Po delší době opět využívali stíhací piloti ke svým zásahům ostravské letiště v Mošnově. Stalo se tak v rámci nácviku činnosti mimo domovskou základnu.
Část letiště obsadili vojáci taktického letectva z Čáslavi. Svou základnu vybavili vším potřebným pro několikadenní pobyt. Vedle zázemí pro stíhací letouny nechyběly ubytovací stany, umývárny či polní kuchyně, kterou takto využili poprvé.
Zbyněk Abel, Armáda ČR, velitel 212. taktické letky: „Tak, my jsme se přesunuli v rámci nácviku tzv. letištního manévru. Pod tím si můžeme představit to, že se po dlouhých letech, kdy jsme byli zvyklí na komfort našich mateřských základen, přesunujeme do míst, kde takový komfort nemáme, a ověřujeme si naše schopnosti – že jsme schopni plnit naše bojové úkoly i z těchto dislokací.“
Vojáci zkoušeli činnost v provizorních podmínkách a zároveň ověřovali aktuální stav ostravského letiště.
Zbyněk Abel, Armáda ČR, velitel 212. taktické letky: „V současné době jsou naše zkušenosti velice dobré. Je to bývalá vojenská základna, což znamená, že jsou tady pozůstatky infrastruktury, které i dodnes můžeme využít, a musíme ocenit velmi vstřícný přístup letiště a všechnu podporu, která nám ze strany letiště byla poskytnuta.“
Michal Prejzek, náčelník štábu 21. základny taktického letectva Čáslav: “Tímto ověřením právě získáváme informace o infrastruktuře, o tom, jak můžeme zde působit, jestli tady jsou nějaké limitující faktory, které by mohly případně ovlivňovat plnění našich úkolů.”
Podobně, jako na letišti v Mošnově, si vojáci vyzkoušejí také další vhodné plochy v republice.
---
Parné dny zasáhly celé Česko a dotýkají se každodenního života – od výroby přes stavebnictví až po útulky pro zvířata. Teploty nad 30 stupňů Celsia nutí firmy i organizace zavádět opatření, která mají chránit zdraví lidí i čtyřnohých svěřenců.
V mnoha provozech došlo k úpravám pracovního režimu. Zaměstnavatelé zkracují směny, přidávají přestávky a důsledně hlídají pitný režim. Za extrémních podmínek pracují zejména dělníci na silnicích, kteří čelí horku nejen ze slunce, ale i z rozpáleného asfaltu.
Libor Blažek, vedoucí provozu střediska Opava, SSMSK: “Zvrchu mají takových 50 a zespod 80, takže je tam fakt vedro. Sekačkáři třeba vyjíždějí v 5 hodin ať můžou skončit o něco dřív, ale většinou jsme závislí na materiálu. Všem pracovníkům, co dělají venku, náleží 3 litry minerální vody balené a dáváme ještě bezpečnostní přestávky více.”
Václav Frgal, ředitel, TS Bruntál: Staráme se tím, že jednak lidé dostanou ráno buď minerálku nebo vodu. V případě potřeby, když je opravdu velké vedro, tak práci přerušíme, ukončíme a lidi pustíme domů.”
Vedro komplikuje život i zvířatům v útulcích, zejména psům, kteří jsou citliví na přehřátí. Útulky proto zavádějí častější napájení, stínění kotců, nebo postřiky vodou.
Lucie Hanková, ošetřovatelka zvířat, Městský útulek pro psy Opava: “Pejsky pouštíme na výběhy, kde máme i přirozený stín, někteří si i vykopou jámu a chladí se tou hlínou. Pravidelně se obměňuje voda ať mají studenou, dokonce máme i takové minibazénky pro pejsky.”
Navíc se pejsci do výběhů pouštějí na kratší dobu, ale za to častěji.
