Ostrava chce pomoci vyřešit zápach ze společnosti Brembo v průmyslové zóně Hrabová, na který si stěžují tamní obyvatelé. Pomoci by měla spolupráce s odborníky z Vysoké školy báňské. Do vyřešení problému město nebude souhlasit s rozšířením výroby, které firma plánuje.
Italská společnost Brembo vyrábí v Ostravě brzdové systémy pro auta i motorky, ale má továrny po celém světě a zásobuje brzdami také například vozidla formule 1. Bohužel se ale o firmě začalo mluvit především v souvislosti se zápachem, který se kolem fabriky v průmyslové zóně Hrabová šíří, což vadí tamním obyvatelům. Vyřešit tento problém by měli odborníci z Vysoké školy báňské.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "My jsme se se společností a s Vysokou školou báňskou dohodli na způsobu měření, bádání a zjišťování takových technických faktů, které by měly právě zlepšit ten dopad na životní prostředí."
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TU Ostrava: " My se pokusíme se navrhnout opatření, která by mohla snížit pachovou zátěž v průmyslovém areálu, ale to budeme ladit až poté, co budeme mít výsledky ze základního experimentálního měření."
Do vyřešení problémů nedá Ostrava kladné stanovisko v procesu EIA o dopadech na životní prostředí k rozšíření, které společnost plánuje. Vedení města se zároveň podivuje i nad tím, že Moravskoslezský kraj s rozšířením souhlasí.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Město se samozřejmě odvolá proti tomu dokumentu. Nesouhlasíme s tím a nemáme stejný názor jako kraj. Máme za to, že by se nemělo rozšiřovat vůbec nic v této průmyslové zóně, dokud se nevyřeší problém zápachu."
Brembo uvádí, že v posledních letech investovalo více než 50 milionů korun do pokročilých systémů filtrace vzduchu a chystá se investovat dalších téměř dvacet milionů. Možné řešení by měli navrhnout akademici po expertíze.
---
V ZÓNĚ HRABOVÁ MÁ BÝT VÍCE ZNEČIŠŤOVATELŮ
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Ostrava zároveň oceňuje, že jsou všichni ochotni o problému zápachu v průmyslové zóně jednat.
---
Studenti Střední školy podnikatelské Primat ve Frýdku-Místku uspěli s projektem Spojme generace. V celostátním finále programu Social Innovation Relay 2026 získali druhé místo.
Nejlepší týmy ze středních škol celé České republiky představily ve finále programu Social Innovation Relay svá funkční řešení na palčivé problémy společnosti, jako je nedostatek bytů, osamělost seniorů nebo duševní zdraví a závislost mládeže na nikotinu. Uspěl i tým frýdecko-místecké střední školy.
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Studenti na něm pracovali půl roku a určitě nejobtížnější bylo prokousat se tou administrativou, protože studenti se už moc těší na realizaci tohoto projektu. Opravdu naživo."
To už je přidaná hodnota, nebo to je pořád ještě součást toho projektu, ta praktická část?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Určitě je to součást projektu. Náš projekt byl oceněn hlavně proto, že je realizovatelný a hlavně udržitelný."
Jaká je invence vašich svěřenců, když vymýšlejí ty výlety, večírky atd.?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Invence je velká, opravdu se těší. Jsou velice motivovaní."
Projekt z Frýdku-Místku byl zaměřen na posilování mezigeneračních vztahů pomocí společných aktivit seniorů a studentů.
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Náš projekt je hlavně založen na tom, aby se propojovaly generace, protože v posledních letech se ty generace opravdu míjí. A právě tomuto bychom chtěli předejít tím, že budeme dělat společné akce, workshopy, nějaké taneční odpoledne nebo zájezdy, výlety někde poblíž do okolí. A tímto bychom chtěli předejít těm komplikacím, aby se ty generace míjely."
Vy studujete turistický ruch. Jak se vám tato zkušenost do budoucna může hodit?
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Určitě se nám to může hodit, co se týče třeba organizace, komunikace a i třeba jak vést skupinu lidí, jak tu akci prostě zorganizovat."
Jaký si myslíte, že bude největší přínos toho projektu jak pro vás, tak pro ty seniory?
Ema Marie Čaplová, studentka, PrimMat: "No tak já si myslím, že pro nás to je hlavně ta praxe, že si to vyzkoušíme, ty výlety, tu organizaci a pro ty seniory. Já si myslím, že je důležité, aby se zapojovali do dnešní společnosti, ať nejsou vyčleňováni. Takže si myslím, že to bude výhodné pro obě strany, že oběma nám to pomůže."
