Nemocnice v Havířově zřídila informační centrum pro lidi, kteří si neví rady s registrací na očkování. To je ale na hranici svých kapacit. Přitom úplně stejnou službu poskytuje i magistrát a zájemci o očkování nemusí stát zbytečně dlouhé fronty.
V současné době se mohou registrovat na očkování senioři nad 80 a 70 tet a také učitelé i nepedagogičtí pracovníci. To způsobilo, že v nemocnici se tvoří velké fronty.
Irma Kaňová, PR manažer NsP Havířov: "V tuhle chvíli naše informační centrum, které jsme zřídili ve spolupráci s magistrátem v havířovské nemocnici, je nad kapacitu svých možností a chtěli bychom požádat všechny seniory, aby se zkusili zamyslet a porozhlédnout doma, jestli nemají někoho schopného, kdo by jim pomohl s registrací z domova."
Lidé, kteří si neví s registrací rady, nemusí však stát dlouhé fronty v nemocnici. Mohou zajít na magistrát.
Bernarda Urbancová, vedoucí odboru sociálních věcí: "Je to v budově F magistrátu odboru sociálních věcí v přízemí, je to označeno. Myslím si, že každý toto místo najde. Využíváno začíná být. Je pravda, že zatím lidé chodí více do té nemocnice, ale už se to začíná trochu lámat."
anketa: "Já jsem přišla tady, protože jsem prvně byla v nemocnici a tam mi paní řekla, že mám jít na magistrát, že tady nejsou žádní lidé. Tam bych dlouho čekala, tady do mám bez fronty. Výborné.”
anketa: “ Dneska mi volala kamarádka, že byla za pět minut hotová, takže jsem honem sedla na autobus, abych tady byla dřív a nemusela čekat.”
Pracovníci na magistrátu používají stejný rezervační systém, jako v nemocnici.
---
S koncem těžby černého uhlí na Karvinsku a Frýdecko-Místecku souvisí likvidace šachet a s tím i demolice povrchových objektů a vysokých těžních věží. Státní podnik Diamo bude při likvidování dolů spolupracovat s krajem i obcemi.
Závěrečná likvidace dolů ve zbývající části Ostravsko-karvinského revíru bude postupná a je rozvržena do několika let. Rozhodnuto už je i o beskydském Dole Frenštát, kde těžba uhlí nikdy nezačala. Nákladní auta tam začnou navážet materiál, kterým budou zasypány důlní jámy. Ve finále budou zbourány těžní věže a zřejmě i většina povrchových objektů.
Nedávno byl stejně zrušen Důl 9. květen ve Stonavě a právě teď probíhá likvidace Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku.
Stejný osud čeká také všechny šachty na Karvinsku. V těchto dnech běží likvidování Dolu Lazy v Orlové a začala příprava na karvinských dolech Darkov a ČSA.
Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV, DIAMO: “Konečnou fázi je zásyp předmětných jam. Je třeba si uvědomit, že těch jam je v přebírané části OKD 18. To je obrovský objem práce.”
Společnost Diamo, která šachty po převzetí od OKD likviduje, spolupracuje s obcemi a krajem na využití areálů. Rozhodovat se bude o tom, které objekty se vyplatí zachránit.
Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Co se týká útlumu, tak státní podnik Diamo bude útlumové práce koordinovat s rozvojovými plány Moravskoslezského kraje, s obcemi a městy a chceme tak přispět k transformaci celého regionu.”
Například v Horní Suché vznikla v lokalitě Dolu František průmyslová zóna a obec si tam ponechala i bezmála 100 metrů vysokou skipovou věž. Tu využívají například hasiči. Osud těžních věží ostatních dolů ještě není jistý, s největší pravděpodobností však budou strženy. Nebude pro ně využití a údržba by byla příliš nákladná.
---
Nedávno jsme vás provedli unikátní Grossmannovou vilou v Ostravu. Město mělo v plánu celkovou rekonstrukci památky, ale nyní se ozval zájemce, který by ji koupil a opravil za své. Magistrát proto objekt nabídne k prodeji, ale případný zájemce musí splnit přísné podmínky. Také musí vilu po rekonstrukci zpřístupnit lidem.
