V těchto dnech začíná rekonstrukce památkově chráněné Grossmannovy vily, která je podle odborníků architektonickou perlou Ostravy. Po vyjednávání se zájemci o její koupi se nakonec vedení magistrátu rozhodlo, že objekt zůstane v majetku města, které obnovu zaplatí. Po dokončení bude památka sloužit k reprezentativním, ale i komerčním účelům.
Rekonstrukce slavné Grossmannovy vily začíná. Už na začátku listopadu předalo město objekt stavební firmě MORYS, která zvítězila ve výběrovém řízení. Vila postavená roku 1923 se bude kompletně opravovat. Stavebníci musejí samozřejmě velmi úzce spolupracovat s památkáři. Podobných skvostů v Ostravě moc není.
Michal Strakoš, historik architektury: "Lidé z podnikatelských kruhů bydleli jinde. Často ve Vídni, Praze nebo v Brně a tak ve struktuře ostravské zástavby chyběla luxusní sídla. Právě takovou luxusní stavbou je Grossmannova vila. Je to pěkný příklad dekorativismu art deco."
Ostrava se vilu pokoušela v minulosti několikrát neúspěšně prodat. Jednání se zájemcem probíhalo i loni, ale nakonec radní rozhodli, že zůstane v majetku města.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Zájemce nabídl nižší cenu, než byla ta minimálně poptávaná, takže jsme dospěli k rozhodnutí, že to město postaví za své."
Projekt byl připraven s maximální snahou vrátit vile původní dispozice a hodnotné prvky a to i v interiéru. Obnova čeká i okolí domu.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Grossmannova vila je známou architektonickou perlou Ostravy, jako jiné budovy i tato prošla řadou nevhodných, byť svého času funkčních proměn a postupně přirozeně chátrala. Rekonstrukce má za cíl vrátit vile její původní architektonickou hodnotu na jedné straně, na té druhé je vrátit do vily každodenní život. V rámci rekonstrukce tak např. bude obnoven suterén s kotlem ETNA 351 pro ohřev vzduchu pro teplovzdušné vytápění, navráceno bude dominantní vnitřní schodiště, provedena bude restaurátorská obnova vestaveného nábytku. Po otevření pak bude objekt disponovat pěti pokoji s možností ubytování, společenskými prostory i prohlídkovým okruhem."
Vilu navrhl sám stavebník František Grossmann jako rodinné i firemní sídlo. Bohužel jeho stavební firma nepřežila hospodářskou krizi a on vyřešil finanční problémy sebevraždou. Po válce byla ve vile školka a později školní družina. Od roku 2005 je dům prázdný.
---
Opava se pustila do boje s reklamním smogem. Připravované nařízení má očistit fasády budov v centru od reklamních tabulí různých velikostí a barev, které chaoticky lákají na zboží nebo služby. Cílem není reklamu úplně zrušit, ale dát jí řád. Podobně to už udělali třeba v Ostravě, Brně nebo v Praze.
Centrum Opavy je už téměř tři desetiletí vyhlášeno městskou památkovou zónou. Vedle zdejších monumentálních staveb, jako je třeba Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, některé obytné domy nebo Minoritský klášter, na sebe pozornost důsledně strhávají také reklamní poutače.
Petr Stanjura, hlavní architekt, Magistrát Opava: „Je to prostě absolutní vizuální chaos a vede to k jedné věci: abych byl viděn, musím přebít toho druhého.“
Přestože se reklama obrací k zákazníkům, které láká na zboží či služby, mnohdy je to spíš naopak.
občan Opavy: „Je to všechno moc přeplácané, je toho hodně.“
Michal Poláš, architekt: „Reklama už zachytitelná pro lidi příliš není. Protože jí je tolik, že se stávají přehlcení reklamou. A snaží se to ignorovat.“
Nyní se chystá nařízení, které dá reklamnímu smogu v ulicích řád. Už před časem odborníci prošli město a zhodnotili stovku zdejších provozoven. Požadavkům na správné umístění reklamy vyhověla čtvrtina.
