Pro ostravské bezdomovce jsou připraveny postele
Teploty v posledních dnech klesají pod bod mrazu a bezdomovci tak prožívají nejhorší období roku. Ostravský magistrát pro ně proto ve spolupráci s Charitou a Armádou spásy každoročně připravuje dostatek ubytovacích kapacit. Postele v teple ale přesto řada bezdomovců stále odmítá.
Zdeněk má 67 let a na ulici už žije 13 let. Dalo by se říct, že je bezdomovcem dobrovolně. Vyučil se pro Vítkovice, pak pracoval na šachtě a nakonec dělal na montážích. Protože pořád cestoval, neměl vlastní byt. Volnost mu prý vyhovuje a i když pobírá důchod a měl by i na nájem, volí raději chatrč, kterou si s kamarádem stloukli z palet poblíž Kauflandu v Mariánských Horách. "Není zima, vypadá to jako na jaře. Je to zatím bez problémů. Do domova důchodců bych nešel, protože to bych byl zavřený a já už jsem zvyklý být venku," vysvětluje bezdomovec Zdeněk.
V Ostravě žije dlouhodobě kolem 900 bezdomovců. Z nich polovina je přímo na ulici. V mrazech pro ně magistrát připravuje Zimní program, kdy jsou navýšeny kapacity lůžek azylových domech a noclehárnách. Připraveny jsou i tzv. teplé židle, pokud jsou kapacity naplněny. "Ostrava je připravena spustit Zimní program. Ten je aktuální v okamžiku, kdy tepoty v noci klesnou pod bod mrazu a kdy jsou naplněny stávající kapacity," popisuje mluvčí magistrátu Andra Vojkovská.
Mnoho bezdomovců ale i přes mrazy dává přednost ulicím a připravené služby nevyužívají. Ty chodí alespoň pravidelně kontrolovat strážníci a nebo sociální pracovníci. "Chodí tam feťáci a zloději. Lepší je to tak, jak jsem," dodává bezdomovec.
Pokud by chtěl někdo bezdomovcům pomoci, může přinést oblečení nebo obuv do Šatníku Charity v Ostravě Vítkovicích na Jeremenkově ulici. Zájem je ale pouze o pánské oděvy. Nedostatkové jsou rifle, ponožky a spodní prádlo.
---
V Havířově přivítali první miminko MS kraje
V havířovské nemocnici se narodilo první letošní miminko MS kraje. 1.ledna 9 minut po půlnoci tady přišla na svět malá Michalka, která vážila 2 kila 80 a měřila 48 centimetrů. A má se čile k světu.
Vedení havířovského magistrátu i tamní nemocnice zahrnulo dárky první miminko letošního roku. A to nejen Havířova, ale i celého MS kraje, Teprve devatenáctiletá maminka malé Michaelky si tak z porodnice odveze i plný kufr praktických věcí jako novorozeneckou kosmetiku, oblečky nebo pleny.
“Já s oblibou říkám, že jsou v životě politikově i příjemné záležitosti a jedna z nich je vítání prvních občánků Havířova a musím říct, že jsem velmi mile překvapen a velmi rád, že se daří rozjet porodnici a myslím si, že investice do porodní vany, kterou magistrát v loňském roce udělal, se v dobrém vrací,” uvádí Josef Bělica, primátor Havířova
"Je to první dítě, holčička, za kterou jsem strašně moc ráda. Porod upřímně, ten jsem plánovala, že přesně padne na 24.12.Tatínek byl se mnou, byla jsem i za to ráda," svěřuje své pocity Terezia Babicová, maminka Michaelky.
Michaelku navštívilo i vedení MS kraje a samozřejmě se na ni nepřijelo podívat s prázdnýma rukama.
V Havířově od letošního roku zavedli zbrusu novou tradici. Vůbec poprvé neobdarovali jen první miminko, ale všechna, která se narodila na Nový rok. Celkem šlo o tři novorozeňata. Jednu holčičku a dva chlapečky.
