Na začátku každého nového roku rozdělují zastupitelstva měst, obcí i obvodů peníze, které už nestihly zapracovat do rozpočtu pro daný rok. Slezská Ostrava má k dispozici přebytek 37 milionů, které budou využity například na stavbu nové sportovní haly v Koblově.
Když radnice připravují rozpočet, počítá se i s tím, že nějaké peníze zbudou a využijí se v následujícím roce. Největší část takzvaného přebytku hospodaření tvoří často daň z nemovitosti. V případě Slezské Ostravy je tato částka asi 37 milionů korun.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Každoročně, když rozpočtujeme, tak počítáme samozřejmě s tím, že nám nějaké peníze na účtu zbydou a že je zapojíme do rozpočtu v příštím roce. Dělá to samozřejmě většinou platba daně z nemovitých věcí, která nám chodí zpravidla poslední týden v roce, takže je to poměrně velká částka, kterou už nestihneme využít. Slezská Ostrava má v otázce daně z nemovitostí velmi výhodné postavení, protože má samozřejmě velké podniky, které tady mohou odvádět daň vyšší, než v jiných obvodech. Na druhou stranu je potřeba říct, že část těch prostředků se odvádí i do rozpočtu jiných městských obvodů, protože se dělí v rámci města."
Hned na prvním jednání zastupitelstva v letošním roce se rozhodovalo, jakým způsobem budou tyto peníze využity.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Půjde to na nejrůznější akce. Zejména bychom chtěli zahájit výstavbu sportovní haly v Koblově. Jsou to ale také opravy bytů, jsou to akce v základních a mateřských školách, ale jsou to třeba i položky, jako je rezerva rozpočtu, protože se chceme připravit na nějaké neočekávané události, které by mohly nastat."
Slezská Ostrava může z přebytku do rozpočtu zapojit poměrně vysokou částku, protože na jejím území leží několik průmyslových podniků v čele s Novou Hutí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "ZV minulých letech nás sužovala problematika Liberty Ostrava, dnes Nové Huti, kde samozřejmě platby nebyly pravidelné, některé nepřišly, takže i v minulých letech nám opravdu vypadly desítky milionů, vyšší desítky milionů korun ročně právě z příjmů z této daně."
Nová huť má od loňského podzimu nového majitele. Jde o českou společnost a generální ředitel při setkání se starostou Slezské deklaroval, že chce s městem a jeho obvody spolupracovat.
Radek Strouhal, generální ředitel Nové Huti: "Jednotlivé městské obvody, které jsou vlastně nějakým způsobem účastny, nebo respektive kde leží naše huť, protože ona je rozdělena mezi několik městských obvodů, tak jsou pro mě zcela klíčové. Vždycky chcete být dobrý soused a chcete být partnerem pro jednání s městem, najít nějakou cestu spolupráce. Nikdy nemá smysl nějakým způsobem válčit."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V minulých letech se zvýšila daň z nemovitých věcí na území města. My jsme to jako starostové městských obvodů dlouhodobě prosazovali, protože právě ty velké průmyslové podniky dosud často platily velmi směšné daně. Dnes tedy platí vyšší daně a platí je často i za objekty, které jsou již desítky let nevyužívané, zchátralé a nutí je to k tomu, aby tyto objekty například zdemolovali a ony nezůstaly v tom území na nějakou následnou sanaci."
---
Výjimečné životní jubileum oslavila paní Amálka Kyjovská, rodačka z Havířova, která nyní žije v Horní Suché. Na oslavě všichni obdivovali její vitalitu a především smysl pro humor.
Krásnou oslavu připravil Domov pro seniory Slezské humanity paní Amálce Kyjovské, která se dožila úctyhodných sta let. Na správné oslavě nechyběl zpěv, předávání dárků ani velký dort.
Amálka Kyjovká, oslavenkyně: „No, jsem překvapena. Krásné. To jsem nečekala. Vždyť já pořád čekám na tu zubatou a nemůžu se dočkat. Už jsem tady přesčas." Řekněte nám, co bychom měli dělat, abychom byli tak krásní, vitální a zdraví jako vy? "Zeptejte se mojí dcery.“
Amálka Halinová, dcera: „Mamka dělala v lese, možná je pro ni dobré to, že byla na vzduchu. Pracovala i v dětském domově. A potom je vyučená švadlena, takže šila.“
Paní Amálka, která žila celý život v Havířově, měla mnoho gratulantů, kteří obdivovali její energii a vitalitu.