Renáta Mrákotová, metodik vnitřního řízení úřadu, Magistrát Opava: „Záměrem je docílit vyšší estetické hodnoty v centru města. Protože zde máme mnoho křiklavých neestetických reklam.“
Regulaci reklamy musí ještě schválit rada města. Platit by mohla od příštího roku.
---
Následující zpráva jistě potěší všechny obyvatelé našeho regionu. Záchranná služba MS kraje získala významné evropské ocenění. Na kongresu urgentní medicíny v Portugalsku jí byla udělen nejvyšší, diamantový status za péči o pacienty po mrtvici.
Cévní mozkové příhody tvoří přibližně čtyři procenta výjezdů záchranné služby MS kraje. Obvykle to bývá kolem 3 tisíc pacientů ročně. Díky systému, který záchranáři z našeho kraje zavedli před několika lety, patříme na špičku péče o pacienty s mrtvicí v celé Evropě, což bylo oceněno na Evropském kongresu urgentní medicíny v Lisabonu.
Petr Jaššo, vedoucí školícího centra ZZS MS kraje: "Velmi těžko se počítá, jak se vlastně o pacienty staráme, ale jsou určité ukazatele, např. doba strávená na místě zásahu, správné směřování pacientů nebo vhodně zvolená léčba, které se dají sledovat a je vidět v rámci celé Evropy velké rozdíly mezi jednotlivými záchrannými službami."
Skórovací systém ocenění v této oblasti má tři stupně, zlatý, platinový a diamantový. Nejvyšší, diamantový status, získala ZZS MSK a také jihomoravští kolegové, spolu se dvěma organizacemi ze Španělska.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: "Obrovské gratulace panu řediteli a celému jeho týmu. Je vidět, že záchranku vede manažersky dobře a je to ocenění pro celý jeho zdravotnický tým, takže je to pro nás obrovská pocta a čest."
Petr Jaššo, vedoucí školícího centra ZZS MS kraje: "Mě velmi potěšilo, že se poprvé se oceňovala i záchranka, protože do té doby se srovnávaly pouze nemocnice."
Úroveň péče o pacienty v MS kraji patří k nejlepším v celé zemi a stále se zlepšuje. Zatímco před 10 lety trvalo zahájení léčby pacienta s mrtvicí asi hodinu, dnes je to kolem 20 minut.
---
V rámci 15. ročníku prestižní soutěže Stavba Moravskoslezského kraje získaly hned dvě hlavní ceny dvě stavby z Českého Těšína - sportovní hala a Muzeum Těšínska. To se také může pochlubit nejvyšší cenou Grand Prix.
Do 15. ročníku soutěže Stavba Moravskoslezského kraje se letos přihlásilo více než 50 objektů. Hlavní cenu v kategorii Stavby občanské vybavenosti - novostavby získala českotěšínská Sportovní hala na Svojsíkově ulici, kde stoprocentním investorem bylo město.
Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: “ Vždycky jsme říkali, že sportovní hala je to, co citelně chybělo v našem městě, proto jsme rádi, že se to podařilo. Byla to těžká bitva v těžké konkurenci, o to si toho prvního místa vážíme."
V kategorii Stavby občanské vybavenosti - rekonstrukce pak hlavní cenu získalo Muzeum Těšínska za rekonstrukci historické budovy na Hlavní třídě. Odbornou porotou byla tato stavba oceněna i cenou nejvyšší Grand Prix.
Martin Vilč, předseda poroty soutěže Stavba Moravskoslezského kraje: "Pro následný výběr této stavby na cenu Grand Prix pak přispěl zejména nadregionální význam muzea s plnou výši využití objemu stavby pro daný účel a v neposlední řadě i zajímavá expozice."
A ještě jedna hlavní cena se nepřímo dotýká města, v kategorie dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby zvítězila Optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice.
