Stavba obchvatu Frýdku-Místku je dál v plném proudu. Práce se nezatavily ani přes zimu, kdy se stavbaři soustředili především na montáž ocelových mostních konstrukcí. Mimo extrémní mrazy se podařilo betonovat téměř bez zastavení. Letos se na obchvatu počítá s dvojnásobným stavebním výkonem.
Stavba obchvatu Frýdku-Místku nijak výrazně nezpomalila ani přes zimu. Na obou částech už se pracuje naplno a nasazené tempo rozhodně nepolevuje, právě naopak.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Na první etapě stavby obchvatu Frýdku-Místku se před koncem roku 2020 podařilo převést dopravu z původní trasy dálnice D56 na nový most. Přesměrování provozu umožnilo pokračování prací i v zimním období. Leden a únor byly sice velmi chladné, přesto stavba probíhala technologiemi, které klimatické podmínky umožnily."
Místy nízké mrazivé noční teploty výrazně omezily činnosti i v březnu. Rozhodně to ale nijak neovlivní plánovaný termín uvedení obchvatu do provozu, což bude příští rok.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Na druhé etapě obchvatu Frýdku-Místku stavbaři také pracovali přes zimu. Sice nepokračovaly zemní práce, ale naplno běžela výroba a montáž ocelových konstrukcí mostů. Nevyklidily se ani pozice u mostů monolitických, které jsou betonované přímo na stavbě. Kromě několika krátkých přestávek kvůli sněhu nebo silnému mrazu se betonovalo bez zastavení. Na přelomu února a března se na stavbu vrátila těžká technika na takzvanou zemařinu pro hlavní trasu a po nezbytné jarní údržbě se vrátí zhotovitel k návozům materiálu do násypů."
Aktuálně se stavbaři připravují na opětovné uzavření Příborské ulice. Ta se totiž bude výškově upravovat. Doprava by tak měla být pravděpodobně v květnu svedena opět na objízdnou trasu přes ulici Kvapilova, tak jako tomu bylo v době uzavírky při výstavbě mostu právě nad ulicí Příborská. Objížďka by měla trvat přibližně dva měsíce a už se kvůli ní na konci Kvapilovy ulice staví i nový kruhový objezd.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "V roce 2021 je třeba očekávat zhruba dvojnásobný stavební výkon, což se jistě projeví zvýšenou dopravní zátěží poblíž stavby. Řidičům i lidem z Frýdku-Místku děkujeme za trpělivost."
O dalším vývoji na stavbě a o přesném termínu přepojení dopravy vás budeme včas informovat.
---
Blíží se čas zápisů do 1. tříd. Více než dříve letos rodiče přemýšlejí o tom, zda povinnou školní docházku u svého potomka ještě o rok neodložit. A to kvůli distanční výuce, které se obávají. Připravit se lépe na vstup do školy mohou pomoci také videa, které natáčejí učitelky z opavské ZŠ Edvarda Beneše.
Když nemohou předškoláci do školy, rozhodly se tři učitelky zprostředkovat atmosféru školy dětem doma. Natáčejí několika minutová videa, ve kterých shrnují základní znalosti a dovednosti, které by měli budoucí prvňáci znát.
Eva Grambalová, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Našimi průvodci jsou tito dva kamarádi. Jsou to sourozenci a jmenují se Eda a Hanička Benešovi.“
Role žáků přebraly učitelky. Přesto ale máte pocit, že v lavicích sedí školáci, alespoň podle chování.
Pavla Staňková, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Je to okopírované od žáků. A to proto, aby děti viděly, co dělají špatně, na co je ve škole upozorňujeme.“
Videa mohou používat rodiče při přípravě dětí do první třídy. A mohou tak získat alespoň základní přehled toho, co by před nástupem do školy měly umět. A porovnat to se schopnostmi svého potomka. V době klasických zápisů mohly s případnou nezralostí dítěte poradit přímo s učitelky, teď to spíš leží na rodičích.
