Slezská nemocnice v Opavě rekonstruuje dětské oddělení. Až do začátku září zde bude omezený provoz. Kvůli snížení počtu lůžek na polovinu musí být někteří malí pacienti hospitalizováni v okolních nemocnicích. V Krnově či v Ostravě.
Naposledy pavilon dětského oddělení prošel stavebními úpravami před 20 lety. Hlavním důvodem nynější rekonstrukce byly dnes už nevyhovující hygienické podmínky. Chyběl zde dostatek toalet a sprch. Třípodlažní budova v areálu Slezské nemocnice se teď postupně modernizuje.
Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My budeme rekonstrukci provádět na dvě etapy, a to podle poschodí a podle jednotek, které jsou na dětském oddělení. Takže bude k dispozici pouze omezená kapacita.“
Během dvou červencových týdnů bylo oddělení kvůli stavebnímu ruchu úplně uzavřeno. Dělníci se nejprve pustili do přestavby 1. patra, kde jsou pokoje pro starší děti a JIP. Tato část budovy už je v provozu a přijímá pacienty. Dělníci se nyní přesunuli do dalšího podlaží, a tak hospitalizovaní musí počítat se sníženým komfortem během pobytu v nemocnici.
Lucie Bartkovská, matka dětského pacienta: „Slyšíme tady ruch ráno, ale nějak nás to neobtěžuje. Není to něco, co by se nedalo vydržet.“
Zatímco v běžném provozu dětské oddělení disponuje třemi desítkami lůžek, během rekonstrukce se jejich počet výrazně snížil.
Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Máme zhruba poloviční kapacitu, než za běžných podmínek. Máme otevřená dvě ze tří oddělení. S tím, že přijímáme všechny věkové kategorie na jedno zprovozněné oddělní.
Děti jsou zde nyní hospitalizovány nejčastěji s komplikovanými angínami či letními virózami.
Kamila Krčmová, dětská sestra, Slezská nemocnice v Opavě: „Ta práce je teď náročnější. Více musíme konzultovat s lékaři, jak si představují uložení na pokoje kvůli diagnózám a věku dětí.“
V létě už tradičně přibývá malých pacientů s infekčními onemocněními. Nejčastěji jsou to průjmy a nyní také koronavirus. Tyto diagnózy vyžadují izolovaný pobyt na lůžku Pro ten nejsou v době rekonstrukce oddělení podmínky, atak musí být tyto děti hospitalizovány krnovské, případně v ostravské Městské nemocnici.
---
Nadcházející zima bude drahá. Dražší je elektřina, plyn, uhlí i dřevo. Obavy však nemají jen domkaři, ale i lidé, kteří bydlí v bytech a jsou odkázáni na teplárny. Velcí dodavatelé tepla však ujišťují, že uhlí mají dostatek a lidé se studených radiátorů obávat nemusejí.
Dlouho připravovaný útlum těžby uhlí kvůli ekologii a také energetická krize vyvolaná válečným konfliktem na Ukrajině vzbudily oprávněné obavy, zda se podaří zajistit dostatek tepla pro domácnosti. Lidé bydlící v bytech v Bohumíně, Orlové, Karviné nebo Havířově se obávat nemusejí. Hlavní dodavatelé tepla mají dostatek uhlí na celou zimu.
Zygmunt Recman, vedoucí závodu Teplárny Karviná, Veolia: “Na závodě Karviná jako hlavní palivo využíváme uhlí a spoluspalujeme biomasu. Dodávky máme zasmluvněné na celou sezonu. Plyn je pro nás důležité palivo, protože ho používáme pro startování našich kotlů. Nicméně naším hlavním palivem je uhlí a to je stěžejní. Uhlí využíváme hlavně z OKD.”
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My v tuto chvíli v Dětmarovicích i v létě vyrábíme elektřinu a samozřejmě jsme připraveni zajistit teplo a teplou vodu pro všechny naše zákazníky v Orlové či Bohumíně. Uhlí máme na skládkách dostatek.”