“Takový nový trend je, že hodně maminek nám porodilo do vany, konkrétně 36 maminek . Daleko více jich bylo samozřejmě v první době v té porodní vaně, což nás taky trošku překvapilo, protože je více jak 10% porodů do vany,L říká Petr Wiecek, primář gynekologicko-porodního oddělení NsP Havířov
Porodnost v havířovské nemocnici rok od roku stoupá. Loni se tady narodilo 671 dětí, tedy o 34 více než rok předtím.
Unikátní projekt města Bruntálu, škol a firem pomůže řešit úbytek obyvatel
Bruntál trápí odliv mladých lidí z města i z celého bruntálského regionu. Místní střední školy, město a firmy se spojily, aby se pokusily tomuto jevu zamezit.
V Bruntále se rozběhl unikátní projekt nazvaný Společně za vizí budoucna. V první řadě jde o výzvu žákům základních škol, aby studovali na místních středních školách.
„Dneska je stav opravdu takový, že žáci, kteří odcházejí na střední školy, tak chodí studovat na příbuzné obory do jiných měst. Vysvětlili jsme městu i firmám, že děti, které nenastoupí do našich středních škol, v Bruntále nezůstanou a na tom jsme postavili koncept vzájemné spolupráce,“ říká ředitel SPŠ a OA Bruntál Jan Meca.
„Střední odborné škole to určitě přinese tu spolupráci s těmi budoucími zaměstnavateli, protože nám jde o to, aby vlastně mladí lidé, kteří se u nás na škole učí určitému řemeslu, aby zůstávali tady u nás v místních firmách,“ konstatuje ředitel SOŠ Bruntál,“ Michal Durec.
K projektu se připojilo i bruntálské gymnázium, byť cesta jeho studentů do místních firem vede před vysoké školy.
„Přesto jsem rád, že se i Gymnázium Bruntál mohlo zapojit do této kampaně, že i my můžeme poděkovat firmám, že podílejí finančně na tom, aby podpořily nábory na naše gymnázium,“ dodává ředitel Gymnázia Bruntál Tomáš Pavelka.
Město Bruntál, místní střední školy a zástupci dvanácti firem z města a regionu podepsali memorandum. Zavázali se v něm, že budou spolupracovat na projektu Společně za vizí do budoucna.
„Město Bruntál se připojilo k projektu středních škol v Bruntále v tom, že bude společně propagovat výhody studia na těchto školách a bude společně propagovat město, které je příjemné a přívětivé pro studenty,“ hodnotí starosta Bruntálu Petr Rys (STAN).
Iniciativa je vlastně intenzivní tříměsíční marketingová kampaň. Informace se k žákům a jejich rodičům dostanou prostřednictvím tiskovin, ale také speciálně vytvořených webových stránek a videoklipu.
„Z pohledu nás podnikatelů to je opravdu jediná cesta. Pokud nepůjdeme společnou cestou, ty firmy, školy město. Toto je jediná cesta, co můžeme něco změnit, zlepšit,“ říká podnikatel a ředitel Okresní hospodářské komory Květoslav Bašista.
„Je velmi důležité najít správné lidi. Proto podporujeme projekt, který nám pomůže zajistit nejlepší studenty a budoucí zaměstnance,“ uzavírá Andreas Schön, jednatel firmy GTP, s.r.o.
Dalšími cíli kampaně budou propagace zaměstnavatelů v regionu a prezentace města a jeho okolí jako místa pro kvalitní život.
---
Silvestrovský běh 2019
V Karviné se tradičně na Silvestra loučí se starým rokem desetikilometrovým během. Tato tradice pokaždé přiláká na startovní čáru běžce napříč všemi věkovými kategoriemi a to i přesto, že terén je náročnější a kopcovitý.
Atletický oddíl TJ Jakl Karviná připravil už po 36té pro zájemce z řad veřejnosti Silvestrovský běh. Každý, kdo chtěl po vánočních svátcích udělat něco pro své zdraví, mohl přijmout výzvu a pokusit se uběhnout deset kilometrů náročnějším terénem. Na startovní čáru se postavilo přes 130 běžců různého věku a kondice a přesně v deset hodin závod odstartoval výstřelem náměstek primátora Andrzej Bizoń.