---
ZAČÁTEK PRÁZDNIN U HORSKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ
První dny prázdnin přinesly zvýšenou zátěž pro horské záchranáře, nejvíce v Jeseníkách. Tam museli řešit hned 30 zásahů, zatímco v Beskydech jich bylo 4. Záchranáři varují, že zejména horké počasí zvyšuje únavu a snižuje pozornost a vyzývají turisty, aby nepodceňovali přípravu.
PROTIHLUKOVÉ STĚNY U MOSTŮ U JABLUNKOVA
V Mostech u Jablunkova finišují práce na výměně a doplnění protihlukových stěn. Rozsáhlá stavba za více než 84 milionů korun má být hotová během srpna. Ředitelství silnic a dálnic upozorňuje řidiče na nutnost dodržovat dopravní značení a pokyny semaforů.
---
Radnice v Horní Suché koupila od soukromého vlastníka tři téměř vybydlené bytové domy. Nyní se pustí do jejich celkové opravy i úpravy prostředí celé lokality.
Jednou z priorit Horní Suchá je, aby měli lidé kde bydlet a nestěhovali se z obce do jiných měst. V těchto třech domech, které radnice koupila, je 18 bytových jednotek. Ty sice jsou ve špatném stavu, ale obec počítá s rozsáhlou rekonstrukcí.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: “Máme tuším nějakých 130 bytů, což je imaginární záležitost vzhledem k počtu v Horní Suché. Určitě chceme rozšířit bytový fond a tohle to se nabízí, než stavět na zelené louce a zabírat zemědělskou půdu, tak chceme zrenovovat, co už tu stojí a těch 18 bytů může být hodně pěkných.”
Projekt počítá také s opravou střech, výměnou rozvodů, či s vyřešením způsobu vytápění.
Grażyna Wróblová, referentka bytového fondu: “Budeme se snažit ty byty rekonstruovat, nebo domy postupně tak, abychom byli potom schopni přestěhovat stávající nájemce. To znamená čtyři byty jsou obsazené. Takže ty čtyři rodiny postupně přestěhovat do toho nového a postupně rekonstruovat další bytové domy. Dispozice bytových domů zůstanou zachované. To znamená budou tam byty o velikosti 1+1, 2+1, 3+1.”
Jan David, nájemník: “Jsme rádi, že se to tady opraví a že budeme už tady bydlet jako lidi. Tady máme plíseň atd.” Takže tady chcete zůstat? “No jistě, už bych nikam nešel.”
Rekonstrukce bude zahrnovat také vybudování parkoviště a celkovou úpravu prostředí kolem domů.
---
Rekonstrukce Centra Elim v Opavě-Kateřinkách se chýlí ke konci. Velká voda tam loni v září zničila celé přízemí budovy, tedy tělocvičnu, kanceláře chodby a klubovny
Centrum Elim v opavských Kateřinkách se pomalu vrací do života. Při ničivých zářijových povodních voda zaplavila přízemí budovy do výšky více než jednoho metru. Nejhůře dopadla tělocvična, kde zvedla celou podlahu a zničila i obložení. Zatímco palubovka už je hotová, na obložení se stále pracuje.
Miroslav Štengl, pracovník odborné firmy: “Je to hodně o přesnosti z důvodu toho, že se to dělá z tvrdého dřeva, z dubu ty tmavé části, ty světlejší části jsou z břízy, z překližky vícevrstvé, aby to vydrželo velké nárazy.”
Na závěr celé obložení ozdobí okrasné lišty z tmavého dubu.
Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: "Chtěli jsme, aby to nebyla jenom tělocvična, aby to do budoucna sloužilo jako multifunkční hala, pokud se nám podaří sehnat další finance, aby jsme tam dodělali vzduchotechniku a další věci, aby to sloužilo jako komunitní centrum.”
V ostatních prostorách muselo být vyměněno vybavení, elektroinstalace, podlahy a nábytek.
Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: “Tady jsme v nízkoprahovém klubu pro děti a mládež, vybavení, které tady je, je především z dotace MPSV z mimořádných dotací, ten klavír je darovaný.”