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Zralost dítěte je otázkou toho, že to dítě musíte vidět a musíte s ním být. Ovšem v on -line prostoru to, obávám se, úplně poznat nejde.“
A tak zatímco vloni se stalo, že kvůli formálnímu zápisu byly do škol přijaty děti, jejichž schopnosti prvňákům neodpovídaly, letos rodiče častěji zvažují odklad školní docházky. Obávají se totiž distanční výuky, která je během prvního školního roku velmi náročná.
---
Poskytovatelé sociálních služeb v MS kraji dostanou letos na svůj provoz více než 2 miliardy korun. Bohužel ale peníze ze státního rozpočtu nepokryjí plně všechny jejich potřeby. Další miliony poskytne kraj ze svého rozpočtu a navíc se pro ně pokusí získat další peníze od státu.
Moravskoslezský kraj přerozdělí mezi poskytovatele sociálních služeb 2 miliardy 340 milionů korun od státu. Bohužel se ale nedostane na všechny jejich potřeby protože požadavky poskytovatelů byly o více než 400 milionů vyšší. Ministerstvo ale více neposlalo.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Ten skok, který tam nastal je způsoben navýšením platů o 10 procent, které vláda schválila na sklonku loňského roku. My budeme samozřejmě prostřednictvím asociace krajů požadovat, aby bylo toto navýšení dofinancováno a v průběhu letošního roku byly ještě peníze poskytovatelům doručeny."
Vedení kraje ale neváhalo a podpořilo ze svého rozpočtu další dotační programy pro tuto oblast ve výši asi 120 milionů korun.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Tady se ukazuje , jak je MS kraj přístupný ke všem poskytovatelům sociálních služeb i vyhlašováním dalších dotačních titulů v objemu více jak 120 milionu korun, které pomohou dofinancovat."
Dotace půjdou do čtyř oblastí: na komunitní práci, prevenci kriminality, zdravé stárnutí a do oblasti rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí. Díky krajským dotacím budou moci i nadále rodiny a senioři využívat výhody Rodinného a Senior pasu.
---
Firma, která opravuje dům na Dlouhé třídě v Havířově ho nestihla včas zateplit. Na zimu se pod střechu nastěhovali netopýři a práce musely být přerušeny. Což samozřejmě vadí nájemníkům i městu.
Oprava obytného domu na Dlouhé třídě v Havířově měla být už dokončena v lednu. Místo toho lidé žijí stále na stavbě a není divu, že jsou naštvaní.
anketa: “Jsme z toho všichni špatní. To víte, už jsme všichni starší lidé a vadí nám to. Kdyby alespoň před barákem uklidili. Je to strašné, co vám mám říkat."
anketa: “Je to blbé, už to trvá skoro rok. Už bychom chtěli, aby byl ten barák opravený. Mám malého a furt chodíme přes stavbu, je tu lešení.”
Problém je ten, že firma nestihla na podzim včas zateplit fasádu a pod střechou se mezi tím uhnízdili chránění netopýři. Město muselo práce přerušit, dokud netopýři po zimě neodletí.
Simona Součková, mluvčí MRA: “Nás to mrzí, ale s touto firmou máme obrovské problémy. Už na konci října měli mít defakto všechno hotovo, to znamená hlavně to zateplení a nedodrželi tento termín. V tuto chvíli se čeká až se oteplí, ale ne na jeden dva dny, ale až nastane dlouhodobější oteplení a dostaneme pokyn od příslušných institucí, že můžeme ve stavbě pokračovat, protože v tuto chvíli to opravdu nelze, protože se musíme přizpůsobovat biologickým hodinám netopýrů.”
Městská realitní agentura věří, že práce budou pokračovat ještě v dubnu. Firma se ale bude muset za nedodržení termínu a vzniklé komplikace připravit zřejmě na tučné penále.