Alena Olšoková (ANO), náměstkyně primátorky: „Paní Amálka byla dlouholetou občankou našeho města Havířova, a proto jsme si dnes za magistrát města dovolili popřát jí všechno nejlepší k jejímu úžasnému jubileu sta let. V poslední době velmi často chodíme gratulovat našim seniorům a budeme tak činit i v budoucnu.“
Anketa, kamarádka: „Já ji obdivuju, protože ona každým rokem jezdí tím vozíčkem sama kolem dokola. A Člověče, nezlob se, jak hraje. Já si říkám, ve 100 letech? No ale jo.“
Paní Amálku má v domově každý rád a všichni si přejí, aby se za rok znovu sešli na oslavě.
---
MOST Z ROKU 1925 V MALÉ ŠTÁHLI JDE K ZEMI
Most z roku 1925 v Malé Štáhli na Bruntálsku jde k zemi. Doprava na silnici I/11 mezi Rýmařovem a Bruntálem je nově vedena kyvadlově po mostním provizoriu a řízena semafory. Po demolici začne výstavba nového mostu včetně opěr a středového pilíře. Investice vyjde ŘSD na téměř 26 milionů korun.
PRÁCE CIZINECKÉ POLICIE V MSK V ROCE 2025
Během jediné noci zkontrolovali přes 600 lidí, za celý rok pak 54 tisíc cizinců. Moravskoslezští cizinečtí policisté loni odhalili 187 případů nelegálního pobytu a při kontrole dokladů narazili na téměř 190 padělků. Mezi nimi byl i smyšlený diplomatický pas Antarktidy s tučňákem na obálce nebo falešné řidičské průkazy.
---
V Ostravě-Vítkovicích se po několika letech čekání připravuje oprava věžních hodin kostela svatého Pavla. Některé ciferníky jsou výrazně poškozené a jeden z nich už přestal ukazovat čas. Veřejná sbírka zatím přinesla přibližně 310 tisíc korun z potřebného půl milionu.
Na opravu věžních hodin kostela svatého Pavla ve Vítkovicích se čeká už několik let. Postupné zhoršování technického stavu i poškození ciferníků nakonec vedly k rozhodnutí přistoupit k jejich kompletní obnově.
Anton Rusnák, farář kostela sv. Pavla: „Hodiny byly uvolněné a musely být zastaveny. Na jednom z ciferníků se navíc objevuje rez, takže bylo doporučeno vyměnit ručičky i celé ciferníky.“
Farnost proto vyhlásila veřejnou sbírku. Přispět mohou lidé pomocí QR kódu nebo do pokladniček v kostele i na radnici.
Petr Menšík (Ostravak), místostarosta MOb Ostrava-Vítkovice: Na opravu je potřeba přibližně půl milionu korun, zatím se podařilo vybrat asi 310 tisíc korun. Vítkovice už na opravu přispěly dvakrát částkou 75 000 Kč a zároveň podporují i zajištění plošiny, ze které by měla oprava ciferníků probíhat. O dalším postupu rekonstrukce se má jednat v nejbližší době. Pokud půjde vše podle plánu, práce by mohly být dokončeny během půl roku."
Petr Lexa Přendík, historik: „Byl objeven i původní návrh ciferníku z roku 1886. Takže při té nové instalaci se bude respektovat ten původní návrh právě z konce 19. století, který bude obsahovat původní neogotická římská číslice a tím se vlastně kostel tak trochu zase více přiblíží tomu původnímu vizuálu.
Oprava tak vrátí věžním hodinám nejen jejich funkci, ale zároveň přiblíží vzhled kostela jeho původní podobě z konce 19. století.
---
Soutěž Podbeskydský ještěr už patří k renomovaným kláním mezi středoškoláky. Pořádá ji Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku a je určena pro žáky oboru cukrář.
Soutěž Podeskydský ještěr už má svou tradici a vysokou prestiž. Soutěží se ve výrobě dortů a porota vyhodnocuje ty nejlepší mladé cukráře. Ti dorazili z Moravskoslezského kraje a z jižní Moravy.
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Tuto soutěž pořádáme proto, aby naši studenti mohli ukázat, co se naučili. To, co se naučí v průběhu studia, aby se setkali s konkurencí dalších středních škol. A abychom se všichni tak sešli, protože si můžeme vyměnit nějaké důležité informace."
Za ty roky jde úroveň soutěže nahoru. Jaké máte ohlasy?