Centrum Elim slouží široké veřejnosti – pořádají se zde volnočasové aktivity, kluby pro děti, mládež i seniory, pohybové kurzy a komunitní setkání. Obnova prostor je pro mnohé doslova otázkou srdce a neváhali proto na ni přispět. Podařilo se vybrat téměř 3 miliony korun.
Jaroslav Pokorný, správce, Sbor Církve bratrské v Opavě: “Jsme moc vděčni za všechny dárce, ale pořád nám řádově několik set tisíc korun chybí, takže to teď řešíme, takže kdyby ještě někdo chtěl přispět, určitá možnost je.”
Lidé mohou přispívat na mimořádný povodňový účet, který je uveden na stránkách církve bratrské v Opavě, která je majitelem budovy Centra Elim.
---
NOVÝ TRÁVNÍK PRO BANÍK OSTRAVA
Fotbalisté Baníku Ostrava se mohou těšit na zbrusu nový trávník. Po dvanácti letech totiž probíhá jeho rekonstrukce. K ostrému zápasu na novém vyběhnou baníkovci už 24. července.
Jan Dohnal (Spolu/ODS), primátor Ostravy: "Veřejná zakázka byla za necelých 20 milionů Kč, s tím, že součástí té zakázky byl právě retoping atletického oválu a výměna té samotné trávy je za částku 9 milionů Kč. Ta tráva už nevypadala tak jak by měla, zjistili jsme, že je to po 12 letech, takže mám radost, že se to teď realizuje."
Petr Handl, předseda představenstva Vítkovice Aréna: "Jakmile skončila Zlatá tretra, hned následující den ráno začalo sundávání původního travnatého povrchu na tom centrálním hřišti tak, aby následně mohly být z Maďarska ve 20 kamionech přivezeny trávní koberce, které tam byly předpěstovány."
---
Taneční a pěvecká vystoupení. Tak vypadalo Setkání vzájemného porozumění v Ostravě. Akce se letos zaměřila na podporu dětí z oblastí zasažených loňskými záplavami.
Hudba, zpěv, ale i tanec. Nejen o tom bylo Setkání vzájemného porozumění na náměstí Svatopluka Čecha v Ostravě-Přívoze. Vystupovaly tady hlavně děti z nízkoprahových zařízení z Moravskoslezského i Olomouckého kraje.
Helena Balabánová, ředitelka SPOLEČNĚ-JEKHETANE: "Bude tady dneska vystupovat nějakých 110 dětí. My jsme tu akci, kterou pořádáme letos už po páté, chtěli věnovat hlavně dětem ze zaplavených oblastí, z oblastí, které postihla povodeň loni v září. Takže nejdál tady budeme mít děti z Hanušovic. A jsou tu také děti ze Zadního Přívozu, který byl velmi postižen. Jsou tady děti z Přerova, jsou tady děti z Bruntálu a z Krnova."
Anketa: 1.) „Přijeli jsme z Ostravy a budeme tancovat.“ 2.) "Tancuju od malička."
Milan Bindač, účinkující: "Dobrý den, jmenuji se Milan Bindač. Vedu taneční kroužek a pěvecký Luludyora, což znamená Růžička v překladu. A co pro mě znamená tento festival? Předvést se, ukázat svou identitu."
Akci podpořilo také vedení Moravské Ostravy a Přívozu a pořádala ji organizace SPOLEČNĚ-JEKHETANE, která ročně pomáhá několika stovkám lidí.
Helena Balabánová, ředitelka SPOLEČNĚ-JEKHETANE: "My jsme nezisková organizace, která poskytuje hlavně sociální služby, ale také se zaměřuje na neformální vzdělávání dětí z vyloučených lokalit. A pracujeme v Ostravě víc než 25 let."
Setkání vzájemného porozumění vytvořilo prostor pro sdílení, radost a vzájemný respekt.