---
Slezská nemocnice má k dispozici nově opravené geriatrické a doléčovací oddělení. Nové prostory mírně navýší současnou kapacitu a hlavně zde budou mít pacienti větším komfort. Toto oddělení je už po několik měsíců plně obsazené. Většinu jeho pacientů tvoří ti, kteří se zotavují po koronavirové infekci.
Vloni v lednu začala ve Slezské nemocnici rekonstrukce historických pavilonů. Třípodlažní pavilon H se díky ní proměnil v moderní geriatrické a doléčovací oddělení. Dvoj a třílůžkové pokoje tady mají vždy vlastní koupelnu a toaletu. To původní prostory postrádaly.
Monika Janáčová, vrchní sestra, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacienti se konečně dočkají komornějších prostor. Bylo pro nás vždycky velmi náročné, když k nám přicházeli pacienti z jiných oddělení, která už hotelový standard nabízela.“
Opravy za 92 milionů korun zaplatil zřizovatel, Moravskoslezský kraj. Část peněz se podařilo získat také z evropských dotací.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Ta stavební činnost už byla potřebná. A podařilo se uvolnit prostředky z rozpočtu kraje.“
Všech 48 pacientů z plně obsazeného oddělení teď postupně přestěhují zdravotníci do nových prostor. Kapacita se zde navýší ještě o šest lůžek.
Skupina pacientů na tomto oddělení se v posledních měsících velmi proměnila. Namísto těch, kteří se zotavovali třeba po náročné operaci, tady zůstávají lidé, kterým ubral síly koronavirus.
Ingrid Rýznarová, primářka, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „My díky té kovidové situaci jsme se dostali do postkovidového režimu. Máme pacienty z 80% po prodělaném kovidu. Je to supina pacientů, kteří mají třeba těžké plicní postižení a zatím rekonvalescence je dlouhá a neumožňuje jim pobyt v domácím prostředí.“
A tak se nyní připravuje rekonstrukce dalšího pavilonu L, kde by mohlo vzniknout 25 lůžek následné péče pro neoperační obory.
---
Stavba obchvatu Frýdku-Místku je dál v plném proudu. Práce se nezatavily ani přes zimu, kdy se stavbaři soustředili především na montáž ocelových mostních konstrukcí. Mimo extrémní mrazy se podařilo betonovat téměř bez zastavení. Letos se na obchvatu počítá s dvojnásobným stavebním výkonem.
Stavba obchvatu Frýdku-Místku nijak výrazně nezpomalila ani přes zimu. Na obou částech už se pracuje naplno a nasazené tempo rozhodně nepolevuje, právě naopak.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Na první etapě stavby obchvatu Frýdku-Místku se před koncem roku 2020 podařilo převést dopravu z původní trasy dálnice D56 na nový most. Přesměrování provozu umožnilo pokračování prací i v zimním období. Leden a únor byly sice velmi chladné, přesto stavba probíhala technologiemi, které klimatické podmínky umožnily."
Místy nízké mrazivé noční teploty výrazně omezily činnosti i v březnu. Rozhodně to ale nijak neovlivní plánovaný termín uvedení obchvatu do provozu, což bude příští rok.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Na druhé etapě obchvatu Frýdku-Místku stavbaři také pracovali přes zimu. Sice nepokračovaly zemní práce, ale naplno běžela výroba a montáž ocelových konstrukcí mostů. Nevyklidily se ani pozice u mostů monolitických, které jsou betonované přímo na stavbě. Kromě několika krátkých přestávek kvůli sněhu nebo silnému mrazu se betonovalo bez zastavení. Na přelomu února a března se na stavbu vrátila těžká technika na takzvanou zemařinu pro hlavní trasu a po nezbytné jarní údržbě se vrátí zhotovitel k návozům materiálu do násypů."
