Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Do Osoblahy přijel mobilní očkovací tým
  • V Kunčičkách usmrtilo auto ženu na přechodu
  • Kvůli zdražování odmítají firmy stavět za vysoutěžené ceny
  • Zájem o letní tábory je velký
  • Lidé se bavili na festivalu horalského folkloru

Do Osoblahy přijel mobilní očkovací tým

Krnovská nemocnice podniká kroky k zajištění očkování proti Covid 19 i v odlehlých částech regionu. V Osoblaze mobilní tým očkoval celý den zájemce bez nutnosti předchozí registrace. Jen za dopoledne tuto možnost využilo na osm desítek obyvatel

MS kraj vytipoval místa s proočkovaností nižší než 30 procent, která určil mobilním očkovacím týmům.

Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Tady v Osoblaze očkujeme všechny zájemce, i neregistrované. Nabízíme očkování všem jednorázovou vakcínou Jansen a nebo dvousložkovou vakcínou Pfizer. Dávkou Pfizer byly naočkovány jenom děti od 12 let a tady se domluvíme s místní lékařkou, že přeočkování udělá ona."

Bronislav Sedláček, lékař centra, náměstek pro léčebnou péči SZZ Krnov: „Očkujeme vakcínou Jansen nebo Jonson, je to jednosložková vakcína, snášenlivost je dobrá, lidi zatím to akceptují, naopak jsou rádi, že nemusí jezdit na druhé očkování.“

Jen do 11 hodin dopoledne využilo možnost očkování bez registrace asi 80 obyvatel.

Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Ráno, když jsme přišli, tak byl tady zájem asi 40 lidí, kteří stáli ve frontě a teďka je ten zájem menší, a počítáme, že kolem 70 až 100 lidí dneska přijde.“

Anketa, obyvatelé Osoblažska: „Dobré to bylo. Zatím.“

„Nebolelo vůbec, kdepak, mě to lechtalo, perfektní.“

„My už jsme s manželem očkovaní celá rodina, ale chtěli jsme naočkovat syna. My jsme Covid prodělali, měli jsme těžký průběh, takže chceme, aby byl chráněný, pokud bude možno.“

„Já se vždycky něčeho bojím, ale nevím čeho ale jinak je to v pořádku vždycky.“

Dalším krokem krnovské nemocnice bude zřízení možnosti očkování bez registrace i na stálých očkovacích místech. V Krnově by to mohlo být již od pondělí 9. srpna.

---

V Kunčičkách usmrtilo auto ženu na přechodu

V Ostravě - Kunčičkách se v úterý ráno stala tragická nehoda, při které zahynula chodkyně. Osudná se jí stala situace, která se děje na čtyřproudých silnicích poměrně často. Zatímco auto v pravém jízdním pruhu jí dalo přednost, přiřítilo se druhé v levém a smetlo ji.

Nehoda se stala v Ostravě - Kunčičkách hned ráno před sedmou hodinou. 46letá žena chtěla po přechodu pro chodce přejít Frýdeckou ulici. Ta má čtyři pruhy a uprostřed, kvůli bezpečnosti chodců, ostrůvek. Řidič auta, které přijíždělo v pravém pruhu, ji už zdálky viděl a začal zpomalovat, aby mohla přejít. Bohužel ale v levém pruhu přijíždělo další vozidlo a řidič bohužel chodkyni vůbec neviděl.

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Druhé vozidlo v levém jízdním pruhu v jízdě pokračovalo, řidič zřejmě ženu přehlédl a následně došlo ke kolizi se ženou a vozidlem. I přes veškerou snahu a okamžitou resuscitaci, žena svému zranění na místě podlehla."

Svědci srážky se snažili ženě pomoci, ale marně. Nepomohla ani zdravotnická záchranná služba a chodkyně svým zraněním na místě podlehla. O tom, že řidič ženu vůbec neviděl svědčí i brzdná stopa, která začíná až v polovině přechodu. Policisté celou pravou část Frýdecké ulice uzavřeli a další vozidla musela po objízdných trasách. Dopravní policie musela vše podrobně zadokumentovat.

Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Vyšetřováním nehodového děje, příčin a okolnostmi dopravní nehody se nyní policisté zabývají."

Pavel Blahut, koordinátor BESIP MS kraj: "Pokud vozidlo v pravém jízdním pruhu zastaví před přechodem pro chodce, je povinností řidiče v dalším jízdním pruhu udělat to samé a zastavit. Na druhou stranu je ale i ten chodec povinen se přesvědčit, že může bezpečně vstoupit do toho přechodu pro chodce."

Vše nasvědčuje tomu, že odpovědnost za nehodu nese hlavně řidič vozu, které ženu srazilo. Za neúmyslné usmrcení z nedbalosti mu v takovém případě hrozí 6 let vězení. 

---

Kvůli zdražování odmítají firmy stavět za vysoutěžené ceny

Ostrava hledá firmy, které postaví parkovací dům u nemocnice a sportovní halu v Třebovicích. Společnosti, které zvítězily v tendru nedokáží dodržet nabídnutou cenu a odstoupily. Stavební materiály totiž natolik zdražily, že cena bude mnohem vyšší, než před pár měsíci.