Dostatek uhlí má zajistit prodloužení těžby v Dole ČSM ve Stonavě.
Roman Sikora, předseda představenstva společnosti OKD: “Naší prioritou je zásobit místní výrobce energií a velké hutní firmy tak, aby se dokázali popasovat s nástrahami blížící se topné sezony a zimního období.”
O kolik bude nadcházející zima dražší ukáže až vyúčtování příští rok na jaře. Lidem v bytech však ve finále nezbude nic jiného, než se s vyšší cenou smířit. Jedinou obranou je své domácnosti zbytečně nepřetápět a teplem neplýtvat při otevřených oknech.
---
Krátké zprávy, 5. 8. 2022, 17h - 1
Kohoutkoví inspektoři SmVaK, kteří vyjeli do regionu, ověřují, zda restaurace a další občerstvovací zařízení nabízejí kohoutkovou vodu z veřejné vodovodní sítě. Získají nálepky Podáváme vodu z kohoutku a certifikát. Ten obdrželo v minulých letech 200 podniků ze zhruba 250 navštívených.
Až do května 2023 budou přes Frenštát převážet přes 200 tisíc tun materiálu na zasypání důlních jam. Frenštát pod Radhoštěm požádal o převod některých pozemků a staveb po bývalém státním podniku OKD.
---
V bývalém zámeckém pivovaru rodu Harrachů v Janovicích se vařilo pivo až do roku 1946. Od té doby chátral a jen díky aktivitám jeho nových majitelů znovu ožívá. Na rekonstrukci jeho částí se sem sjíždějí dobrovolníci z celého světa na sérii work campů organizace Inex.
Letošní dobrovolnické aktivity se soustředí na opravu památkově chráněné stěny pivovaru.
Jakub Kříž, spolumajitel, předseda Spolku pro obnovu pivovaru: „Během letošního léta nás navštívily dvě velké skupiny dobrovolníků, tou první bylo 50 belgických skautů z La Hulpe. Prováděli hlavně přípravné práce právě na této zdi, na které pracují dobrovolníci z Inexu.“
Dobrovolníci z této skupiny zde pracují ve dvou směnách dva týdny, kromě toho si užívají i poznávaní regionu.
Ludmila Zandlová, vedoucí skupiny: „Dobrovolníci jsou naprosto úžasní, nemůžu si je vynachválit, vůbec jsem nečekala, že budou takhle pracovití.“
Laurent, Francie: „Ahoj, jsem z Francie, jsem Noah, jsem zde na dobrovolnické práci, abych pomohl znovu postavit tuto stěnu.“
Robin, Německo: „Jsem z Německa jsem tady, protože rád potkávám lidi a pomáhám s touto zdí.“
Joep, Holandsko: „Jsem Joep, jsem z Holandska, jsem tady, protože se mi líbí, že vracíme opět život i této historické stavbě.“
Konečným cílem všech prací je vytvoření nového kulturního a společenského místa u janovického zámku.
Zdeněk Strnadel, spolumajitel: „Tento pivovar by měl v budoucnosti opět vyrábět pivo, ale mimo to bychom tady určitě měli rádi prostor pro loutkové divadlo, pro nějaké krátkodobé ubytování a mou osobní ambicí je mít svou osobní veřejnou knihovnu.
Kromě obnovy výroby piva tedy na Rýmařovsku vzniká i nový velmi zajímavý turistický cíl.
---
Frýdek-Místek chce být město přátelské k pejskařům. Po nedávném snížení poplatků za psy přichází další příjemná novinka. Ve městě vzniká psí hřiště. To bude především místem pro volný výběh psů i k setkávání jejich majitelů. K dispozici bude také několik herních prvků.
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Zodpovědní majitelé ho proto vždy dobře vychovají a snaží se mu dopřát i správné vyžití. Ve Frýdku-Místku chtějí být ke psům a jejich majitelům přátelští. Přišli proto s projektem psího hřiště, které vyrůstá na louce v ulici Viléma Závady.
