Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím. Těžba tím skončila nejen v této šachtě, ale po zhruba 250 letech v celé České republice.
Těžba černého uhlí v Česku skončila. To první se začalo dobývat v Ostravě na konci 18. století. Před 30 roky byla těžba ukončena v ostravských šachtách, následně v dolech na Frýdecko-Místecku a nyní končí definitivně i na Karvinsku.
Na slavnostní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM se přišli podívat i bývalí havíři.
Jiří Parchanski a Boleslav Foltyn, bývalí horníci Dolu ČSM: “Já jsem dělal jenom v remíze na opravě lokomotiv. A já s ním. Od roku 1984. Mi to stačilo, já jsem se necpal nikdy do předku. Stačilo v té remíze a byl jsem spokojený.”
Radek Mokrý, bývalý horník Dolu ČSM: "Je mi 56 let. Pracoval jsem tady zhruba 35 let. Něco začalo, něco končí. Takže je to takhle trošku smutné určitě. Hornictví prostě končí. Já jsem přišel na šachtu v době, kdy mi otec zakazoval jít na šachtu, že neexistuje. A nakonec jsem celý svůj aktivní život pracoval na šachtu.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Dneska opustil poslední vytěžený vozík černého uhlí Důl ČSM. Je to takový nostalgický okamžik, který je symbolický pro náš region a přes deset generací tady našich předků těžilo uhlí a já si myslím, že to s tím regionem zůstane spjato a to navždy a byl bych moc rád, aby ty hornické tradice se v rámci našeho Moravskoslezského kraje podařilo zachovat.”
Jen z Dolu ČSM bylo za necelých 60 let vytěženo na 124 milionů tun uhlí. Podle některých havířů by se poslední šachta neměla zasypávat.
Rostislav Grim, předseda Kroužku krojovaných horníků Dolu František: "Nemělo by se to zasypávat, mohlo by se to aspoň trošku zajistit. Protože kdo vidí dopředu, nějaká Sibyla nebo někdo? Vidíte okolí, v Německu, jaderné elektrárny, všichni něco pořád se o něco bojí, ale my jednoduše všecko likvidujeme.”
S přípravou na zasypání šachty se však už začalo.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “My jsme začali prakticky okamžitě po ukončení důlní činnosti s technickou likvidací dolů. V dole jsme už vybudovali 47 hrází k přehrazení vodorovných důlních děl. Pro vaši představu musíme jich vybudovat 87. Takže jsme téměř v polovině. Z toho je vidět, že jsme už v roce 2025 nezaháleli a chystali jsme se na ukončení těžby. Pak budeme muset provést zásyp a utěsnění svislých důlní děl. To budeme provádět následně. Máme na to harmonogram prací a vypadá to, že podle toho harmonogramu bychom měli být hotovi někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2028."
Přesto, že skončila těžba uhlí a šachta bude postupně zasypána, z podzemí se bude několik dalších desítek let čerpat důlní plyn. Podobně je tomu i na jiných šachtách v regionu.
---
Opava patří mezi první města v Česku, kde si lidé mohou vyzkoušet umělou inteligenci ve speciálním veřejném prostoru. V Knihovně Petra Bezruče byla slavnostně otevřena takzvaná AI budka, která nabízí bezpečný a klidný přístup k moderním technologiím.
Knihovna Petra Bezruče v Opavě se stala místem, kde se potkává kultura s nejnovějšími technologiemi. Slavnostně zde byla otevřena první AI budka, akusticky uzavřený prostor, který umožňuje veřejnosti bezpečně pracovat s umělou inteligencí.
Lukáš Pavelek, předseda představenstva OHK Opava: “Když jsme založili AI Club tady při hospodářské komoře v Opavě, tak vznikla myšlenka vytvořit nějaký prostor, kde by občané města měli přístup k těm nejnovějším technologiím a zároveň, kde by se nemuseli bát o svou bezpečnost, o bezpečnost dat.”