---
Po delší době opět využívali stíhací piloti ke svým zásahům ostravské letiště v Mošnově. Stalo se tak v rámci nácviku činnosti mimo domovskou základnu.
Část letiště obsadili vojáci taktického letectva z Čáslavi. Svou základnu vybavili vším potřebným pro několikadenní pobyt. Vedle zázemí pro stíhací letouny nechyběly ubytovací stany, umývárny či polní kuchyně, kterou takto využili poprvé.
Zbyněk Abel, Armáda ČR, velitel 212. taktické letky: „Tak, my jsme se přesunuli v rámci nácviku tzv. letištního manévru. Pod tím si můžeme představit to, že se po dlouhých letech, kdy jsme byli zvyklí na komfort našich mateřských základen, přesunujeme do míst, kde takový komfort nemáme, a ověřujeme si naše schopnosti – že jsme schopni plnit naše bojové úkoly i z těchto dislokací.“
Vojáci zkoušeli činnost v provizorních podmínkách a zároveň ověřovali aktuální stav ostravského letiště.
Zbyněk Abel, Armáda ČR, velitel 212. taktické letky: „V současné době jsou naše zkušenosti velice dobré. Je to bývalá vojenská základna, což znamená, že jsou tady pozůstatky infrastruktury, které i dodnes můžeme využít, a musíme ocenit velmi vstřícný přístup letiště a všechnu podporu, která nám ze strany letiště byla poskytnuta.“
Michal Prejzek, náčelník štábu 21. základny taktického letectva Čáslav: “Tímto ověřením právě získáváme informace o infrastruktuře, o tom, jak můžeme zde působit, jestli tady jsou nějaké limitující faktory, které by mohly případně ovlivňovat plnění našich úkolů.”
Podobně, jako na letišti v Mošnově, si vojáci vyzkoušejí také další vhodné plochy v republice.
---
Parné dny zasáhly celé Česko a dotýkají se každodenního života – od výroby přes stavebnictví až po útulky pro zvířata. Teploty nad 30 stupňů Celsia nutí firmy i organizace zavádět opatření, která mají chránit zdraví lidí i čtyřnohých svěřenců.
V mnoha provozech došlo k úpravám pracovního režimu. Zaměstnavatelé zkracují směny, přidávají přestávky a důsledně hlídají pitný režim. Za extrémních podmínek pracují zejména dělníci na silnicích, kteří čelí horku nejen ze slunce, ale i z rozpáleného asfaltu.
Libor Blažek, vedoucí provozu střediska Opava, SSMSK: “Zvrchu mají takových 50 a zespod 80, takže je tam fakt vedro. Sekačkáři třeba vyjíždějí v 5 hodin ať můžou skončit o něco dřív, ale většinou jsme závislí na materiálu. Všem pracovníkům, co dělají venku, náleží 3 litry minerální vody balené a dáváme ještě bezpečnostní přestávky více.”
Václav Frgal, ředitel, TS Bruntál: Staráme se tím, že jednak lidé dostanou ráno buď minerálku nebo vodu. V případě potřeby, když je opravdu velké vedro, tak práci přerušíme, ukončíme a lidi pustíme domů.”
Vedro komplikuje život i zvířatům v útulcích, zejména psům, kteří jsou citliví na přehřátí. Útulky proto zavádějí častější napájení, stínění kotců, nebo postřiky vodou.
Lucie Hanková, ošetřovatelka zvířat, Městský útulek pro psy Opava: “Pejsky pouštíme na výběhy, kde máme i přirozený stín, někteří si i vykopou jámu a chladí se tou hlínou. Pravidelně se obměňuje voda ať mají studenou, dokonce máme i takové minibazénky pro pejsky.”
Navíc se pejsci do výběhů pouštějí na kratší dobu, ale za to častěji.
