Frýdek-Místek nesouhlasí se zrušením poskytování akutní péče na dětském oddělení v tamní nemocnici. Město sepsalo petici a chce vyvolat další diskuze, které mají za cíl navrátit fungování oddělení do stavu před 1. dubnem. Nemocnice a kraj ale tvrdí, že nejsou lékaři. Proto se muselo přistoupit k restrukturalizaci.
Nemocnice ve Frýdku-Místku omezila od dubna akutní péči na dětském oddělení. Rodiče tak budou muset s dětmi v případě problémů jinam.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Máme zachovanou porodnici, novorozenecké oddělení v plném rozsahu. Máme zachováno dětské oddělení s hospitalizací pro operační stavy. To znamená, pro všechny operace, které se v nemocnici provádějí. Staráme se o všechny úrazy, které do nemocnice dorazí na urgentní příjem. Co se opravdu v nemocnici nedělá a tady jsem prosil i veřejnost, aby i brala, jako by tady pediatrie nebyla, je starost o neoperanty. To znamená o ty neoperační výkony."
Tato zpráva velmi pobouřila město, ale i zástupce okolních obcí. Sešli se proto ve Frýdku-Místku společně s dalšími lékaři a chtějí hledat řešení, jak situaci v nemocnici napravit.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "My se tady bavíme o více než 20 tisících dětech ve spádové oblasti, které ze dne na den bez dalších informací nemají zajištěnu péči, kterou by měly mít zajištěnou.
Ludmila Nováková, okresní zástupkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost: "Problematické to zejména bude, pokud to dítě bude vyžadovat hospitalizaci, protože bude ten rodič bude muset s ním jet někde do Ostravy, do Karviné, do Třince. Podle toho, kde ho vezmou. A taky vůbec není dořešeno, jestli tam ten rodič bude přijatý."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Dnes tady vznikla i petice, která má společně vyzvat jak vedení nemocnice, tak kraj, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví, abychom udělali všechny dostupné okamžité kroky k tomu, abychom to oddělení obnovili. A opakuji, Frýdek-Místek je připraven i finančně obnovení tohoto oddělení podpořit."
Helena Pešatová, senátorka za Frýdecko-Místecko, starostka Frýdlantu nad Ostravicí/STAN/: "Věřím, že se to povede. Protože došlo asi k nějakému nedorozumění, že to není systémová chyba a dá se to nějakým způsobem napravit."
Na jednání přišli i bývalí zaměstnanci nemocnice, podle kterých je chyba jinde.
Ivana Röschlová, bývalá primářka dětského oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Myslím si, že velmi nepromyšlenými manažerskými zásahy došlo nejdříve k tomu, že utekla celá řada velice zkušených sester, které tam třeba 20 let pracovaly. Potom odešlo pár atestovaných lékařů a v této poslední fázi už to jsou mladí perspektivní lékaři, na které se to často háže, že oni za to můžou. Oni se tam jenom ocitli na nesprávném místě v nesprávnou chvíli."
Nemocnice argumentuje, že ke změnám musela přistoupit právě z důvodů hromadné výpovědi šesti mladých lékařů a vedoucího lékaře, který později výpověď stáhl.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Protože jsem s každým z nich osobně jednal, tak to bylo zejména proto, že měli strach o své vzdělávání."
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Všechny sestry vrchní a všichni primáři stojí za vedením nemocnice. Takže takové nějaké vzkazky, že to je selhání někoho, nějaké manažerské, to jsou nesmysly. Vzhledem k tomu, že celá republika se trápí s dětskými lékaři, tak to je jenom první vlaštovka a začnou se objevovat další po celé republice."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V kraji je 199 praktických lékařů. Více než polovina z nich je v důchodovém věku a v okamžiku, kdy tito pediatři odejdou do důchodu, tak nastane další exodus zkušených lékařů z nemocnice a pak ten problém, který máme my, nastane i v jiných nemocnicích."