Vila byla vybudována v roce 1923 stavebníkem Františkem Grossmanem v honosném stylu art deco. Posledních několik let objekt chátrá a proto radní rozhodli, že ho opraví a budou využívat k reprezentaci, ke kultuře i ubytování. V plánu je i prohlídkový okruh pro veřejnost. Nyní se ale ozval zájemce o koupi vily a tak bylo rozhodnuto, že město zjistí jaký je případný zájem soukromých investorů.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jde o jednu z historických dominant Ostravy a naším jednoznačným cílem je vilu zrekonstruovat a otevřít lidem. Město má nyní možnost zajistit rekonstrukci i budoucí správu vlastními, omezenými finančními i personálními zdroji nebo ověřit, jestli může dosáhnout stejného cíle prostřednictvím soukromého investora a volné zdroje použít na jiné, nezbytnější projekty."
Nový majitel by musel s vilou zacházet podobně, jako to mělo v plánu město a podobně by ji musel i využívat po opravě. Rekonstrukce by musela proběhnout pod přísným dohledem památkářů.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „V případě, že o vilu bude zájem a město obdrží nabídky, bude je posuzovat komplexně bez preference některého z kritérií. Zároveň si vyhrazujeme právo nejednat se žádným ze zájemců, pokud nabídky nebudou splňovat představy města. Pakliže soukromého investora nevybereme, jsme připraveni zahájit výběrové řízení na stavební práce a stavba začne ještě letos."
Ostrava už má stavební povolení a v letošním roce měla začít rekonstrukce. Její předpokládané náklady jsou 112 milionů korun. Kupní cenu pro případného zájemce stanoví znalecký posudek.
---
Ostravská fakultní nemocnice už má jen pár míst pro pacienty s covidem-19, kteří jsou ve velmi vážném stavu a potřebují intenzivní péči. Téměř vyčerpanou kapacitu mají i ostatní nemocnice v MS kraji. Volné jsou pouze jednotky lůžek.
Také ostravské fakultní nemocnici už docházejí intenzivní lůžka pro covidové pacienty. Přijímat je může pouze za cenu toho, že se odkládají plánované chirurgické výkony. Situace je vážná i v ostatních nemocnicích v kraji.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Ta situace na intenzivních lůžkách v MS kraji se už blíží svým limitním kapacitám. My musíme revidovat lůžka pro noncovidové pacienty, kriticky nemocné, intenzivně nemocné, aby jsme zajistili péči o pacienty covidové.”
Ostravská fakultní nemocnice přijímá i pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19 z ostatních krajů. Jde zhruba o jednoho pacienta denně.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Týká se výhradně pacientů, kteří vyžadují specializovanou podporu životních funkcí jako je umělá plícní ventilace, nebo mimotělní okysličování, která v daném regionu v dané chvíli není dostupná."
V ostravské fakultní nemocnici díky proočkovanosti personálu momentálně nemají problém s nedostatkem zdravotních sester.
Miroslava Berková, zdravotní sestra, FN Ostrava: “Když jsem viděla ty pacienty, v jakém jsou stavu, tak jsem si říkala, že pokud je něco, co nám má vrátit kvalitu života z té doby předcovidové, tak to je to očkování. Teď toto období zrovna je pro nás těžké, protože hlavně těžkých pacientů hodně přibývá. Ale relativně nám to vrátilo větší klid do práce."
Standardních covidových lůžek je v nemocnici zatím dostatek.
---
Adoptovali byste si králíka, morče, potkana, osmáka, činčilu, užovku červenou nebo také krajtu královskou, vodní želvu či gekončíka nočního? Máte možnost. Bruntálské středisko volného času tato zvířata k adopci nabízí.
O adopci zvířat po vzoru zoologických zahrad uvažovali v bruntálském středisku volného času už delší dobu. V době kovidové pandemie dotáhli myšlenku do konce.