Budka je navržena tak, aby uživatelům poskytla soukromí i technologické zázemí.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mají možnost používat nejmodernější technologie AI a vlastně v akusticky utlumeném prostředí. Tato technologie nikde v České republice není a pokud se bude lidem líbit, tak bychom byli rádi, kdyby se tato akustická budka dostala i do jiných prostor a třeba měst."
Důraz byl kladen především na bezpečnost uživatelů a ochranu dat.
Michal Krčmařík, dodavatel hardwaru: “Po odhlášení z daného notebooku se automaticky smaže všechna historie na webu. Je tam i varianta, že uživatel může na toto odhlášení zapomenout. V případě toho je tam nastaveno, že se má notebook automaticky po 30 minutách odhlásit a zároveň smazat tuto historii.”
AI budka v opavské knihovně tak představuje další krok k modernímu a otevřenému městu, které chce nové technologie přiblížit co nejširší veřejnosti bezpečně, srozumitelně a dostupně.
---
16:00 – 1
DOMOV BŘEZINY V PETŘVALDU MÁ NOVÝ AREÁL
Staré pavilony zmizely, klienti se vracejí do nového. Domov Březiny v Petřvaldu u Karviné má po rozsáhlé přestavbě moderní areál za 390 milionů korun. Moravskoslezský kraj zde zboural zastaralé objekty, postavil nové pavilony a výrazně navýšil kapacitu zařízení pro lidi se zvláštním režimem péče. Ze 110 na 154 lůžek.
---
Vedení společnosti OKK Koksovny se obává, že Ostravě hrozí na odvalu v Heřmanicích ekologická katastrofa. Oddělovací stěna mezi hořící hlušinou a skládkou nebezpečného odpadu prý není dostatečně hluboká a oheň by se mohl rozšířit i na toxické látky. Diamo, které má sanaci na starosti, ale jakékoliv pochybení odmítá.
Heřmanice Halda se opět stala předmětem sporu. Spolumajitel pozemků, společnost OKD Koksovny, totiž odmítla druhému vlastníkovi, státnímu podniku Diamo, další budování vzdušných stěn, které by měly oddělit hořící část od valu. Je to prý zbytečné, protože nejdůležitější oddělovací stěna, která je již hotová a odděluje od hlušiny skládku toxického odpadu, není dostatečně hluboká a oheň se tak prý může šířit.
Pavel Woznica, výkonný ředitel OKK Koksovny: "Pod ní se tady bavíme o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může vlastně přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
V novém projektu navazujících vzdušných stěn chce navíc Diamo kopat hlouběji, což se nezdá ani náměstkovi primátora Ostravy pro životní prostředí, a chce rozpor vysvětlit po báňském úřadu, který ho povoluje.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Vyjadřujeme stejné pochyby, že stávající vzdušná stěna vypadá, že je založená v jiné hloubce."
Diamo ale jakékoliv pochybení odmítá.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "My si stojíme za tím, že oddělovací stěna plní preventivní funkci proti hoření termální aktivity směrem ke skládce chemického odpadu a byla založena na úrovni podzemní vody."
Součástí od valu je také skládka dehtu z koksovny, které by v případě zapálení způsobily ekologickou katastrofu. Náměstek primátora Aleš Boháč navrhuje, aby Diamo zpřístupnilo své vrty a prokázalo pravdu tím, že do nich spustí metr a teploměr.
---
Novojičínská radnice uspořádala seminář, na kterém zastupitelům představila největší investiční záměry letošního roku. TOP desítce projektů vévodí dokončení rekonstrukce venkovního bazénu.
Seminář v aule radnice nabídl podrobnou prezentaci projektů, do kterých letos z novojičínského rozpočtu směřuje největší objem finančních prostředků.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pro letošní rok jsme vybrali deset stavebních akcí. Dále jsme vybrali i pět velkých rozvojových investičních záměrů, které jsou ve fázi zpracování studie, či přípravy projektové dokumentace.”
Nejnáročnější akcí je již probíhající rekonstrukce venkovního bazénu, za kterou město vydá 103 milionu korun, přičemž tato částka je rozložena do loňského a letošního rozpočtu. Zahájení první letošní nové velké stavby je plánováno v únoru.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Most u Grasmanky začne v polovině února, takže to je nejbližší investiční akce z těch větších. Další je vybudování chodníků a vodovodu v místní části Žilina na ulici Beskydská.”
