Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Mobilní očkovací tým vyrazil do Vítkova
  • Oprava historických domů v Karviné pokročila
  • Spor o Dukelské kasárny: soud nebude
  • V nemocnici v Havířově začali léčit postcovidové pacienty
  • Pokračuje revitalizace Stříbrného jezera
  • V archeoparku se lidé dověděli o získávání barev z rostlin

Mobilní očkovací tým vyrazil do Vítkova

Mobilní očkovací týmy začali objíždět odlehlejší místa našeho regionu. Což se ukazuje jako dobrá cesta k naočkování co největšího počtu lidí. Po Osoblaze a Jablunkovu vyrazili zdravotníci také do Vítkova. Zájem o vakcíny byl velký, už od rána stála před kulturním domem dlouhá fronta.

Mezi prvními naočkovanými lidmi ve Vítkově byl i 65letý Josef Žáček z obce Staré Těchanovice, které mají pouhých 142 obyvatel. Důchodce nemá chytrý telefon ani internet a tak ani pořádně nevěděl, jak se nechat naočkovat. Proto příjezd mobilního týmu do nedalekého Vítkova uvítal.

Josef Žáček, naočkovaný senior: "Určitě je to lepší, když přijedou sem. Pro nás, pro starší lidi je to těžké, protože nemáme ani chytré telefony, ani počítač. někde se registrovat je strašný problém."

Systém, kdy se očkování co nejvíce přibližuje lidem se pilotně testuje právě v našem kraji a ukazuje se, že je to dobrá volba.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: "MS kraj je lídr v těch projektech. jako první realizoval očkovací místa u firem a i toto je skvělá iniciativa." 

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "My jsme s mobilními týmy začali hned na začátku, kdy jsme objížděli zařízení sociální péče a v tomto dále pokračujme. Prováděli jsme očkování v podnicích a teď očkujeme v odlehlých lokalitách." 

Mobilní očkovací týmy už byly v příhraničních obcích Osoblaze a Jablunkovu. V těchto dnech kraj připravuje rozvrh, do kterých dalších míst vyrazí. V plánu je také očkování neregistrovaných v místech, kde se shromažďuje hodně lidí, například v obchodech jako je Kaufland nebo Lidl.

---

Oprava historických domů v Karviné pokročila

Na podzim loňského roku začala oprava tří historických domů v centru Karviné. Uvnitř budovy se už rýsují nové prostory a začalo se i s opravou fasády. Všechny práce probíhají za dohledu památkářů.

Práce na rekonstrukci tří historických domů na Masarykově náměstí od podzimu výrazně pokročily. Uvnitř budovy se dokončují hrubé stavební práce v nových prostorných bytech a připravuje se i zázemí v nebytových prostorech. Začaly i práce týkající se opravy fasády.

Milan Válek, vedoucí projektu: "Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem jsme řešili obnovu těch prvků tak, abychom se vraceli do původní doby. Bude takto vrácena i krytina, kdy bude původní k roku 1908. Na první střeše bude krytina bobrovka, na druhém čísle popisném bude břidlice a na posledním bude titanzinek."

Harmonogram plánovaných prací se dodržuje i přes menší zdržení kvůli archeologickému průzkumu na dvoře. Probíhají pravidelné týdenní kontrolní dny.

Lukáš Raszyk, náměstek primátora: "Stavba pokračuje tak jak má, máme tady i archeology, kteří při těchto stavbách se zúčastňují, mají tady své bádání, takže trochu nás to zdrží, ale myslím si, že se pořád máme na co těšit."

Milan Válek, vedoucí projektu: "Po skončení toho průzkumu budeme moci realizovat práce i na ležaté kanalizaci a na původní přípojce."

Uvnitř tří domů jsou už dispozičně založeny byty i nájemní jednotky.

Milan Válek, vedoucí projektu: "Máme téměř profese hotovy, taháme poslední rozvody, připravujeme se na omítky. Máme roztažené rozvody vody, topení, elektroinstalace, dotahuje se slaboproud, dodělává se vzduchotechnika, ta zabírá v rámci rozvodů největší prostor."

Současně také u dodavatele proběhla výroba oken a dveří, které se v těchto dnech montují.

---

Spor o Dukelské kasárny: soud nebude

Minulý rok prodalo město Opava část nevyužívaného areálu Dukelských kasáren developerovi, který tady má postavit obytnou čtvrť. Rozhodnutí ovšem zpochybnil druhý účastník tendru, který se obrátil na soud. Nyní ale žalobu stáhl. Zahájení výstavby tak už nestojí nic v cestě.


Prodej části areálu bývalých vojenských kasáren developerské firmě z Ostravy za 51 mil. korun odhlasovali opavští zastupitelé vloni v září. To se ale nelíbilo druhému uchazeči o výstavbu bytových domů, teplické firmě JTH, která se kvůli tomu obrátila na soud.


natočeno: 26.11. 2020: Marek Andrášek, právní zástupce firmy JTH Holding: „Žaloba už podána byla. Jde o žalobu na určení, že kupní smlouva, kterou uzavřelo město s druhým zájemcem, je neplatná.


V souvislosti s tím také soud vydal předběžné opatření, které nedovolovalo vítězné firmě s pozemky nakládat. Záhy jej ale soud vyšší instance zrušil. A nyní také přišla nabídka ke smíru ze stany žalující firmy.


Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Jenom nám potvrdilo, že jsme postupovali v rámci legislativy a vše bylo v pořádku a jsme rádi, že nám to nezastaví další práce.“

Nyní už se mohou přípravy výstavby nové obytné čtvrti s 16 domy, které nabídnou víc jak 300 bytů a také komerční prostory pro obchod a služby, rozjet naplno.


 Alan Jančík, jednatel a ředitel JTA – Holding, vítěz tendru: „Tím, že ty pozemky byly nějakou dobu zablokovány, tak se to všechno posunuje. Ale pracujeme, chystáme projektovou dokumentaci a budeme řešit stavební povolení. Rádi bychom začali co nejdřív.


Areál bývalých dělostřeleckých kasáren, které vznikly v 19. století a vojákům sloužily až do roku 2007, by se měl do osmi let proměnit v moderní obytnou čtvrť. 

---

V nemocnici v Havířově začali léčit postcovidové pacienty

V havířovské nemocnici začali díky speciálním přístrojům na rehabilitaci léčit pacienty, kteří mají zdravotní problémy po prodělání covidu. Laserová terapie pomáhá i na poškozené plíce.

I několik měsíců mohou mít lidé po prodělání zejména těžkého průběhu covidu zdravotní problémy, velmi často pak poškození plic. Vrátit se do normálního života se pacientům nyní snaží v havířovské nemocnici, díky dvěma přístrojům.

anketa, pacientka: “Problémy po covidu jsou únava, špatné dýchání, špatná chůze do schodů, jsem unavená, často jsem ospalá a nemůžu popadnou dech.”

Iveta Zálejská, vedoucí fyzioterapeutka rehabilitace, Nemocnice Havířov: "Tady ta terapie zářením laserem dokáže velice příznivě ovlivnit regeneraci plicní tkáně, dokáže zvýšit saturaci. Paní byla dušná a tím, jak se zlepší prokrvení plic, tak se zlepší i saturace, paní nebude tak unavená a celkově se jí zlepší kondice.”

Lidé po covidu si také stěžují na bolesti kloubů, či svalů.

Iveta Zálejská, vedoucí fyzioterapeutka rehabilitace, Nemocnice Havířov: "Může se léčit, jak laserem, tak můžeme ovlivnit ještě elektromagnetickým přístrojem, který výrazně působí na lidskou tkáň tím, že odstraní otok, uleví od bolesti.”

Vhodnou postcovidovou léčbu musí vždy pacientům nejdříve doporučit lékař. 

---

Pokračuje revitalizace Stříbrného jezera

Revitalizaci Stříbrného jezera v Opavě komplikuje zvýšená hladina vody, která se už několik měsíců pohybuje kolem 1,5 metru nad normálem. Aby mohli stavebníci pokračovat v práci, je nutné vybudovat odvodňovací kanál.

Přírodní koupaliště vzniklo v místě zatopeného sádrovcového dolu, kde těžba skončila před jak půl stoletím. Vloni na jaře začala revitalizace tohoto bývalého důlního území. Brzy poté ale dělníci zjistili, že výška hladiny Stříbrného jezera je mnohem vyšší, než je zakreslena v plánech.

Romeo Doupal, technický dozor investora: „Hladina je dlouhodobě zvýšená asi o 1,5 m. Takže to zkomplikuje všechny práce.


Přestože ještě před letošní sezónou byly upraveny vstupy do jezera na východním břehu, kvůli vodě, která stoupla a zabrala kus pláže, to velký efekt nemělo.

Proto bude ještě na podzim vybudovaný 160 m dlouhý kanál, který přebytečnou vodu z jezera odvede do nedaleké řeky Opavy. Na jeho financování se bude podílet stát, který hradí většinu ze 140 milionové investice potřebné na revitalizaci území.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Na tomto společném postupu jsme se domluvili s ministerstvem financí, které souhlasí s postupem těchto prací. Budeme se podílet na spolufinancování této stavby: 80% stát a 20% město Opava.“

Přestože v areálu Stříbrného jezera probíhají stavební práce, zůstává pro veřejnost s některými omezeními otevřený. Lidé, kteří se k jezeru vypraví, by měli být opatrní, a respektovat zákaz vstupu do některých míst.

V současné době dělníci budují dětské hřiště s brouzdalištěm u východního břehu jezera. V příštím roce se budou moci návštěvníci okoupat i zde. Ještě předtím ale bude nutné řešit propad terénu na dvou místech.

V příštím roce pak dojde k vybudování přístupových komunikací k jezeru: vyhloubení tunelu pod přilehlou silnicí, stavbě cyklostezky i lávky přes řeku. Přibudou také nové převlékárny.


---

V archeoparku se lidé dověděli o získávání barev z rostlin

Jen s přírodními zdroji si museli naši předci vystačit při výrobě barev, kterými barvili látky nebo své oděvy. Barvy získávali zejména z rostlin, ale také z brouků. Více se o tom dozvěděli lidé při návštěvě archeoparku poblíž Českého Těšína.

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra.”

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”

Překvapením pro mnohé návštěvníky archeoparku byla informace, že se pro jasnější vzhled barev používala zkvašená moč.

---



Mohlo by Vás také zajímat