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Psí hřiště je vstřícným krokem moderních světových měst vůči obyvatelům města, vůči pejskařům. Je to místo určené k volnému pohybu psů bez vodítka, i venčení a hraní. Psí hřiště bude obsahovat několik agility prvků, ale není určeno primárně k výcviku psů. Je to spíš pro jejich zábavu."
Anketa: "Super, mi to nevadí, jsem pejskař. Lepší než nějaká stavba betonová. Tak mi to nevadí, jsem spíš ráda. Určitě to využiju. Já jsem si říkala, že ve městě není žádná taková plocha, kde by psi mohli být navolno a tak je to fajne."
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Psí hřiště bude mít dvě dvojité branky. Dvojité proto, aby pejsek nevyklouzl při vstupu nebo výstupu toho občana s pejskem. Hřiště bude obsahovat šestero laviček, osm agility prvků, včetně tunelu, kladiny, místa pro přeskok a tak podobně. Celá plocha toho hřiště bude zabírat téměř 1000 metrů čtverečních."
Hřiště bude sloužit k bezpečnému pohybu psů a socializaci, a to i jejich majitelů.
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě bych chtěl vyvrátit obavy z toho, že by tady byla nějaká zvýšená hlučnost. My kolem toho psího hřiště vysadíme nové stromořadí z jedné strany, z druhé strany bude nový pás křovin. Provozním řádem toho hřiště bude upravený maximální počet pejsků na tom hřišti i provozní doba bude pouze od 6:00 ráno do 21:00 do večera."
Kompletní realizace s výstavbou a instalací všech prvků vyjde na 666 tisíc bez DPH. Podobná hřiště mají už například v Ostravě, Karviné, Havířově, Bruntále a dalších městech.
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Technické služby se v těchto dnech pouštějí do realizace a my chceme mít hotovo 26. srpna, což je mezinárodní den psů. A v ten den by mělo proběhnout slavnostní otevření, na které bych tímto všechny majitele pejsků chtěl pozvat. A nejenom je, uděláme si tady hezké páteční odpoledne."
Ve Frýdku-Místku je už přes 5 tisíc registrovaných psů. Od letošního roku už město například vyšlo vstříc jejich majitelům a výrazně snížilo poplatky.
---
Krátké zprávy, 5. 8. 2022, 17 h - 2
Fakultní nemocnice Ostrava řeší nedostatek krve a hledá nové dárce. Během prázdnin jich totiž ubývá, navíc přibývá komplikovaných úrazů i akutních operací. Darovat krev může každý zdravý člověk ve věku 18-65 let, s váhou nad 50 kg a zdravotním pojištěním v EU.
---
Příprava městské slavnosti v Novém Jičíně je v plném produ. Letošním hlavním tématem budou Novojičínští na vodě a na moři. Pozornosti se ale dostane i stoletým skautům.
Termín letošní slavnosti města je stanoven na pátek a sobotu 9. a 10. září. Tradicí se stalo, že tato kulturně-společenská událost vždy odráží nějaký historický motiv.
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “Tématem je Novojičínští na vodě a na moři a druhým podtématem, které je pro město také významné” je 100 let skautingu v Novém Jičíně.”
Propojení Novojičíňáků s vodou a mořem tu bylo odpradávna, první písemné zmínky jsou ze 40. let 19. století, kdy u dělostřelectva rakousko-uherského námořnictva sloužil Venca Chovanec. To podstatné ve spojitosti se zdejším rodákem se ovšem událo před 150 lety, tedy v roce 1872.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Novému Jičínu je velmi známá osobnost Eduarda Orla, polárníka, mořeplavce, který se výrazně zasloužil o dějiny objevování nových území, byl spoluobjevitelem Země Františka Josefa, nejsevernějšího souostroví na světě. Dalším významným cestovatele a mořeplavcem byl kontradamirál Wilhelm von Kesslitz, který se narodil v Novém Jičíně. Stal se účastníkem slavné expedice Albatros v letech 1895 až 1897, která zavítala na ostrovy kanibalů, Šalamounovy ostrovy, a přivezla do Rakouska a samozřejmě i do Nového Jičína spoustu artefaktů, které se staly součástí sbírek Novojičínského muzea.”
