MS kraj obhájil nejlepší možný rating A1 stabilní

Prozíravé a odpovědné - tak hodnotí hospodaření Moravskoslezského kraje mezinárodní ratingová agentura Moody's. Kraj tak znovu obhájil nejvyšší možný mezinárodní rating A1 se stabilním výhledem. Podle hejtmana Ivo Vondráka je je to dobrá zpráva pro občany i investory.

Moravskoslezský kraj významně investuje a zhodnocuje svůj majetek, přitom se mu daří udržovat na nízké úrovni zadluženost. Vyplývá to ze závěrečného účtu a účetní závěrky za loňský rok, které schválili krajští zastupitelé. Prozíravé a odpovědné hospodaření potvrdila i agentura Moody's.

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Je to dobrá zpráva pro občany i potenciální investory. Renomovaná nezávislá agentura tímto ratingem světu říká, že Moravskoslezský kraj je velmi solidní, důvěryhodný partner, který plní svoje závazky a kterému je možné bez obav poskytnout finanční dotace a úvěry.“

Agentura Moody's ve svém hodnocení ocenila zejména pokračující konzervativní styl řízení krajských financí. Moravskoslezský kraj v loňském roce reálně hospodařil s téměř 28 miliardami korun.

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: „Skončili jsme v přebytku téměř 600 milionů korun. Upravený rozpočet přitom počítal s výrazným schodkem – až 2,1 miliardy. Je to díky tomu, že se loni české ekonomice dařilo a kraj inkasoval více peněz na daních. Také jsme měli oproti plánovanému rozpočtu nižší výdaje u projektů financovaných z evropských peněz. Kvůli zdlouhavým schvalovacím procesům řídících orgánů a veřejných zakázek se zpožďuje jejich realizace.“ 

V roce 2019 realizoval kraj 154 investičních i neinvestičních projektů spolufinancovaných z evropských finančních zdrojů v rámci programového období 2014-2020. Jejich celkové náklady byly 7,536 mld. Kč. V roce 2018 to bylo 163 projektů.

---

Miniinvazivní operace pacientů s diabetickou nohou

Nemocnice s poliklinikou v Karviné-Ráji začala nově provádět miniivazivní ortopedické operace nohou u diabetických pacientů. V našem regionu jde o první nemocnici, která tento unikátní miniinvazivní zákrok u pacientů s cukrovkou provádí.

V celé ČR se neustále zvyšuje počet diabetiků a zvláště pacientů s diabetickou nohou. Díky spolupráci ortopedického týmu karvinské rájecké nemocnice a specialistou v oblasti diabetologie se rýsuje šance na kvalitnější život pacientům s cukrovkou. V karvinské nemocnici totiž začaly operovat miniinvazivně diabetické nohy pacientů s cukrovkou.

Miroslav Koliba, prezident podiatrické společnosti, diabetolog: “My umíme v dnešní moderní době zahojit téměř každou ránu, ale problém moderní podiatrie je to, že se rány vrací, protože tam je obrovský tlak díky tlaku na plosky nohou. 70 procent ran se nám vrátí za rok, dva tři."

Martin Holinka, primář ortopedického oddělení NsP Karviná-Ráj: “Princip je ten, že abychom diabetika úplně vyléčili, tak to nejde udělat jen tak, že se hojí měkké tkáně a defekty, ale musí se provést i korekční operace na kostech a to je právě v rukou ortopeda. To jsou korekční osterotomie, unikátní je to v tom, že se to dělá miniinvazivní technikou, která k nám proniká do republiky, operace se provede bez klasických operačních ran pod rentgenovou kontrolou na podkladě kožních vpichů."

Při samotné operaci lékař pomocí frézek protíná kost na různých místech a pokřivené kosti rovná.

Martin Holinka, primář ortopedického oddělení NsP Karviná-Ráj: "Pokud jsou tam nějaké kostní výrůstky, které tlačí na kůži v okolí, tak je odstraňujeme."

Miroslav Koliba, prezident podiatrické společnosti, diabetolog: "Ta operativa je příjemná pro tkáně, není to devastační operace, jsou to korekční operace, které sníží plantární tlak."

Pacienti, kteří podstoupí tento zákrok, mají velkou šanci na to, že se rány nebudou vracet.

Miroslav Koliba, prezident podiatrické společnosti, diabetolog: "Přesto, že jsme dělali maximum, dávali vložky, boty, to číslo bylo stále kolem 50-60 procent recidiv a tyto operace vyřeší tyto recidivy, protože my vyřešíme ten problém, který je základní a to je extra anatomické rozmístění tlaků na té noze."

