Nezapomenutelný zážitek, tisíce lidí, stovky umělců ze všech koutů světa. Mezi nimi akrobaté, bublináři, tanečníci, pouliční umělci, bubeníci a hudebníci. Takový byl letošní Festival v ulicích na Hlavní třídě a přilehlých dvorech v Ostravě-Porubě.
Kouzelnější, větší a rozmanitější byl letošní festival v ulicích na Hlavní třídě v Porubě. Prošlo jim na 30 tisíc lidí a stal se tak největším mezinárodním pouličním festivalem v Česku.
Petra Hradilová, ředitelka Festivalu v ulicích: “Můžu říct, že se povedl nad očekávání. Návštěvníci si našli jak koncerty, tak tanec. Našli si vystoupení našich buskerů na různých místech a my jsme spokojeni. Za ty dva dny tady vystoupilo téměř 300 umělců.”
Vystoupili tady umělci z 16 zemí světa a festival je uchvátil stejně jako návštěvníky.
Kervan Compagnie (Francie): “Miluji Českou republiku, je to tady úžasné a moc si to užíváme. Jsme Kervan Compagnie z Francie."
Antoine Larocque, Le Winston Bend (Kanada): "V České republice jsem poprvé. Jsou tady úžasní lidé, výborné kapely, pouliční umělci i skvělá zábava pro děti. Celý festival je pro mě velkým kulturním zážitkem."
anketa: návštěvníci festivalu: “Mě se to líbilo hodně."
“Užívám si to moc. Já už jsem tady byla včera, jsem tady dnes a je to moc prima všechno."
Dobrou zprávou je, že Festival v ulicích bude tady na Hlavní třídě i příští rok. Podle organizátorů mu bulvár zdejší třídy nesmírně sluší.
---
V našem zpravodajství vás často varujeme před zloději a kapsáři, kteří dokáží využít každou nepozornost. To se nyní vymstilo i muži, který usnul na nádraží v Bohumíně při čekání na vlak. Zloděj mu z kapsy ukradl přes 100 tisíc korun.
Když dáte zloději sebemenší šanci, využije ji. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Polák, který cestoval do Rakouska a na nádraží v Bohumíně čekal na rychlík. Bohužel ale nad ránem na chvíli usnul.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR MS kraje: "Dle svých slov muž při dlouhém čekání na mezinárodní rychlík usnul na lavičce. Když se probudil, zjistil, že mu chybí taška a peněženka."
Muž jel do Rakouska na nákup a měl u sebe bohužel větší sumu peněz. Byla mu odcizena i platební karta a přestože ji okamžitě zablokoval, celková škoda, která vznikla, byla vyčíslena na téměř 135 000 korun.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR MS kraje: "Precizní a důkladná operativní činnost, hodiny strávené nad vyhodnocováním kamerových záznamů a místní a osobní znalost všech zúčastněných je v několika dnech dovedla k podezřelému."
29letý muž už ale peníze mezitím stihl utratit, prý splatil dluhy. Nyní mu hrozí 2 roky vězení. Policisté v této souvislosti znovu apelují, aby si lidé své věci hlídali.
Martina Jablońská, oddělení prevence PČR MS kraje: "Pokud někdo cestuje hromadnou dopravou, měl by si hlídat své věci. Peněženku nosit nejlépe v náprsní kapse, batoh nenechávat na zádech, ale dát si ho dopředu a všechny své věci by měl mít neustále na očích."
I když je zloděj dopaden, je většinou jen malá naděje, že poškození se domohou svých peněz zpět. Proto je skutečně nejlepší prevence.
---
Na konci června opustil novojičínské Beskydské divadlo douholetý ředitel Pavel Bártek.Ve funkci ho vystřídal vítěz výběrovém řízení Jiří Močička, dosavadní manažer uměleckého provozu Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Pavel Bártek vedl Beskydské divadlo nepřetržitě od roku 1991. Ředitelem se stal v době kdy, již sedm let probíhala jeho náročná rekonstrukce a přístavba. Jeho úkolem bylo divadlo co nejdříve otevřít.
Pavel Bártek, bývalý ředitel Beskydského divadla: “Ten rok byl velmi krušný a byl poznamenán spoustou konfliktů. Považoval jsem proto za veliký úspěch, že se podařilo do roka a do dne, čili 14. února 1992 to divadlo otevřít.”
