Po téměř dvou měsících jsme se dočkali. Opět se otevřely, byť s omezeními, obchody, restaurace, hotely, služby, galerie, zámky, nebo zoologické zahrady. A to díky tomu, že se protiepidemický systém PES posunul ze 4. na 3. stupeň. Téměř všichni to vítají.
Na znovuotevření se těšili téměř všichni. Jak provozovatelé, tak zákazníci, kteří ihned zamířili mezi lidi.
Anketa: podnikatelé a obchodníci: “Přiznám se, že jsme moc rádi, že už můžeme konečně nastoupit do práce. Člověk už má plné zuby té televize a ležení a odpočítávání a ještě, když je víceméně bez příjmu. Naštěstí mám přítelkyni, která mohla chodit do práce a trošku pomoct.”
“Pro nás opravdu tyto měsíce jsou nejdůležitější kord v ponožkách. Ti lidi nejvíce kupují na zimu ponožky. A mít celou zimu zavřeno, to je opravdu už hrrr. Nevím, jak jinak to mám říct"
“Nechtěla bych už, aby se to opakovalo, protože není to jednoduché pro nikoho.”
“My jsme teda hrozně rádi, že už jsme mohli otevřít, už jsme se teda nemohli dočkat.”
Největší nával hned první den, kdy začalo rozvolnění platit, byl v barech, restauracích a hospodách.
Anketa: zákazníci: “My jsme se nemohli dočkat, vždycky jsme tady chodili na pivo, tak konečně to přišlo, že tady můžeme přijít zase znova.”
“Jsem rád, nejradši pijeme pivo a jsme rádi, že se konečně otevřely hospody.”
“Jsem rád. Měl jsem to delší už, ale bylo to i horší někdy.”
“Nakupuji dárky pro tchýni a takové věci, co jsem nemohla koupit přes internet. Papírnictví, ponožky a tak.”
“Jsem závislý na kávě, takže já jsem strašně moc rád a doufám, že už k tomu zavření v životě nedojde.”
Všude ale platí omezení. Například restaurace a kavárny mají omezenou kapacitu na polovinu a u jednoho stolu mohou sedět maximálně 4 lidé. V obchodech, nebo knihovnách smí jeden návštěvník na 15 m².
---
Jakmile se rozhodlo, že vláda umožní návštěvy v domovech seniorů, začali lidé ihned volat a zjišťovat podmínky. Domovy se ale musely vypořádat během krátké doby s nákupem nových testů, i co dělat, pokud chtějí vzít rodinní příslušníci za svým seniorem děti.
Vymyslet během tří dnů organizační systém, tak aby se vše zvládlo, bylo pro domovy náročné. I v Havířově chtěli od soboty začít bezpečně pouštět ke klientům návštěvy. Do toho ještě museli nakoupit nové antigen testy, protože se nedoporučuje kvůli vyúčtování používat ty stávající. Na Heliosu se musí nejdříve návštěvy telefonicky objednat.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Na sobotu je kapacita vyčerpána, ale lidé se průběžné hlásí na další dny. Antigenní test nemůže být starší 48 hodin, takže co tři dny, co se týká antigenního testu. Pokud prodělali covid infekci, tak je to 90 dnů. V podstatě mohou bez testu chodit na návštěvy."
Paní Eva Wojnarová před několika týdny prodělala infekci. Už si vyžádala lékařské potvrzení.
Eva Wojnarová, dcera klienta: “Chce se mi plakat, nechci ani na to myslet. Myslím, že se už těšíme obě strany. Ne jen já, ale i má sestra a všechny naše děti."
Lidé, kteří chtějí vzít do domova na návštěvu děti do 15 let, musí postupovat jinak.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Nedoporučujeme návštěvy dětí do 15 roků. Nejsme schopni udělat testy u těchto dětí. Ani ze zákona bychom neměli, nesmíme odebírat vzorky. Tady bych byl opravdu opatrný a pokud by někdo s dětmi chtěl, tak prosím, aby šli na odběrové místo."
Testování návštěv v domově Helios budou probíhat v budově. Lidé tak nebudou muset čekat venku.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity se chce porvat o znovuzískání akreditace pro všeobecné lékařství a proto zvyšuje svou aktivitu v mnoha oblastech. Prioritou bude rozvoj vědecké činnosti tak, aby v Ostravě vzniklo atraktivní zázemí pro špičkové vědecké týmy v oblasti medicíny, které přiláká další odborníky.
