V pondělí v sedm hodin ráno otevřelo bránu velkokapacitní očkovací centrum na Černé louce v Ostravě. Nejprve bude očkovat kolem tří set lidí denně, ale jeho kapacita je až 1800 naočkovaných v jednom dni. Náklady na provoz by měly být pokryty ze zdravotního pojištění.
Brzy ráno vyzvedli hasiči v lékárně Fakultní nemocnice Ostrava vakcíny proti covidu a převezli je do centra města na výstaviště Černá louka. V 7 hodin tak bylo vše připraveno pro první seniory, kteří se přišli naočkovat. Velkokapacitní očkovací centrum zahájilo provoz.
zájemci o očkování:
"Chci se naočkovat, protože proti covidu nic jiného není."
"Doba je zlá a je třeba s tím už trošku pohnout."
Samotný provoz očkovacího centra zajišťuje fakultní nemocnice. V pondělí očkování probíhalo ve třech kójích, ale celkově jich je připraveno 18. Zdravotníci by tak měli zvládat až 1800 očkovaných denně.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: "Jak bude očkovacích látek k dispozici postupně přibývat, tak bude zajištěn personál pro všechna očkovací místa."
O náklady se dělí Ostrava a Moravskoslezský kraj. Ještě v březnu by se ale mělo denně očkovat asi 700 lidí a v té chvíli budou náklady pokrývat úhrady pojišťoven. Na budování centra se podílela také lékařská fakulta Ostravské univerzity.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog: "Jednoznačně se ukazuje, že co nejrychlejší očkování co největší části populace alespoň jednou dávkou významně snižuje incidenci nemoci a také mortalitu."
Kromě centra na Černé louce ale samozřejmě dále očkují i očkovací centra v nemocnicích a poliklinikách. V nejbližší době se k nim přidá také 30 praktických lékařů. Do kraje nyní každý týden přichází 11 700 dávek vakcíny.
---
Mnoho lidí, kteří prodělali onemocnění koronavirem bojuje následně týdny i měsíce s následky nemoci. Podhorská nemocnice v Bruntále jako jedna z prvních v České republice otevřela proto postcovidové centrum. Jeho cílem je následná rehabilitace pacientů po uzdravení.
Dušnost, celkové oslabení, bolesti kloubů. To jsou nejčastější následky prodělané nemoci koronavirem. Rehabilitace je proto individuelní, vždy je potřeba doporučení praktického lékaře.
Pavel Kameník, ředitel Podhorské nemocnice: „Který ošetřuje postcovidového pacienta, počítáme mezi třemi týdny až jedním měsícem. Neplatí se, je to placeno ze státního zdravotního pojištění."
Postcovidové rehabilitační centrum poskytuje péči, která se u každého paceinta určuje individuálně.
Ivana Mročková, fyzioterapeutka: „Naši rehabilitační lékaři jsou schopni pacientovi přímo ušít ten rehabilitační program na míru. Samozřejmě je tam ještě důležité, že ten pacient nemusí dojíždět denně, může jezdit třeba jednou za týden.“
Základem jsou relaxační cvičení, relaxační koupele a dechová cvičení.
Ivana Bočanová, ergoterapoutka: „Inhaluje Vincentku, naředěnou půl na půl s vodou destilovanou.“
Vladimír Řepka, pacient: „V nemocnici jsem nebyl, ale měl jsem těžký průběh, měl jsem čtyřicítky horečky. S dýcháním. Hlavně s dýcháním. Je to zlepšení, je to zlepšení.
Pro úspěšnou rehabilitaci lékaři vítají také přítomnost rodinných příslušníků, kteří se seznámí s potřebnými úkony, které pak pacient již provádí doma. Co se týká obsazenosti, Podhorská nemocnice situaci zatím zvládá, má v současné době téměř 50% volných kapacit na JIP i na standardním oddělení s kyslíkem.
---
Neděli pojali lidé jako poslední den svobodného pohybu. Někteří proto vyrazili tam, kam se minimálně tři týdny nepodívají. S kamerou jsem se byli podívat na beskydských Pustevnách, kterými prochází hranice Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Zákaz opouštění své obce nebo města přinesl řadu kuriozních situací. Lidé často vůbec netuší, kde se územní hranice nacházejí. Dodržovat je přitom musí při procházkách nejen v zastavěných oblastech, ale i na horách.
Podle aktuálních vládních nařízení mohou na Pustevny pouze lidé z Trojanovic nebo Prostřední Bečvy. Ani oni ale nemohou přejít silnici, protože by překročili zakázanou hranici nejen své obce, ale také okresu a kraje.
