V pátek v Havířově otevřeli dopravní terminál před vlakovým nádražím. Rekonstrukce trvala přesně rok a stála 117 milionů korun. Cestující určitě nejvíce ocenění zastřešené zastávky, nová parkovací místa a celkový moderní vzhled.
Takto před rokem vypadal prostor před havířovským vlakovým nádražím. Zastaralé zastávky, zničený asfaltový povrch, nedostatek parkovacích míst. Za pouhých 365 dní se přednádraží proměnilo v moderní přestupní terminál.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Je to prostor, který je pro Havířov ne sice centrálním, protože centrum města je někde jinde, ale je to prostor, kde se kříží všechny dopravní trasy. Naše město je součástí železničního koridoru, takže je to poměrně důležitá křižovatka. Ten prostor dlouhodobě nevyhovoval.”
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: "Já jsem rád, že můžeme v době, kdy tady pořád bojujeme s nějakými viry a nemocemi, tak skutečně se nezapomíná na to, co je potřeba. Stavět, budovat, investovat, protože budoucnost bude stát právě na tom. Protože ekonomika bude potřebovat injekci a takové stavby jsou jen příkladem.”
Cestující mohou využívat 134 nových parkovacích míst, uzamykatelné boxy pro kola, cyklostezku. Lidé už ale nemohou přijet před nádraží vozem.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Bude se moci najíždět buďto z pravé části na pravé parkoviště, nebo z levé části na levé parkoviště. Průjezd tady tímto prostorem, kde jsou autobusové zastávky bude umožněn pouze autobusům.”
Celkové náklady na přestavbu přednádraží činily 117 milionů korun. 90 procent pokryla dotace.
Správa železnic nadále pokračuje v rekonstrukci bývalé výpravní haly. Ta by měla být dokončena v říjnu.
---
V pátek (dnes) začala platit nová vládní opatření, která zpřísnila podmínky pro vstup na území České republiky. Mnoha lidí se týká povinnost vyplňovat formuláře a podstupovat PCR testy. Dodržování kontrolují policisté, kteří mají opět svá stanoviště přímo na hranicích.
Slovensko zavedlo přísné podmínky pro vstup na své území už dříve. Novinkou jsou omezení, která teď začala platit v opačném směru do České republiky.
Například na česko-slovenském hraničním přechodu v Mostech u Jablunkova provádějí namátkové kontroly jak čeští, tak slovenští policisté.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: "Na vybraných hraničních přechodech je posílen výkon služby (dle článku 23 Schengenského hraničního kodexu). Policisté se zaměřují především na možné odhalování tranzitní nelegální migrace. Při kontrolách využívají také speciální techniku cizinecké policie - např. heartbeaty. A Mosty u Jablunkova jsou právě hraničním přechodem, kde kontroly probíhají."
Někteří lidé, aby nemuseli překračovat státní hranici, na situaci zareagovali tak, že si například zboží předávají přímo na přechodu.
Anketa: “V souvislosti s opatřením covidu-19 jsem domluvený s kolegou z pobočky na Slovensku s předáváním zboží výměnným způsobem na hranici, kde si zboží vyměníme. Vyměníme si balíky, které máme na výměnu a jedeme zpět do podniku.”
Nařízení platí pro lidi starší 5 let, kteří na Slovensku pobývali déle než 12 hodin. Ti musí vyplnit elektronický formulář a mít také potvrzení o aktuálním PCR testu.
Slovensko i Česká republika pro svá nařízení stanovily řadu výjimek. Proto je dobré se před cestou seznámit s jejich aktuálním zněním.
---
86 nových laviček se v těchto dnech vyrábí v dílnách technických služeb ve Frýdku-Místku. Jejich instalace se plánuje hlavně na sídlištích Kolaříkovo, Bezručovo a také do Centrálního parku. Dohromady je jich na území města přes 1 300 a ty staré se postupně obměňují.
Pracovníci dílen technických služeb ve Frýdku-Místku už několik let pravidelně v zimě vyrábějí nové lavičky. Na jeden z jejich typů tady mají dokonce patent. Vymyslel ho totiž zdejší zaměstnanec.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Jsem brouzdal po internetu, díval jsem se různě po lokalitách, kde co je, i v jiných městech a stahoval jsem nebo ukládal jsem si fotky a pak jsem to nějakým způsobem překreslil do technické dokumentace a předložil jsem to."