Silvestrovský běh má dlouholetou tradici a to nejen v Karviné.
"To se běhá, co já pamatuji z roku 1962 - 1963. Já dělám atletiku od patnácti let, to se běhá všude, v každém městě nebo vesnici, to je rozloučení se starým rokem," řekl ředitel závodu Zdeněk Staněk.
Trasa vedla kopcovitým terénem, od fotbalového stadionu přes rájecký kopec až ke Štěrbě a bývalým kasárnám. První do cíle doběhl tento muž – polský závodník Przemysłav Krupa, deset kilometrů uběhl za 38 minut 08 sekund.
"Jsem tady už počtvrté. Kopcovitá trasa není sice nic lehkého, ale mě to nevadilo, i slunce svítilo, teplota ideální. Vždycky jsem byl v první desítce, ale letos se mi podařilo vyhrát, takže jsem spokojený," řekl Przemysłav Krupa, nejrychlejší závodník.
Po chvíli později doběhla do cíle i první žena, Jana Coufalová. Ta trasu zvládla za 40 minut 55 sekund. Běhá teprve rok a půl.
"Běželo se krásně, profil trati byl trochu těžký, byly tam kopečky, ale zpátky to bylo naopak, takže jsem to pustila a běžela jsem rychle. Jsem ráda, že jsem obhájila letní běh v Karviné, takže jsem spokojená," řekla nejrychlejší závodnice.
Zimní Silvestrovský běh a letní Městský běh Karvinou patří mezi dvě větší akce místního atletického oddílu, s podporou města ale pořádá během roku běžeckých závodů více.Z
Pořadatelé mysleli i na děti, pro ně v rámci Silvestrovského běhu připravili podle věku kratší trasy poblíž startu. Každý závodník byl také odměněn.
---
Pro ostravské bezdomovce jsou připraveny postele
Teploty v posledních dnech klesají pod bod mrazu a bezdomovci tak prožívají nejhorší období roku. Ostravský magistrát pro ně proto ve spolupráci s Charitou a Armádou spásy každoročně připravuje dostatek ubytovacích kapacit. Postele v teple ale přesto řada bezdomovců stále odmítá.
Zdeněk má 67 let a na ulici už žije 13 let. Dalo by se říct, že je bezdomovcem dobrovolně. Vyučil se pro Vítkovice, pak pracoval na šachtě a nakonec dělal na montážích. Protože pořád cestoval, neměl vlastní byt. Volnost mu prý vyhovuje a i když pobírá důchod a měl by i na nájem, volí raději chatrč, kterou si s kamarádem stloukli z palet poblíž Kauflandu v Mariánských Horách. "Není zima, vypadá to jako na jaře. Je to zatím bez problémů. Do domova důchodců bych nešel, protože to bych byl zavřený a já už jsem zvyklý být venku," vysvětluje bezdomovec Zdeněk.
V Ostravě žije dlouhodobě kolem 900 bezdomovců. Z nich polovina je přímo na ulici. V mrazech pro ně magistrát připravuje Zimní program, kdy jsou navýšeny kapacity lůžek azylových domech a noclehárnách. Připraveny jsou i tzv. teplé židle, pokud jsou kapacity naplněny. "Ostrava je připravena spustit Zimní program. Ten je aktuální v okamžiku, kdy tepoty v noci klesnou pod bod mrazu a kdy jsou naplněny stávající kapacity," popisuje mluvčí magistrátu Andra Vojkovská.
Mnoho bezdomovců ale i přes mrazy dává přednost ulicím a připravené služby nevyužívají. Ty chodí alespoň pravidelně kontrolovat strážníci a nebo sociální pracovníci. "Chodí tam feťáci a zloději. Lepší je to tak, jak jsem," dodává bezdomovec.