Letos vzhledem k důchodovému věku Pavel Bártek na svou funkci rezignoval. Od července jej na základě výběrového řízení vystřídal Jiří Močička, dosavadní manažer uměleckého provozu Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Jiří Močička, ředitel Beskydského divadla: “Já Beskydské divadlo vnímám už několik let jako organizaci, která je v rámci nejen města Nový Jičín, ale i v celém regionu dominantní, hlavně svým divadelním předplatným a svou kvalitní dramaturgií.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ta změna, která nyní nastává, tak to bude obrovská změna po 32 letech, což je doba, po kterou zde dělal ředitele pan Pavel Bártek, a on se především zasloužil o to, že z Beskydského divadla se stala respektovaná instituce nejen ve městě, ale v širokém regionu.”
Nového ředitele Beskydského divadla vybralo město ze sedmi uchazečů.
---
V prostorách bývalých kasáren ve Frýdku-Místku má vzniknout nové zázemí pro dálniční údržbu i policii. Město jedná s Ředitelstvím silnic a dálnic o prodeji pozemků, na kterých by byl nový areál postupně vybudován. Zároveň s tím se připravují i podklady pro nové sjezdy a nájezdy na dálnici D48.
Část areálu bývalých kasáren ve Frýdku-Místku by mohla získat nové využití. Ředitelství silnic a dálnic tady má totiž zájem o pozemek, na kterém by chtělo vybudovat Středisko správy a údržby silnic a také prostory pro dálniční policii.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nevím, do jaké míry mají přesné plány, ale byli jsme informováni, že se jedná o jakési modelové středisko, které už stojí i jinde v České republice. Patrně tam budou nějaké zásobníky, či prostory na sypké a posypové hmoty. Patrně tam budou nějaké prostory pro strání té mechanizace. S tím, že samozřejmě tam bude nějaká budova včetně sociálního zařízení, to znamená správní budova pro zaměstnance, i pro policisty. S tím, že v rámci toho, co bude prodáno, tam budou mít samostatný areál, jak ŘSD, tak Policie ČR."
Miroslav Pavlásek, referent správy pozemků: "Samotný objekt pro tu společnost plus dálniční policii bude v rohu celých kasáren. Bude se to týkat zhruba 47 tisíc metrů čtverečních. Dalších asi 2 500 metrů čtverečních bude zabírat vjezd přímo na dálnici D48. Přímo za námi začne samotný kup těch pozemků. Týká se to asi osmi částí pozemků, na kterých bude vybudován oplocený areál, který bude plně sloužit. V současné době je to pozůstatek místeckých kasáren, kde jsou nějaké tři detenční nádrže, jsou tam nějaké bunkry, pozemek je z části podmáčený, jsou tam náletové dřeviny a z části je to oploceno."
Poslední zastupitelstvo města schválilo záměr soubor pozemků prodat. Z celé rozlohy areálu bývalých kasáren jde zhruba o jednu pětinu pozemků. Nyní se může začít o prodeji přímo jednat. Zároveň bude potřeba vybudovat sjezdy a nájezdy na dálnici D48.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bylo zadáno pořízení změny územního plánu, pokud jde o pozemek, který má takový charakter, že na něm nejde stavět připojovací komunikace na dálniční obchvat. Na této změně se bude pracovat, ale vzhledem k těm formálním náležitostem se počítá s tím, že tato změna bude schválena zastupitelstvem až v červnu roku 2024. Nicméně ta samotná změna by nutně nemusela vadit prodeji jako takovému."
Miroslav Pavlásek, referent správy pozemků: "V současné době jsou v tom areálu, který budeme odprodávat dvě budovy, které slouží nájemcům. Výpovědní lhůta u těchto smluv jsou tři měsíce. Pokud budou mít zájem a budeme na to mít vhodné prostory i v rámci celého areálu kasáren, který čítá 260 tisíc metrů čtverečních, je možné, že se domluvíme na nějaké nájemní smlouvě."
Alexandr Pokorný, správce areálu kasáren: "Momentálně začínáme dělat bezpečnostní opatření kvůli zvýšené bezpečnosti při pohybu lidí. Děláme zátarasy, aby nebyl areál úplně průjezdný. Můžete se o tom přesvědčit. Dáváme tam betony a budeme je očišťovat a zvýrazňovat reflexními nátěry. A už osazujeme dopravní značky. Aby nedošlo k nějakým nehodám, protože lidé nám na to nejsou zvyklí. Byli zvyklí na to, že je to pořád průjezdné."