Marcela Rozprýmová, SVČ Bruntál: „Výběr je veliký. Navíc každé zvíře si může adoptovat klidně i více lidí. Já spoléhám na to, že teď se to trošku rozběhne. Můžete nám přispět na chov zvířat, budete tam mít cedulku, na webu bude napsané vaše jméno a vlastně přispějete na lepší život těch zvířat, která my tady chováme.“
Důležitým impulsem k zahájení adopce zvířat byla také určitá finanční tíseň, do které se středisko volného času dostalo. Chybějí totiž peníze ze zápisného do zájmových kroužků.
Marcela Rozprýmová, SVČ Bruntál: „Kroužky nejsou, takže my jsme museli řešit alternativy. Tohle je vlastně alternativa zápisného. Veškeré peníze, které od vás dostaneme, použijeme na chov těch zvířat."
Bude se jednat třeba o krmivo, nová bidýlka, lepší vybavení klecí, domečky, prolézačky a mimo dalšího i o žárovky s UV zářením do terárií pro chov hadů. Adopce přinese všem hlavně dobrý pocit.
Terezka, členka kroužku: „Moje nejoblíbenější zvíře je činčila Julinka. Chtěla bych si adoprovat činčilu. Tato činčila se nalezla u popelnice a dovezli nám ji městští policisté.“
Jana Franková, ředitelka SVČ Bruntál: „I teď v době nouzového stavu pořád funguje, protože zvířátka potřebují jíst, potřebují pít, takže je to fajn a máme i pro veřejnost nějaké akce, takže se i veřejnost zúčastňuje třeba formou soutěží.“
Marcela Rozprýmová: „Pokud děti adoptují zvíře, tak potom dostanou dvě až pět vstupenek na přírodovědné akce, které pořádáme a pak se samozřejmě můžou na zvířátko přijít podívat mimo akce SVČ nebo mimo kroužky a můžou se se zvířaty vyfotit, pokud to jenom trochu půjde.“
Případný zisk z adopce zvířat ani v optimálním případě nepokryje celkové náklady na jejich chov, mohl by ale ve složité situaci výrazně pomoci.
---
Nemocnice v Havířově zřídila informační centrum pro lidi, kteří si neví rady s registrací na očkování. To je ale na hranici svých kapacit. Přitom úplně stejnou službu poskytuje i magistrát a zájemci o očkování nemusí stát zbytečně dlouhé fronty.
V současné době se mohou registrovat na očkování senioři nad 80 a 70 tet a také učitelé i nepedagogičtí pracovníci. To způsobilo, že v nemocnici se tvoří velké fronty.
Irma Kaňová, PR manažer NsP Havířov: "V tuhle chvíli naše informační centrum, které jsme zřídili ve spolupráci s magistrátem v havířovské nemocnici, je nad kapacitu svých možností a chtěli bychom požádat všechny seniory, aby se zkusili zamyslet a porozhlédnout doma, jestli nemají někoho schopného, kdo by jim pomohl s registrací z domova."
Lidé, kteří si neví s registrací rady, nemusí však stát dlouhé fronty v nemocnici. Mohou zajít na magistrát.
Bernarda Urbancová, vedoucí odboru sociálních věcí: "Je to v budově F magistrátu odboru sociálních věcí v přízemí, je to označeno. Myslím si, že každý toto místo najde. Využíváno začíná být. Je pravda, že zatím lidé chodí více do té nemocnice, ale už se to začíná trochu lámat."
anketa: "Já jsem přišla tady, protože jsem prvně byla v nemocnici a tam mi paní řekla, že mám jít na magistrát, že tady nejsou žádní lidé. Tam bych dlouho čekala, tady do mám bez fronty. Výborné.”
anketa: “ Dneska mi volala kamarádka, že byla za pět minut hotová, takže jsem honem sedla na autobus, abych tady byla dřív a nemusela čekat.”
Pracovníci na magistrátu používají stejný rezervační systém, jako v nemocnici.
---
S koncem těžby černého uhlí na Karvinsku a Frýdecko-Místecku souvisí likvidace šachet a s tím i demolice povrchových objektů a vysokých těžních věží. Státní podnik Diamo bude při likvidování dolů spolupracovat s krajem i obcemi.