Aktuálně se stavbaři připravují na opětovné uzavření Příborské ulice. Ta se totiž bude výškově upravovat. Doprava by tak měla být pravděpodobně v květnu svedena opět na objízdnou trasu přes ulici Kvapilova, tak jako tomu bylo v době uzavírky při výstavbě mostu právě nad ulicí Příborská. Objížďka by měla trvat přibližně dva měsíce a už se kvůli ní na konci Kvapilovy ulice staví i nový kruhový objezd.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "V roce 2021 je třeba očekávat zhruba dvojnásobný stavební výkon, což se jistě projeví zvýšenou dopravní zátěží poblíž stavby. Řidičům i lidem z Frýdku-Místku děkujeme za trpělivost."
O dalším vývoji na stavbě a o přesném termínu přepojení dopravy vás budeme včas informovat.
---
Blíží se čas zápisů do 1. tříd. Více než dříve letos rodiče přemýšlejí o tom, zda povinnou školní docházku u svého potomka ještě o rok neodložit. A to kvůli distanční výuce, které se obávají. Připravit se lépe na vstup do školy mohou pomoci také videa, které natáčejí učitelky z opavské ZŠ Edvarda Beneše.
Když nemohou předškoláci do školy, rozhodly se tři učitelky zprostředkovat atmosféru školy dětem doma. Natáčejí několika minutová videa, ve kterých shrnují základní znalosti a dovednosti, které by měli budoucí prvňáci znát.
Eva Grambalová, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Našimi průvodci jsou tito dva kamarádi. Jsou to sourozenci a jmenují se Eda a Hanička Benešovi.“
Role žáků přebraly učitelky. Přesto ale máte pocit, že v lavicích sedí školáci, alespoň podle chování.
Pavla Staňková, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Je to okopírované od žáků. A to proto, aby děti viděly, co dělají špatně, na co je ve škole upozorňujeme.“
Videa mohou používat rodiče při přípravě dětí do první třídy. A mohou tak získat alespoň základní přehled toho, co by před nástupem do školy měly umět. A porovnat to se schopnostmi svého potomka. V době klasických zápisů mohly s případnou nezralostí dítěte poradit přímo s učitelky, teď to spíš leží na rodičích.
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Zralost dítěte je otázkou toho, že to dítě musíte vidět a musíte s ním být. Ovšem v on -line prostoru to, obávám se, úplně poznat nejde.“
A tak zatímco vloni se stalo, že kvůli formálnímu zápisu byly do škol přijaty děti, jejichž schopnosti prvňákům neodpovídaly, letos rodiče častěji zvažují odklad školní docházky. Obávají se totiž distanční výuky, která je během prvního školního roku velmi náročná.
---
Poskytovatelé sociálních služeb v MS kraji dostanou letos na svůj provoz více než 2 miliardy korun. Bohužel ale peníze ze státního rozpočtu nepokryjí plně všechny jejich potřeby. Další miliony poskytne kraj ze svého rozpočtu a navíc se pro ně pokusí získat další peníze od státu.
Moravskoslezský kraj přerozdělí mezi poskytovatele sociálních služeb 2 miliardy 340 milionů korun od státu. Bohužel se ale nedostane na všechny jejich potřeby protože požadavky poskytovatelů byly o více než 400 milionů vyšší. Ministerstvo ale více neposlalo.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Ten skok, který tam nastal je způsoben navýšením platů o 10 procent, které vláda schválila na sklonku loňského roku. My budeme samozřejmě prostřednictvím asociace krajů požadovat, aby bylo toto navýšení dofinancováno a v průběhu letošního roku byly ještě peníze poskytovatelům doručeny."
Vedení kraje ale neváhalo a podpořilo ze svého rozpočtu další dotační programy pro tuto oblast ve výši asi 120 milionů korun.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Tady se ukazuje , jak je MS kraj přístupný ke všem poskytovatelům sociálních služeb i vyhlašováním dalších dotačních titulů v objemu více jak 120 milionu korun, které pomohou dofinancovat."
Dotace půjdou do čtyř oblastí: na komunitní práci, prevenci kriminality, zdravé stárnutí a do oblasti rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí. Díky krajským dotacím budou moci i nadále rodiny a senioři využívat výhody Rodinného a Senior pasu.