Další novojičínskou osobností, které slavnost připomene, byl admirál Evžen von Chmelarž. Zúčastnil se spousty operací námořnictva, dojel do Číny a Japonska.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Stal se i hlavním velitelem přístavního měst Pula, hlavního přístaviště Rakouska-Uherska. Zúčastnil se převozu ostatků Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky kteří byli zavražděni v Sarajevu. Taktéž se podílel na vybudování pevnostního systému přístavu Pula ve spolupráci s novojičínským rodákem architektem Maxem Czeike.”
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “K tématu bude velká výstav na Staré poště, budou to Námořníci na vodě a na moři, která bude od soboty otevřena celý měsíc září, a v Návštěvnickém centru bude zároveň výstava věnována 100 letům skautingu.”
Junáci budou mít v hlavní den slavnosti, v sobotu, své stanoviště v parku Žerotínského zámku. Na slavnosti nebude chybět tradiční soutěže O nejoriginálnější klobouk a bude tedy na téma vody. Kreativní autoři mohou svá díla registrovat v den slavnosti 10. září od 13 hodin na Masarykově náměstí.
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “Zároveň bude i půjčovna kostýmů pro občany, kteří budou chtít jít v sobotu v 15 hodin do průvodu. Ta bude zřízen v kině Květen od 6. do 8. září v době od 14: do 17:30 hodin. Vratné půjčovna bude 200 korun.”
Slavnost samozřejmě nabídne po oba večery také koncerty, na které jsou Novojičínští už zvyklí.
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “Můžeme se těšit na Ondřeje Rumla a Jazzband a potom na Dalibora Jandu. V sobotu vystoupí v hlavním programu Pokáč a skupina Jelen.”
Do programu slavnosti se kromě profesionálních umělců tradičně zapojí novojičínské školy a spolky.
---
Slezská nemocnice v Opavě rekonstruuje dětské oddělení. Až do začátku září zde bude omezený provoz. Kvůli snížení počtu lůžek na polovinu musí být někteří malí pacienti hospitalizováni v okolních nemocnicích. V Krnově či v Ostravě.
Naposledy pavilon dětského oddělení prošel stavebními úpravami před 20 lety. Hlavním důvodem nynější rekonstrukce byly dnes už nevyhovující hygienické podmínky. Chyběl zde dostatek toalet a sprch. Třípodlažní budova v areálu Slezské nemocnice se teď postupně modernizuje.
Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My budeme rekonstrukci provádět na dvě etapy, a to podle poschodí a podle jednotek, které jsou na dětském oddělení. Takže bude k dispozici pouze omezená kapacita.“
Během dvou červencových týdnů bylo oddělení kvůli stavebnímu ruchu úplně uzavřeno. Dělníci se nejprve pustili do přestavby 1. patra, kde jsou pokoje pro starší děti a JIP. Tato část budovy už je v provozu a přijímá pacienty. Dělníci se nyní přesunuli do dalšího podlaží, a tak hospitalizovaní musí počítat se sníženým komfortem během pobytu v nemocnici.
Lucie Bartkovská, matka dětského pacienta: „Slyšíme tady ruch ráno, ale nějak nás to neobtěžuje. Není to něco, co by se nedalo vydržet.“
Zatímco v běžném provozu dětské oddělení disponuje třemi desítkami lůžek, během rekonstrukce se jejich počet výrazně snížil.
Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Máme zhruba poloviční kapacitu, než za běžných podmínek. Máme otevřená dvě ze tří oddělení. S tím, že přijímáme všechny věkové kategorie na jedno zprovozněné oddělní.
Děti jsou zde nyní hospitalizovány nejčastěji s komplikovanými angínami či letními virózami.