Na území města je přes 1 300 laviček a ty zastaralé se postupně obměňují.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město instaluje lavičky průběžně, v podstatě jsou instalovány dva typy, jeden takový zdobnější, který se nazývá „Schönbrunn“ a jeden takový střídmější."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Ten jeden je typizovaný, nakupujeme ho od dodavatele a dodává se na exponovaná místa jako jsou obě náměstí, veřejná pohřebiště, případně park na jižních svazích. Dá se říct, že i v loňském roce ta obměna byla ukončena, takže tento typ asi v nějaké blízké budoucnosti objednávat nebudeme."
Výroba se teď soustředí právě na vlastní vzor, který mají technické služby zaevidovaný u Úřadu průmyslového vlastnictví. Jeho hlavní výhodou je jednoduchost a nižší výrobní náklady.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Tenhle typ jsem viděl z litiny, tam to bude asi podstatně dražší než z těchto profilů, zkusili jsme to, konstrukčně to vychází na stejno, protože ta litina měla stejnou stavbu té lavičky, jak tvarem toho profilu, tak i výrobou."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Od toho roku 2018 ty lavičky vyměňujeme, v návaznosti na nějaký systém, kdy provádíme v průběhu roku nějaké kontroly a pak někdy do konce měsíce srpna předkládáme odboru správy obecního majetku nějaký plán obnovy podle toho aktuálního stavu v těch daných lokalitách, tak na začátku roku ty lavičky vyrábíme tak, abychom je pak mohli během března, dubna, maximálně v květnu instalovat."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Lavičky jsou umísťovány jednak na základě individuálních podnětů občanů, těch bylo instalováno kolem třiceti v minulém roce, pak na základě požadavků osadních výborů, případně tam, kde nejde osadit lavičky na původní místa, tam může proběhnout i dotazníkové šetření, které také v minulém roce v jednom území proběhlo."
V loňském roce vyrobily a vyměnily technické služby 176 laviček obou typů.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Největší část šla do parku Bedřicha Smetany, kde to bylo 92 kusů, nějakých 11 na novém sídlišti Kolaříkově s tím, že zhruba 40 kusů se pak rozmístilo na různá místa, ať už podle toho, jak ten havarijní stav byl, případně na základě požadavků občanů. V letošním roce máme objednávku na 86 kusů, defacto 3 lokality budou jakoby v té první fázi nahrazeny, největší část půjde na zbylou část sídliště Kolaříkovo, 31 kusů, 42 na Bezručově sídlišti a 13 do centrálního parku."
Ani letos nebudou na jednotlivých lavičkách chybět citáty vztahující se k předmětné lokalitě.
---
Park Petra Bezruče v centru Ostravy projde velkými úpravami. Obyvatelé okolních domů se díky jeho celkové revitalizaci mohou těšit nejen na nový mobiliář, ale také nové veřejné osvětlení, zeleň, nebo chodníky.
Obvod Moravská Ostrava a Přívoz chystá vůbec první online veřejné projednání. Lidé se na něm budou moci vyjádřit k chystané revitalizaci sadu Petra Bezruče v centru města. Uskuteční se už 16. února ve 4 hodiny odpoledne.
Rostislav Řeha, místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Našim záměrem je na všechny tyto větší akce dělat veřejná projednání, ale bohužel ta covidová situace je taková, že nám to neumožňuje dělat normálně prezenčně."
V Bezručově sadu projdou výměnou chodníky a popraskané asfaltové plochy, které budou částečně zatravněny. Vyšlapané travnaté pěšinky naopak nahradí nové chodníčky a odstraněny budou i polorozpadlé betonové prvky.
Ze sadu Petra Bezruče zmizí například tato dvě pískoviště místo kterých vznikne dětské hřiště.
Počítá se i s novými lavičkami a odpadkovými koši a přibudou i okrasné keře a květiny. Veškeré informace k úpravě parku najdete na webu projednani.moap.cz.
Rostislav Řeha, místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Můžete si tam stáhnout materiály, které vám ukážou, jak ten projekt má vypadat a můžete podat dotazy k tomu konkrétnímu projektu."
Hana Mainušová, mluvčí MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Veřejné projednávání bude probíhat na kanále youtube městského obvodu a budeme ho také sdílet na facebookové stránce městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.”
Další projednávání se pak bude týkat nové revitalizace sídliště Fifejdy.
---
Dětská léčebna respiračních nemocí Edel ve Zlatých Horách patří mezi největší v ČR. Léčí se zde děti od dvou do 18 let. Její kapacita je až 90 dětí včetně doprovodu roiče těch nejmenších. Na přelomu roku se léčebně podařilo zrekonstruovat celé jedno patro historické budovy.