Mezi hlavními nedostatky, kvůli kterým hrozí Lékařské fakultě OU neudělení akreditace pro všeobecné lékařství, bylo nedostatečné personální zajištění školy profesory a s tím související i slabší vědecká činnost. To vše chce nyní nové vedení fakulty napravit a proto vznikl ve spolupráci s fakultní nemocnicí plán na rozvoj vědecké činnosti.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Plánujeme zapojit do vědy více studenty, protože to je největší perspektiva. Chceme je vzít do výzkumu už ve studiu magisterských směrů včetně všeobecného lékařství."
Vzniklo už také Centrum zdravotnického výzkumu, jehož cílem je vytvořit menší vědecké celky, které budou pokrývat aktivity v jednotlivých zdravotnických a medicínských oborech. Studentům přibudou nové předměty, které je budou k vědě směrovat.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Je to úplně nový projekt, který by měl zastřešovat stávající vědecká centra a na začátku příštího roku by do něj měla přibýt další. Měli by to být vědci z celé ČR."
Do posilování vědy na fakultě se zapojila i Fakultní nemocnice Ostrava a společně vytvořili tzv. Vědecké start-upy, které by měly přilákat nové vědce a vědecké týmy, především ze zahraničí.
---
Se stále větší oblibou se setkává u cyklistů zhruba 100 kilometrů dlouhá trasa vedoucí po českém a polském příhraničním území. Nabízí desítky zajímavých cílů a právě teď se podařilo dojednat úpravu trasy, aby z ní zmizel jeden kopcovitý úsek.
Jedna z nejdelších cyklistických tras a stezek u nás bude pro jízdu na kole mnohem příjemnější. Trasa vede od hraničního přechodu s Polskem v Bukovci přes Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Karvinou a Bohumín opět do Polska, kde končí v Ratiboři.
Jan Lipner, předseda SMOK: “V oblasti Českého Těšína a Chotěbuze mám trošku utíká do těch kopečků chotěbuzských směrem nahoru k zámku, což samozřejmě žádný cyklista s radostí nenese, protože každý kopeček je trošku problém.”
Anketa: “Mně osobně kopečky nevadí, ale určitě se najde spousta bikerů, seniorů, rodin s dětmi a pohodářů, kteří rádi tuto využijí tuto možnost.”
Po dokončení stavby železničního koridoru se teď podařilo dojednat úpravu trasy v oblasti Českého Těšína a Chotěbuze.
Jan Lipner, předseda SMOK: “Otevřela se možnost spojit tuhle tu cyklostezku rovně kolem řeky Olše a tím pádem opravdu dokončit minimálně na české straně celou cyklotrasu vlastně z Bukovce do Bohumína.”
Na trase a v její blízkosti je několik desítek zajímavých míst, která mohou cyklisté navštívit.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Cyklostezka prochází naším Městským lesem, areálem Městského lesa, kde se každoročně pořádá Gorolski Święto. Za mnou se nachází nový park Městského lesa. Hodně využívaný je pumptrack, pak tady je dětské hřiště a venkovní posilovna.”
Hlavním důvodem vybudování trasy bylo zajistit větší bezpečnost cyklistům. Ti do té doby museli jezdit po frekventovaných silnicích.
---
Jeseníky dostaly v posledních letech velkou ránu od kůrovce. Zanikly celé lesy a bývalá monokultura smrků byla přerušena. Obce i města vyvíjejí velké úsilí při nové výsadbě a pestřejší skladbě stromů. Nově se do záchrany krajiny zapojují také soukromé subjekty.
Příkladem spolupráce soukromého sektoru, odborníků i státní správy je masivní výsadba v Horním Václavově u Bruntálu. Zdejší rekreační a obytná zóna tady začala vznikat již před více než 10 lety. Nyní se podařilo zajistit dotační podporu výsadby stromů z národního programu Ministerstva životního prostředí.
Vladimír Procházka, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Bruntál: „Od začátku jsme trvali na doprovodné zeleni, kontrolovali jsme určité regulativy, aby to bylo v souladu s naší jesenickou krajinou.“
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Momentálně tady díky národnímu programu životního prostředí vysazujeme liniovou výsadbu zeleně, hlavně pro dnešní docela palčivou otázku retenci vody v krajině.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Výsadby probíhají v rámci programu Sázíme budoucnost Ministerstva životního prostředí, které je ve spolupráci s nadací Partnerství.“
Na ploše několika hektarů nyní probíhá výsadba takových druhů stromů, aby byla zajištěna druhová pestrost krajiny, které se odborně říká biodiverzita.
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Stromů vlastně když jsme přišli, bylo nula, nyní sázíme 125 stromů, což docela velká porce.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Musí to být původní druhy, které se tady vyskytují, takže tady máme nějaké habry, třešně ptačí, javory kleny a spoustu dalších.“
Tímto projektem výsadba stromů nekončí. Jen díky této iniciativně Ministerstva životního prostředí bude v dalších letech v celé republice vysazeno až 10 milionů stromů.