Úspěch svých studentů ocenilo i město Frýdek-Místek.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt pro mě znamená zase to, že má smysl pracovat s lidmi z mladé generace, kterým není vůbec lhostejná generace. Ta nejstarší právě."
Je projekt opravdu realizovatelný v rámci Frýdku-Místku?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zcela určitě v Centru aktivních seniorů, ale podle mě i na dalších místech, mohou tito studenti nabídnout seniorům různé exkurze, přednášky a hlavně scházení se s nimi. A to je podle mě to nejdůležitější, že ti lidé mají pořád pocit a oprávněný, že se o ně někdo zajímá."
Město si od realizace projektu slibuje užší propojení dvou věkově vzdálených generací.
---
Rozšiřování největšího ostravského hřbitova jde do finále. Pro pozůstalé to znamená 275 nových hrobových míst i nové lavičky k odpočinku. Práce zajistí dostatek místa na další desítky let.
Slezská Ostrava spravuje na svém území celkem 5 pohřebišť. Mimo menší pohřebiště v Heřmanicích, Muglinově, Koblově a Kunčičkách se stará také o slezskoostravský Ústřední hřbitov. Tento největší hřbitov v Ostravě se rozprostírá na ploše 27 hektarů, je na něm 16 000 hrobů a momentálně přibývají další.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V rámci této etapy vznikne 275 míst pro nové hroby. Jedná se vlastně o přípravu tohoto území, v rámci které vznikají nové chodníky, ale třeba také veřejné osvětlení. Jsou tady například nové pumpy a další věci, které slouží potom těm návštěvníkům hřbitova."
Ústřední hřbitov využívají obyvatelé z celé Ostravy. Na opravách proto Slezská Ostrava dlouhodobě spolupracuje s vedením města. V minulých letech se v areálu opravilo zázemí, schodiště i přístup k místnímu krematoriu. Nová přístavba je tak dalším krokem v celkové obnově.
Ondřej Klučka, vedoucí Odboru investic a strategického rozvoje: "Máme to vlastně rozdělené do třech částí. Teď se dělá vlastně plocha A1. Předtím jsme dělali dvojku a předpokládáme, že vlastně v příštím roce bychom dovršili i poslední část."
Nová místa na hřbitově budou brzy hotová. Tím ale péče o tento prostor nekončí. Momentálně se připravuje projektová dokumentace k rekonstrukci krematoria.
---
V Ostravě už řadu let funguje oblíbený dotační titul, díky kterému jsou po celém městě opravovány kulturní památky, významné městské domy a také sakrální stavby. Mezi podpořenými projekty pro letošní rok je například oprava 140 let staré kazatelny kostela v Hrušově.
Už 140 let stojí v Ostravě-Hrušově kostel sv. Františka a Viktora, který je památkově chráněn a v této části města je jedinou architektonickou památkou. Je plný řezbářských skvostů a patří k nim i zpovědnice, která byla opravována pouze po povodních v roce 1997. Další oprava začne nyní a budou na ni využity peníze z programu ostravského magistrátu.
Miriam Prokešová, Společnost pro památkovou obnovu hrušovského kostela: "Podle těch restaurátorů je momentálně v takovém už bídném stavu. My tady někdy s humorem říkáme, že pan farář si tam hezky sedí, ale my se chodíme zpovídat, tak to je přímo utrpení."
Sakrálních staveb bylo letos podpořeno celkově 6. A dalších 5 schválených žádostí se týká ostatních památek a staveb.
Markéta Langrová (ANO), členka Rady města Ostrava: "Dojde například k výměně oken u Domu československých legií 20. A nebo dojde také k nátěru fasády jednoho z domů na Jiráskově náměstí."
Které žádosti budou podpořeny, doporučuje zastupitelstvu Ostravy Komise muzejní, letopisecká, názvoslovná a heraldická rady města, která jednotlivé žádosti podrobně posuzuje. Každá z nich byla hodnocena podle pěti různých kritérií v závislosti na významu stavby. Výše dotace může být maximálně polovinou nákladů.
---
KRÁDEŽE I VLOUPÁNÍ, ŠKODA PŘES 410 TISÍC
Tři měsíce řádil v Karviné 32letý zloděj. Na svědomí má krádeže i vloupání. Vybíral sklepy, firmy i auta a bral vše na co přišel. Nejčastěji kola a elektroniku. Jednou ukradl i auto a vůbec neřešil, že má zákaz řízení. Policisté mu prokázali 14 skutků a škodu za 410 tisíc korun. Nyní mu hrozí až 5 let vězení.