Kamila Krčmová, dětská sestra, Slezská nemocnice v Opavě: „Ta práce je teď náročnější. Více musíme konzultovat s lékaři, jak si představují uložení na pokoje kvůli diagnózám a věku dětí.“
V létě už tradičně přibývá malých pacientů s infekčními onemocněními. Nejčastěji jsou to průjmy a nyní také koronavirus. Tyto diagnózy vyžadují izolovaný pobyt na lůžku Pro ten nejsou v době rekonstrukce oddělení podmínky, atak musí být tyto děti hospitalizovány krnovské, případně v ostravské Městské nemocnici.
---
Nadcházející zima bude drahá. Dražší je elektřina, plyn, uhlí i dřevo. Obavy však nemají jen domkaři, ale i lidé, kteří bydlí v bytech a jsou odkázáni na teplárny. Velcí dodavatelé tepla však ujišťují, že uhlí mají dostatek a lidé se studených radiátorů obávat nemusejí.
Dlouho připravovaný útlum těžby uhlí kvůli ekologii a také energetická krize vyvolaná válečným konfliktem na Ukrajině vzbudily oprávněné obavy, zda se podaří zajistit dostatek tepla pro domácnosti. Lidé bydlící v bytech v Bohumíně, Orlové, Karviné nebo Havířově se obávat nemusejí. Hlavní dodavatelé tepla mají dostatek uhlí na celou zimu.
Zygmunt Recman, vedoucí závodu Teplárny Karviná, Veolia: “Na závodě Karviná jako hlavní palivo využíváme uhlí a spoluspalujeme biomasu. Dodávky máme zasmluvněné na celou sezonu. Plyn je pro nás důležité palivo, protože ho používáme pro startování našich kotlů. Nicméně naším hlavním palivem je uhlí a to je stěžejní. Uhlí využíváme hlavně z OKD.”
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: “My v tuto chvíli v Dětmarovicích i v létě vyrábíme elektřinu a samozřejmě jsme připraveni zajistit teplo a teplou vodu pro všechny naše zákazníky v Orlové či Bohumíně. Uhlí máme na skládkách dostatek.”
Dostatek uhlí má zajistit prodloužení těžby v Dole ČSM ve Stonavě.
Roman Sikora, předseda představenstva společnosti OKD: “Naší prioritou je zásobit místní výrobce energií a velké hutní firmy tak, aby se dokázali popasovat s nástrahami blížící se topné sezony a zimního období.”
O kolik bude nadcházející zima dražší ukáže až vyúčtování příští rok na jaře. Lidem v bytech však ve finále nezbude nic jiného, než se s vyšší cenou smířit. Jedinou obranou je své domácnosti zbytečně nepřetápět a teplem neplýtvat při otevřených oknech.
---
Krátké zprávy, 5. 8. 2022, 17h - 1
Kohoutkoví inspektoři SmVaK, kteří vyjeli do regionu, ověřují, zda restaurace a další občerstvovací zařízení nabízejí kohoutkovou vodu z veřejné vodovodní sítě. Získají nálepky Podáváme vodu z kohoutku a certifikát. Ten obdrželo v minulých letech 200 podniků ze zhruba 250 navštívených.
Až do května 2023 budou přes Frenštát převážet přes 200 tisíc tun materiálu na zasypání důlních jam. Frenštát pod Radhoštěm požádal o převod některých pozemků a staveb po bývalém státním podniku OKD.
---
V bývalém zámeckém pivovaru rodu Harrachů v Janovicích se vařilo pivo až do roku 1946. Od té doby chátral a jen díky aktivitám jeho nových majitelů znovu ožívá. Na rekonstrukci jeho částí se sem sjíždějí dobrovolníci z celého světa na sérii work campů organizace Inex.
Letošní dobrovolnické aktivity se soustředí na opravu památkově chráněné stěny pivovaru.
Jakub Kříž, spolumajitel, předseda Spolku pro obnovu pivovaru: „Během letošního léta nás navštívily dvě velké skupiny dobrovolníků, tou první bylo 50 belgických skautů z La Hulpe. Prováděli hlavně přípravné práce právě na této zdi, na které pracují dobrovolníci z Inexu.“
Dobrovolníci z této skupiny zde pracují ve dvou směnách dva týdny, kromě toho si užívají i poznávaní regionu.