O prodejní ceně se zatím nejednalo, město ale počítá, že by mohlo do rozpočtu získat několik desítek milionů korun.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tak jak postupujeme standardně, necháme zpracovat znalecký posudek, až skutečně dostaneme nabídku, přestože s ní ze strany ŘSD, která zároveň zastupuje i Policii ČR, počítáme."
Aktuálně je v celém reálu několik desítek nájemců, kteří využívají stávající haly a velké garáže. Většinu prostředků ale město vrací zpět do nejnutnější údržby areálu. Jeho postupné smysluplné využití je tak na místě.
---
Policisté z Moravskoslezského kraje se budou v průběhu prázdnin více zaměřovat na místa, kde se pohybují cyklisté a motorkáři. Základní pravidla bezpečného chování v silničním provozu připomněli také dětem při jejich poslední cestě do školy.
Preventivní akce zaměřená na bezpečné přecházení dětí přes silnice se konala v samotném centru Ostravy. Děti tam cestou do školy čelí silnému provozu.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: “Tady je velice rušný provoz. Některé děti byly opravdu tak za brány do posledního dne školy, že se zapomínaly rozhlížet. Je potřeba jim to připomenout a zdůraznit, se musí vždy rozhlédnout. Je konec školního roku, poslední školní den, děti už se těší na prázdniny, jsou nedávají pozor. Snažíme se jim připomenout povinnosti jak v roli chodce, tak třeba i v roli cyklisty, protože dva měsíce prázdnin jsou strašně dlouhá doba. Budou trávit volný čas s kamarády venku, nebude takový přísný dohled nad nimi, takže morálka bude lehce uvolněná. Děti si mohou hrát třeba i na komunikacích v obytných zónách a rodiče nemusí mít dostatečný dohled v daném okamžiku.”
Anketa: Dostaly jsme pochvalu za to, že se holky umí rozhlédnout, než přejdou cestu. Mají to nacvičené, chodí tady každý den.”
Anketa: Musím se rozhlédnout. A když nic nejede, tak potom můžu přejít. Když chodíme samy, tak tady jsou někdy policajti.”
Zvýšený dohled nad dětmi, cyklisty a motorkáři policisté plánují po celé prázdniny.
Petr Štencel, vedoucí Služby dopravní policie, PČR Moravskoslezského kraje: “Dneska začíná opatření Letní prázdniny, kdy nám děti jsou poslední den do školy a tak se zaměřujeme na zranitelné účastníky v silničním provozu. Mezi ně řadíme hlavně třeba děti, cyklisty, motocyklisty a samozřejmě musíme se zaměřit i na všechny řidiče, kteří působí v silničním provozu."
Bohužel, už první prázdninový víkend přinesl celou řadu vážných dopravních nehod, a to i s tragickými následky.
---
Vzpírání v letošním roce slaví 130 let. První cenné medaile získali sportovci v roce 1932 na olympiádě v Los Angeles. Nejúspěšnější období pak přišlo v 70. a 80. letech.
Kluby vzpírání se v Horní Suché sešly na společné oslavě ke 130. výročí vzniku vzpírání. Počátky tohoto sportu se tradují do doby Rakousko-Uherska, kdy byl roku 1893 založen první oddíl.
Karel Prohl, bývalý reprezentant, dvojnásobný mistr Evropy: "Co se týče toho, kdy jsme měli největší úspěchy, tak v roce 1932 na olympiádě v Los Angeles Jaroslav Skobla a Václav Pšenička obsadili první a druhé místo v těžké váze. Hans Zdražila zvítězil v roce 1964 v Tokiu a Ota Zaremba zvítězil v Moskvě v roce 1980."
Dalibor Kimša, manažer SKV Baník Havířov: "V Havířově začalo vzpírání v roce 1956, takže jsme o rok mladší než naše město. Za toto období jsme 24krát mistry Československé republiky v tom počtu a v současnosti jsme se už zaměřili na ženské vzpírání."
Klub vzpírání v Horní Suché funguje teprve deset let.
Emil Brzóska, předseda SKV Oty Zaremby Horní Suchá: "Za těch deset let aktivní činnosti byli už dvakrát druzí v lize, třikrát třetí a jednou jsme dokonce zvítězili."
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana: “Přeji vzpírání, aby se udrželo v těch olympijských sportech a přeji vzpírání, aby k nim přišli mladí lidé, protože bez té základny je těžké dosahovat těch vysokých met."
Během oslavy byly zasloužilým vzpěračům a funkcionářům předány pamětní medaile.