Nemocnice nyní jedná s praktickými lékaři, kteří by mohli zajistit alespoň služby na pohotovosti od pondělí do pátku. Ty byly v minulosti totiž také zrušeny a aktuálně se slouží jen o víkendu o 8:00 do 18:00 hodin.
---
Až sto lidí denně přichází do skladu pomoci, který zřídila ADRA v Havířově. Běženci nejvíce potřebují potraviny, drogerii a domácí potřeby. Humanitární organizace spoléhá čistě na dárce, které prosí o další solidárnost.
V Havířově už žije zhruba 800 lidí, kteří utekli před válkou a stále jsou odkázáni na pomoc druhých. ADRA před třemi týdny otevřela sklad humanitární pomoci na Hlavní třídě, kam denně chodí až sto běženců. Z regálů si mohou vzít, co potřebují.
Ráno při otevření jsou všechny regály plné. Do hodiny ale zejí téměř prázdnotou. ADRA opravdu potřebuje, aby lidé byli co nejvíce solidární.
Marcela Holková, vedoucí sociálního šatníků a charitativních obchodů: "Vlna byla obrovská, teď už ale upadá. Děláme stále výzvy a byli bychom rádi, kdyby jak soukromí dárci, tak podniky, magistráty dále sbírali a dále nám pomáhali s potravinami a s drogerii, protože ty požadavky jsou stále.”
anketa: “Jak nám tady pomáhají? Všechno je tady moc dobré. Je tady nabídka jídla, oděvů, všechno co potřebujeme pro domácnost a i toaletní papír a hygiena. Všem lidem moc děkujeme.”
Dobrovolníci ADRY si váží také toho, že se prozatím nesetkávají s negativními reakcemi.
Hana Čadová, vedoucí DC ADRA Havířov: "Oni utíkají před válkou. To je něco, co jsme si nedokázali nikdy představit, co mají za sebou. Vůbec nechápu tady to, ale ani to moc neslyším a těch hlasů je málo. Já slyším tady ty lidi, kteří pomáhat chtějí, kteří se ptají, co potřebujete, co potřebují ti lidé."
Organizace už začala pořádat také konverzační odpoledne.
---
Zprávy krátké, 5. 4. 2022, 3
Havířovský okresní soud poslal do vězení na pět let 42letou ženu, která zavinila smrt svých dvou malých synů. Tragický požár vypukl v květnu roku 2020 v Havířově-Šumbarku. Přežila jen starší dívka.
Lubomíra Bínová, soudkyně: “Odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání 5 let nepodmíněně a zařazuje se do věznice s ostrahou.”
---
Radnice Ostravy-Jihu pokračuje v kontorlách obecních bytů. Těch má ve správě více než 5 tisíc. Lidé si totiž stále stěžují na rušení nočního klidu a nepořádek ve společných prostorách. Pokud viník nezjedná nápravu, musí se z bytu odstěhovat.
Kontroly obecních bytů v Ostravě-Jihu nekončí. Tentokrát si radnice vzala na mušku byty v Domě s pečovatelskou službou na ulici Horymírova. Během dvou dnů zkontrolovala všech 150 bytů.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Opětovně jsme kontrolovali technický stav bytů a zda nájemníci užívají byt v souladu s platnou nájemní smlouvou a domovním řádem.”
Kontrolu těchto bytů měla radnice v plánu už na loni na podzim. Vzhledem k pandemii koronaviru to ale nebylo možné.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Výsledky z těchto kontrol nás velice mile překvapily a potěšily, protože všichni nájemníci měli čisto, měli krásně uklizeno a vůbec na nic jsme nepřišli.”
Anketa: nájemníci DPS Horymírova: “Bydlí se mi tady dobře. Žádné problémy, postarají se o nás. Je tady takové klidné soužití.”
"Bydlí se mi tady pěkně, mám bezbariérový byt, takže krásný. Uklízím si sám zatím, zatím nepotřebuju pečovatelky, zatím jsem soběstačný. I si vařím, takže v pohodě.”
Obvod provádí kontroly bytů už od roku 2017.