Mezi další záměry patří třeba obnova historické fasády Beskydského divadla, rekonstrukce šaten v Základní škole Komenského 68 nebo oprava sociálního zařízení v amfiteátru Skalky.
Jiří Klein (BEZPP), zastupitel Nového Jičína: “Osobně se chci podívat hlavně na projektovou dokumentaci nové tenisové hale, která tady stoprocentně v Novém Jičíně chybí.”
Lucie Tovaryšová (ZELENÍ), zastupitelka Nového Jičína: “Zajímá mě například sociální zařízení na Skalkách, které by mělo letos projít rekonstrukcí.”
Jaroslav Kotas (KSČM), zastupitel Nového Jičína: “Já jsem měl svého času připomínky k velké, vysoké ceně na ty projektové dokumentace, ale bylo mi prostě odpovězeno, že tak to je, takové jsou dneska vyhlášky a prostě tolik se platí, takže s tím se není nic dělat.”
S prezentací záměrů se může seznámit i veřejnost, zveřejněna bude na webu města.
---
16:00 – 2
HASIČI PŘEPRAVUJÍ HUMANITÁRNÍ POMOC
Hasiči ze Záchranného útvaru v Hlučíně zahájili přepravu humanitární pomoci pro Ukrajinu. Stát tam posílá 55 elektrocentrál, které hasiči postupně přepraví ze čtyř skladů Státních hmotných rezerv do Polska, kde si je následně převezme ukrajinská strana. Vláda na tuto pomoc vyčlenila 10 milionů korun. Centrály ale plánuje nahradit za nové v hodnotě až čtyřiceti milionů korun.
Jana Urbancová, mluvčí ZÚ HZS ČR: „Celou operaci zabezpečí 44 příslušníků záchranného útvaru s 22 kusy techniky. Přeprava bude zahrnovat jenen transport, ale i nakládku elektrocentrál.“
---
Vynikající atmosféru a světové výkony přinesl atletický mítink Czech Indoor Gala v Ostravě. Národní rekordy, rekordy mítinku, nominace na mistrovství světa i nejlepší světový výkon roku, to všechno bylo ve vítkovické atletické hale k vidění.
Ostravská rodačka Lurdes Gloria Manuel se vrátila po zranění skvělým osobním rekordem na 400 m 51,12 a zajistila si účast na březnovém halovém mistrovství světa v Polsku.
Lurdes Gloria Manuel, 2. místo na 400 m: "Jsem nadšená, že jsem si mohla zaběhnout osobák hned prvním závodem a tak trochu hezky začít tu sezonu, protože jsem vlastně nevěděla vůbec, do čeho jdu. Po dlouhé době, co jsem závodila, jsem si říkala, i ten stres byl takový, že jsem vůbec nevěděla, jak to může dopadnout."
Ale vynikajících výkonů přinesl ostravský mítink mnohem více.
Alfons Juck, manažer Czech Indoor Gala: "My jsme viděli 22 metrů v kouli jako první na světě právě v Ostravě tento rok, nebo super 800 metrů, kde padaly národní rekordy. A ten nejlepší Belgičan Crestan na rekord mítinku. Viděli jsme juniorský světový halový rekord Etiopanky Berheové , ale ještě ji předstihla Birke Haylomová, která zaběhla výkon roku a rekord mítinku. A opravdu se velmi radujeme ze všech výkonů."
Ostravský mítink patří mezi českými atlety k nejoblíbenějším.
Amálie Švábíková, 2. místo v tyči: "Každý závod v Ostravě je skvělý. To publikum je tady jedinečné. Takže v Ostravě závodím opravdu ráda a vždycky mě to tady dokáže vyburcovat k nejlepším výkonům, což se dnes nestalo, ale věřím, že se to stane příště."
Ostrava je jediným městem na světě, které pořádá atletický mítink Světové série venku i v hale.