---
Nezapomenutelný zážitek, tisíce lidí, stovky umělců ze všech koutů světa. Mezi nimi akrobaté, bublináři, tanečníci, pouliční umělci, bubeníci a hudebníci. Takový byl letošní Festival v ulicích na Hlavní třídě a přilehlých dvorech v Ostravě-Porubě.
Kouzelnější, větší a rozmanitější byl letošní festival v ulicích na Hlavní třídě v Porubě. Prošlo jim na 30 tisíc lidí a stal se tak největším mezinárodním pouličním festivalem v Česku.
Petra Hradilová, ředitelka Festivalu v ulicích: “Můžu říct, že se povedl nad očekávání. Návštěvníci si našli jak koncerty, tak tanec. Našli si vystoupení našich buskerů na různých místech a my jsme spokojeni. Za ty dva dny tady vystoupilo téměř 300 umělců.”
Vystoupili tady umělci z 16 zemí světa a festival je uchvátil stejně jako návštěvníky.
Kervan Compagnie (Francie): “Miluji Českou republiku, je to tady úžasné a moc si to užíváme. Jsme Kervan Compagnie z Francie."
Antoine Larocque, Le Winston Bend (Kanada): "V České republice jsem poprvé. Jsou tady úžasní lidé, výborné kapely, pouliční umělci i skvělá zábava pro děti. Celý festival je pro mě velkým kulturním zážitkem."
anketa: návštěvníci festivalu: “Mě se to líbilo hodně."
“Užívám si to moc. Já už jsem tady byla včera, jsem tady dnes a je to moc prima všechno."
Dobrou zprávou je, že Festival v ulicích bude tady na Hlavní třídě i příští rok. Podle organizátorů mu bulvár zdejší třídy nesmírně sluší.
---
V našem zpravodajství vás často varujeme před zloději a kapsáři, kteří dokáží využít každou nepozornost. To se nyní vymstilo i muži, který usnul na nádraží v Bohumíně při čekání na vlak. Zloděj mu z kapsy ukradl přes 100 tisíc korun.
Když dáte zloději sebemenší šanci, využije ji. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Polák, který cestoval do Rakouska a na nádraží v Bohumíně čekal na rychlík. Bohužel ale nad ránem na chvíli usnul.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR MS kraje: "Dle svých slov muž při dlouhém čekání na mezinárodní rychlík usnul na lavičce. Když se probudil, zjistil, že mu chybí taška a peněženka."
Muž jel do Rakouska na nákup a měl u sebe bohužel větší sumu peněz. Byla mu odcizena i platební karta a přestože ji okamžitě zablokoval, celková škoda, která vznikla, byla vyčíslena na téměř 135 000 korun.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR MS kraje: "Precizní a důkladná operativní činnost, hodiny strávené nad vyhodnocováním kamerových záznamů a místní a osobní znalost všech zúčastněných je v několika dnech dovedla k podezřelému."
29letý muž už ale peníze mezitím stihl utratit, prý splatil dluhy. Nyní mu hrozí 2 roky vězení. Policisté v této souvislosti znovu apelují, aby si lidé své věci hlídali.
Martina Jablońská, oddělení prevence PČR MS kraje: "Pokud někdo cestuje hromadnou dopravou, měl by si hlídat své věci. Peněženku nosit nejlépe v náprsní kapse, batoh nenechávat na zádech, ale dát si ho dopředu a všechny své věci by měl mít neustále na očích."
I když je zloděj dopaden, je většinou jen malá naděje, že poškození se domohou svých peněz zpět. Proto je skutečně nejlepší prevence.
---
Na konci června opustil novojičínské Beskydské divadlo douholetý ředitel Pavel Bártek.Ve funkci ho vystřídal vítěz výběrovém řízení Jiří Močička, dosavadní manažer uměleckého provozu Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Pavel Bártek vedl Beskydské divadlo nepřetržitě od roku 1991. Ředitelem se stal v době kdy, již sedm let probíhala jeho náročná rekonstrukce a přístavba. Jeho úkolem bylo divadlo co nejdříve otevřít.
Pavel Bártek, bývalý ředitel Beskydského divadla: “Ten rok byl velmi krušný a byl poznamenán spoustou konfliktů. Považoval jsem proto za veliký úspěch, že se podařilo do roka a do dne, čili 14. února 1992 to divadlo otevřít.”