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Soutěže jsou náročné jak psychicky, tak finančně, tak po všech stránkách. Takže ohlasy jsou samozřejmě dobré, když ta soutěž pokračuje. Náš pan ředitel, pan doktor Smutný, má velmi široké gastronomické srdce, takže je takovou stálicí a záštitou právě pro tyto soutěže."
Novinkou letošního ročníku bylo určené téma Colours of Ostrava.
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Těšíme se na ty velké a rozmanité dorty, že budou zářivé, křiklavé, úplně netypické."
Co budete hodnotit, až finální výrobky před vámi přistanou?
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Tak jako vždy, to už je taková tradice. Nejprve tam máme chuť, tu budeme mít jako první možnost vyhodnotit, a potom celkovou prezentaci dortu, techniky, jaké byly použity, s jakou precizností a během té soutěže samozřejmě čistotu pracoviště, zpracování surovin, jak se k tomu chovají."
anketa: soutěžící: "Jsem z Ostravy - Hrabůvky z Krakovské. A přijela jsem, abych si zase vyzkoušela, jaké to je soutěžit. Už jsem tady podruhé."
A jaké to je tedy?
anketa: soutěžící: "Velký stres a nátlak."
A co vyrábíte?
anketa: soutěžící: "Dort s tématem Colours of Ostrava. Je tam pistáciový korpus, ganache z bílé čokolády, maliny, malinové kompoty."
anketa: soutěžící: "Přijela jsem z Bzence a přijela jsem proto, že se pečení věnuji ráda a byla to příležitost, jak si rozšířit možnosti."
Frýdek-Místek se tak na jeden den stal centrem mladých cukrářů.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Platí jedno lidové rčení, které opravdu tady můžeme použít, že řemeslo má zlaté dno. A tato tradiční akce, která přivede ty budoucí cukráře ze širokého okolí právě na tuto soutěž, ukazuje, že je dobré podporovat tradice, podporovat takové soutěže. A já věřím, že bude stále více mladých lidí, kteří se budou chtít věnovat něčemu, co opravdu potřebuje, aby byli zruční, aby byli šikovní, aby se něco naučili, naučili se řemeslo."
---
HYDROPONICKÁ LABORATOŘ V KARVINÉ
Pěstování bez půdy, jen s vodou a živinami. Na Základní škole Školská v Karviné pomáhá moderní hydroponická laboratoř dětem lépe porozumět přírodním vědám v praxi. Žáci sledují růst rostlin od semínka až po sklizeň.
---
Komorní sbor Ondrášek z novojičínské Základní umělecké školy získal první místo na mezinárodní soutěži v anglickém Manchesteru. Pěvecké těleso obstálo v silné konkurenci a potvrdilo kvalitu české sborové tradice.
Toto je ukázka jedné z písní, jejímž autorem je muž za klavírem, Tomáš Vrána, díky které si také novojičínský Komorní sbor Ondrášek přivezl titul absolutního vítěze ze sborové soutěže, konala se v anglickém Manchesteru. Soutěž neměla povinný repertoár, dán byl jen časový limit 15 minut, během kterého si musel sbor porotu podmanit.
Boris Nykl, sbormistr Komorního sboru Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Byla stanovená kritéria, jako je intonace, rytmus, zkrátka to se neliší od běžných soutěží, ale jedno přímo kritérium bylo wow efekt. Neboli zaujmout publikum. A v tom ta soutěž byla i taky jiná, že porota dávala zpětnou vazbu rovnou.”
Sbormistr proto zvolil program, který začal ukázkou tradičního moravského folklóru se zapojením choreografie.
Lenka Holá, Komorní sbor Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Bylo to právě o té energie mezi námi, protože máme strašně rády zpívání v "mařenách", je nám to velmi příjemné, a bylo to prostě super.”
Kombinací k tradičnímu Fašanku pak byla moderní tvorba, Zapomenuté zpěvy od Tomáše Vrány.
Tomáš Vrána, klavírista a skladatel: “Když slyším holky s jakou vervou a s jakým nadšením to zpívají vždycky, tak i mě trošku mrazí, když to s nimi hraju. Je to s doprovodem klavíru a trianglu a myslím si, že ten sál v tom Manchesteru šel té hudbě i docela naproti."
V srpnu se celý sbor chystá do Švédska. V květnu bude v Ostravě součástí velkého projektu k připomínce úmrtí skladatele Gustava Mahler.