---
Vagonářské muzeum ve Studénce zažívá svou sedmdesátou sezonu. Výročí svého otevření připomíná třeba vystavením zakládací listiny, dobových kronik nebo detailů z původní ředitelské vily.
Jediné muzeum v České republice zaznamenávající vagonovou výrobu - to je právě instituce, která sedmdesát let sídlí ve věžovité části studéneckého Novém zámku, který prochází postupnou obnovou.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Co se týká letošní sezony, ta je opravdu jubilejní a takřka i vybočující, můžu říct, zásluhou těch stavebních úprav. Samozřejmě jsou to omezující věci, ale na druhou stranu jsme velice rádi, protože málokdo má to štěstí být u toho, když se ten zámek proměňuje a opravdu posouvá někam, což ocení potom návštěvníci, až všechny ty práce budou dokončeny.”
Pavel Michal Lichý, brigádník, Vagonářské muzeum: “Vím, že kdysi zámek vypadal úplně jinak, kdy si pamatuju i zevnitř interiér, jak vypadal. Více je tady různých příkladů, co se týče různých věcí, těch vagonků a podobně, což mi přijde fajn. ”
Samotný vznik muzea připomíná vystavení zakládací listiny, k vidění jsou tu dobové fotografie a kroniky Rudolfa Hübschera, které mapují historii výroby ve zdejší továrně Vagonka.
návštěvnice muzea: “My to máme za humny, přišli jsme se sem podívat z Bílovce, ale právě proto, že má muzeum výročí těch sedmdesát let, tak chceme sehnat tu výroční vizitku.”
Zajímavostmi, které tu lze zaznamenat, jsou i drobnosti z původní ředitelské budovy Vagonky, která je v soukromém vlastnictví.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Z ředitelské vily máme dlaždičky, které lemovaly krb. Návštěvníci potom budou moci obdivovat tento krb v prostorách druhého patra, kde v kanceláři vytvoříme tento krb. Máme originální rošt a dlaždice.”
Stáří ředitelského sídla se pojí s počátky výstavby areálu, tedy s rokem 1900.
---
Ostrava chce pomoci vyřešit zápach ze společnosti Brembo v průmyslové zóně Hrabová, na který si stěžují tamní obyvatelé. Pomoci by měla spolupráce s odborníky z Vysoké školy báňské. Do vyřešení problému město nebude souhlasit s rozšířením výroby, které firma plánuje.
Italská společnost Brembo vyrábí v Ostravě brzdové systémy pro auta i motorky, ale má továrny po celém světě a zásobuje brzdami také například vozidla formule 1. Bohužel se ale o firmě začalo mluvit především v souvislosti se zápachem, který se kolem fabriky v průmyslové zóně Hrabová šíří, což vadí tamním obyvatelům. Vyřešit tento problém by měli odborníci z Vysoké školy báňské.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "My jsme se se společností a s Vysokou školou báňskou dohodli na způsobu měření, bádání a zjišťování takových technických faktů, které by měly právě zlepšit ten dopad na životní prostředí."
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TU Ostrava: " My se pokusíme se navrhnout opatření, která by mohla snížit pachovou zátěž v průmyslovém areálu, ale to budeme ladit až poté, co budeme mít výsledky ze základního experimentálního měření."
Do vyřešení problémů nedá Ostrava kladné stanovisko v procesu EIA o dopadech na životní prostředí k rozšíření, které společnost plánuje. Vedení města se zároveň podivuje i nad tím, že Moravskoslezský kraj s rozšířením souhlasí.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Město se samozřejmě odvolá proti tomu dokumentu. Nesouhlasíme s tím a nemáme stejný názor jako kraj. Máme za to, že by se nemělo rozšiřovat vůbec nic v této průmyslové zóně, dokud se nevyřeší problém zápachu."
Brembo uvádí, že v posledních letech investovalo více než 50 milionů korun do pokročilých systémů filtrace vzduchu a chystá se investovat dalších téměř dvacet milionů. Možné řešení by měli navrhnout akademici po expertíze.
---
V ZÓNĚ HRABOVÁ MÁ BÝT VÍCE ZNEČIŠŤOVATELŮ
U tématu ještě chvíli zůstaneme. Ostrava zároveň oceňuje, že jsou všichni ochotni o problému zápachu v průmyslové zóně jednat.