Vhodní pacienti k operaci jsou pečlivě vybíráni. Posuzuje se cévní zásobení,kompenzace cukrovky, fungování ledvin a celkový zdravotní stav.

Po zákroku je pacient sledován ortopedem i diabetologem.

Martin Holinka, primář ortopedického oddělení NsP Karviná-Ráj: "Ten pacient je pak několik týdnů sledován, které kontroluje správné vyvazování té nohy a kontroluje hojení té rány, sleduje ho diabetolog, který sleduje kompenzaci toho diabetu."

Miroslav Koliba, prezident podiatrické společnosti, diabetolog: "My toho pacienta sledujeme z počátku co měsíc, co dva, vybavujeme ho speciálními botami, stélkami, kontrolujeme ty plantární tlaky, to sledování je pečlivé."

Samotný zákrok trvá 20 až 40 minut. mezi pacienty s diabetickou nohou je o něj velký zájem.

Martin Holinka, primář ortopedického oddělení NsP Karviná-Ráj: "Tady v regionu není nikdo, kdo by tento typ operace, u těchto pacientů v tento okamžik prováděl."

Kapacitně je nemocnice připravena nabídnout zákrok nejen občanům Karviné a blízkého okolí, ale i vzdálenějších měst.

---

Dům dětí a mládeže v Orlové se vrací opět k normálu

Dům dětí a mládeže v Orlové nabízí nejrůznější aktivity. Navštěvují ho stovky dětí. Po rozvolnění opatření se vše vrací opět k normálu. Zejména děti z tanečních kroužků ale mrzí, že přišly o soutěže.

Tohle jsou malí kuchtíci, kteří navštěvují kroužek vaření v Domě dětí a mládeže v Orlové. Děti jsou nadšené, že po rozvolnění opatření kvůli koronaviru se už opět mohou setkávat.

Sandra Šertlerová, vedoucí kroužku vaření:  "Opravdu jim to chybělo. Někteří mi volali, jestli pro ten sešit, který tady mají, jestli si mohou přijít kvůli receptům, protože doma ukazují, co se tady naučili. Já si myslím, že se všichni strašně moc těšili.”

anketa: "Já chodím do tohoto kroužku, protože jsem vždy chtěla péct, vařit. Jsem chtěla dělat mamce snídaně, obědy a večeře."

Více než dva měsíce se nemohly stýkat ani tyto malé tanečnice. Mrzí je, že byly zrušeny i všechny soutěže.

anketa: "Čekalo nás mistrovství ČR, ale zrušilo se nám to kvůli koronaviru. Byla jsem smutná.”

anketa: "Nejvíce mi chybělo, jak trénujeme tance. Kamarádky a trenérky taky.”

Kateřina Šostoková, hlavní vedoucí TK Joy: "Mi jako trenérce chyběl hodně kontakt s dětmi. První týden bylo příjemné si od toho všeho odpočinout, ale postupem času mi to začalo hodně chybět. Věděla jsem, že třeba tento víkend jsme měli být na soutěži, měli jsme mít akademii, takže mi to bylo určitě hodně líto. Dům dětí už funguje v omezeném režimu od 11. 5. Rozjely se už téměř všechny kroužky, kromě těch na základních školách."

Dům dětí a mládeže musí i nadále dodržovat stanovená opatření. Děti se napříč kroužky nesetkávají, rodiče nesmí do vůbec do budovy.

---

Kvůli vládním škrtům si zastupitelé snížili téměř o polovinu své odměny

Koronavirová krize, která enormně zatížila státní rozpočet, se už začíná projevovat na hospodaření měst a obcí. Například v Palkovicích na Frýdecko-Místecku už odložili připravované investiční akce a zastupitelé si tam dobrovolně snížili své odměny.

V Palkovicích chtěli letos vybudovat v centru obce přechod pro chodce a také nový chodník. Bohužel, kvůli koronavirové krizi už vědí, že jim stát pošle méně peněz z daní. Začali proto šetřit a v zájmu obec sáhli i do svých kapes.

Martina Skurková, účetní obce Palkovice: “Dle informací ministerstva financí rozpočtové určení daní víme, že propad daňových příjmů v letošním roce pro obec Palkovice činí 12,6 milionu. A na základě tohoto už zastupitelé obce přistoupili k různým opatřením a jedním z nich je, že si schválili snížení svých odměn o 40 procent.”