Pokud by chtěl někdo bezdomovcům pomoci, může přinést oblečení nebo obuv do Šatníku Charity v Ostravě Vítkovicích na Jeremenkově ulici. Zájem je ale pouze o pánské oděvy. Nedostatkové jsou rifle, ponožky a spodní prádlo.
---
V Havířově přivítali první miminko MS kraje
V havířovské nemocnici se narodilo první letošní miminko MS kraje. 1.ledna 9 minut po půlnoci tady přišla na svět malá Michalka, která vážila 2 kila 80 a měřila 48 centimetrů. A má se čile k světu.
Vedení havířovského magistrátu i tamní nemocnice zahrnulo dárky první miminko letošního roku. A to nejen Havířova, ale i celého MS kraje, Teprve devatenáctiletá maminka malé Michaelky si tak z porodnice odveze i plný kufr praktických věcí jako novorozeneckou kosmetiku, oblečky nebo pleny.
“Já s oblibou říkám, že jsou v životě politikově i příjemné záležitosti a jedna z nich je vítání prvních občánků Havířova a musím říct, že jsem velmi mile překvapen a velmi rád, že se daří rozjet porodnici a myslím si, že investice do porodní vany, kterou magistrát v loňském roce udělal, se v dobrém vrací,” uvádí Josef Bělica, primátor Havířova
"Je to první dítě, holčička, za kterou jsem strašně moc ráda. Porod upřímně, ten jsem plánovala, že přesně padne na 24.12.Tatínek byl se mnou, byla jsem i za to ráda," svěřuje své pocity Terezia Babicová, maminka Michaelky.
Michaelku navštívilo i vedení MS kraje a samozřejmě se na ni nepřijelo podívat s prázdnýma rukama.
V Havířově od letošního roku zavedli zbrusu novou tradici. Vůbec poprvé neobdarovali jen první miminko, ale všechna, která se narodila na Nový rok. Celkem šlo o tři novorozeňata. Jednu holčičku a dva chlapečky.
“Takový nový trend je, že hodně maminek nám porodilo do vany, konkrétně 36 maminek . Daleko více jich bylo samozřejmě v první době v té porodní vaně, což nás taky trošku překvapilo, protože je více jak 10% porodů do vany,L říká Petr Wiecek, primář gynekologicko-porodního oddělení NsP Havířov
Porodnost v havířovské nemocnici rok od roku stoupá. Loni se tady narodilo 671 dětí, tedy o 34 více než rok předtím.
Unikátní projekt města Bruntálu, škol a firem pomůže řešit úbytek obyvatel
Bruntál trápí odliv mladých lidí z města i z celého bruntálského regionu. Místní střední školy, město a firmy se spojily, aby se pokusily tomuto jevu zamezit.
V Bruntále se rozběhl unikátní projekt nazvaný Společně za vizí budoucna. V první řadě jde o výzvu žákům základních škol, aby studovali na místních středních školách.
„Dneska je stav opravdu takový, že žáci, kteří odcházejí na střední školy, tak chodí studovat na příbuzné obory do jiných měst. Vysvětlili jsme městu i firmám, že děti, které nenastoupí do našich středních škol, v Bruntále nezůstanou a na tom jsme postavili koncept vzájemné spolupráce,“ říká ředitel SPŠ a OA Bruntál Jan Meca.
„Střední odborné škole to určitě přinese tu spolupráci s těmi budoucími zaměstnavateli, protože nám jde o to, aby vlastně mladí lidé, kteří se u nás na škole učí určitému řemeslu, aby zůstávali tady u nás v místních firmách,“ konstatuje ředitel SOŠ Bruntál,“ Michal Durec.
K projektu se připojilo i bruntálské gymnázium, byť cesta jeho studentů do místních firem vede před vysoké školy.
„Přesto jsem rád, že se i Gymnázium Bruntál mohlo zapojit do této kampaně, že i my můžeme poděkovat firmám, že podílejí finančně na tom, aby podpořily nábory na naše gymnázium,“ dodává ředitel Gymnázia Bruntál Tomáš Pavelka.
