Z mostu přes Grasmanku zbyl už jen zlomek konstrukce
Most přes Grasmanku v Novém Jičíně prochází celkovou rekonstrukcí. Demoliční práce, které byly zahájeny v polovině února, probíhají podle plánu. Dělníci už stihli odstranit více než polovinu původní konstrukce.
Nutnost kompletní výměny mostu, který v Novém Jičíně tvoří křižovatku ulic Dolní brána a U Grasmanky, už několik let avizoval jeho špatný technický stav. Práce na jeho rekonstrukci začaly letos v polovině února a potrvají téměř celý rok.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Práce probíhají podle nastaveného harmonogramu a měly by skončit v polovině listopadu letošního roku. Celková náklady této akce vyjdou na zhruba 21,5 milionu korun a jsou plně hrazeny z vlastních zdrojů města.”
Oprava mostu si vyžádala dopravní omezení. Ulice Dolní brána a U Grasmanky jsou neprůjezdné. Chodci tudy projdou, i když menší oklikou.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Pokud jde o ten dopravní tok vozidel, tak neidentifikujeme žádné stížnosti nebo nějaké nešvary. Co se týče dalších stížností a podobně, tak evidujeme jednu stížnost majitele bytového domu Teben, kterou řešíme.”
Bourací práce probíhají v bezprostřední blízkosti několika nemovitostí. Právě proto musí zhotovitelská firma dodržovat předem stanovené postupy.
Kateřina Janečková, vedoucí odd. odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “V současné době jsou odstraněny komplet celé základy a opěrné stěny. Musely se provádět obezřetně ve vztahu k okolním nemovitostem. Převážně byly ty demolice prováděny hydraulickými nůžkami na základě technologického předpisu, který byl schválen před zahájením nebo předáním staveniště.”
Práce jsou tedy dle vedoucí odboru prováděny tak, aby byly okolní nemovitostí před velkými otřesy chráněny.
---
V Kravařích roste bydlení pro lidi se zdravotním postižením, stěhovat se budou ze Zámku Dolní Životice
Moravskoslezský kraj rozšiřuje kapacity sociálních služeb. V Kravařích vzniká nový domov pro osoby se zdravotním postižením, který nabídne moderní a důstojné bydlení komunitního typu. Z dolnoživotického zámku by se mohlo 12 klientů přestěhovat do nových prostor už na konci roku.
Nový dvoupodlažní bezbariérový objekt bude sloužit lidem se zdravotním postižením k trvalému bydlení. Kapacita zařízení je 12 klientů, kteří budou mít k dispozici jednolůžkové pokoje a zároveň společné prostory. Jako první se budou stěhovat ze zámku v Dolních Voticích do Kravař.
Kateřina Heibová, ředitelka, Zámek Dolní Životice, p. o.: "Na zámku je aktuálně 73 klientů a postupně budou vznikat čtyři domovy. Jsou to klienti, kteří mají větší míru soběstačnosti a spoustu věcí kolem sebe si zvládnou udělat sami."
V každém podlaží vznikne obývací část s kuchyňským koutem a sociálním zařízením. Součástí objektu je také zázemí pro personál, který bude zajišťovat nepřetržitou péči. Při stavbě firma narazila na nemalé problémy se spodní vodou.
David Richtar, výrobní ředitel, METOSA GROUP s.r.o.: "Hodně jsme tady bojovali s čerpáním a s betonáží. Betonáž vlastně je na pilotech, naštěstí, které tomu hodně pomůžou. Základovou desku už máme betonovou, no a začínáme hrubou stavbu."
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Projekt je v rámci transformace Zámku Dolní Životice v oblasti sociální. Tento projekt vychází zhruba na 54 milionů korun."
Moravskoslezský kraj se na financování podílí osmi miliony, zbytek nákladů pokryje dotace. Dokončení stavby je plánováno na letošní listopad.
---
Zprávy krátké, 2. 4. 2026, 1
DPO HLEDÁ PROJEKTANTA PRO PORUBU
Dopravní podnik Ostrava vypsal výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace pro dostavbu tramvajové tratě v Ostravě-Porubě. Projekt má po více než padesáti letech přinést přímé tramvajové spojení pro 7. a 8. porubský obvod.
POLICIE HLEDÁ SVĚDKY NEHODY
Policie hledá svědky nehody, která se stala v Životicích u Nového Jičína. Podle dosavadních informací řidič traktoru při odbočování vlevo nedal přednost osobnímu autu, které ho ve stejném směru předjíždělo, a následoval střet. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda ale vznikla na obou vozidlech.