---
Na začátku každého nového roku rozdělují zastupitelstva měst, obcí i obvodů peníze, které už nestihly zapracovat do rozpočtu pro daný rok. Slezská Ostrava má k dispozici přebytek 37 milionů, které budou využity například na stavbu nové sportovní haly v Koblově.
Když radnice připravují rozpočet, počítá se i s tím, že nějaké peníze zbudou a využijí se v následujícím roce. Největší část takzvaného přebytku hospodaření tvoří často daň z nemovitosti. V případě Slezské Ostravy je tato částka asi 37 milionů korun.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Každoročně, když rozpočtujeme, tak počítáme samozřejmě s tím, že nám nějaké peníze na účtu zbydou a že je zapojíme do rozpočtu v příštím roce. Dělá to samozřejmě většinou platba daně z nemovitých věcí, která nám chodí zpravidla poslední týden v roce, takže je to poměrně velká částka, kterou už nestihneme využít. Slezská Ostrava má v otázce daně z nemovitostí velmi výhodné postavení, protože má samozřejmě velké podniky, které tady mohou odvádět daň vyšší, než v jiných obvodech. Na druhou stranu je potřeba říct, že část těch prostředků se odvádí i do rozpočtu jiných městských obvodů, protože se dělí v rámci města."
Hned na prvním jednání zastupitelstva v letošním roce se rozhodovalo, jakým způsobem budou tyto peníze využity.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Půjde to na nejrůznější akce. Zejména bychom chtěli zahájit výstavbu sportovní haly v Koblově. Jsou to ale také opravy bytů, jsou to akce v základních a mateřských školách, ale jsou to třeba i položky, jako je rezerva rozpočtu, protože se chceme připravit na nějaké neočekávané události, které by mohly nastat."
Slezská Ostrava může z přebytku do rozpočtu zapojit poměrně vysokou částku, protože na jejím území leží několik průmyslových podniků v čele s Novou Hutí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "ZV minulých letech nás sužovala problematika Liberty Ostrava, dnes Nové Huti, kde samozřejmě platby nebyly pravidelné, některé nepřišly, takže i v minulých letech nám opravdu vypadly desítky milionů, vyšší desítky milionů korun ročně právě z příjmů z této daně."
Nová huť má od loňského podzimu nového majitele. Jde o českou společnost a generální ředitel při setkání se starostou Slezské deklaroval, že chce s městem a jeho obvody spolupracovat.
Radek Strouhal, generální ředitel Nové Huti: "Jednotlivé městské obvody, které jsou vlastně nějakým způsobem účastny, nebo respektive kde leží naše huť, protože ona je rozdělena mezi několik městských obvodů, tak jsou pro mě zcela klíčové. Vždycky chcete být dobrý soused a chcete být partnerem pro jednání s městem, najít nějakou cestu spolupráce. Nikdy nemá smysl nějakým způsobem válčit."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V minulých letech se zvýšila daň z nemovitých věcí na území města. My jsme to jako starostové městských obvodů dlouhodobě prosazovali, protože právě ty velké průmyslové podniky dosud často platily velmi směšné daně. Dnes tedy platí vyšší daně a platí je často i za objekty, které jsou již desítky let nevyužívané, zchátralé a nutí je to k tomu, aby tyto objekty například zdemolovali a ony nezůstaly v tom území na nějakou následnou sanaci."
---
Výjimečné životní jubileum oslavila paní Amálka Kyjovská, rodačka z Havířova, která nyní žije v Horní Suché. Na oslavě všichni obdivovali její vitalitu a především smysl pro humor.
Krásnou oslavu připravil Domov pro seniory Slezské humanity paní Amálce Kyjovské, která se dožila úctyhodných sta let. Na správné oslavě nechyběl zpěv, předávání dárků ani velký dort.
Amálka Kyjovká, oslavenkyně: „No, jsem překvapena. Krásné. To jsem nečekala. Vždyť já pořád čekám na tu zubatou a nemůžu se dočkat. Už jsem tady přesčas." Řekněte nám, co bychom měli dělat, abychom byli tak krásní, vitální a zdraví jako vy? "Zeptejte se mojí dcery.“
Amálka Halinová, dcera: „Mamka dělala v lese, možná je pro ni dobré to, že byla na vzduchu. Pracovala i v dětském domově. A potom je vyučená švadlena, takže šila.“
Paní Amálka, která žila celý život v Havířově, měla mnoho gratulantů, kteří obdivovali její energii a vitalitu.