---
Do smuteční síně u centrálního hřbitova ve Frýdku-Místku zatékalo. Město proto přistoupilo k opravě celé střechy. Práce jsou rozplánovány na tři měsíce, protože v době smutečních obřadů se nepracuje. Rekonstrukce vyjde město na 2,1 milionu korun.
Střecha obřadní síně centrálního hřbitova prochází v těchto dnech rekonstrukcí. Stará střešní krytina se vyměňuje za novou z lakovaného hnědého plechu, který imituje střešní tašky.
Anketa: 1.) "Je dobře, že se to spravuje, asi je to potřebné, to je fakt. Musí to nějak reprezentovat, to je správně no." 2.) "Já myslím, že dobré, střecha nová, takže to je dobré." 3.) "Neříkám na to nic, jestli je to potřeba, tak je to udělané, no." 4.) "Ano, je to pěkné. A je to dobře, je to potřeba." 5.) "Tož dobré, ať tam neprší."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "My jsme přistoupili k opravě té střešní krytiny smuteční síně. Bude to oprava střešní krytiny včetně oplechování, kdy nově bude mít podobu tašek. Realizuje to firma, která vzešla z veřejné zakázky. Ta cena se pohybuje pod dvěma miliony korun bez DPH."
Úpravy zahrnují také položení hydroizolace na plochou střechu spojovacího krčku.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Smyslem je samozřejmě zajistit důstojný průběh těch smutečních obřadů a zamezit tomu zatékání do smuteční obřadní síně, které už se tam začínalo projevovat a samozřejmě udržet celistvý stav nejenom té budovy, kde je smuteční obřadní síň, ale celého areálu hřbitova. Opravdu v řádném stavu, protože to je velmi podstatné místo pro život města a pro ty občany, kteří se loučí s pozůstalými a chodí je tam navštěvovat."
Oprava střechy začala v půlce září a potrvá do prosince. Na jedné budově už je hotová a nyní se pracuje na dalších dvou.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Je samozřejmě takové období, kdy každý se snaží dávat do pořádku střechy, takže jsme samozřejmě rádi, že jsme vybrali firmu, která se zatím jeví, co se týká těch prováděných prací velmi solidně."
Chod obřadní síně není během rekonstrukce nijak narušen. Jsou totiž vyčleněny dny na práci řemeslníků a také na průběh smutečních obřadů.
---
Michal Skoček z Nového Jičína je mistrem světa. Spolu s tímto titulem získal i další unikát - je totiž historicky vůbec prvním světovým šampionem v nové sportovní disciplíně - v jízdě na surfovacím prkně s elektromotorem.
Začalo to jako koníček - Michal Skoček z Nového Jičína jezdil na klasickém surfu na moři. Pak objevil sport, který ve světě funguje asi pět let, a jezdí se na motorových prknech. Zhruba před rokem se ovšem zjevila elektrická verze Jetsurfu, a to byla pro Novojičíňáka, který trénuje u Olomouce, ta pravá výzva.
Michal Skoček, 1. místo, MotoSurf WorldCup 2021: “Mně elektrika hodně zajímala, protože v tom vidím budoucnost, proto jsem chtěl být ten první, kdo na tom začne jezdit. Začal jsem více sportovat, začal jsem více jezdit na závody a začalo mě to docela bavit. Pak už mě ten adrenalin posouval dál k tomu, abych došel k tomu cíli.”
Historicky vůbec první Mistrovství světa v jízdě na elektrickém Jetsurfu se jelo formou čtyř závodů. První byl v Jedovnici u Brna, druhý v Belgii, třetí v Rusku a poslední se v říjnu konal v chorvatském Zadaru.
Michal Skoček, mistr světa, MotoSurf WorldCup 2021: “Byl to těžký boj, protože jsme na body byli ještě s jedním závodníkem hodně blízko a tam se tedy povedlo to vítězství, které mě posunulo na mistra světa. Co se týká electric challenge tak jsem byl první, historicky první mistr světa.”
I na příští rok má Michal Skoček jasný motivační cíl - pokusit se světové prvenství obhájit.