Letos vzhledem k důchodovému věku Pavel Bártek na svou funkci rezignoval. Od července jej na základě výběrového řízení vystřídal Jiří Močička, dosavadní manažer uměleckého provozu Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Jiří Močička, ředitel Beskydského divadla: “Já Beskydské divadlo vnímám už několik let jako organizaci, která je v rámci nejen města Nový Jičín, ale i v celém regionu dominantní, hlavně svým divadelním předplatným a svou kvalitní dramaturgií.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ta změna, která nyní nastává, tak to bude obrovská změna po 32 letech, což je doba, po kterou zde dělal ředitele pan Pavel Bártek, a on se především zasloužil o to, že z Beskydského divadla se stala respektovaná instituce nejen ve městě, ale v širokém regionu.”
Nového ředitele Beskydského divadla vybralo město ze sedmi uchazečů.
---
V prostorách bývalých kasáren ve Frýdku-Místku má vzniknout nové zázemí pro dálniční údržbu i policii. Město jedná s Ředitelstvím silnic a dálnic o prodeji pozemků, na kterých by byl nový areál postupně vybudován. Zároveň s tím se připravují i podklady pro nové sjezdy a nájezdy na dálnici D48.
Část areálu bývalých kasáren ve Frýdku-Místku by mohla získat nové využití. Ředitelství silnic a dálnic tady má totiž zájem o pozemek, na kterém by chtělo vybudovat Středisko správy a údržby silnic a také prostory pro dálniční policii.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nevím, do jaké míry mají přesné plány, ale byli jsme informováni, že se jedná o jakési modelové středisko, které už stojí i jinde v České republice. Patrně tam budou nějaké zásobníky, či prostory na sypké a posypové hmoty. Patrně tam budou nějaké prostory pro strání té mechanizace. S tím, že samozřejmě tam bude nějaká budova včetně sociálního zařízení, to znamená správní budova pro zaměstnance, i pro policisty. S tím, že v rámci toho, co bude prodáno, tam budou mít samostatný areál, jak ŘSD, tak Policie ČR."
Miroslav Pavlásek, referent správy pozemků: "Samotný objekt pro tu společnost plus dálniční policii bude v rohu celých kasáren. Bude se to týkat zhruba 47 tisíc metrů čtverečních. Dalších asi 2 500 metrů čtverečních bude zabírat vjezd přímo na dálnici D48. Přímo za námi začne samotný kup těch pozemků. Týká se to asi osmi částí pozemků, na kterých bude vybudován oplocený areál, který bude plně sloužit. V současné době je to pozůstatek místeckých kasáren, kde jsou nějaké tři detenční nádrže, jsou tam nějaké bunkry, pozemek je z části podmáčený, jsou tam náletové dřeviny a z části je to oploceno."
Poslední zastupitelstvo města schválilo záměr soubor pozemků prodat. Z celé rozlohy areálu bývalých kasáren jde zhruba o jednu pětinu pozemků. Nyní se může začít o prodeji přímo jednat. Zároveň bude potřeba vybudovat sjezdy a nájezdy na dálnici D48.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bylo zadáno pořízení změny územního plánu, pokud jde o pozemek, který má takový charakter, že na něm nejde stavět připojovací komunikace na dálniční obchvat. Na této změně se bude pracovat, ale vzhledem k těm formálním náležitostem se počítá s tím, že tato změna bude schválena zastupitelstvem až v červnu roku 2024. Nicméně ta samotná změna by nutně nemusela vadit prodeji jako takovému."
Miroslav Pavlásek, referent správy pozemků: "V současné době jsou v tom areálu, který budeme odprodávat dvě budovy, které slouží nájemcům. Výpovědní lhůta u těchto smluv jsou tři měsíce. Pokud budou mít zájem a budeme na to mít vhodné prostory i v rámci celého areálu kasáren, který čítá 260 tisíc metrů čtverečních, je možné, že se domluvíme na nějaké nájemní smlouvě."
Alexandr Pokorný, správce areálu kasáren: "Momentálně začínáme dělat bezpečnostní opatření kvůli zvýšené bezpečnosti při pohybu lidí. Děláme zátarasy, aby nebyl areál úplně průjezdný. Můžete se o tom přesvědčit. Dáváme tam betony a budeme je očišťovat a zvýrazňovat reflexními nátěry. A už osazujeme dopravní značky. Aby nedošlo k nějakým nehodám, protože lidé nám na to nejsou zvyklí. Byli zvyklí na to, že je to pořád průjezdné."