Očekávaný výpadek v příjmech z daní představuje zhruba 20 procent letošního rozpočtu.

David Kula, místostarosta Palkovic: “Tahle částka je docela velká na to, abychom se s tím vyrovnali bez jakékoliv změny v chodu obce. Zastupitelstvo obce tady k tomu přistoupilo zodpovědně a už na květnovém zasedání schválilo změnu rozpočtu, když jsme vlastně uspořili v rozpočtu více než 7 milionů korun. Nicméně tato změna má za následek několik věcí, které jsme bohužel museli odložit, nebo prozatím úplně zrušit. Jedná se zejména o kulturní akce, které by se stejně nemohly konat z epidemiologických důvodu. Dále jsme měli v plánu letos opravy místních komunikací a výstavbu přechodu pro chodce a opravu veřejného prostranství v centru obce. Další investicí, kterou musíme odložit, je nákup osobního automobilu pro Správu kanalizace a několik dalších drobných věcí. Další věcí je, že se nenecháváme současnou krizi odradit a že v podstatě investujeme nebo připravujeme investice na další roky, protože předpokládáme, že se situace zlepší a nebo že stát pustí nějaké dotace a tím pádem musíme být připraveni na to ty prostředky využít. Proto teď dokončujeme projekt chodníku na Podhůří a také projektujeme opravu Domu služeb v centru obce, kam by se měli přestěhovat lékaři a obecní úřad. Tahle investice nás velmi tlačí, protože potřebuje vymístit obecní úřad a lékaře ze současného místa, když jsme získali dotaci na školku a musíme to realizovat do konce roku. 2022. Obec se vlastně nespoléhá pouze na vládní sliby, že pustí vláda nějaké dotace nebo na vyšší příjmy obcím z nějakých jiných zdrojů, ale také hledáme nějaké úspory a možnosti prodeje zbytného obecního majetku v rámci obce, do kterého jsme dříve peníze uložili a v podstatě to sloužilo jako rezerva pro období jako je toto.”

Přes veškerá úsporná opatření Palkovičtí věří, že stát obce nenechá na holičkách a nějaké peníze navíc přece jen pošle.

---

Hranici mezi Moravou a Slezskem připomínají značky

Velké pozdvižení před časem vyvolalo vyznačení hranice mezi Čechami a Moravou. Dva muži asi budou muset zaplatit vyčištění asfaltu od barvy. Slezskou hranici nikdo na cesty malovat nemusí. Na několika místech je totiž vyznačena cedulemi.

Vyznačení historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami odnesli dva muži z Brněnska obviněním z poškozování cizí věci. Hranici totiž vyznačili barvou na silnici. Podle silničářů způsobili škodu za zhruba 7 tisíc korun. My jsme se podívali, jak je to s někdejší zemskou hranicí mezi Moravou a Slezskem. Obě území dala jméno Moravskoslezskému kraji. Někteří lidé si někdejší vymezení českých zemí vybavují, jiní už méně.

Anketa: "Jsem z Frýdku a vím, že je to na slezské části, zatímco Místek je na Moravě. Nemyslím si, že se tím lidé nějak zatěžovali, ale jako připomínka někdejších zemských hranic to označeno být může."

Například v obci Ostravice na Frýdecko-Místecku mají hranici mezi Slezskem a Moravou vyznačenou hned na dvou místech.

Pavlína Stankayová, starostka Ostravice: “Ty cedule, které jsou u silnice umístěné, se tam dávaly už za minulého vedení obce. V podstatě to nemá žádný speciální význam. Spíše, aby si lidé uvědomili, že tady ta hranice vede, je to historická zemská hranice, která odděluje Moravu a Slezsko. Hranici určuje řeka Ostravice. Část obce máme ve Slezsku a část na Moravě.”

Zemská hranice rozděluje například slezský Frýdek od moravského Místku, podobně jako na moravskou a slezskou rozděluje i Ostravu.

Jana Pondělíčková, mluvčí obvodu Slezská Ostrava: “Řeka Ostravice dělí nejen samotnou Ostravu, a to městské obvody Moravská Ostrava a Přívoz a naši Slezskou Ostravu, ale je také dělící čárou mezi Moravou a Slezskem. Já osobně tuto hranici každý den překračuji při cestě do práce, jelikož bydlím v Moravské Ostravě a každý den přes most přecházím na Slezskou Ostravu.”

Oficiálními značkami mají moravsko-slezskou hranici vyznačenou také ve Studénce na Novojičínsku.

---