---
Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím. Těžba tím skončila nejen v této šachtě, ale po zhruba 250 letech v celé České republice.
Těžba černého uhlí v Česku skončila. To první se začalo dobývat v Ostravě na konci 18. století. Před 30 roky byla těžba ukončena v ostravských šachtách, následně v dolech na Frýdecko-Místecku a nyní končí definitivně i na Karvinsku.
Na slavnostní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM se přišli podívat i bývalí havíři.
Jiří Parchanski a Boleslav Foltyn, bývalí horníci Dolu ČSM: “Já jsem dělal jenom v remíze na opravě lokomotiv. A já s ním. Od roku 1984. Mi to stačilo, já jsem se necpal nikdy do předku. Stačilo v té remíze a byl jsem spokojený.”
Radek Mokrý, bývalý horník Dolu ČSM: "Je mi 56 let. Pracoval jsem tady zhruba 35 let. Něco začalo, něco končí. Takže je to takhle trošku smutné určitě. Hornictví prostě končí. Já jsem přišel na šachtu v době, kdy mi otec zakazoval jít na šachtu, že neexistuje. A nakonec jsem celý svůj aktivní život pracoval na šachtu.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Dneska opustil poslední vytěžený vozík černého uhlí Důl ČSM. Je to takový nostalgický okamžik, který je symbolický pro náš region a přes deset generací tady našich předků těžilo uhlí a já si myslím, že to s tím regionem zůstane spjato a to navždy a byl bych moc rád, aby ty hornické tradice se v rámci našeho Moravskoslezského kraje podařilo zachovat.”
Jen z Dolu ČSM bylo za necelých 60 let vytěženo na 124 milionů tun uhlí. Podle některých havířů by se poslední šachta neměla zasypávat.
Rostislav Grim, předseda Kroužku krojovaných horníků Dolu František: "Nemělo by se to zasypávat, mohlo by se to aspoň trošku zajistit. Protože kdo vidí dopředu, nějaká Sibyla nebo někdo? Vidíte okolí, v Německu, jaderné elektrárny, všichni něco pořád se o něco bojí, ale my jednoduše všecko likvidujeme.”
S přípravou na zasypání šachty se však už začalo.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “My jsme začali prakticky okamžitě po ukončení důlní činnosti s technickou likvidací dolů. V dole jsme už vybudovali 47 hrází k přehrazení vodorovných důlních děl. Pro vaši představu musíme jich vybudovat 87. Takže jsme téměř v polovině. Z toho je vidět, že jsme už v roce 2025 nezaháleli a chystali jsme se na ukončení těžby. Pak budeme muset provést zásyp a utěsnění svislých důlní děl. To budeme provádět následně. Máme na to harmonogram prací a vypadá to, že podle toho harmonogramu bychom měli být hotovi někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2028."
Přesto, že skončila těžba uhlí a šachta bude postupně zasypána, z podzemí se bude několik dalších desítek let čerpat důlní plyn. Podobně je tomu i na jiných šachtách v regionu.
---
Opava patří mezi první města v Česku, kde si lidé mohou vyzkoušet umělou inteligenci ve speciálním veřejném prostoru. V Knihovně Petra Bezruče byla slavnostně otevřena takzvaná AI budka, která nabízí bezpečný a klidný přístup k moderním technologiím.
Knihovna Petra Bezruče v Opavě se stala místem, kde se potkává kultura s nejnovějšími technologiemi. Slavnostně zde byla otevřena první AI budka, akusticky uzavřený prostor, který umožňuje veřejnosti bezpečně pracovat s umělou inteligencí.
Lukáš Pavelek, předseda představenstva OHK Opava: “Když jsme založili AI Club tady při hospodářské komoře v Opavě, tak vznikla myšlenka vytvořit nějaký prostor, kde by občané města měli přístup k těm nejnovějším technologiím a zároveň, kde by se nemuseli bát o svou bezpečnost, o bezpečnost dat.”