Ostrava musí řešit dopady zvyšujících se cen stavebních materiálů, které následně prodražují náklady na stavby. Někteří dodavatelé odříkají zakázky nebo se zvýšené náklady snaží zahrnout do takzvaných víceprací. Město ale musí postupovat přesně podle zákona.

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Kvůli koronaviru vypadly dodávky některých materiálů a v důsledku teď extrémně roste jejich cena. Týká se to například oceli, dřeva nebo zateplovacích materiálů."

V Ostravě se tento problém dotknul dvou projektů. Sedmipatrového parkovacího domu pro 460 vozidel, který se má od letošního roku stavět u městské nemocnice Fifejdy a také sportovní haly za 110 milionů korun v Třebovicích.

Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Postupujeme normálně logicky, že oslovíme dodavatele další v řadě."

V případě parkovacího domu už zakázku odmítla i druhá firma v pořadí. Je tedy možné, že bude vypsáno nové výběrové řízení na dodavatele a stavba bude dražší. Dalších plánovaných staveb by se tímto způsobem zdražování dotknout nemělo. 

---

Zájem o letní tábory je velký

Rekordní počet letních táborů, tři desítky, naplánovalo opavské středisko volného času na letošní prázdniny. 700 dětí si vybíralo z opravdu z široké nabídky. Naučit se mohou třeba jezdit na koni, pracovat v dílně, fotografovat, vyzkoušet si nejrůznější sporty nebo výtvarné techniky.

Opavské středisko volného času vypsalo letní tábory pro letošní prázdniny už v lednu. Během několika týdnů byly všechny obsazené. A to přesto, že pandemie koronaviru byla na vrcholu a nikdo netušil, zda pořádání těchto akcí bude vůbec možné.

Soňa Wenzelová, ředitelka, SVČ Opava: „ U některých jsme museli pár míst přidávat. U některých to, bohužel, díky programu nejde. Ten zájem byl opravdu veliký.“

K prověřeným táborům z loňského roku přibyly ještě některé další. Letos se mohly děti nově zapsat např. do logopedického, vodáckého, plaveckého nebo technického tábora. Ten se konal v dílnách opavské střední školy technické.
Mezi dvacítkou chlapců se ale našly také dívky, které si v dílnách pod vedením středoškolských učitelů odborné praxe rády vyzkoušely frézování, soustružení nebo svařování.

Marek Ulitzka, učitel odb. výcviku, Střední škola technická Opava: „Byl jsem překvapený z toho, jak jim jde práce s digitálem. Že okamžitě ví, co mají dělat, co si mají naklikat.“

Zatímco v dílnách převažovali chlapci, výtvarný tábor ve Stěbořicích je už několik let oblíbeným především u dívek všech věkových kategorií.

Hana Montagová, vedoucí tábora, SVČ Opava: „S dětmi vyrábíme na kruhu, pracujeme s hlínou, batikujeme, kreslíme.“

Během jednoho prázdninového týdne se mohly dívky naučit nejrůznější výtvarné techniky.

účastníci tábora:

„Ráda kreslím a ráda mám keramiku.“

„Prázdniny bez tábora si neumím představit.“

Opavské středisko volného času připravilo letos 29 táborů pro víc jak 700 dětí. Ve srovnání s loňským rokem se počet účastníků navýšil o 200.

---

Lidé se bavili na festivalu horalského folkloru

Do Jablunkova se opět sjeli horalé z celého regionu, aby se společně účastnili každoročního folklorního festivalu. Letos se konal už 74. ročník. I s jeho pomocí se v regionu udržuje typické gorolské nářečí a mladším generacím se připomínají dřívější zvyky a způsob života obyvatel horské oblasti.

V přírodním amfiteátru v jablunkovském Městském lese se konalo tradiční mezinárodní folklorní setkání. Pořadatelé z místního PZKO se museli vypořádat s koronavirovými omezeními.

Jan Ryłko, předseda Organizačního výrobu MFS „Gorolski Święto“: “Proto jsme všechny pozvali k monitorům počítačů, iPodů, smartfonů a dalších zařízení a v Městské lese pořádáme Horalský svátek tak, jako by žádná opatření nebyla.”

Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Můžeme říci, že letošní ročník je návratem ke kořenům, které jsou tady takzvaně v našich srdcích a prostě předáváme to nehmotné dědictví a ten klenot města dál a věříme, že jak se tady u nás říká 100 let ve zdraví a všeho dobrého, tak říkám, že 100. ročník není zas tak daleko a že oslavíme možná dalších 150 let Gorolskigo Święta.”

Anketa: “Je to naše tradice na Zaolší. I mí synové tady zpívají v souboru, takže je třeba jít a vést je na Horalský svátek, protože kdyby ti lidé nebyli, nebylo by ani toho svátku.”

Anketa: “Samozřejmě, tradice. I když prší nebo svítí slunce. je nutné tady být. Můj manžel je právě na scéně, mí dva švagři, celá rodinka a za chvíli bude vystupovat i má dcerka.”

Horalský svátek je jedním z nejvýznamnějších v regionu. Proto chtějí pořadatelé tradici udržet i pro další generace.

---



Mohlo by Vás také zajímat