---
Horské lázně Karlova Studánka zrušily smlouvu k Domu přírody
Plánovaný Dům přírody Jeseníků v lázních Karlova Studánka pravděpodobně nevznikne. Přestože smlouva mezi Agenturou ochrany přírody, MS krajem a horskými lázněmi byla již podepsána, situace se změnila a lázně od ní nyní ustoupily.
Tomáš Kocman, balneolog: „Ten projekt tady skutečně vzniknout nemůže. Tady se nacházíme přímo v místě toho plánovaného Domu přírody Jeseníků, ale zároveň to je ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů uhličitých vod, kde je podle vyhlášky zakázáno dělat výkopové práce do větší hloubky něž 1m, nesmí se sčerpávat voda z důvodu právě ochrany jedinečných uhličitých vod v Karlově Studánce. Zároveň také jsme v ložisku peloidu, osvědčeného přírodního zdroje léčivého. Není žádný důvod, aby ten zdroj peloidu, který se tady tvoří tisíce let, abychom ho tady tou stavbou v podstatě znehodnotili a někam dál převáželi.“
Riziko ohrožení zdrojů minerálních vod i lázeňského klimatu stavbou je podle lázní příliš vysoké. Hrozí zásah do zřídelní struktury uhličitých vod a ložiska rašeliny.
Martin Voženílek, ředitel horských lázní Karlova Studánka: “Navrhované řešení stavby nerespektuje ochranu přírodních léčivých zdrojů, tady v místě a samozřejmě jsme ochotni kdykoli se k jednání vrátit, pokud to řešení bude respektovat místní vyhlášky, které jsou platné.“
O takovém řešení jsou lázně ochotny vést další případná jednání.
---
Střední škola řemesel ve Frýdku-Místku pořádala truhlářský kurz pro veřejnost
Střední škola řemesel ve Frýdku-Místku se nevěnuje jen vzdělávání žáků, ale je otevřená i pro veřejnost. Důkazem je truhlářský kurz pro děti i dospělé, o který byl obrovský zájem.
Střední škola řemesel ve Frýdku-Místku pořádá spoustu aktivit pro veřejnost. Truhlářský víkendový kurz je jen jednou z nich.
Vladan Šigut, zástupce ředitele SŠ řemesel: "Chceme být školou otevřenou veřejnosti. Naplňujeme to dlouhodobě. Činností svářečské školy a dalšími kurzy, které jsou ale spíše určené pro odbornou veřejnost. A jsem velmi rád, že škola je otevřena i v neděli nebo o víkendu, a je to díky invenci a zápalu kolegů, kteří ten dřevařský kurz zaštiťují, vedou ho a mohou se tak seberealizovat a zároveň mít radost z toho, jak se daří účastníkům to řemeslo dělat."
A co je cílem toho kurzu?
Vladan Šigut, zástupce ředitele SŠ řemesel: "Cílem je v první řadě seberealizace kolegů, kteří mohou využít své schopnosti při práci s jiným týmem lidí než se svými žáky v běžné výuce, a pak samozřejmě ten cíl a ty efekty jsou ty, že vstoupí do povědomí veřejnosti. Nejsme už jen tím hornickým učilištěm, jsme školou řemeslnou, která učí řemesla. No a touto akcí to vlastně potvrzujeme."
Zřizovatelem Řemeslné školy ve Frýdku-Místku je sice Moravskoslezský kraj, ale spolupráce s městem je i tak velmi dobrá.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Vnímám to velmi pozitivně, protože jak se dostali od roku 1994, tuším, kdy skončili jako hornické učiliště, transformovali se do podoby, kdy mají dneska sedm set žáků. Tak vidím, že to je obrovský kus práce a obrovský dík všem kolegům, kteří tady vyučují a vyučovali a mají obrovský význam pro naše město jako opravdu škola řemesel. Velmi, velmi významně."
Doplňují toto portfolio. Jsou tady obchodky, gymnázia a tak dále...
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Přesně. Oni právě jsou na té straně spektra, které je určeno dětem, které nechtějí studovat úplně třeba na vysokou školu, ale umožní jim vystudovat řemesla, ať bez maturity, nebo s maturitou. Ale upřímně, do života připraví prakticky nachystané lidi, a to je důležité."