---
V těchto dnech začíná rekonstrukce památkově chráněné Grossmannovy vily, která je podle odborníků architektonickou perlou Ostravy. Po vyjednávání se zájemci o její koupi se nakonec vedení magistrátu rozhodlo, že objekt zůstane v majetku města, které obnovu zaplatí. Po dokončení bude památka sloužit k reprezentativním, ale i komerčním účelům.
Rekonstrukce slavné Grossmannovy vily začíná. Už na začátku listopadu předalo město objekt stavební firmě MORYS, která zvítězila ve výběrovém řízení. Vila postavená roku 1923 se bude kompletně opravovat. Stavebníci musejí samozřejmě velmi úzce spolupracovat s památkáři. Podobných skvostů v Ostravě moc není.
Michal Strakoš, historik architektury: "Lidé z podnikatelských kruhů bydleli jinde. Často ve Vídni, Praze nebo v Brně a tak ve struktuře ostravské zástavby chyběla luxusní sídla. Právě takovou luxusní stavbou je Grossmannova vila. Je to pěkný příklad dekorativismu art deco."
Ostrava se vilu pokoušela v minulosti několikrát neúspěšně prodat. Jednání se zájemcem probíhalo i loni, ale nakonec radní rozhodli, že zůstane v majetku města.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Zájemce nabídl nižší cenu, než byla ta minimálně poptávaná, takže jsme dospěli k rozhodnutí, že to město postaví za své."
Projekt byl připraven s maximální snahou vrátit vile původní dispozice a hodnotné prvky a to i v interiéru. Obnova čeká i okolí domu.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Grossmannova vila je známou architektonickou perlou Ostravy, jako jiné budovy i tato prošla řadou nevhodných, byť svého času funkčních proměn a postupně přirozeně chátrala. Rekonstrukce má za cíl vrátit vile její původní architektonickou hodnotu na jedné straně, na té druhé je vrátit do vily každodenní život. V rámci rekonstrukce tak např. bude obnoven suterén s kotlem ETNA 351 pro ohřev vzduchu pro teplovzdušné vytápění, navráceno bude dominantní vnitřní schodiště, provedena bude restaurátorská obnova vestaveného nábytku. Po otevření pak bude objekt disponovat pěti pokoji s možností ubytování, společenskými prostory i prohlídkovým okruhem."
Vilu navrhl sám stavebník František Grossmann jako rodinné i firemní sídlo. Bohužel jeho stavební firma nepřežila hospodářskou krizi a on vyřešil finanční problémy sebevraždou. Po válce byla ve vile školka a později školní družina. Od roku 2005 je dům prázdný.
---
Opava se pustila do boje s reklamním smogem. Připravované nařízení má očistit fasády budov v centru od reklamních tabulí různých velikostí a barev, které chaoticky lákají na zboží nebo služby. Cílem není reklamu úplně zrušit, ale dát jí řád. Podobně to už udělali třeba v Ostravě, Brně nebo v Praze.
Centrum Opavy je už téměř tři desetiletí vyhlášeno městskou památkovou zónou. Vedle zdejších monumentálních staveb, jako je třeba Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, některé obytné domy nebo Minoritský klášter, na sebe pozornost důsledně strhávají také reklamní poutače.
Petr Stanjura, hlavní architekt, Magistrát Opava: „Je to prostě absolutní vizuální chaos a vede to k jedné věci: abych byl viděn, musím přebít toho druhého.“
Přestože se reklama obrací k zákazníkům, které láká na zboží či služby, mnohdy je to spíš naopak.
občan Opavy: „Je to všechno moc přeplácané, je toho hodně.“
Michal Poláš, architekt: „Reklama už zachytitelná pro lidi příliš není. Protože jí je tolik, že se stávají přehlcení reklamou. A snaží se to ignorovat.“
Nyní se chystá nařízení, které dá reklamnímu smogu v ulicích řád. Už před časem odborníci prošli město a zhodnotili stovku zdejších provozoven. Požadavkům na správné umístění reklamy vyhověla čtvrtina.