Petr Bidzinski, odbor vztahů s veřejností, MOb Ostrava-Jih: “Celkem bylo provedeno více než 800 kontrol bytových jednotek a vzhledem k porušení smlouvy se muselo vystěhovat 60 nájemců.”
Kontroly dalších bytů v obvodu na sebe nenechají dlouho čekat.
---
Chystá se modernizace a doplnění kamerového systému v Opavě. Některá stávající kamerová místa v centru města posílí další zařízení. Staré analogové kamery nahradí modernější tak, aby mohly být připojeny k softwaru, který umí sám vyhledávat nežádoucí situace a upozorní na ně operátora.
Vloni na podzim byl kamerový systém v Opavě, doplněný o speciální softwarem, který se sám dokáže zaměřit na nežádoucí situace a upozornit na ně operátora. Umí také vyhledávat např. osoby v pátrání nebo odcizené automobily. Kvůli tomu je nutné vyměnit postupně zastaralé kamery.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: „Čtyři kamery budeme měnit z důvodu technické specifikace kamer, které už neodpovídají současným parametrům. Kamery, které budeme měnit, mají zastaralý softwarový systém.“
Nově k současným 24 kamerovým bodům přibude další monitorované místo, a to na křižovatce ulic Olomoucká a Purkyňova.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Na tomto místě nám kamera chyběla dlouhodobě. Často pátráme po osobách, které odejdou z psychiatrické léčebny či z nemocnice, aniž by byly řádně propuštěny.“
Posíleny budou také tři stávající kamerové body v centru města. Nové kamery budou snímat Horní a Dolní náměstí a náměstí Republiky.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „My potřebu kamerových bodů neustále aktualizujeme, probíráme to s Policií ČR. Myslím, že momentálně máme nejdůležitější místa pokrytá.“
Investice do hlídání bezpečnosti veřejného prostoru bude stát město zhruba jeden milion korun. Pravděpodobně 50 – 60% z této částky dofinancuje ministerstvo vnitra.
---
Zprávy krátké, 5. 4. 2022, 4
Skončila více než deset let trvající transformace ostravského Čtyřlístku, tedy centra pro osoby se zdravotním postižením. To prošlo velkou změnou - od ústavní péče o lidi se zdravotním postižením až k vysoce individualizované péči v prostředí, přibližujícím se běžným životním podmínkám.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "My nejen díky Ostravě, ale hlavně i díky jiným obcím a Moravskoslezskému kraji jsme lídrem transformace všech sociálních pobytových služeb v rámci celé České republiky."
---
V novojičínských základních školách probíhaly ve spolupráci se Zdravým městem Nový Jičín školní fóra. Tato aktivita dává prostor pro názory mladé generace. Žáci se vyslovili třeba pro šatní skříňky a skatepark.
Školní fóra jsou iniciativou Národní sítě Zdravých měst. Vytváří prostor pro diskuzi žáků, vedení škol a města. V Novém Jičíně se do aktivity zapojilo zhruba 120 žáků druhého stupně. vyjadřovali názory na to, co se jim ve škole a městě líbí, a co by chtěli naopak změnit.
Ondřej Syrovátka (Zelení), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pro nás, pro vedení města, je to důležitý hlas od věkové skupiny, která vlastně normálně nemá šanci se k vývoji města vyjadřovat.”
Například v základní škole Komenského 68 si žáci přáli šatní skříňky, stojany na kola nebo bufet.
Štěpán Smolka, žák základní školy Komenského 68: “Spokojeni jsem se školními obědy, ale co bychom chtěli změnit, tak například, že bychom chtěli dát přes školu lavičky.”
Svatava Hajdová, ředitelka ZŠ Komenského 68, Nový Jičín: “I když jsou to děti školního věku, přece jen je jejich názor reálný. Takže si této dovednosti u žáků velice ceníme, že mají schopnost takového vyjádření.”
Co se týče problematiky města, zaznívaly třeba požadavky na nový tobogán na bazéně, lepší úpravy některých veřejných prostranství a také skatepark. Toho se mladí lidé dočkají ve druhé polovině letošního roku.