---
Studenti Střední školy podnikatelské Primat ve Frýdku-Místku uspěli s projektem Spojme generace. V celostátním finále programu Social Innovation Relay 2026 získali druhé místo.
Nejlepší týmy ze středních škol celé České republiky představily ve finále programu Social Innovation Relay svá funkční řešení na palčivé problémy společnosti, jako je nedostatek bytů, osamělost seniorů nebo duševní zdraví a závislost mládeže na nikotinu. Uspěl i tým frýdecko-místecké střední školy.
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Studenti na něm pracovali půl roku a určitě nejobtížnější bylo prokousat se tou administrativou, protože studenti se už moc těší na realizaci tohoto projektu. Opravdu naživo."
To už je přidaná hodnota, nebo to je pořád ještě součást toho projektu, ta praktická část?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Určitě je to součást projektu. Náš projekt byl oceněn hlavně proto, že je realizovatelný a hlavně udržitelný."
Jaká je invence vašich svěřenců, když vymýšlejí ty výlety, večírky atd.?
Magda Kanalášová, koordinátorka projektu: "Invence je velká, opravdu se těší. Jsou velice motivovaní."
Projekt z Frýdku-Místku byl zaměřen na posilování mezigeneračních vztahů pomocí společných aktivit seniorů a studentů.
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Náš projekt je hlavně založen na tom, aby se propojovaly generace, protože v posledních letech se ty generace opravdu míjí. A právě tomuto bychom chtěli předejít tím, že budeme dělat společné akce, workshopy, nějaké taneční odpoledne nebo zájezdy, výlety někde poblíž do okolí. A tímto bychom chtěli předejít těm komplikacím, aby se ty generace míjely."
Vy studujete turistický ruch. Jak se vám tato zkušenost do budoucna může hodit?
Adéla Krupová, studentka, PrimMat: "Určitě se nám to může hodit, co se týče třeba organizace, komunikace a i třeba jak vést skupinu lidí, jak tu akci prostě zorganizovat."
Jaký si myslíte, že bude největší přínos toho projektu jak pro vás, tak pro ty seniory?
Ema Marie Čaplová, studentka, PrimMat: "No tak já si myslím, že pro nás to je hlavně ta praxe, že si to vyzkoušíme, ty výlety, tu organizaci a pro ty seniory. Já si myslím, že je důležité, aby se zapojovali do dnešní společnosti, ať nejsou vyčleňováni. Takže si myslím, že to bude výhodné pro obě strany, že oběma nám to pomůže."
Úspěch svých studentů ocenilo i město Frýdek-Místek.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt pro mě znamená zase to, že má smysl pracovat s lidmi z mladé generace, kterým není vůbec lhostejná generace. Ta nejstarší právě."
Je projekt opravdu realizovatelný v rámci Frýdku-Místku?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zcela určitě v Centru aktivních seniorů, ale podle mě i na dalších místech, mohou tito studenti nabídnout seniorům různé exkurze, přednášky a hlavně scházení se s nimi. A to je podle mě to nejdůležitější, že ti lidé mají pořád pocit a oprávněný, že se o ně někdo zajímá."
Město si od realizace projektu slibuje užší propojení dvou věkově vzdálených generací.
---
Rozšiřování největšího ostravského hřbitova jde do finále. Pro pozůstalé to znamená 275 nových hrobových míst i nové lavičky k odpočinku. Práce zajistí dostatek místa na další desítky let.
Slezská Ostrava spravuje na svém území celkem 5 pohřebišť. Mimo menší pohřebiště v Heřmanicích, Muglinově, Koblově a Kunčičkách se stará také o slezskoostravský Ústřední hřbitov. Tento největší hřbitov v Ostravě se rozprostírá na ploše 27 hektarů, je na něm 16 000 hrobů a momentálně přibývají další.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V rámci této etapy vznikne 275 míst pro nové hroby. Jedná se vlastně o přípravu tohoto území, v rámci které vznikají nové chodníky, ale třeba také veřejné osvětlení. Jsou tady například nové pumpy a další věci, které slouží potom těm návštěvníkům hřbitova."
Ústřední hřbitov využívají obyvatelé z celé Ostravy. Na opravách proto Slezská Ostrava dlouhodobě spolupracuje s vedením města. V minulých letech se v areálu opravilo zázemí, schodiště i přístup k místnímu krematoriu. Nová přístavba je tak dalším krokem v celkové obnově.
Ondřej Klučka, vedoucí Odboru investic a strategického rozvoje: "Máme to vlastně rozdělené do třech částí. Teď se dělá vlastně plocha A1. Předtím jsme dělali dvojku a předpokládáme, že vlastně v příštím roce bychom dovršili i poslední část."