V bývalých vodoléčebných lázních z roku 1882 pobýval mimo jiné také Leoš Janáček nebo Franz Kafka. Dnes zde léčí respirační nemoci dětí z celé České republiky. Až 60 procent dětí v léčebně je z MS kraje.
Alexandra Plevačová, jednatelka, Sanatorium Edel: „Loni jsme měli celkem pacientů zhruba 700, to znamená 60% z nich bylo z MS kraje, dále je to Jihomoravský kraj, Ostrava, Olomoucký kraj.“
Barbara Geržová, lékařka: "V naší léčebně léčíme děti s opakovanými nemocemi dýchacích cest, ať už horních dýchacích cest, se záněty průdušek, s astmatem, s alergickou rýmou a s cystickou fibrózou. Děti u nás podstupují každodenní inhalace, rehabilitační léčbu, což je dechová rehabiitace plus léčebná tělesná výchova.“
Právě léčba cystické fibrózy přístrojem Simeox je u nás unikátem. Tím dalším je speleoterapie, což je léčebný pobyt dětí v mikroklimatu podzemí bývalého důlního díla. Součástí léčebny je také mateřská a základní škola. Děti zde totiž pobývají průměrně 4 – 6 týdnů.
Jaroslava Patáková, ředitelka školy: „Máme výhodu vlastně v tom, že máme malé kolektivy ve třídách, můžeme se těm dětem věnovat individuálně, přestože jezdí každý s jiným učivem, z různých krajů a z různých měst.“
Nová rekonstrukce celého patra léčebny poskytuje nyní nové moderní ubytování i herny dětem bez doprovodu. To vše se léčebně podařilo realizovat z vlastních zdrojů.
Alexandra Plevačová, jednatelka, Sanatorium Edel: „Děti jsou ubytované na pokojích po dvou až čtyřech, mají tady dvě herny na tom patře k dispozici, ta část je rozdělena na dívčí část a chlapeckou část, může tady být dvacet dívek a dvacet chlapců.“
O pobytu dětí v léčebně rozhoduje jejich dětský lékař v souhlasu s pojišťovnou. Dětské sanatorium Edel má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami v České republice.
---
V pátek v Havířově otevřeli dopravní terminál před vlakovým nádražím. Rekonstrukce trvala přesně rok a stála 117 milionů korun. Cestující určitě nejvíce ocenění zastřešené zastávky, nová parkovací místa a celkový moderní vzhled.
Takto před rokem vypadal prostor před havířovským vlakovým nádražím. Zastaralé zastávky, zničený asfaltový povrch, nedostatek parkovacích míst. Za pouhých 365 dní se přednádraží proměnilo v moderní přestupní terminál.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Je to prostor, který je pro Havířov ne sice centrálním, protože centrum města je někde jinde, ale je to prostor, kde se kříží všechny dopravní trasy. Naše město je součástí železničního koridoru, takže je to poměrně důležitá křižovatka. Ten prostor dlouhodobě nevyhovoval.”
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: "Já jsem rád, že můžeme v době, kdy tady pořád bojujeme s nějakými viry a nemocemi, tak skutečně se nezapomíná na to, co je potřeba. Stavět, budovat, investovat, protože budoucnost bude stát právě na tom. Protože ekonomika bude potřebovat injekci a takové stavby jsou jen příkladem.”
Cestující mohou využívat 134 nových parkovacích míst, uzamykatelné boxy pro kola, cyklostezku. Lidé už ale nemohou přijet před nádraží vozem.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Bude se moci najíždět buďto z pravé části na pravé parkoviště, nebo z levé části na levé parkoviště. Průjezd tady tímto prostorem, kde jsou autobusové zastávky bude umožněn pouze autobusům.”
Celkové náklady na přestavbu přednádraží činily 117 milionů korun. 90 procent pokryla dotace.
Správa železnic nadále pokračuje v rekonstrukci bývalé výpravní haly. Ta by měla být dokončena v říjnu.
---
V pátek (dnes) začala platit nová vládní opatření, která zpřísnila podmínky pro vstup na území České republiky. Mnoha lidí se týká povinnost vyplňovat formuláře a podstupovat PCR testy. Dodržování kontrolují policisté, kteří mají opět svá stanoviště přímo na hranicích.
Slovensko zavedlo přísné podmínky pro vstup na své území už dříve. Novinkou jsou omezení, která teď začala platit v opačném směru do České republiky.
