu cenu. Nové dílo nyní bude všem studentům i veřejnosti připomínat, že velká věda se dá dělat i v našem regionu.
---
VYPIL LÁHEV VODKY NA PRODEJNĚ A USNUL
Přímo na prodejně vypil lahev vodky, zapil ji malinovkou a bez placení prošel přes pokladnu. Ostraze v obchodu v Ostravě-Zábřehu řekl, že nemá peníze, lehl si na zem a tvrdě usnul. Situaci přijeli řešit strážníci, kteří přivolali záchranáře a případem se zabývají i státní policisté.
---
Havířovská desítka je běžecký závod, který se každým rokem těší většímu zájmu sportovců i rekreačních běžců. Na start hlavního závodu se postavilo na 800 lidí. Letos navíc padl rekord v celkové účasti a tradičně se běželo také na podporu hendikepovaných sportovců.
Jedenáctý ročník běžeckého závodu Havířovská desítka přilákal rekordní počet účastníků. Na start se postavilo zhruba 1 400 běžců všech generací, od nejmenších dětí až po seniory. Právě možnost zapojit celou rodinu patří k tomu, co dělá závod dlouhodobě oblíbeným. Skvělou atmosféru ukázal už úvodní rodinný běh.
Anketa: „Jsme Draculino Havířov, trénujeme tady v Savele děti v brazilském jiu-jitsu. A teď jsme doběhli s malým Vašíkem, který teda nasadil parádní tempo. Ještě mě čekají dvě kategorie, ty středně staré a starší, takže mám dneska ještě co dělat.“
Anketa: „Běželi jsme se synem a zvládli jsme to hezky. Běžel sám, střídal se mnou teda na rukách. Je to super akce, je fajn, že je to pro děti, a už běžím asi potřetí.“
Anketa: „Běžela jsem s Elenkou.“ A běžela jsi rychle? „Jo.“ A co jsi dostala? „Medaile.“
Anketa: „Já jsem běžela hodně rychle.“ Jak se ti to líbilo? „Dobře.“
Anketa: „Běžel jsem s bráchou, on je sám, tak jsem s ním musel běžet.“
Celkově se do závodu zapojilo o dvě stovky běžců více než v loňském roce. Také letos svou účastí podpořili hendikepované sportovce, kteří se věnují boccie.
Marek Kučera, ředitel závodu: „Ani letos nezůstala charita bokem. To znamená, že stále platí, že z každého startovného se odvádí 100 korun pro bocciisty z klubu původně HSC Havířov, dnes HSC Moravia.“
Marcela Kučerová, maminka hendikepované Marušky: „No, je to úžasné, jako prostě každý charitativní běh, kterého se zúčastníme. My jsme na Havířovské desítce podesáté, je to naše srdcová záležitost a jsme strašně vděční, že je to vlastně charitativní běh pro bocciisty a jejich podporu, protože je důležité podporovat nejen zdravé sportovce, ale i parasportovce. A je to prostě skvělé. Bavíme se, úžasný den jako každý rok. Havířovská desítka je prostě nej.“
Tradičně byla součástí závodu také pětikilometrová trať a nechyběly ani štafety. Na Havířovskou desítku přijížděli závodníci nejen z Havířova, ale také z dalších měst.
Anketa: „Já jsem z Českého Těšína. Tady to v Havířově miluju. Je tady skvělá atmosféra. Máme to v Karvinském poháru jako finále, kde se rozdává dvojnásobný počet bodů. Takže je o motivaci postaráno. A tady je vždycky bombastická celá organizace. Poosmé jsem tady na tom závodě.“
Anketa: „Já jsem z Havířova, jsem tady potřetí a vlastně mě na tom baví, že to mám tak blízko a že si tady můžu překonávat svoje rekordy.“ Jaká je tady letos atmosféra? „Úžasná. Ráno jsme tady byli na výjezdu s Veloklapem, takže úplně pecka. Havířov je v tomhle skvělý.“
Anketa: „Já jsem přijela z Ostravy, jsem tady vlastně se svojí švagrovou, se svým manželem a se svým švagrem, všichni čtyři běháme. Naši kluci se teď připravují na desítku, my jsme běželi společně tu pětku a běžela jsem ji teda letos poprvé. Já jsem totiž letos začala tak nějak postupně běhat od dubna, takže společně objíždíme ty závody. A běžela jsem to tady poprvé. Už teď jsem se dívala i na tu medaili, že ta medaile sama o sobě je opravdu krásná. Bavili jsme se o tom teď, je to nádherně i tematicky udělané.“
Přesně ve 12 hodin odstartoval hlavní závod na deset kilometrů, do kterého se zapojilo 800 běžců. Lidé podél trati sportovce hlasitě povzbuzovali a snažili se je vyburcovat k co nejlepším výkonům. Cílovou pásku mezi muži jako první proťal Wanjema James Muriithi z Keni v čase 29 minut a 59 sekund. Mezi ženami zvítězila Simona Vrzalová časem 34 minut a 12 sekund.
---