Město Bruntál, místní střední školy a zástupci dvanácti firem z města a regionu podepsali memorandum. Zavázali se v něm, že budou spolupracovat na projektu Společně za vizí do budoucna.
„Město Bruntál se připojilo k projektu středních škol v Bruntále v tom, že bude společně propagovat výhody studia na těchto školách a bude společně propagovat město, které je příjemné a přívětivé pro studenty,“ hodnotí starosta Bruntálu Petr Rys (STAN).
Iniciativa je vlastně intenzivní tříměsíční marketingová kampaň. Informace se k žákům a jejich rodičům dostanou prostřednictvím tiskovin, ale také speciálně vytvořených webových stránek a videoklipu.
„Z pohledu nás podnikatelů to je opravdu jediná cesta. Pokud nepůjdeme společnou cestou, ty firmy, školy město. Toto je jediná cesta, co můžeme něco změnit, zlepšit,“ říká podnikatel a ředitel Okresní hospodářské komory Květoslav Bašista.
„Je velmi důležité najít správné lidi. Proto podporujeme projekt, který nám pomůže zajistit nejlepší studenty a budoucí zaměstnance,“ uzavírá Andreas Schön, jednatel firmy GTP, s.r.o.
Dalšími cíli kampaně budou propagace zaměstnavatelů v regionu a prezentace města a jeho okolí jako místa pro kvalitní život.
---
Silvestrovský běh 2019
V Karviné se tradičně na Silvestra loučí se starým rokem desetikilometrovým během. Tato tradice pokaždé přiláká na startovní čáru běžce napříč všemi věkovými kategoriemi a to i přesto, že terén je náročnější a kopcovitý.
Atletický oddíl TJ Jakl Karviná připravil už po 36té pro zájemce z řad veřejnosti Silvestrovský běh. Každý, kdo chtěl po vánočních svátcích udělat něco pro své zdraví, mohl přijmout výzvu a pokusit se uběhnout deset kilometrů náročnějším terénem. Na startovní čáru se postavilo přes 130 běžců různého věku a kondice a přesně v deset hodin závod odstartoval výstřelem náměstek primátora Andrzej Bizoń.
Silvestrovský běh má dlouholetou tradici a to nejen v Karviné.
"To se běhá, co já pamatuji z roku 1962 - 1963. Já dělám atletiku od patnácti let, to se běhá všude, v každém městě nebo vesnici, to je rozloučení se starým rokem," řekl ředitel závodu Zdeněk Staněk.
Trasa vedla kopcovitým terénem, od fotbalového stadionu přes rájecký kopec až ke Štěrbě a bývalým kasárnám. První do cíle doběhl tento muž – polský závodník Przemysłav Krupa, deset kilometrů uběhl za 38 minut 08 sekund.
"Jsem tady už počtvrté. Kopcovitá trasa není sice nic lehkého, ale mě to nevadilo, i slunce svítilo, teplota ideální. Vždycky jsem byl v první desítce, ale letos se mi podařilo vyhrát, takže jsem spokojený," řekl Przemysłav Krupa, nejrychlejší závodník.
Po chvíli později doběhla do cíle i první žena, Jana Coufalová. Ta trasu zvládla za 40 minut 55 sekund. Běhá teprve rok a půl.
"Běželo se krásně, profil trati byl trochu těžký, byly tam kopečky, ale zpátky to bylo naopak, takže jsem to pustila a běžela jsem rychle. Jsem ráda, že jsem obhájila letní běh v Karviné, takže jsem spokojená," řekla nejrychlejší závodnice.
Zimní Silvestrovský běh a letní Městský běh Karvinou patří mezi dvě větší akce místního atletického oddílu, s podporou města ale pořádá během roku běžeckých závodů více.Z
Pořadatelé mysleli i na děti, pro ně v rámci Silvestrovského běhu připravili podle věku kratší trasy poblíž startu. Každý závodník byl také odměněn.
---