Anketa: “Já si myslím, že ta nařízení jsou asi správná, protože ty počty nakažených narůstají pořád a bylo by dobré, kdybychom ty tři týdny vydrželi a uvidí se, co bude dál."
Anketa: “Jsme z jiného okresu, tak jsme si udělali výlet. Možná poslední na dlouhou dobu." Co na ta vládní opatření říkáte? "No nic moc teda. Vůbec se mi to nelíbí.”
Anketa: “Já jsem z Olomouce, takže to asi teď nebude možné, protože je to zavření. Ale užíváme si poslední víkend. Pokud je to takhle špatné, tak to chápu, ale ta předešlá si myslím, že po roce jsme tam, kde jsme. Není to úplně ideální. Těžko říct, co je špatně.”
Anketa: “Určitě to chápu, ale štve mě to. Zase se nikam nedostaneme.”
Podle některých lidí třítýdenní omezení pohybu očekávaný výsledek nepřinese a obávají se, že bude prodlouženo.
---
Na Jihu Ostravy pokračují v revitalizaci Hrabůvky. Rekonstrukcí už prošlo náměstí a prostor kolem Savarinu. Po Velikonocích pak začne oprava ulice Dr. Lukášové.
V Ostravě-Jihu projde rekonstrukcí ulice Dr. Lukášové, která je v havarijním stavu. Jde o další etapu revitalizace sídliště Hrabůvka, na kterou městský obvod získal dotaci ve výši 6 milionů korun.
Jan Dohnal, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Je to už druhá úspěšná dotace v rámci celé realizace. První vlastně byla na objekt Savarin, respektive na prostory kolem Savarinu s tím, že my v tento moment chystáme další části Hrabůvky.”
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Celá tato rekonstrukce bude trvat 4 a půl měsíce, takže by měla být hotova někdy v září a bude stát 12 milionů korun.”
Po celé délce se bude měnit povrch vozovky, který je popraskaný a plný děr a výtluků a rekonstrukcí projdou i parkovací místa. Těch je v ulici zhruba osm desítek.
Celá ulice se bude opravovat tak, aby byl vždy průjezdný alespoň jeden směr, aby se lidé v pohodě dostali na polikliniku za svými lékaři.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Všichni samozřejmě budou informováni pomocí dopravního značení a dále pak budeme navazovat předprostorem před poliklinikou."
Jan Dohnal, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Spolu s magistrátem chystáme na ulici Dr. Lukášové jezírko, kde v tento moment, můžu říci, že město teď vyhlašuje výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace.”
Radnice připravuje i revitalizaci dalších částí obvodu. Po Hrabůvce by měl přijít na řadu Zábřeh.
---
První malý krůček pro cestu do vesmíru dělají v těchto dnech středoškoláci z frýdecko-místecké průmyslovky. Vyrábějí malý satelit, který bude měřit několik předem daných veličin v ovzduší. Po vypuštění z dronu se bude snášet k zemi na padáku. Studenti věří, že se jednou budou podílet i na výrobě zařízení pro skutečné vesmírné lety.
Studenti 1. ročníku oboru informační technologie Střední průmyslové školy ve Frýdku-Místku se zapojili do soutěže, ve které mají vyrobit satelit o velikosti plechovky od nealkoholického nápoje. Zařízení musí být během krátkého letu schopné zvládnout dvě mise. Jednu s povinnými parametry a druhou podle mladých konstruktérů.
Jiří Ryška, student 1. ročníku POJ Frýdek-Místek: “Soutěž pořádá Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury. My jsme se zapojili kvůli tomu, že bychom chtěli dosáhnout nějakých nových cílů, zjistit něco nového a také bychom chtěli třeba vyhrát národní kolo.”
Do vesmíru se studentský satelit zatím nepodívá. Všechna data musí naměřit během pádu z výšky několika stovek metrů, kam ho vynese dron. K zemi se pak bude snášet na padáku.
Marek Kozel, student 1. ročníku POJ Frýdek-Místek: “V průběhu pádu musí měřit dvě mise. Ta primární je tlak, vlhkost a GPS signál, tím pádem nadmořskou výšku a polohu. A naše sekundární mise je oxid uhličitý, kyslík a kamera.
Filip Gardoš, student 1. ročníku POJ Frýdek-Místek: "Dokážu si představit, že by to třeba právě zkoumalo ten Mars. Že by to vlastně byla taková malá družice na jedno použití, protože by to ušetřilo peníze. Protože každý odpal, každý kilogram, který se odešle do vesmíru, stojí přes milion dolarů, což jsou velké částky. A taková malá krabička by ušetřila spoustu peněz.”
Studenty čeká při výrobě satelitu ještě hodně práce. O úspěchu jejich mise však nepochybují.