---
Frýdek-Místek nesouhlasí se zrušením poskytování akutní péče na dětském oddělení v tamní nemocnici. Město sepsalo petici a chce vyvolat další diskuze, které mají za cíl navrátit fungování oddělení do stavu před 1. dubnem. Nemocnice a kraj ale tvrdí, že nejsou lékaři. Proto se muselo přistoupit k restrukturalizaci.
Nemocnice ve Frýdku-Místku omezila od dubna akutní péči na dětském oddělení. Rodiče tak budou muset s dětmi v případě problémů jinam.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Máme zachovanou porodnici, novorozenecké oddělení v plném rozsahu. Máme zachováno dětské oddělení s hospitalizací pro operační stavy. To znamená, pro všechny operace, které se v nemocnici provádějí. Staráme se o všechny úrazy, které do nemocnice dorazí na urgentní příjem. Co se opravdu v nemocnici nedělá a tady jsem prosil i veřejnost, aby i brala, jako by tady pediatrie nebyla, je starost o neoperanty. To znamená o ty neoperační výkony."
Tato zpráva velmi pobouřila město, ale i zástupce okolních obcí. Sešli se proto ve Frýdku-Místku společně s dalšími lékaři a chtějí hledat řešení, jak situaci v nemocnici napravit.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "My se tady bavíme o více než 20 tisících dětech ve spádové oblasti, které ze dne na den bez dalších informací nemají zajištěnu péči, kterou by měly mít zajištěnou.
Ludmila Nováková, okresní zástupkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost: "Problematické to zejména bude, pokud to dítě bude vyžadovat hospitalizaci, protože bude ten rodič bude muset s ním jet někde do Ostravy, do Karviné, do Třince. Podle toho, kde ho vezmou. A taky vůbec není dořešeno, jestli tam ten rodič bude přijatý."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Dnes tady vznikla i petice, která má společně vyzvat jak vedení nemocnice, tak kraj, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví, abychom udělali všechny dostupné okamžité kroky k tomu, abychom to oddělení obnovili. A opakuji, Frýdek-Místek je připraven i finančně obnovení tohoto oddělení podpořit."
Helena Pešatová, senátorka za Frýdecko-Místecko, starostka Frýdlantu nad Ostravicí/STAN/: "Věřím, že se to povede. Protože došlo asi k nějakému nedorozumění, že to není systémová chyba a dá se to nějakým způsobem napravit."
Na jednání přišli i bývalí zaměstnanci nemocnice, podle kterých je chyba jinde.
Ivana Röschlová, bývalá primářka dětského oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Myslím si, že velmi nepromyšlenými manažerskými zásahy došlo nejdříve k tomu, že utekla celá řada velice zkušených sester, které tam třeba 20 let pracovaly. Potom odešlo pár atestovaných lékařů a v této poslední fázi už to jsou mladí perspektivní lékaři, na které se to často háže, že oni za to můžou. Oni se tam jenom ocitli na nesprávném místě v nesprávnou chvíli."
Nemocnice argumentuje, že ke změnám musela přistoupit právě z důvodů hromadné výpovědi šesti mladých lékařů a vedoucího lékaře, který později výpověď stáhl.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Protože jsem s každým z nich osobně jednal, tak to bylo zejména proto, že měli strach o své vzdělávání."
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Všechny sestry vrchní a všichni primáři stojí za vedením nemocnice. Takže takové nějaké vzkazky, že to je selhání někoho, nějaké manažerské, to jsou nesmysly. Vzhledem k tomu, že celá republika se trápí s dětskými lékaři, tak to je jenom první vlaštovka a začnou se objevovat další po celé republice."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V kraji je 199 praktických lékařů. Více než polovina z nich je v důchodovém věku a v okamžiku, kdy tito pediatři odejdou do důchodu, tak nastane další exodus zkušených lékařů z nemocnice a pak ten problém, který máme my, nastane i v jiných nemocnicích."