Závěrečná likvidace dolů ve zbývající části Ostravsko-karvinského revíru bude postupná a je rozvržena do několika let. Rozhodnuto už je i o beskydském Dole Frenštát, kde těžba uhlí nikdy nezačala. Nákladní auta tam začnou navážet materiál, kterým budou zasypány důlní jámy. Ve finále budou zbourány těžní věže a zřejmě i většina povrchových objektů.
Nedávno byl stejně zrušen Důl 9. květen ve Stonavě a právě teď probíhá likvidace Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku.
Stejný osud čeká také všechny šachty na Karvinsku. V těchto dnech běží likvidování Dolu Lazy v Orlové a začala příprava na karvinských dolech Darkov a ČSA.
Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV, DIAMO: “Konečnou fázi je zásyp předmětných jam. Je třeba si uvědomit, že těch jam je v přebírané části OKD 18. To je obrovský objem práce.”
Společnost Diamo, která šachty po převzetí od OKD likviduje, spolupracuje s obcemi a krajem na využití areálů. Rozhodovat se bude o tom, které objekty se vyplatí zachránit.
Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Co se týká útlumu, tak státní podnik Diamo bude útlumové práce koordinovat s rozvojovými plány Moravskoslezského kraje, s obcemi a městy a chceme tak přispět k transformaci celého regionu.”
Například v Horní Suché vznikla v lokalitě Dolu František průmyslová zóna a obec si tam ponechala i bezmála 100 metrů vysokou skipovou věž. Tu využívají například hasiči. Osud těžních věží ostatních dolů ještě není jistý, s největší pravděpodobností však budou strženy. Nebude pro ně využití a údržba by byla příliš nákladná.
---
Nedávno jsme vás provedli unikátní Grossmannovou vilou v Ostravu. Město mělo v plánu celkovou rekonstrukci památky, ale nyní se ozval zájemce, který by ji koupil a opravil za své. Magistrát proto objekt nabídne k prodeji, ale případný zájemce musí splnit přísné podmínky. Také musí vilu po rekonstrukci zpřístupnit lidem.
Vila byla vybudována v roce 1923 stavebníkem Františkem Grossmanem v honosném stylu art deco. Posledních několik let objekt chátrá a proto radní rozhodli, že ho opraví a budou využívat k reprezentaci, ke kultuře i ubytování. V plánu je i prohlídkový okruh pro veřejnost. Nyní se ale ozval zájemce o koupi vily a tak bylo rozhodnuto, že město zjistí jaký je případný zájem soukromých investorů.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jde o jednu z historických dominant Ostravy a naším jednoznačným cílem je vilu zrekonstruovat a otevřít lidem. Město má nyní možnost zajistit rekonstrukci i budoucí správu vlastními, omezenými finančními i personálními zdroji nebo ověřit, jestli může dosáhnout stejného cíle prostřednictvím soukromého investora a volné zdroje použít na jiné, nezbytnější projekty."
Nový majitel by musel s vilou zacházet podobně, jako to mělo v plánu město a podobně by ji musel i využívat po opravě. Rekonstrukce by musela proběhnout pod přísným dohledem památkářů.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „V případě, že o vilu bude zájem a město obdrží nabídky, bude je posuzovat komplexně bez preference některého z kritérií. Zároveň si vyhrazujeme právo nejednat se žádným ze zájemců, pokud nabídky nebudou splňovat představy města. Pakliže soukromého investora nevybereme, jsme připraveni zahájit výběrové řízení na stavební práce a stavba začne ještě letos."
Ostrava už má stavební povolení a v letošním roce měla začít rekonstrukce. Její předpokládané náklady jsou 112 milionů korun. Kupní cenu pro případného zájemce stanoví znalecký posudek.
---
Ostravská fakultní nemocnice už má jen pár míst pro pacienty s covidem-19, kteří jsou ve velmi vážném stavu a potřebují intenzivní péči. Téměř vyčerpanou kapacitu mají i ostatní nemocnice v MS kraji. Volné jsou pouze jednotky lůžek.