---
Po téměř dvou měsících jsme se dočkali. Opět se otevřely, byť s omezeními, obchody, restaurace, hotely, služby, galerie, zámky, nebo zoologické zahrady. A to díky tomu, že se protiepidemický systém PES posunul ze 4. na 3. stupeň. Téměř všichni to vítají.
Na znovuotevření se těšili téměř všichni. Jak provozovatelé, tak zákazníci, kteří ihned zamířili mezi lidi.
Anketa: podnikatelé a obchodníci: “Přiznám se, že jsme moc rádi, že už můžeme konečně nastoupit do práce. Člověk už má plné zuby té televize a ležení a odpočítávání a ještě, když je víceméně bez příjmu. Naštěstí mám přítelkyni, která mohla chodit do práce a trošku pomoct.”
“Pro nás opravdu tyto měsíce jsou nejdůležitější kord v ponožkách. Ti lidi nejvíce kupují na zimu ponožky. A mít celou zimu zavřeno, to je opravdu už hrrr. Nevím, jak jinak to mám říct"
“Nechtěla bych už, aby se to opakovalo, protože není to jednoduché pro nikoho.”
“My jsme teda hrozně rádi, že už jsme mohli otevřít, už jsme se teda nemohli dočkat.”
Největší nával hned první den, kdy začalo rozvolnění platit, byl v barech, restauracích a hospodách.
Anketa: zákazníci: “My jsme se nemohli dočkat, vždycky jsme tady chodili na pivo, tak konečně to přišlo, že tady můžeme přijít zase znova.”
“Jsem rád, nejradši pijeme pivo a jsme rádi, že se konečně otevřely hospody.”
“Jsem rád. Měl jsem to delší už, ale bylo to i horší někdy.”
“Nakupuji dárky pro tchýni a takové věci, co jsem nemohla koupit přes internet. Papírnictví, ponožky a tak.”
“Jsem závislý na kávě, takže já jsem strašně moc rád a doufám, že už k tomu zavření v životě nedojde.”
Všude ale platí omezení. Například restaurace a kavárny mají omezenou kapacitu na polovinu a u jednoho stolu mohou sedět maximálně 4 lidé. V obchodech, nebo knihovnách smí jeden návštěvník na 15 m².
---
Jakmile se rozhodlo, že vláda umožní návštěvy v domovech seniorů, začali lidé ihned volat a zjišťovat podmínky. Domovy se ale musely vypořádat během krátké doby s nákupem nových testů, i co dělat, pokud chtějí vzít rodinní příslušníci za svým seniorem děti.
Vymyslet během tří dnů organizační systém, tak aby se vše zvládlo, bylo pro domovy náročné. I v Havířově chtěli od soboty začít bezpečně pouštět ke klientům návštěvy. Do toho ještě museli nakoupit nové antigen testy, protože se nedoporučuje kvůli vyúčtování používat ty stávající. Na Heliosu se musí nejdříve návštěvy telefonicky objednat.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Na sobotu je kapacita vyčerpána, ale lidé se průběžné hlásí na další dny. Antigenní test nemůže být starší 48 hodin, takže co tři dny, co se týká antigenního testu. Pokud prodělali covid infekci, tak je to 90 dnů. V podstatě mohou bez testu chodit na návštěvy."
Paní Eva Wojnarová před několika týdny prodělala infekci. Už si vyžádala lékařské potvrzení.
Eva Wojnarová, dcera klienta: “Chce se mi plakat, nechci ani na to myslet. Myslím, že se už těšíme obě strany. Ne jen já, ale i má sestra a všechny naše děti."
Lidé, kteří chtějí vzít do domova na návštěvu děti do 15 let, musí postupovat jinak.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Nedoporučujeme návštěvy dětí do 15 roků. Nejsme schopni udělat testy u těchto dětí. Ani ze zákona bychom neměli, nesmíme odebírat vzorky. Tady bych byl opravdu opatrný a pokud by někdo s dětmi chtěl, tak prosím, aby šli na odběrové místo."
Testování návštěv v domově Helios budou probíhat v budově. Lidé tak nebudou muset čekat venku.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity se chce porvat o znovuzískání akreditace pro všeobecné lékařství a proto zvyšuje svou aktivitu v mnoha oblastech. Prioritou bude rozvoj vědecké činnosti tak, aby v Ostravě vzniklo atraktivní zázemí pro špičkové vědecké týmy v oblasti medicíny, které přiláká další odborníky.