Nemocnice nyní jedná s praktickými lékaři, kteří by mohli zajistit alespoň služby na pohotovosti od pondělí do pátku. Ty byly v minulosti totiž také zrušeny a aktuálně se slouží jen o víkendu o 8:00 do 18:00 hodin.
---
Až sto lidí denně přichází do skladu pomoci, který zřídila ADRA v Havířově. Běženci nejvíce potřebují potraviny, drogerii a domácí potřeby. Humanitární organizace spoléhá čistě na dárce, které prosí o další solidárnost.
V Havířově už žije zhruba 800 lidí, kteří utekli před válkou a stále jsou odkázáni na pomoc druhých. ADRA před třemi týdny otevřela sklad humanitární pomoci na Hlavní třídě, kam denně chodí až sto běženců. Z regálů si mohou vzít, co potřebují.
Ráno při otevření jsou všechny regály plné. Do hodiny ale zejí téměř prázdnotou. ADRA opravdu potřebuje, aby lidé byli co nejvíce solidární.
Marcela Holková, vedoucí sociálního šatníků a charitativních obchodů: "Vlna byla obrovská, teď už ale upadá. Děláme stále výzvy a byli bychom rádi, kdyby jak soukromí dárci, tak podniky, magistráty dále sbírali a dále nám pomáhali s potravinami a s drogerii, protože ty požadavky jsou stále.”
anketa: “Jak nám tady pomáhají? Všechno je tady moc dobré. Je tady nabídka jídla, oděvů, všechno co potřebujeme pro domácnost a i toaletní papír a hygiena. Všem lidem moc děkujeme.”
Dobrovolníci ADRY si váží také toho, že se prozatím nesetkávají s negativními reakcemi.
Hana Čadová, vedoucí DC ADRA Havířov: "Oni utíkají před válkou. To je něco, co jsme si nedokázali nikdy představit, co mají za sebou. Vůbec nechápu tady to, ale ani to moc neslyším a těch hlasů je málo. Já slyším tady ty lidi, kteří pomáhat chtějí, kteří se ptají, co potřebujete, co potřebují ti lidé."
Organizace už začala pořádat také konverzační odpoledne.
---
Zprávy krátké, 5. 4. 2022, 3
Havířovský okresní soud poslal do vězení na pět let 42letou ženu, která zavinila smrt svých dvou malých synů. Tragický požár vypukl v květnu roku 2020 v Havířově-Šumbarku. Přežila jen starší dívka.
Lubomíra Bínová, soudkyně: “Odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání 5 let nepodmíněně a zařazuje se do věznice s ostrahou.”
---
Radnice Ostravy-Jihu pokračuje v kontorlách obecních bytů. Těch má ve správě více než 5 tisíc. Lidé si totiž stále stěžují na rušení nočního klidu a nepořádek ve společných prostorách. Pokud viník nezjedná nápravu, musí se z bytu odstěhovat.
Kontroly obecních bytů v Ostravě-Jihu nekončí. Tentokrát si radnice vzala na mušku byty v Domě s pečovatelskou službou na ulici Horymírova. Během dvou dnů zkontrolovala všech 150 bytů.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Opětovně jsme kontrolovali technický stav bytů a zda nájemníci užívají byt v souladu s platnou nájemní smlouvou a domovním řádem.”
Kontrolu těchto bytů měla radnice v plánu už na loni na podzim. Vzhledem k pandemii koronaviru to ale nebylo možné.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Výsledky z těchto kontrol nás velice mile překvapily a potěšily, protože všichni nájemníci měli čisto, měli krásně uklizeno a vůbec na nic jsme nepřišli.”
Anketa: nájemníci DPS Horymírova: “Bydlí se mi tady dobře. Žádné problémy, postarají se o nás. Je tady takové klidné soužití.”
"Bydlí se mi tady pěkně, mám bezbariérový byt, takže krásný. Uklízím si sám zatím, zatím nepotřebuju pečovatelky, zatím jsem soběstačný. I si vařím, takže v pohodě.”
Obvod provádí kontroly bytů už od roku 2017.