---
V pondělí v sedm hodin ráno otevřelo bránu velkokapacitní očkovací centrum na Černé louce v Ostravě. Nejprve bude očkovat kolem tří set lidí denně, ale jeho kapacita je až 1800 naočkovaných v jednom dni. Náklady na provoz by měly být pokryty ze zdravotního pojištění.
Brzy ráno vyzvedli hasiči v lékárně Fakultní nemocnice Ostrava vakcíny proti covidu a převezli je do centra města na výstaviště Černá louka. V 7 hodin tak bylo vše připraveno pro první seniory, kteří se přišli naočkovat. Velkokapacitní očkovací centrum zahájilo provoz.
zájemci o očkování:
"Chci se naočkovat, protože proti covidu nic jiného není."
"Doba je zlá a je třeba s tím už trošku pohnout."
Samotný provoz očkovacího centra zajišťuje fakultní nemocnice. V pondělí očkování probíhalo ve třech kójích, ale celkově jich je připraveno 18. Zdravotníci by tak měli zvládat až 1800 očkovaných denně.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: "Jak bude očkovacích látek k dispozici postupně přibývat, tak bude zajištěn personál pro všechna očkovací místa."
O náklady se dělí Ostrava a Moravskoslezský kraj. Ještě v březnu by se ale mělo denně očkovat asi 700 lidí a v té chvíli budou náklady pokrývat úhrady pojišťoven. Na budování centra se podílela také lékařská fakulta Ostravské univerzity.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog: "Jednoznačně se ukazuje, že co nejrychlejší očkování co největší části populace alespoň jednou dávkou významně snižuje incidenci nemoci a také mortalitu."
Kromě centra na Černé louce ale samozřejmě dále očkují i očkovací centra v nemocnicích a poliklinikách. V nejbližší době se k nim přidá také 30 praktických lékařů. Do kraje nyní každý týden přichází 11 700 dávek vakcíny.
---
Mnoho lidí, kteří prodělali onemocnění koronavirem bojuje následně týdny i měsíce s následky nemoci. Podhorská nemocnice v Bruntále jako jedna z prvních v České republice otevřela proto postcovidové centrum. Jeho cílem je následná rehabilitace pacientů po uzdravení.
Dušnost, celkové oslabení, bolesti kloubů. To jsou nejčastější následky prodělané nemoci koronavirem. Rehabilitace je proto individuelní, vždy je potřeba doporučení praktického lékaře.
Pavel Kameník, ředitel Podhorské nemocnice: „Který ošetřuje postcovidového pacienta, počítáme mezi třemi týdny až jedním měsícem. Neplatí se, je to placeno ze státního zdravotního pojištění."
Postcovidové rehabilitační centrum poskytuje péči, která se u každého paceinta určuje individuálně.
Ivana Mročková, fyzioterapeutka: „Naši rehabilitační lékaři jsou schopni pacientovi přímo ušít ten rehabilitační program na míru. Samozřejmě je tam ještě důležité, že ten pacient nemusí dojíždět denně, může jezdit třeba jednou za týden.“
Základem jsou relaxační cvičení, relaxační koupele a dechová cvičení.
Ivana Bočanová, ergoterapoutka: „Inhaluje Vincentku, naředěnou půl na půl s vodou destilovanou.“
Vladimír Řepka, pacient: „V nemocnici jsem nebyl, ale měl jsem těžký průběh, měl jsem čtyřicítky horečky. S dýcháním. Hlavně s dýcháním. Je to zlepšení, je to zlepšení.
Pro úspěšnou rehabilitaci lékaři vítají také přítomnost rodinných příslušníků, kteří se seznámí s potřebnými úkony, které pak pacient již provádí doma. Co se týká obsazenosti, Podhorská nemocnice situaci zatím zvládá, má v současné době téměř 50% volných kapacit na JIP i na standardním oddělení s kyslíkem.
---
Neděli pojali lidé jako poslední den svobodného pohybu. Někteří proto vyrazili tam, kam se minimálně tři týdny nepodívají. S kamerou jsem se byli podívat na beskydských Pustevnách, kterými prochází hranice Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Zákaz opouštění své obce nebo města přinesl řadu kuriozních situací. Lidé často vůbec netuší, kde se územní hranice nacházejí. Dodržovat je přitom musí při procházkách nejen v zastavěných oblastech, ale i na horách.
Podle aktuálních vládních nařízení mohou na Pustevny pouze lidé z Trojanovic nebo Prostřední Bečvy. Ani oni ale nemohou přejít silnici, protože by překročili zakázanou hranici nejen své obce, ale také okresu a kraje.