Jak se vám líbí tady ten truhlářský workshop ?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Strašně oceňuju, že chlapi jsou schopni udělat s dětmi, že přijdou rodiče. Že přijdou vlastně celé rodiny. Je tady hodně žen, je tady hodně dětí, hodně holek je tady. Takže jako pro mě je velmi překvapivé to složení, které tady přišlo. Čekal jsem třeba jenom chlapy, ale je tady více žen než mužů, takže pro mě je to opravdu nádherný odvedený kus práce."
A jak se vám líbí to, co vyrábějí?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dělají stoličku z několika spojů, které se, jak jsem pochopil sám, musí i samy vydlabat, propojit. Něco dostanou už vyfrézované. Takže odnesou si domů krásnou stoličku, na které budou snad i sedět."
O kurz byl velký zájem. Pro některé je práce se dřevem koníčkem, pro druhé třeba budoucí kariérou.
anketa: účastníci kurzu: "Těžké, to vydloubání je celkem náročné s tím dlátkem. Ale dá se to. Ale jde vidět, že to není profi, protože to jdou vidět ty třísky a takhle. Ale jo, dá se to na takové domácí úrovni, to je dobré."
anketa: účastníci kurzu: "No, protože jsem chtěla pracovat se dřevem a dostala jsem to na Vánoce jako poukázku."
Znamená to, že budete měnit povolání?
anketa: účastníci kurzu: "Ne, povolání určitě měnit nebudu, to je jako relax."
A jak se vám daří zatím?
anketa: účastníci kurzu: "No, tak doufám, že dobře. Uvidíme, až to bude v konečné fázi, jestli to všechno vleze tam, kam má."
anketa: účastníci kurzu: "Vyrábím vařečku. A vyrábím ji, protože ji babička potřebuje."
A je to obor, který by tě třeba zajímal na střední škole?
Host 6: "Ano, zajímalo by mě to."
---
Zprávy krátké, 2. 4. 2026, 2
KRAJ I HUŤ DODRŽELY SVÉ ZÁVAZKY
Dobrovolná dohoda mezi Moravskoslezským krajem a Třineckými železárnami, uzavřená v květnu loňského roku, byla podle vyhodnocení splněna. Huť se zavázala k aktivitám, které mají přispět ke zlepšení životního prostředí v regionu, a své závazky dodržel i kraj. Ten například financuje nadlimitní čištění komunikací, podporuje výměnu starých kotlů nebo monitoring kvality ovzduší.
NOVÁ NADĚJE PRO DĚTI S MIGRÉNOU
Oddělení dětské neurologie FN Ostrava se zapojilo do první mezinárodní studie biologické léčby migrény u dětí. Nová léčba je určená pacientům od 12 let, kteří trpí migrénou dlouhodobě a mají časté záchvaty. Ostravské pracoviště je jedním ze tří center v Česku, která se do výzkumu zapojila.
---
Mladí tanečníci s autismem zažili slavnostní galavečer
Mladí lidé s autismem opět absolvovali taneční kurz pod vedením Zdeňka Chlopčíka, který pořádá havířovské sdružení ADAM. Vyvrcholením byla šluskolona.
Celkem 12 párů se zapojilo do již pátého ročníku tanečního kurzu, pořádaného sdružením ADAM. Ten je výjimečný tím, že propojuje studenty a dobrovolníky s mladými lidmi s poruchou autistického spektra.
Marie Gerdová, ředitelka sdružení ADAM: „Rodiče jsou strašně dojatí, protože vidět své dítě s handicapem na tanečních, na které by běžně nedosáhli. A tady to zažijí v plné atmosféře, důstojně. Je to pro každého rodiče srdeční záležitost, takže nikdy se neubráníme těm slzám dojetí.“
Opět se vše odehrávalo pod taktovkou profesionálního tanečníka Zdeňka Chlopčíka.
Filip, účastník tanečních: „S partnerkou jsme tančili už na minulých tanečních a šlo nám to dobře. Myslím, že nám to šlo dobře jak letos, tak i na těch minulých.“
Daniel, účastník tanečních: „Užil jsem si to skvěle. Opět jsem se setkal se svými kamarády, povídali jsme si spolu a naučil jsem se mnoho nových tanců – blues, valčík, polku a jive.“
Galavečer si všichni užili a sdružení ADAM by si přálo, aby tato tradice pokračovala i v příštím roce.
---