Budka je navržena tak, aby uživatelům poskytla soukromí i technologické zázemí.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mají možnost používat nejmodernější technologie AI a vlastně v akusticky utlumeném prostředí. Tato technologie nikde v České republice není a pokud se bude lidem líbit, tak bychom byli rádi, kdyby se tato akustická budka dostala i do jiných prostor a třeba měst."
Důraz byl kladen především na bezpečnost uživatelů a ochranu dat.
Michal Krčmařík, dodavatel hardwaru: “Po odhlášení z daného notebooku se automaticky smaže všechna historie na webu. Je tam i varianta, že uživatel může na toto odhlášení zapomenout. V případě toho je tam nastaveno, že se má notebook automaticky po 30 minutách odhlásit a zároveň smazat tuto historii.”
AI budka v opavské knihovně tak představuje další krok k modernímu a otevřenému městu, které chce nové technologie přiblížit co nejširší veřejnosti bezpečně, srozumitelně a dostupně.
---
16:00 – 1
DOMOV BŘEZINY V PETŘVALDU MÁ NOVÝ AREÁL
Staré pavilony zmizely, klienti se vracejí do nového. Domov Březiny v Petřvaldu u Karviné má po rozsáhlé přestavbě moderní areál za 390 milionů korun. Moravskoslezský kraj zde zboural zastaralé objekty, postavil nové pavilony a výrazně navýšil kapacitu zařízení pro lidi se zvláštním režimem péče. Ze 110 na 154 lůžek.
---
Vedení společnosti OKK Koksovny se obává, že Ostravě hrozí na odvalu v Heřmanicích ekologická katastrofa. Oddělovací stěna mezi hořící hlušinou a skládkou nebezpečného odpadu prý není dostatečně hluboká a oheň by se mohl rozšířit i na toxické látky. Diamo, které má sanaci na starosti, ale jakékoliv pochybení odmítá.
Heřmanice Halda se opět stala předmětem sporu. Spolumajitel pozemků, společnost OKD Koksovny, totiž odmítla druhému vlastníkovi, státnímu podniku Diamo, další budování vzdušných stěn, které by měly oddělit hořící část od valu. Je to prý zbytečné, protože nejdůležitější oddělovací stěna, která je již hotová a odděluje od hlušiny skládku toxického odpadu, není dostatečně hluboká a oheň se tak prý může šířit.
Pavel Woznica, výkonný ředitel OKK Koksovny: "Pod ní se tady bavíme o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může vlastně přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
V novém projektu navazujících vzdušných stěn chce navíc Diamo kopat hlouběji, což se nezdá ani náměstkovi primátora Ostravy pro životní prostředí, a chce rozpor vysvětlit po báňském úřadu, který ho povoluje.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Vyjadřujeme stejné pochyby, že stávající vzdušná stěna vypadá, že je založená v jiné hloubce."
Diamo ale jakékoliv pochybení odmítá.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "My si stojíme za tím, že oddělovací stěna plní preventivní funkci proti hoření termální aktivity směrem ke skládce chemického odpadu a byla založena na úrovni podzemní vody."
Součástí od valu je také skládka dehtu z koksovny, které by v případě zapálení způsobily ekologickou katastrofu. Náměstek primátora Aleš Boháč navrhuje, aby Diamo zpřístupnilo své vrty a prokázalo pravdu tím, že do nich spustí metr a teploměr.
---
Novojičínská radnice uspořádala seminář, na kterém zastupitelům představila největší investiční záměry letošního roku. TOP desítce projektů vévodí dokončení rekonstrukce venkovního bazénu.
Seminář v aule radnice nabídl podrobnou prezentaci projektů, do kterých letos z novojičínského rozpočtu směřuje největší objem finančních prostředků.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pro letošní rok jsme vybrali deset stavebních akcí. Dále jsme vybrali i pět velkých rozvojových investičních záměrů, které jsou ve fázi zpracování studie, či přípravy projektové dokumentace.”
Nejnáročnější akcí je již probíhající rekonstrukce venkovního bazénu, za kterou město vydá 103 milionu korun, přičemž tato částka je rozložena do loňského a letošního rozpočtu. Zahájení první letošní nové velké stavby je plánováno v únoru.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Most u Grasmanky začne v polovině února, takže to je nejbližší investiční akce z těch větších. Další je vybudování chodníků a vodovodu v místní části Žilina na ulici Beskydská.”