Mezi hlavními nedostatky, kvůli kterým hrozí Lékařské fakultě OU neudělení akreditace pro všeobecné lékařství, bylo nedostatečné personální zajištění školy profesory a s tím související i slabší vědecká činnost. To vše chce nyní nové vedení fakulty napravit a proto vznikl ve spolupráci s fakultní nemocnicí plán na rozvoj vědecké činnosti.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Plánujeme zapojit do vědy více studenty, protože to je největší perspektiva. Chceme je vzít do výzkumu už ve studiu magisterských směrů včetně všeobecného lékařství."
Vzniklo už také Centrum zdravotnického výzkumu, jehož cílem je vytvořit menší vědecké celky, které budou pokrývat aktivity v jednotlivých zdravotnických a medicínských oborech. Studentům přibudou nové předměty, které je budou k vědě směrovat.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Je to úplně nový projekt, který by měl zastřešovat stávající vědecká centra a na začátku příštího roku by do něj měla přibýt další. Měli by to být vědci z celé ČR."
Do posilování vědy na fakultě se zapojila i Fakultní nemocnice Ostrava a společně vytvořili tzv. Vědecké start-upy, které by měly přilákat nové vědce a vědecké týmy, především ze zahraničí.
---
Se stále větší oblibou se setkává u cyklistů zhruba 100 kilometrů dlouhá trasa vedoucí po českém a polském příhraničním území. Nabízí desítky zajímavých cílů a právě teď se podařilo dojednat úpravu trasy, aby z ní zmizel jeden kopcovitý úsek.
Jedna z nejdelších cyklistických tras a stezek u nás bude pro jízdu na kole mnohem příjemnější. Trasa vede od hraničního přechodu s Polskem v Bukovci přes Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Karvinou a Bohumín opět do Polska, kde končí v Ratiboři.
Jan Lipner, předseda SMOK: “V oblasti Českého Těšína a Chotěbuze mám trošku utíká do těch kopečků chotěbuzských směrem nahoru k zámku, což samozřejmě žádný cyklista s radostí nenese, protože každý kopeček je trošku problém.”
Anketa: “Mně osobně kopečky nevadí, ale určitě se najde spousta bikerů, seniorů, rodin s dětmi a pohodářů, kteří rádi tuto využijí tuto možnost.”
Po dokončení stavby železničního koridoru se teď podařilo dojednat úpravu trasy v oblasti Českého Těšína a Chotěbuze.
Jan Lipner, předseda SMOK: “Otevřela se možnost spojit tuhle tu cyklostezku rovně kolem řeky Olše a tím pádem opravdu dokončit minimálně na české straně celou cyklotrasu vlastně z Bukovce do Bohumína.”
Na trase a v její blízkosti je několik desítek zajímavých míst, která mohou cyklisté navštívit.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Cyklostezka prochází naším Městským lesem, areálem Městského lesa, kde se každoročně pořádá Gorolski Święto. Za mnou se nachází nový park Městského lesa. Hodně využívaný je pumptrack, pak tady je dětské hřiště a venkovní posilovna.”
Hlavním důvodem vybudování trasy bylo zajistit větší bezpečnost cyklistům. Ti do té doby museli jezdit po frekventovaných silnicích.
---
Jeseníky dostaly v posledních letech velkou ránu od kůrovce. Zanikly celé lesy a bývalá monokultura smrků byla přerušena. Obce i města vyvíjejí velké úsilí při nové výsadbě a pestřejší skladbě stromů. Nově se do záchrany krajiny zapojují také soukromé subjekty.
Příkladem spolupráce soukromého sektoru, odborníků i státní správy je masivní výsadba v Horním Václavově u Bruntálu. Zdejší rekreační a obytná zóna tady začala vznikat již před více než 10 lety. Nyní se podařilo zajistit dotační podporu výsadby stromů z národního programu Ministerstva životního prostředí.
Vladimír Procházka, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Bruntál: „Od začátku jsme trvali na doprovodné zeleni, kontrolovali jsme určité regulativy, aby to bylo v souladu s naší jesenickou krajinou.“
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Momentálně tady díky národnímu programu životního prostředí vysazujeme liniovou výsadbu zeleně, hlavně pro dnešní docela palčivou otázku retenci vody v krajině.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Výsadby probíhají v rámci programu Sázíme budoucnost Ministerstva životního prostředí, které je ve spolupráci s nadací Partnerství.“
Na ploše několika hektarů nyní probíhá výsadba takových druhů stromů, aby byla zajištěna druhová pestrost krajiny, které se odborně říká biodiverzita.
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Stromů vlastně když jsme přišli, bylo nula, nyní sázíme 125 stromů, což docela velká porce.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Musí to být původní druhy, které se tady vyskytují, takže tady máme nějaké habry, třešně ptačí, javory kleny a spoustu dalších.“
Tímto projektem výsadba stromů nekončí. Jen díky této iniciativně Ministerstva životního prostředí bude v dalších letech v celé republice vysazeno až 10 milionů stromů.
---