Alena Olšoková (ANO), náměstkyně primátorky: „Paní Amálka byla dlouholetou občankou našeho města Havířova, a proto jsme si dnes za magistrát města dovolili popřát jí všechno nejlepší k jejímu úžasnému jubileu sta let. V poslední době velmi často chodíme gratulovat našim seniorům a budeme tak činit i v budoucnu.“
Anketa, kamarádka: „Já ji obdivuju, protože ona každým rokem jezdí tím vozíčkem sama kolem dokola. A Člověče, nezlob se, jak hraje. Já si říkám, ve 100 letech? No ale jo.“
Paní Amálku má v domově každý rád a všichni si přejí, aby se za rok znovu sešli na oslavě.
---
MOST Z ROKU 1925 V MALÉ ŠTÁHLI JDE K ZEMI
Most z roku 1925 v Malé Štáhli na Bruntálsku jde k zemi. Doprava na silnici I/11 mezi Rýmařovem a Bruntálem je nově vedena kyvadlově po mostním provizoriu a řízena semafory. Po demolici začne výstavba nového mostu včetně opěr a středového pilíře. Investice vyjde ŘSD na téměř 26 milionů korun.
PRÁCE CIZINECKÉ POLICIE V MSK V ROCE 2025
Během jediné noci zkontrolovali přes 600 lidí, za celý rok pak 54 tisíc cizinců. Moravskoslezští cizinečtí policisté loni odhalili 187 případů nelegálního pobytu a při kontrole dokladů narazili na téměř 190 padělků. Mezi nimi byl i smyšlený diplomatický pas Antarktidy s tučňákem na obálce nebo falešné řidičské průkazy.
---
V Ostravě-Vítkovicích se po několika letech čekání připravuje oprava věžních hodin kostela svatého Pavla. Některé ciferníky jsou výrazně poškozené a jeden z nich už přestal ukazovat čas. Veřejná sbírka zatím přinesla přibližně 310 tisíc korun z potřebného půl milionu.
Na opravu věžních hodin kostela svatého Pavla ve Vítkovicích se čeká už několik let. Postupné zhoršování technického stavu i poškození ciferníků nakonec vedly k rozhodnutí přistoupit k jejich kompletní obnově.
Anton Rusnák, farář kostela sv. Pavla: „Hodiny byly uvolněné a musely být zastaveny. Na jednom z ciferníků se navíc objevuje rez, takže bylo doporučeno vyměnit ručičky i celé ciferníky.“
Farnost proto vyhlásila veřejnou sbírku. Přispět mohou lidé pomocí QR kódu nebo do pokladniček v kostele i na radnici.
Petr Menšík (Ostravak), místostarosta MOb Ostrava-Vítkovice: Na opravu je potřeba přibližně půl milionu korun, zatím se podařilo vybrat asi 310 tisíc korun. Vítkovice už na opravu přispěly dvakrát částkou 75 000 Kč a zároveň podporují i zajištění plošiny, ze které by měla oprava ciferníků probíhat. O dalším postupu rekonstrukce se má jednat v nejbližší době. Pokud půjde vše podle plánu, práce by mohly být dokončeny během půl roku."
Petr Lexa Přendík, historik: „Byl objeven i původní návrh ciferníku z roku 1886. Takže při té nové instalaci se bude respektovat ten původní návrh právě z konce 19. století, který bude obsahovat původní neogotická římská číslice a tím se vlastně kostel tak trochu zase více přiblíží tomu původnímu vizuálu.
Oprava tak vrátí věžním hodinám nejen jejich funkci, ale zároveň přiblíží vzhled kostela jeho původní podobě z konce 19. století.
---
Soutěž Podbeskydský ještěr už patří k renomovaným kláním mezi středoškoláky. Pořádá ji Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku a je určena pro žáky oboru cukrář.
Soutěž Podeskydský ještěr už má svou tradici a vysokou prestiž. Soutěží se ve výrobě dortů a porota vyhodnocuje ty nejlepší mladé cukráře. Ti dorazili z Moravskoslezského kraje a z jižní Moravy.
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Tuto soutěž pořádáme proto, aby naši studenti mohli ukázat, co se naučili. To, co se naučí v průběhu studia, aby se setkali s konkurencí dalších středních škol. A abychom se všichni tak sešli, protože si můžeme vyměnit nějaké důležité informace."
Za ty roky jde úroveň soutěže nahoru. Jaké máte ohlasy?