Například na česko-slovenském hraničním přechodu v Mostech u Jablunkova provádějí namátkové kontroly jak čeští, tak slovenští policisté.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: "Na vybraných hraničních přechodech je posílen výkon služby (dle článku 23 Schengenského hraničního kodexu). Policisté se zaměřují především na možné odhalování tranzitní nelegální migrace. Při kontrolách využívají také speciální techniku cizinecké policie - např. heartbeaty. A Mosty u Jablunkova jsou právě hraničním přechodem, kde kontroly probíhají."
Někteří lidé, aby nemuseli překračovat státní hranici, na situaci zareagovali tak, že si například zboží předávají přímo na přechodu.
Anketa: “V souvislosti s opatřením covidu-19 jsem domluvený s kolegou z pobočky na Slovensku s předáváním zboží výměnným způsobem na hranici, kde si zboží vyměníme. Vyměníme si balíky, které máme na výměnu a jedeme zpět do podniku.”
Nařízení platí pro lidi starší 5 let, kteří na Slovensku pobývali déle než 12 hodin. Ti musí vyplnit elektronický formulář a mít také potvrzení o aktuálním PCR testu.
Slovensko i Česká republika pro svá nařízení stanovily řadu výjimek. Proto je dobré se před cestou seznámit s jejich aktuálním zněním.
---
86 nových laviček se v těchto dnech vyrábí v dílnách technických služeb ve Frýdku-Místku. Jejich instalace se plánuje hlavně na sídlištích Kolaříkovo, Bezručovo a také do Centrálního parku. Dohromady je jich na území města přes 1 300 a ty staré se postupně obměňují.
Pracovníci dílen technických služeb ve Frýdku-Místku už několik let pravidelně v zimě vyrábějí nové lavičky. Na jeden z jejich typů tady mají dokonce patent. Vymyslel ho totiž zdejší zaměstnanec.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Jsem brouzdal po internetu, díval jsem se různě po lokalitách, kde co je, i v jiných městech a stahoval jsem nebo ukládal jsem si fotky a pak jsem to nějakým způsobem překreslil do technické dokumentace a předložil jsem to."
Na území města je přes 1 300 laviček a ty zastaralé se postupně obměňují.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město instaluje lavičky průběžně, v podstatě jsou instalovány dva typy, jeden takový zdobnější, který se nazývá „Schönbrunn“ a jeden takový střídmější."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Ten jeden je typizovaný, nakupujeme ho od dodavatele a dodává se na exponovaná místa jako jsou obě náměstí, veřejná pohřebiště, případně park na jižních svazích. Dá se říct, že i v loňském roce ta obměna byla ukončena, takže tento typ asi v nějaké blízké budoucnosti objednávat nebudeme."
Výroba se teď soustředí právě na vlastní vzor, který mají technické služby zaevidovaný u Úřadu průmyslového vlastnictví. Jeho hlavní výhodou je jednoduchost a nižší výrobní náklady.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Tenhle typ jsem viděl z litiny, tam to bude asi podstatně dražší než z těchto profilů, zkusili jsme to, konstrukčně to vychází na stejno, protože ta litina měla stejnou stavbu té lavičky, jak tvarem toho profilu, tak i výrobou."
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Od toho roku 2018 ty lavičky vyměňujeme, v návaznosti na nějaký systém, kdy provádíme v průběhu roku nějaké kontroly a pak někdy do konce měsíce srpna předkládáme odboru správy obecního majetku nějaký plán obnovy podle toho aktuálního stavu v těch daných lokalitách, tak na začátku roku ty lavičky vyrábíme tak, abychom je pak mohli během března, dubna, maximálně v květnu instalovat."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Lavičky jsou umísťovány jednak na základě individuálních podnětů občanů, těch bylo instalováno kolem třiceti v minulém roce, pak na základě požadavků osadních výborů, případně tam, kde nejde osadit lavičky na původní místa, tam může proběhnout i dotazníkové šetření, které také v minulém roce v jednom území proběhlo."
V loňském roce vyrobily a vyměnily technické služby 176 laviček obou typů.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Největší část šla do parku Bedřicha Smetany, kde to bylo 92 kusů, nějakých 11 na novém sídlišti Kolaříkově s tím, že zhruba 40 kusů se pak rozmístilo na různá místa, ať už podle toho, jak ten havarijní stav byl, případně na základě požadavků občanů. V letošním roce máme objednávku na 86 kusů, defacto 3 lokality budou jakoby v té první fázi nahrazeny, největší část půjde na zbylou část sídliště Kolaříkovo, 31 kusů, 42 na Bezručově sídlišti a 13 do centrálního parku."