Ludmila Zandlová, vedoucí skupiny: „Dobrovolníci jsou naprosto úžasní, nemůžu si je vynachválit, vůbec jsem nečekala, že budou takhle pracovití.“
Laurent, Francie: „Ahoj, jsem z Francie, jsem Noah, jsem zde na dobrovolnické práci, abych pomohl znovu postavit tuto stěnu.“
Robin, Německo: „Jsem z Německa jsem tady, protože rád potkávám lidi a pomáhám s touto zdí.“
Joep, Holandsko: „Jsem Joep, jsem z Holandska, jsem tady, protože se mi líbí, že vracíme opět život i této historické stavbě.“
Konečným cílem všech prací je vytvoření nového kulturního a společenského místa u janovického zámku.
Zdeněk Strnadel, spolumajitel: „Tento pivovar by měl v budoucnosti opět vyrábět pivo, ale mimo to bychom tady určitě měli rádi prostor pro loutkové divadlo, pro nějaké krátkodobé ubytování a mou osobní ambicí je mít svou osobní veřejnou knihovnu.
Kromě obnovy výroby piva tedy na Rýmařovsku vzniká i nový velmi zajímavý turistický cíl.
---
Frýdek-Místek chce být město přátelské k pejskařům. Po nedávném snížení poplatků za psy přichází další příjemná novinka. Ve městě vzniká psí hřiště. To bude především místem pro volný výběh psů i k setkávání jejich majitelů. K dispozici bude také několik herních prvků.
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Zodpovědní majitelé ho proto vždy dobře vychovají a snaží se mu dopřát i správné vyžití. Ve Frýdku-Místku chtějí být ke psům a jejich majitelům přátelští. Přišli proto s projektem psího hřiště, které vyrůstá na louce v ulici Viléma Závady.
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Psí hřiště je vstřícným krokem moderních světových měst vůči obyvatelům města, vůči pejskařům. Je to místo určené k volnému pohybu psů bez vodítka, i venčení a hraní. Psí hřiště bude obsahovat několik agility prvků, ale není určeno primárně k výcviku psů. Je to spíš pro jejich zábavu."
Anketa: "Super, mi to nevadí, jsem pejskař. Lepší než nějaká stavba betonová. Tak mi to nevadí, jsem spíš ráda. Určitě to využiju. Já jsem si říkala, že ve městě není žádná taková plocha, kde by psi mohli být navolno a tak je to fajne."
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Psí hřiště bude mít dvě dvojité branky. Dvojité proto, aby pejsek nevyklouzl při vstupu nebo výstupu toho občana s pejskem. Hřiště bude obsahovat šestero laviček, osm agility prvků, včetně tunelu, kladiny, místa pro přeskok a tak podobně. Celá plocha toho hřiště bude zabírat téměř 1000 metrů čtverečních."
Hřiště bude sloužit k bezpečnému pohybu psů a socializaci, a to i jejich majitelů.
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě bych chtěl vyvrátit obavy z toho, že by tady byla nějaká zvýšená hlučnost. My kolem toho psího hřiště vysadíme nové stromořadí z jedné strany, z druhé strany bude nový pás křovin. Provozním řádem toho hřiště bude upravený maximální počet pejsků na tom hřišti i provozní doba bude pouze od 6:00 ráno do 21:00 do večera."
Kompletní realizace s výstavbou a instalací všech prvků vyjde na 666 tisíc bez DPH. Podobná hřiště mají už například v Ostravě, Karviné, Havířově, Bruntále a dalších městech.
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Technické služby se v těchto dnech pouštějí do realizace a my chceme mít hotovo 26. srpna, což je mezinárodní den psů. A v ten den by mělo proběhnout slavnostní otevření, na které bych tímto všechny majitele pejsků chtěl pozvat. A nejenom je, uděláme si tady hezké páteční odpoledne."