---
ZAČÁTEK PRÁZDNIN U HORSKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ
První dny prázdnin přinesly zvýšenou zátěž pro horské záchranáře, nejvíce v Jeseníkách. Tam museli řešit hned 30 zásahů, zatímco v Beskydech jich bylo 4. Záchranáři varují, že zejména horké počasí zvyšuje únavu a snižuje pozornost a vyzývají turisty, aby nepodceňovali přípravu.
PROTIHLUKOVÉ STĚNY U MOSTŮ U JABLUNKOVA
V Mostech u Jablunkova finišují práce na výměně a doplnění protihlukových stěn. Rozsáhlá stavba za více než 84 milionů korun má být hotová během srpna. Ředitelství silnic a dálnic upozorňuje řidiče na nutnost dodržovat dopravní značení a pokyny semaforů.
---
Radnice v Horní Suché koupila od soukromého vlastníka tři téměř vybydlené bytové domy. Nyní se pustí do jejich celkové opravy i úpravy prostředí celé lokality.
Jednou z priorit Horní Suchá je, aby měli lidé kde bydlet a nestěhovali se z obce do jiných měst. V těchto třech domech, které radnice koupila, je 18 bytových jednotek. Ty sice jsou ve špatném stavu, ale obec počítá s rozsáhlou rekonstrukcí.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: “Máme tuším nějakých 130 bytů, což je imaginární záležitost vzhledem k počtu v Horní Suché. Určitě chceme rozšířit bytový fond a tohle to se nabízí, než stavět na zelené louce a zabírat zemědělskou půdu, tak chceme zrenovovat, co už tu stojí a těch 18 bytů může být hodně pěkných.”
Projekt počítá také s opravou střech, výměnou rozvodů, či s vyřešením způsobu vytápění.
Grażyna Wróblová, referentka bytového fondu: “Budeme se snažit ty byty rekonstruovat, nebo domy postupně tak, abychom byli potom schopni přestěhovat stávající nájemce. To znamená čtyři byty jsou obsazené. Takže ty čtyři rodiny postupně přestěhovat do toho nového a postupně rekonstruovat další bytové domy. Dispozice bytových domů zůstanou zachované. To znamená budou tam byty o velikosti 1+1, 2+1, 3+1.”
Jan David, nájemník: “Jsme rádi, že se to tady opraví a že budeme už tady bydlet jako lidi. Tady máme plíseň atd.” Takže tady chcete zůstat? “No jistě, už bych nikam nešel.”
Rekonstrukce bude zahrnovat také vybudování parkoviště a celkovou úpravu prostředí kolem domů.
---
Rekonstrukce Centra Elim v Opavě-Kateřinkách se chýlí ke konci. Velká voda tam loni v září zničila celé přízemí budovy, tedy tělocvičnu, kanceláře chodby a klubovny
Centrum Elim v opavských Kateřinkách se pomalu vrací do života. Při ničivých zářijových povodních voda zaplavila přízemí budovy do výšky více než jednoho metru. Nejhůře dopadla tělocvična, kde zvedla celou podlahu a zničila i obložení. Zatímco palubovka už je hotová, na obložení se stále pracuje.
Miroslav Štengl, pracovník odborné firmy: “Je to hodně o přesnosti z důvodu toho, že se to dělá z tvrdého dřeva, z dubu ty tmavé části, ty světlejší části jsou z břízy, z překližky vícevrstvé, aby to vydrželo velké nárazy.”
Na závěr celé obložení ozdobí okrasné lišty z tmavého dubu.
Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: "Chtěli jsme, aby to nebyla jenom tělocvična, aby to do budoucna sloužilo jako multifunkční hala, pokud se nám podaří sehnat další finance, aby jsme tam dodělali vzduchotechniku a další věci, aby to sloužilo jako komunitní centrum.”
V ostatních prostorách muselo být vyměněno vybavení, elektroinstalace, podlahy a nábytek.
Ivo Vaněček, ředitel, Elim Opava: “Tady jsme v nízkoprahovém klubu pro děti a mládež, vybavení, které tady je, je především z dotace MPSV z mimořádných dotací, ten klavír je darovaný.”