Renáta Mrákotová, metodik vnitřního řízení úřadu, Magistrát Opava: „Záměrem je docílit vyšší estetické hodnoty v centru města. Protože zde máme mnoho křiklavých neestetických reklam.“
Regulaci reklamy musí ještě schválit rada města. Platit by mohla od příštího roku.
---
Následující zpráva jistě potěší všechny obyvatelé našeho regionu. Záchranná služba MS kraje získala významné evropské ocenění. Na kongresu urgentní medicíny v Portugalsku jí byla udělen nejvyšší, diamantový status za péči o pacienty po mrtvici.
Cévní mozkové příhody tvoří přibližně čtyři procenta výjezdů záchranné služby MS kraje. Obvykle to bývá kolem 3 tisíc pacientů ročně. Díky systému, který záchranáři z našeho kraje zavedli před několika lety, patříme na špičku péče o pacienty s mrtvicí v celé Evropě, což bylo oceněno na Evropském kongresu urgentní medicíny v Lisabonu.
Petr Jaššo, vedoucí školícího centra ZZS MS kraje: "Velmi těžko se počítá, jak se vlastně o pacienty staráme, ale jsou určité ukazatele, např. doba strávená na místě zásahu, správné směřování pacientů nebo vhodně zvolená léčba, které se dají sledovat a je vidět v rámci celé Evropy velké rozdíly mezi jednotlivými záchrannými službami."
Skórovací systém ocenění v této oblasti má tři stupně, zlatý, platinový a diamantový. Nejvyšší, diamantový status, získala ZZS MSK a také jihomoravští kolegové, spolu se dvěma organizacemi ze Španělska.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MS kraje: "Obrovské gratulace panu řediteli a celému jeho týmu. Je vidět, že záchranku vede manažersky dobře a je to ocenění pro celý jeho zdravotnický tým, takže je to pro nás obrovská pocta a čest."
Petr Jaššo, vedoucí školícího centra ZZS MS kraje: "Mě velmi potěšilo, že se poprvé se oceňovala i záchranka, protože do té doby se srovnávaly pouze nemocnice."
Úroveň péče o pacienty v MS kraji patří k nejlepším v celé zemi a stále se zlepšuje. Zatímco před 10 lety trvalo zahájení léčby pacienta s mrtvicí asi hodinu, dnes je to kolem 20 minut.
---
V rámci 15. ročníku prestižní soutěže Stavba Moravskoslezského kraje získaly hned dvě hlavní ceny dvě stavby z Českého Těšína - sportovní hala a Muzeum Těšínska. To se také může pochlubit nejvyšší cenou Grand Prix.
Do 15. ročníku soutěže Stavba Moravskoslezského kraje se letos přihlásilo více než 50 objektů. Hlavní cenu v kategorii Stavby občanské vybavenosti - novostavby získala českotěšínská Sportovní hala na Svojsíkově ulici, kde stoprocentním investorem bylo město.
Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: “ Vždycky jsme říkali, že sportovní hala je to, co citelně chybělo v našem městě, proto jsme rádi, že se to podařilo. Byla to těžká bitva v těžké konkurenci, o to si toho prvního místa vážíme."
V kategorii Stavby občanské vybavenosti - rekonstrukce pak hlavní cenu získalo Muzeum Těšínska za rekonstrukci historické budovy na Hlavní třídě. Odbornou porotou byla tato stavba oceněna i cenou nejvyšší Grand Prix.
Martin Vilč, předseda poroty soutěže Stavba Moravskoslezského kraje: "Pro následný výběr této stavby na cenu Grand Prix pak přispěl zejména nadregionální význam muzea s plnou výši využití objemu stavby pro daný účel a v neposlední řadě i zajímavá expozice."
A ještě jedna hlavní cena se nepřímo dotýká města, v kategorie dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby zvítězila Optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice.