Mezi další záměry patří třeba obnova historické fasády Beskydského divadla, rekonstrukce šaten v Základní škole Komenského 68 nebo oprava sociálního zařízení v amfiteátru Skalky.
Jiří Klein (BEZPP), zastupitel Nového Jičína: “Osobně se chci podívat hlavně na projektovou dokumentaci nové tenisové hale, která tady stoprocentně v Novém Jičíně chybí.”
Lucie Tovaryšová (ZELENÍ), zastupitelka Nového Jičína: “Zajímá mě například sociální zařízení na Skalkách, které by mělo letos projít rekonstrukcí.”
Jaroslav Kotas (KSČM), zastupitel Nového Jičína: “Já jsem měl svého času připomínky k velké, vysoké ceně na ty projektové dokumentace, ale bylo mi prostě odpovězeno, že tak to je, takové jsou dneska vyhlášky a prostě tolik se platí, takže s tím se není nic dělat.”
S prezentací záměrů se může seznámit i veřejnost, zveřejněna bude na webu města.
---
16:00 – 2
HASIČI PŘEPRAVUJÍ HUMANITÁRNÍ POMOC
Hasiči ze Záchranného útvaru v Hlučíně zahájili přepravu humanitární pomoci pro Ukrajinu. Stát tam posílá 55 elektrocentrál, které hasiči postupně přepraví ze čtyř skladů Státních hmotných rezerv do Polska, kde si je následně převezme ukrajinská strana. Vláda na tuto pomoc vyčlenila 10 milionů korun. Centrály ale plánuje nahradit za nové v hodnotě až čtyřiceti milionů korun.
Jana Urbancová, mluvčí ZÚ HZS ČR: „Celou operaci zabezpečí 44 příslušníků záchranného útvaru s 22 kusy techniky. Přeprava bude zahrnovat jenen transport, ale i nakládku elektrocentrál.“
---
Vynikající atmosféru a světové výkony přinesl atletický mítink Czech Indoor Gala v Ostravě. Národní rekordy, rekordy mítinku, nominace na mistrovství světa i nejlepší světový výkon roku, to všechno bylo ve vítkovické atletické hale k vidění.
Ostravská rodačka Lurdes Gloria Manuel se vrátila po zranění skvělým osobním rekordem na 400 m 51,12 a zajistila si účast na březnovém halovém mistrovství světa v Polsku.
Lurdes Gloria Manuel, 2. místo na 400 m: "Jsem nadšená, že jsem si mohla zaběhnout osobák hned prvním závodem a tak trochu hezky začít tu sezonu, protože jsem vlastně nevěděla vůbec, do čeho jdu. Po dlouhé době, co jsem závodila, jsem si říkala, i ten stres byl takový, že jsem vůbec nevěděla, jak to může dopadnout."
Ale vynikajících výkonů přinesl ostravský mítink mnohem více.
Alfons Juck, manažer Czech Indoor Gala: "My jsme viděli 22 metrů v kouli jako první na světě právě v Ostravě tento rok, nebo super 800 metrů, kde padaly národní rekordy. A ten nejlepší Belgičan Crestan na rekord mítinku. Viděli jsme juniorský světový halový rekord Etiopanky Berheové , ale ještě ji předstihla Birke Haylomová, která zaběhla výkon roku a rekord mítinku. A opravdu se velmi radujeme ze všech výkonů."
Ostravský mítink patří mezi českými atlety k nejoblíbenějším.
Amálie Švábíková, 2. místo v tyči: "Každý závod v Ostravě je skvělý. To publikum je tady jedinečné. Takže v Ostravě závodím opravdu ráda a vždycky mě to tady dokáže vyburcovat k nejlepším výkonům, což se dnes nestalo, ale věřím, že se to stane příště."
Ostrava je jediným městem na světě, které pořádá atletický mítink Světové série venku i v hale.
---