Centrum Elim slouží široké veřejnosti – pořádají se zde volnočasové aktivity, kluby pro děti, mládež i seniory, pohybové kurzy a komunitní setkání. Obnova prostor je pro mnohé doslova otázkou srdce a neváhali proto na ni přispět. Podařilo se vybrat téměř 3 miliony korun.
Jaroslav Pokorný, správce, Sbor Církve bratrské v Opavě: “Jsme moc vděčni za všechny dárce, ale pořád nám řádově několik set tisíc korun chybí, takže to teď řešíme, takže kdyby ještě někdo chtěl přispět, určitá možnost je.”
Lidé mohou přispívat na mimořádný povodňový účet, který je uveden na stránkách církve bratrské v Opavě, která je majitelem budovy Centra Elim.
---
NOVÝ TRÁVNÍK PRO BANÍK OSTRAVA
Fotbalisté Baníku Ostrava se mohou těšit na zbrusu nový trávník. Po dvanácti letech totiž probíhá jeho rekonstrukce. K ostrému zápasu na novém vyběhnou baníkovci už 24. července.
Jan Dohnal (Spolu/ODS), primátor Ostravy: "Veřejná zakázka byla za necelých 20 milionů Kč, s tím, že součástí té zakázky byl právě retoping atletického oválu a výměna té samotné trávy je za částku 9 milionů Kč. Ta tráva už nevypadala tak jak by měla, zjistili jsme, že je to po 12 letech, takže mám radost, že se to teď realizuje."
Petr Handl, předseda představenstva Vítkovice Aréna: "Jakmile skončila Zlatá tretra, hned následující den ráno začalo sundávání původního travnatého povrchu na tom centrálním hřišti tak, aby následně mohly být z Maďarska ve 20 kamionech přivezeny trávní koberce, které tam byly předpěstovány."
---
Taneční a pěvecká vystoupení. Tak vypadalo Setkání vzájemného porozumění v Ostravě. Akce se letos zaměřila na podporu dětí z oblastí zasažených loňskými záplavami.
Hudba, zpěv, ale i tanec. Nejen o tom bylo Setkání vzájemného porozumění na náměstí Svatopluka Čecha v Ostravě-Přívoze. Vystupovaly tady hlavně děti z nízkoprahových zařízení z Moravskoslezského i Olomouckého kraje.
Helena Balabánová, ředitelka SPOLEČNĚ-JEKHETANE: "Bude tady dneska vystupovat nějakých 110 dětí. My jsme tu akci, kterou pořádáme letos už po páté, chtěli věnovat hlavně dětem ze zaplavených oblastí, z oblastí, které postihla povodeň loni v září. Takže nejdál tady budeme mít děti z Hanušovic. A jsou tu také děti ze Zadního Přívozu, který byl velmi postižen. Jsou tady děti z Přerova, jsou tady děti z Bruntálu a z Krnova."
Anketa: 1.) „Přijeli jsme z Ostravy a budeme tancovat.“ 2.) "Tancuju od malička."
Milan Bindač, účinkující: "Dobrý den, jmenuji se Milan Bindač. Vedu taneční kroužek a pěvecký Luludyora, což znamená Růžička v překladu. A co pro mě znamená tento festival? Předvést se, ukázat svou identitu."
Akci podpořilo také vedení Moravské Ostravy a Přívozu a pořádala ji organizace SPOLEČNĚ-JEKHETANE, která ročně pomáhá několika stovkám lidí.
Helena Balabánová, ředitelka SPOLEČNĚ-JEKHETANE: "My jsme nezisková organizace, která poskytuje hlavně sociální služby, ale také se zaměřuje na neformální vzdělávání dětí z vyloučených lokalit. A pracujeme v Ostravě víc než 25 let."
Setkání vzájemného porozumění vytvořilo prostor pro sdílení, radost a vzájemný respekt.
---