---
Do smuteční síně u centrálního hřbitova ve Frýdku-Místku zatékalo. Město proto přistoupilo k opravě celé střechy. Práce jsou rozplánovány na tři měsíce, protože v době smutečních obřadů se nepracuje. Rekonstrukce vyjde město na 2,1 milionu korun.
Střecha obřadní síně centrálního hřbitova prochází v těchto dnech rekonstrukcí. Stará střešní krytina se vyměňuje za novou z lakovaného hnědého plechu, který imituje střešní tašky.
Anketa: 1.) "Je dobře, že se to spravuje, asi je to potřebné, to je fakt. Musí to nějak reprezentovat, to je správně no." 2.) "Já myslím, že dobré, střecha nová, takže to je dobré." 3.) "Neříkám na to nic, jestli je to potřeba, tak je to udělané, no." 4.) "Ano, je to pěkné. A je to dobře, je to potřeba." 5.) "Tož dobré, ať tam neprší."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "My jsme přistoupili k opravě té střešní krytiny smuteční síně. Bude to oprava střešní krytiny včetně oplechování, kdy nově bude mít podobu tašek. Realizuje to firma, která vzešla z veřejné zakázky. Ta cena se pohybuje pod dvěma miliony korun bez DPH."
Úpravy zahrnují také položení hydroizolace na plochou střechu spojovacího krčku.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Smyslem je samozřejmě zajistit důstojný průběh těch smutečních obřadů a zamezit tomu zatékání do smuteční obřadní síně, které už se tam začínalo projevovat a samozřejmě udržet celistvý stav nejenom té budovy, kde je smuteční obřadní síň, ale celého areálu hřbitova. Opravdu v řádném stavu, protože to je velmi podstatné místo pro život města a pro ty občany, kteří se loučí s pozůstalými a chodí je tam navštěvovat."
Oprava střechy začala v půlce září a potrvá do prosince. Na jedné budově už je hotová a nyní se pracuje na dalších dvou.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Je samozřejmě takové období, kdy každý se snaží dávat do pořádku střechy, takže jsme samozřejmě rádi, že jsme vybrali firmu, která se zatím jeví, co se týká těch prováděných prací velmi solidně."
Chod obřadní síně není během rekonstrukce nijak narušen. Jsou totiž vyčleněny dny na práci řemeslníků a také na průběh smutečních obřadů.
---
Michal Skoček z Nového Jičína je mistrem světa. Spolu s tímto titulem získal i další unikát - je totiž historicky vůbec prvním světovým šampionem v nové sportovní disciplíně - v jízdě na surfovacím prkně s elektromotorem.
Začalo to jako koníček - Michal Skoček z Nového Jičína jezdil na klasickém surfu na moři. Pak objevil sport, který ve světě funguje asi pět let, a jezdí se na motorových prknech. Zhruba před rokem se ovšem zjevila elektrická verze Jetsurfu, a to byla pro Novojičíňáka, který trénuje u Olomouce, ta pravá výzva.
Michal Skoček, 1. místo, MotoSurf WorldCup 2021: “Mně elektrika hodně zajímala, protože v tom vidím budoucnost, proto jsem chtěl být ten první, kdo na tom začne jezdit. Začal jsem více sportovat, začal jsem více jezdit na závody a začalo mě to docela bavit. Pak už mě ten adrenalin posouval dál k tomu, abych došel k tomu cíli.”
Historicky vůbec první Mistrovství světa v jízdě na elektrickém Jetsurfu se jelo formou čtyř závodů. První byl v Jedovnici u Brna, druhý v Belgii, třetí v Rusku a poslední se v říjnu konal v chorvatském Zadaru.
Michal Skoček, mistr světa, MotoSurf WorldCup 2021: “Byl to těžký boj, protože jsme na body byli ještě s jedním závodníkem hodně blízko a tam se tedy povedlo to vítězství, které mě posunulo na mistra světa. Co se týká electric challenge tak jsem byl první, historicky první mistr světa.”
I na příští rok má Michal Skoček jasný motivační cíl - pokusit se světové prvenství obhájit.
---