Nová místa na hřbitově budou brzy hotová. Tím ale péče o tento prostor nekončí. Momentálně se připravuje projektová dokumentace k rekonstrukci krematoria.
---
V Ostravě už řadu let funguje oblíbený dotační titul, díky kterému jsou po celém městě opravovány kulturní památky, významné městské domy a také sakrální stavby. Mezi podpořenými projekty pro letošní rok je například oprava 140 let staré kazatelny kostela v Hrušově.
Už 140 let stojí v Ostravě-Hrušově kostel sv. Františka a Viktora, který je památkově chráněn a v této části města je jedinou architektonickou památkou. Je plný řezbářských skvostů a patří k nim i zpovědnice, která byla opravována pouze po povodních v roce 1997. Další oprava začne nyní a budou na ni využity peníze z programu ostravského magistrátu.
Miriam Prokešová, Společnost pro památkovou obnovu hrušovského kostela: "Podle těch restaurátorů je momentálně v takovém už bídném stavu. My tady někdy s humorem říkáme, že pan farář si tam hezky sedí, ale my se chodíme zpovídat, tak to je přímo utrpení."
Sakrálních staveb bylo letos podpořeno celkově 6. A dalších 5 schválených žádostí se týká ostatních památek a staveb.
Markéta Langrová (ANO), členka Rady města Ostrava: "Dojde například k výměně oken u Domu československých legií 20. A nebo dojde také k nátěru fasády jednoho z domů na Jiráskově náměstí."
Které žádosti budou podpořeny, doporučuje zastupitelstvu Ostravy Komise muzejní, letopisecká, názvoslovná a heraldická rady města, která jednotlivé žádosti podrobně posuzuje. Každá z nich byla hodnocena podle pěti různých kritérií v závislosti na významu stavby. Výše dotace může být maximálně polovinou nákladů.
---
KRÁDEŽE I VLOUPÁNÍ, ŠKODA PŘES 410 TISÍC
Tři měsíce řádil v Karviné 32letý zloděj. Na svědomí má krádeže i vloupání. Vybíral sklepy, firmy i auta a bral vše na co přišel. Nejčastěji kola a elektroniku. Jednou ukradl i auto a vůbec neřešil, že má zákaz řízení. Policisté mu prokázali 14 skutků a škodu za 410 tisíc korun. Nyní mu hrozí až 5 let vězení.
---
Vagonářské muzeum ve Studénce zažívá svou sedmdesátou sezonu. Výročí svého otevření připomíná třeba vystavením zakládací listiny, dobových kronik nebo detailů z původní ředitelské vily.
Jediné muzeum v České republice zaznamenávající vagonovou výrobu - to je právě instituce, která sedmdesát let sídlí ve věžovité části studéneckého Novém zámku, který prochází postupnou obnovou.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Co se týká letošní sezony, ta je opravdu jubilejní a takřka i vybočující, můžu říct, zásluhou těch stavebních úprav. Samozřejmě jsou to omezující věci, ale na druhou stranu jsme velice rádi, protože málokdo má to štěstí být u toho, když se ten zámek proměňuje a opravdu posouvá někam, což ocení potom návštěvníci, až všechny ty práce budou dokončeny.”
Pavel Michal Lichý, brigádník, Vagonářské muzeum: “Vím, že kdysi zámek vypadal úplně jinak, kdy si pamatuju i zevnitř interiér, jak vypadal. Více je tady různých příkladů, co se týče různých věcí, těch vagonků a podobně, což mi přijde fajn. ”
Samotný vznik muzea připomíná vystavení zakládací listiny, k vidění jsou tu dobové fotografie a kroniky Rudolfa Hübschera, které mapují historii výroby ve zdejší továrně Vagonka.
návštěvnice muzea: “My to máme za humny, přišli jsme se sem podívat z Bílovce, ale právě proto, že má muzeum výročí těch sedmdesát let, tak chceme sehnat tu výroční vizitku.”
Zajímavostmi, které tu lze zaznamenat, jsou i drobnosti z původní ředitelské budovy Vagonky, která je v soukromém vlastnictví.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Z ředitelské vily máme dlaždičky, které lemovaly krb. Návštěvníci potom budou moci obdivovat tento krb v prostorách druhého patra, kde v kanceláři vytvoříme tento krb. Máme originální rošt a dlaždice.”
Stáří ředitelského sídla se pojí s počátky výstavby areálu, tedy s rokem 1900.
---