Petr Bidzinski, odbor vztahů s veřejností, MOb Ostrava-Jih: “Celkem bylo provedeno více než 800 kontrol bytových jednotek a vzhledem k porušení smlouvy se muselo vystěhovat 60 nájemců.”
Kontroly dalších bytů v obvodu na sebe nenechají dlouho čekat.
---
Chystá se modernizace a doplnění kamerového systému v Opavě. Některá stávající kamerová místa v centru města posílí další zařízení. Staré analogové kamery nahradí modernější tak, aby mohly být připojeny k softwaru, který umí sám vyhledávat nežádoucí situace a upozorní na ně operátora.
Vloni na podzim byl kamerový systém v Opavě, doplněný o speciální softwarem, který se sám dokáže zaměřit na nežádoucí situace a upozornit na ně operátora. Umí také vyhledávat např. osoby v pátrání nebo odcizené automobily. Kvůli tomu je nutné vyměnit postupně zastaralé kamery.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: „Čtyři kamery budeme měnit z důvodu technické specifikace kamer, které už neodpovídají současným parametrům. Kamery, které budeme měnit, mají zastaralý softwarový systém.“
Nově k současným 24 kamerovým bodům přibude další monitorované místo, a to na křižovatce ulic Olomoucká a Purkyňova.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Na tomto místě nám kamera chyběla dlouhodobě. Často pátráme po osobách, které odejdou z psychiatrické léčebny či z nemocnice, aniž by byly řádně propuštěny.“
Posíleny budou také tři stávající kamerové body v centru města. Nové kamery budou snímat Horní a Dolní náměstí a náměstí Republiky.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „My potřebu kamerových bodů neustále aktualizujeme, probíráme to s Policií ČR. Myslím, že momentálně máme nejdůležitější místa pokrytá.“
Investice do hlídání bezpečnosti veřejného prostoru bude stát město zhruba jeden milion korun. Pravděpodobně 50 – 60% z této částky dofinancuje ministerstvo vnitra.
---
Zprávy krátké, 5. 4. 2022, 4
Skončila více než deset let trvající transformace ostravského Čtyřlístku, tedy centra pro osoby se zdravotním postižením. To prošlo velkou změnou - od ústavní péče o lidi se zdravotním postižením až k vysoce individualizované péči v prostředí, přibližujícím se běžným životním podmínkám.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "My nejen díky Ostravě, ale hlavně i díky jiným obcím a Moravskoslezskému kraji jsme lídrem transformace všech sociálních pobytových služeb v rámci celé České republiky."
---
V novojičínských základních školách probíhaly ve spolupráci se Zdravým městem Nový Jičín školní fóra. Tato aktivita dává prostor pro názory mladé generace. Žáci se vyslovili třeba pro šatní skříňky a skatepark.
Školní fóra jsou iniciativou Národní sítě Zdravých měst. Vytváří prostor pro diskuzi žáků, vedení škol a města. V Novém Jičíně se do aktivity zapojilo zhruba 120 žáků druhého stupně. vyjadřovali názory na to, co se jim ve škole a městě líbí, a co by chtěli naopak změnit.
Ondřej Syrovátka (Zelení), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pro nás, pro vedení města, je to důležitý hlas od věkové skupiny, která vlastně normálně nemá šanci se k vývoji města vyjadřovat.”
Například v základní škole Komenského 68 si žáci přáli šatní skříňky, stojany na kola nebo bufet.
Štěpán Smolka, žák základní školy Komenského 68: “Spokojeni jsem se školními obědy, ale co bychom chtěli změnit, tak například, že bychom chtěli dát přes školu lavičky.”
Svatava Hajdová, ředitelka ZŠ Komenského 68, Nový Jičín: “I když jsou to děti školního věku, přece jen je jejich názor reálný. Takže si této dovednosti u žáků velice ceníme, že mají schopnost takového vyjádření.”
Co se týče problematiky města, zaznívaly třeba požadavky na nový tobogán na bazéně, lepší úpravy některých veřejných prostranství a také skatepark. Toho se mladí lidé dočkají ve druhé polovině letošního roku.
---