---
Firma, která opravuje dům na Dlouhé třídě v Havířově ho nestihla včas zateplit. Na zimu se pod střechu nastěhovali netopýři a práce musely být přerušeny. Což samozřejmě vadí nájemníkům i městu.
Oprava obytného domu na Dlouhé třídě v Havířově měla být už dokončena v lednu. Místo toho lidé žijí stále na stavbě a není divu, že jsou naštvaní.
anketa: “Jsme z toho všichni špatní. To víte, už jsme všichni starší lidé a vadí nám to. Kdyby alespoň před barákem uklidili. Je to strašné, co vám mám říkat."
anketa: “Je to blbé, už to trvá skoro rok. Už bychom chtěli, aby byl ten barák opravený. Mám malého a furt chodíme přes stavbu, je tu lešení.”
Problém je ten, že firma nestihla na podzim včas zateplit fasádu a pod střechou se mezi tím uhnízdili chránění netopýři. Město muselo práce přerušit, dokud netopýři po zimě neodletí.
Simona Součková, mluvčí MRA: “Nás to mrzí, ale s touto firmou máme obrovské problémy. Už na konci října měli mít defakto všechno hotovo, to znamená hlavně to zateplení a nedodrželi tento termín. V tuto chvíli se čeká až se oteplí, ale ne na jeden dva dny, ale až nastane dlouhodobější oteplení a dostaneme pokyn od příslušných institucí, že můžeme ve stavbě pokračovat, protože v tuto chvíli to opravdu nelze, protože se musíme přizpůsobovat biologickým hodinám netopýrů.”
Městská realitní agentura věří, že práce budou pokračovat ještě v dubnu. Firma se ale bude muset za nedodržení termínu a vzniklé komplikace připravit zřejmě na tučné penále.
---
Slezská nemocnice má k dispozici nově opravené geriatrické a doléčovací oddělení. Nové prostory mírně navýší současnou kapacitu a hlavně zde budou mít pacienti větším komfort. Toto oddělení je už po několik měsíců plně obsazené. Většinu jeho pacientů tvoří ti, kteří se zotavují po koronavirové infekci.
Vloni v lednu začala ve Slezské nemocnici rekonstrukce historických pavilonů. Třípodlažní pavilon H se díky ní proměnil v moderní geriatrické a doléčovací oddělení. Dvoj a třílůžkové pokoje tady mají vždy vlastní koupelnu a toaletu. To původní prostory postrádaly.
Monika Janáčová, vrchní sestra, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacienti se konečně dočkají komornějších prostor. Bylo pro nás vždycky velmi náročné, když k nám přicházeli pacienti z jiných oddělení, která už hotelový standard nabízela.“
Opravy za 92 milionů korun zaplatil zřizovatel, Moravskoslezský kraj. Část peněz se podařilo získat také z evropských dotací.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Ta stavební činnost už byla potřebná. A podařilo se uvolnit prostředky z rozpočtu kraje.“
Všech 48 pacientů z plně obsazeného oddělení teď postupně přestěhují zdravotníci do nových prostor. Kapacita se zde navýší ještě o šest lůžek.
Skupina pacientů na tomto oddělení se v posledních měsících velmi proměnila. Namísto těch, kteří se zotavovali třeba po náročné operaci, tady zůstávají lidé, kterým ubral síly koronavirus.
Ingrid Rýznarová, primářka, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „My díky té kovidové situaci jsme se dostali do postkovidového režimu. Máme pacienty z 80% po prodělaném kovidu. Je to supina pacientů, kteří mají třeba těžké plicní postižení a zatím rekonvalescence je dlouhá a neumožňuje jim pobyt v domácím prostředí.“
A tak se nyní připravuje rekonstrukce dalšího pavilonu L, kde by mohlo vzniknout 25 lůžek následné péče pro neoperační obory.
---