O prodejní ceně se zatím nejednalo, město ale počítá, že by mohlo do rozpočtu získat několik desítek milionů korun.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tak jak postupujeme standardně, necháme zpracovat znalecký posudek, až skutečně dostaneme nabídku, přestože s ní ze strany ŘSD, která zároveň zastupuje i Policii ČR, počítáme."
Aktuálně je v celém reálu několik desítek nájemců, kteří využívají stávající haly a velké garáže. Většinu prostředků ale město vrací zpět do nejnutnější údržby areálu. Jeho postupné smysluplné využití je tak na místě.
---
Policisté z Moravskoslezského kraje se budou v průběhu prázdnin více zaměřovat na místa, kde se pohybují cyklisté a motorkáři. Základní pravidla bezpečného chování v silničním provozu připomněli také dětem při jejich poslední cestě do školy.
Preventivní akce zaměřená na bezpečné přecházení dětí přes silnice se konala v samotném centru Ostravy. Děti tam cestou do školy čelí silnému provozu.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: “Tady je velice rušný provoz. Některé děti byly opravdu tak za brány do posledního dne školy, že se zapomínaly rozhlížet. Je potřeba jim to připomenout a zdůraznit, se musí vždy rozhlédnout. Je konec školního roku, poslední školní den, děti už se těší na prázdniny, jsou nedávají pozor. Snažíme se jim připomenout povinnosti jak v roli chodce, tak třeba i v roli cyklisty, protože dva měsíce prázdnin jsou strašně dlouhá doba. Budou trávit volný čas s kamarády venku, nebude takový přísný dohled nad nimi, takže morálka bude lehce uvolněná. Děti si mohou hrát třeba i na komunikacích v obytných zónách a rodiče nemusí mít dostatečný dohled v daném okamžiku.”
Anketa: Dostaly jsme pochvalu za to, že se holky umí rozhlédnout, než přejdou cestu. Mají to nacvičené, chodí tady každý den.”
Anketa: Musím se rozhlédnout. A když nic nejede, tak potom můžu přejít. Když chodíme samy, tak tady jsou někdy policajti.”
Zvýšený dohled nad dětmi, cyklisty a motorkáři policisté plánují po celé prázdniny.
Petr Štencel, vedoucí Služby dopravní policie, PČR Moravskoslezského kraje: “Dneska začíná opatření Letní prázdniny, kdy nám děti jsou poslední den do školy a tak se zaměřujeme na zranitelné účastníky v silničním provozu. Mezi ně řadíme hlavně třeba děti, cyklisty, motocyklisty a samozřejmě musíme se zaměřit i na všechny řidiče, kteří působí v silničním provozu."
Bohužel, už první prázdninový víkend přinesl celou řadu vážných dopravních nehod, a to i s tragickými následky.
---
Vzpírání v letošním roce slaví 130 let. První cenné medaile získali sportovci v roce 1932 na olympiádě v Los Angeles. Nejúspěšnější období pak přišlo v 70. a 80. letech.
Kluby vzpírání se v Horní Suché sešly na společné oslavě ke 130. výročí vzniku vzpírání. Počátky tohoto sportu se tradují do doby Rakousko-Uherska, kdy byl roku 1893 založen první oddíl.
Karel Prohl, bývalý reprezentant, dvojnásobný mistr Evropy: "Co se týče toho, kdy jsme měli největší úspěchy, tak v roce 1932 na olympiádě v Los Angeles Jaroslav Skobla a Václav Pšenička obsadili první a druhé místo v těžké váze. Hans Zdražila zvítězil v roce 1964 v Tokiu a Ota Zaremba zvítězil v Moskvě v roce 1980."
Dalibor Kimša, manažer SKV Baník Havířov: "V Havířově začalo vzpírání v roce 1956, takže jsme o rok mladší než naše město. Za toto období jsme 24krát mistry Československé republiky v tom počtu a v současnosti jsme se už zaměřili na ženské vzpírání."
Klub vzpírání v Horní Suché funguje teprve deset let.
Emil Brzóska, předseda SKV Oty Zaremby Horní Suchá: "Za těch deset let aktivní činnosti byli už dvakrát druzí v lize, třikrát třetí a jednou jsme dokonce zvítězili."
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana: “Přeji vzpírání, aby se udrželo v těch olympijských sportech a přeji vzpírání, aby k nim přišli mladí lidé, protože bez té základny je těžké dosahovat těch vysokých met."
Během oslavy byly zasloužilým vzpěračům a funkcionářům předány pamětní medaile.
---