Také ostravské fakultní nemocnici už docházejí intenzivní lůžka pro covidové pacienty. Přijímat je může pouze za cenu toho, že se odkládají plánované chirurgické výkony. Situace je vážná i v ostatních nemocnicích v kraji.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Ta situace na intenzivních lůžkách v MS kraji se už blíží svým limitním kapacitám. My musíme revidovat lůžka pro noncovidové pacienty, kriticky nemocné, intenzivně nemocné, aby jsme zajistili péči o pacienty covidové.”
Ostravská fakultní nemocnice přijímá i pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19 z ostatních krajů. Jde zhruba o jednoho pacienta denně.
Peter Sklienka, staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava: “Týká se výhradně pacientů, kteří vyžadují specializovanou podporu životních funkcí jako je umělá plícní ventilace, nebo mimotělní okysličování, která v daném regionu v dané chvíli není dostupná."
V ostravské fakultní nemocnici díky proočkovanosti personálu momentálně nemají problém s nedostatkem zdravotních sester.
Miroslava Berková, zdravotní sestra, FN Ostrava: “Když jsem viděla ty pacienty, v jakém jsou stavu, tak jsem si říkala, že pokud je něco, co nám má vrátit kvalitu života z té doby předcovidové, tak to je to očkování. Teď toto období zrovna je pro nás těžké, protože hlavně těžkých pacientů hodně přibývá. Ale relativně nám to vrátilo větší klid do práce."
Standardních covidových lůžek je v nemocnici zatím dostatek.
---
Adoptovali byste si králíka, morče, potkana, osmáka, činčilu, užovku červenou nebo také krajtu královskou, vodní želvu či gekončíka nočního? Máte možnost. Bruntálské středisko volného času tato zvířata k adopci nabízí.
O adopci zvířat po vzoru zoologických zahrad uvažovali v bruntálském středisku volného času už delší dobu. V době kovidové pandemie dotáhli myšlenku do konce.
Marcela Rozprýmová, SVČ Bruntál: „Výběr je veliký. Navíc každé zvíře si může adoptovat klidně i více lidí. Já spoléhám na to, že teď se to trošku rozběhne. Můžete nám přispět na chov zvířat, budete tam mít cedulku, na webu bude napsané vaše jméno a vlastně přispějete na lepší život těch zvířat, která my tady chováme.“
Důležitým impulsem k zahájení adopce zvířat byla také určitá finanční tíseň, do které se středisko volného času dostalo. Chybějí totiž peníze ze zápisného do zájmových kroužků.
Marcela Rozprýmová, SVČ Bruntál: „Kroužky nejsou, takže my jsme museli řešit alternativy. Tohle je vlastně alternativa zápisného. Veškeré peníze, které od vás dostaneme, použijeme na chov těch zvířat."
Bude se jednat třeba o krmivo, nová bidýlka, lepší vybavení klecí, domečky, prolézačky a mimo dalšího i o žárovky s UV zářením do terárií pro chov hadů. Adopce přinese všem hlavně dobrý pocit.
Terezka, členka kroužku: „Moje nejoblíbenější zvíře je činčila Julinka. Chtěla bych si adoprovat činčilu. Tato činčila se nalezla u popelnice a dovezli nám ji městští policisté.“
Jana Franková, ředitelka SVČ Bruntál: „I teď v době nouzového stavu pořád funguje, protože zvířátka potřebují jíst, potřebují pít, takže je to fajn a máme i pro veřejnost nějaké akce, takže se i veřejnost zúčastňuje třeba formou soutěží.“
Marcela Rozprýmová: „Pokud děti adoptují zvíře, tak potom dostanou dvě až pět vstupenek na přírodovědné akce, které pořádáme a pak se samozřejmě můžou na zvířátko přijít podívat mimo akce SVČ nebo mimo kroužky a můžou se se zvířaty vyfotit, pokud to jenom trochu půjde.“
Případný zisk z adopce zvířat ani v optimálním případě nepokryje celkové náklady na jejich chov, mohl by ale ve složité situaci výrazně pomoci.
---