Anketa: “Já si myslím, že ta nařízení jsou asi správná, protože ty počty nakažených narůstají pořád a bylo by dobré, kdybychom ty tři týdny vydrželi a uvidí se, co bude dál."
Anketa: “Jsme z jiného okresu, tak jsme si udělali výlet. Možná poslední na dlouhou dobu." Co na ta vládní opatření říkáte? "No nic moc teda. Vůbec se mi to nelíbí.”
Anketa: “Já jsem z Olomouce, takže to asi teď nebude možné, protože je to zavření. Ale užíváme si poslední víkend. Pokud je to takhle špatné, tak to chápu, ale ta předešlá si myslím, že po roce jsme tam, kde jsme. Není to úplně ideální. Těžko říct, co je špatně.”
Anketa: “Určitě to chápu, ale štve mě to. Zase se nikam nedostaneme.”
Podle některých lidí třítýdenní omezení pohybu očekávaný výsledek nepřinese a obávají se, že bude prodlouženo.
---
Na Jihu Ostravy pokračují v revitalizaci Hrabůvky. Rekonstrukcí už prošlo náměstí a prostor kolem Savarinu. Po Velikonocích pak začne oprava ulice Dr. Lukášové.
V Ostravě-Jihu projde rekonstrukcí ulice Dr. Lukášové, která je v havarijním stavu. Jde o další etapu revitalizace sídliště Hrabůvka, na kterou městský obvod získal dotaci ve výši 6 milionů korun.
Jan Dohnal, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Je to už druhá úspěšná dotace v rámci celé realizace. První vlastně byla na objekt Savarin, respektive na prostory kolem Savarinu s tím, že my v tento moment chystáme další části Hrabůvky.”
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Celá tato rekonstrukce bude trvat 4 a půl měsíce, takže by měla být hotova někdy v září a bude stát 12 milionů korun.”
Po celé délce se bude měnit povrch vozovky, který je popraskaný a plný děr a výtluků a rekonstrukcí projdou i parkovací místa. Těch je v ulici zhruba osm desítek.
Celá ulice se bude opravovat tak, aby byl vždy průjezdný alespoň jeden směr, aby se lidé v pohodě dostali na polikliniku za svými lékaři.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Všichni samozřejmě budou informováni pomocí dopravního značení a dále pak budeme navazovat předprostorem před poliklinikou."
Jan Dohnal, místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Spolu s magistrátem chystáme na ulici Dr. Lukášové jezírko, kde v tento moment, můžu říci, že město teď vyhlašuje výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace.”
Radnice připravuje i revitalizaci dalších částí obvodu. Po Hrabůvce by měl přijít na řadu Zábřeh.
---
První malý krůček pro cestu do vesmíru dělají v těchto dnech středoškoláci z frýdecko-místecké průmyslovky. Vyrábějí malý satelit, který bude měřit několik předem daných veličin v ovzduší. Po vypuštění z dronu se bude snášet k zemi na padáku. Studenti věří, že se jednou budou podílet i na výrobě zařízení pro skutečné vesmírné lety.
Studenti 1. ročníku oboru informační technologie Střední průmyslové školy ve Frýdku-Místku se zapojili do soutěže, ve které mají vyrobit satelit o velikosti plechovky od nealkoholického nápoje. Zařízení musí být během krátkého letu schopné zvládnout dvě mise. Jednu s povinnými parametry a druhou podle mladých konstruktérů.
Jiří Ryška, student 1. ročníku POJ Frýdek-Místek: “Soutěž pořádá Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury. My jsme se zapojili kvůli tomu, že bychom chtěli dosáhnout nějakých nových cílů, zjistit něco nového a také bychom chtěli třeba vyhrát národní kolo.”
Do vesmíru se studentský satelit zatím nepodívá. Všechna data musí naměřit během pádu z výšky několika stovek metrů, kam ho vynese dron. K zemi se pak bude snášet na padáku.
Marek Kozel, student 1. ročníku POJ Frýdek-Místek: “V průběhu pádu musí měřit dvě mise. Ta primární je tlak, vlhkost a GPS signál, tím pádem nadmořskou výšku a polohu. A naše sekundární mise je oxid uhličitý, kyslík a kamera.
Filip Gardoš, student 1. ročníku POJ Frýdek-Místek: "Dokážu si představit, že by to třeba právě zkoumalo ten Mars. Že by to vlastně byla taková malá družice na jedno použití, protože by to ušetřilo peníze. Protože každý odpal, každý kilogram, který se odešle do vesmíru, stojí přes milion dolarů, což jsou velké částky. A taková malá krabička by ušetřila spoustu peněz.”
Studenty čeká při výrobě satelitu ještě hodně práce. O úspěchu jejich mise však nepochybují.
---