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Soutěže jsou náročné jak psychicky, tak finančně, tak po všech stránkách. Takže ohlasy jsou samozřejmě dobré, když ta soutěž pokračuje. Náš pan ředitel, pan doktor Smutný, má velmi široké gastronomické srdce, takže je takovou stálicí a záštitou právě pro tyto soutěže."
Novinkou letošního ročníku bylo určené téma Colours of Ostrava.
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Těšíme se na ty velké a rozmanité dorty, že budou zářivé, křiklavé, úplně netypické."
Co budete hodnotit, až finální výrobky před vámi přistanou?
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Tak jako vždy, to už je taková tradice. Nejprve tam máme chuť, tu budeme mít jako první možnost vyhodnotit, a potom celkovou prezentaci dortu, techniky, jaké byly použity, s jakou precizností a během té soutěže samozřejmě čistotu pracoviště, zpracování surovin, jak se k tomu chovají."
anketa: soutěžící: "Jsem z Ostravy - Hrabůvky z Krakovské. A přijela jsem, abych si zase vyzkoušela, jaké to je soutěžit. Už jsem tady podruhé."
A jaké to je tedy?
anketa: soutěžící: "Velký stres a nátlak."
A co vyrábíte?
anketa: soutěžící: "Dort s tématem Colours of Ostrava. Je tam pistáciový korpus, ganache z bílé čokolády, maliny, malinové kompoty."
anketa: soutěžící: "Přijela jsem z Bzence a přijela jsem proto, že se pečení věnuji ráda a byla to příležitost, jak si rozšířit možnosti."
Frýdek-Místek se tak na jeden den stal centrem mladých cukrářů.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Platí jedno lidové rčení, které opravdu tady můžeme použít, že řemeslo má zlaté dno. A tato tradiční akce, která přivede ty budoucí cukráře ze širokého okolí právě na tuto soutěž, ukazuje, že je dobré podporovat tradice, podporovat takové soutěže. A já věřím, že bude stále více mladých lidí, kteří se budou chtít věnovat něčemu, co opravdu potřebuje, aby byli zruční, aby byli šikovní, aby se něco naučili, naučili se řemeslo."
---
HYDROPONICKÁ LABORATOŘ V KARVINÉ
Pěstování bez půdy, jen s vodou a živinami. Na Základní škole Školská v Karviné pomáhá moderní hydroponická laboratoř dětem lépe porozumět přírodním vědám v praxi. Žáci sledují růst rostlin od semínka až po sklizeň.
---
Komorní sbor Ondrášek z novojičínské Základní umělecké školy získal první místo na mezinárodní soutěži v anglickém Manchesteru. Pěvecké těleso obstálo v silné konkurenci a potvrdilo kvalitu české sborové tradice.
Toto je ukázka jedné z písní, jejímž autorem je muž za klavírem, Tomáš Vrána, díky které si také novojičínský Komorní sbor Ondrášek přivezl titul absolutního vítěze ze sborové soutěže, konala se v anglickém Manchesteru. Soutěž neměla povinný repertoár, dán byl jen časový limit 15 minut, během kterého si musel sbor porotu podmanit.
Boris Nykl, sbormistr Komorního sboru Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Byla stanovená kritéria, jako je intonace, rytmus, zkrátka to se neliší od běžných soutěží, ale jedno přímo kritérium bylo wow efekt. Neboli zaujmout publikum. A v tom ta soutěž byla i taky jiná, že porota dávala zpětnou vazbu rovnou.”
Sbormistr proto zvolil program, který začal ukázkou tradičního moravského folklóru se zapojením choreografie.
Lenka Holá, Komorní sbor Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Bylo to právě o té energie mezi námi, protože máme strašně rády zpívání v "mařenách", je nám to velmi příjemné, a bylo to prostě super.”
Kombinací k tradičnímu Fašanku pak byla moderní tvorba, Zapomenuté zpěvy od Tomáše Vrány.
Tomáš Vrána, klavírista a skladatel: “Když slyším holky s jakou vervou a s jakým nadšením to zpívají vždycky, tak i mě trošku mrazí, když to s nimi hraju. Je to s doprovodem klavíru a trianglu a myslím si, že ten sál v tom Manchesteru šel té hudbě i docela naproti."
V srpnu se celý sbor chystá do Švédska. V květnu bude v Ostravě součástí velkého projektu k připomínce úmrtí skladatele Gustava Mahler.
---