Ani letos nebudou na jednotlivých lavičkách chybět citáty vztahující se k předmětné lokalitě.
---
Park Petra Bezruče v centru Ostravy projde velkými úpravami. Obyvatelé okolních domů se díky jeho celkové revitalizaci mohou těšit nejen na nový mobiliář, ale také nové veřejné osvětlení, zeleň, nebo chodníky.
Obvod Moravská Ostrava a Přívoz chystá vůbec první online veřejné projednání. Lidé se na něm budou moci vyjádřit k chystané revitalizaci sadu Petra Bezruče v centru města. Uskuteční se už 16. února ve 4 hodiny odpoledne.
Rostislav Řeha, místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Našim záměrem je na všechny tyto větší akce dělat veřejná projednání, ale bohužel ta covidová situace je taková, že nám to neumožňuje dělat normálně prezenčně."
V Bezručově sadu projdou výměnou chodníky a popraskané asfaltové plochy, které budou částečně zatravněny. Vyšlapané travnaté pěšinky naopak nahradí nové chodníčky a odstraněny budou i polorozpadlé betonové prvky.
Ze sadu Petra Bezruče zmizí například tato dvě pískoviště místo kterých vznikne dětské hřiště.
Počítá se i s novými lavičkami a odpadkovými koši a přibudou i okrasné keře a květiny. Veškeré informace k úpravě parku najdete na webu projednani.moap.cz.
Rostislav Řeha, místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Můžete si tam stáhnout materiály, které vám ukážou, jak ten projekt má vypadat a můžete podat dotazy k tomu konkrétnímu projektu."
Hana Mainušová, mluvčí MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Veřejné projednávání bude probíhat na kanále youtube městského obvodu a budeme ho také sdílet na facebookové stránce městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.”
Další projednávání se pak bude týkat nové revitalizace sídliště Fifejdy.
---
Dětská léčebna respiračních nemocí Edel ve Zlatých Horách patří mezi největší v ČR. Léčí se zde děti od dvou do 18 let. Její kapacita je až 90 dětí včetně doprovodu roiče těch nejmenších. Na přelomu roku se léčebně podařilo zrekonstruovat celé jedno patro historické budovy.
V bývalých vodoléčebných lázních z roku 1882 pobýval mimo jiné také Leoš Janáček nebo Franz Kafka. Dnes zde léčí respirační nemoci dětí z celé České republiky. Až 60 procent dětí v léčebně je z MS kraje.
Alexandra Plevačová, jednatelka, Sanatorium Edel: „Loni jsme měli celkem pacientů zhruba 700, to znamená 60% z nich bylo z MS kraje, dále je to Jihomoravský kraj, Ostrava, Olomoucký kraj.“
Barbara Geržová, lékařka: "V naší léčebně léčíme děti s opakovanými nemocemi dýchacích cest, ať už horních dýchacích cest, se záněty průdušek, s astmatem, s alergickou rýmou a s cystickou fibrózou. Děti u nás podstupují každodenní inhalace, rehabilitační léčbu, což je dechová rehabiitace plus léčebná tělesná výchova.“
Právě léčba cystické fibrózy přístrojem Simeox je u nás unikátem. Tím dalším je speleoterapie, což je léčebný pobyt dětí v mikroklimatu podzemí bývalého důlního díla. Součástí léčebny je také mateřská a základní škola. Děti zde totiž pobývají průměrně 4 – 6 týdnů.
Jaroslava Patáková, ředitelka školy: „Máme výhodu vlastně v tom, že máme malé kolektivy ve třídách, můžeme se těm dětem věnovat individuálně, přestože jezdí každý s jiným učivem, z různých krajů a z různých měst.“
Nová rekonstrukce celého patra léčebny poskytuje nyní nové moderní ubytování i herny dětem bez doprovodu. To vše se léčebně podařilo realizovat z vlastních zdrojů.
Alexandra Plevačová, jednatelka, Sanatorium Edel: „Děti jsou ubytované na pokojích po dvou až čtyřech, mají tady dvě herny na tom patře k dispozici, ta část je rozdělena na dívčí část a chlapeckou část, může tady být dvacet dívek a dvacet chlapců.“
O pobytu dětí v léčebně rozhoduje jejich dětský lékař v souhlasu s pojišťovnou. Dětské sanatorium Edel má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami v České republice.
---