Ve Frýdku-Místku je už přes 5 tisíc registrovaných psů. Od letošního roku už město například vyšlo vstříc jejich majitelům a výrazně snížilo poplatky.
---
Krátké zprávy, 5. 8. 2022, 17 h - 2
Fakultní nemocnice Ostrava řeší nedostatek krve a hledá nové dárce. Během prázdnin jich totiž ubývá, navíc přibývá komplikovaných úrazů i akutních operací. Darovat krev může každý zdravý člověk ve věku 18-65 let, s váhou nad 50 kg a zdravotním pojištěním v EU.
---
Příprava městské slavnosti v Novém Jičíně je v plném produ. Letošním hlavním tématem budou Novojičínští na vodě a na moři. Pozornosti se ale dostane i stoletým skautům.
Termín letošní slavnosti města je stanoven na pátek a sobotu 9. a 10. září. Tradicí se stalo, že tato kulturně-společenská událost vždy odráží nějaký historický motiv.
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “Tématem je Novojičínští na vodě a na moři a druhým podtématem, které je pro město také významné” je 100 let skautingu v Novém Jičíně.”
Propojení Novojičíňáků s vodou a mořem tu bylo odpradávna, první písemné zmínky jsou ze 40. let 19. století, kdy u dělostřelectva rakousko-uherského námořnictva sloužil Venca Chovanec. To podstatné ve spojitosti se zdejším rodákem se ovšem událo před 150 lety, tedy v roce 1872.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Novému Jičínu je velmi známá osobnost Eduarda Orla, polárníka, mořeplavce, který se výrazně zasloužil o dějiny objevování nových území, byl spoluobjevitelem Země Františka Josefa, nejsevernějšího souostroví na světě. Dalším významným cestovatele a mořeplavcem byl kontradamirál Wilhelm von Kesslitz, který se narodil v Novém Jičíně. Stal se účastníkem slavné expedice Albatros v letech 1895 až 1897, která zavítala na ostrovy kanibalů, Šalamounovy ostrovy, a přivezla do Rakouska a samozřejmě i do Nového Jičína spoustu artefaktů, které se staly součástí sbírek Novojičínského muzea.”
Další novojičínskou osobností, které slavnost připomene, byl admirál Evžen von Chmelarž. Zúčastnil se spousty operací námořnictva, dojel do Číny a Japonska.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Stal se i hlavním velitelem přístavního měst Pula, hlavního přístaviště Rakouska-Uherska. Zúčastnil se převozu ostatků Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky kteří byli zavražděni v Sarajevu. Taktéž se podílel na vybudování pevnostního systému přístavu Pula ve spolupráci s novojičínským rodákem architektem Maxem Czeike.”
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “K tématu bude velká výstav na Staré poště, budou to Námořníci na vodě a na moři, která bude od soboty otevřena celý měsíc září, a v Návštěvnickém centru bude zároveň výstava věnována 100 letům skautingu.”
Junáci budou mít v hlavní den slavnosti, v sobotu, své stanoviště v parku Žerotínského zámku. Na slavnosti nebude chybět tradiční soutěže O nejoriginálnější klobouk a bude tedy na téma vody. Kreativní autoři mohou svá díla registrovat v den slavnosti 10. září od 13 hodin na Masarykově náměstí.
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “Zároveň bude i půjčovna kostýmů pro občany, kteří budou chtít jít v sobotu v 15 hodin do průvodu. Ta bude zřízen v kině Květen od 6. do 8. září v době od 14: do 17:30 hodin. Vratné půjčovna bude 200 korun.”
Slavnost samozřejmě nabídne po oba večery také koncerty, na které jsou Novojičínští už zvyklí.
Iva Pollaková, ředitelka MKS Nový Jičín: “Můžeme se těšit na Ondřeje Rumla a Jazzband a potom na Dalibora Jandu. V sobotu vystoupí v hlavním programu Pokáč a skupina Jelen.”
Do programu slavnosti se kromě profesionálních umělců tradičně zapojí novojičínské školy a spolky.
---
