O tom, kdo získá nejvíce hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny ČR budou rozhodovat voliči už v pátek od 14. hodin. V Moravskoslezském kraji budou vybírat z 19 hlasovacích lístků, které netvoří souvislou číselnou řadu. Udělit mohou voliči i čtyři preferenční hlasy.
Sérii volebních lístků už voliči obdrželi do schránek. V ní je celkem 19 hlasovacích volebních lístků, které netvoří souvislou číselnou řadu. Volební lístek s číslem 6,11 a 19 chybí, protože si tato čísla vylosovaly strany nebo hnutí, které v Moravskoslezském kraji nekandidují. Volební hlasovací lístky budou k dispozici i ve volebních místnostech.
Renáta Blaníková, vedoucí Oddělení vnitřních služeb MMK: "Ve volební místnosti obdrží úřední obálku opatřenou úředním razítkem a spolu se sadou hlasovacích lístků se odebere do prostoru určeného k tajnosti hlasování, to jsou takové zástěny ve volební místnosti. Tam ze sady vybere jeden hlasovací lístek, na kterém může udělit preferenční hlasy nanejvýše čtyřem kandidátům."
Pořadové číslo vybraného kandidáta je možné pouze zakroužkovat, na jiná označení preferencí kandidátů se nebude brát ohled. Voliči mají také na internetu k dispozici instruktážní videa Ministerstva vnitra a to i pro neslyšící, kde je názorně vysvětleno, jak volit, aby byl hlasovací lístek platný.
---
Nebývalý zájem mají v letošním roce o volby lidé v pobytových zařízeních. Komisaři za nimi budou docházet s přenosnými boxy. V domovech, kde je nařízena karanténa, volba proběhla již ve čtvrtek. V Moravskoslezském kraji se to ale netýkalo ani jednoho zařízení.
O tom, že jsou parlamentní volby v letošním roce důležité, svědčí i fakt, jaký je o ně zájem mezi seniory v pobytových zařízeních. V Havířově své volební právo dokonce využije více seniorů, než při krajských volbách v minulém roce.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Do jisté míry je to překvapivé, ale téměř všichni chtějí volit. Dokonce středisko Helios, což je středisko se zvláštním režimem. A co se týká komunikace s opatrovníky, tak všichni s tím dá se říct souhlasí a jsou nápomocní.”
anketa: “Volím, protože se mi zdá, že každý hlas je důležitý. Už jsem rozhodnutý, ale nepovím koho.”
anketa: “Půjdu volit, abych podpořila ty nahoře, kteří by tam měli být.
Pobytová sociální zařízení už mají seznamy lidí, kteří chtějí volit. Budou dbát i na covidová opatření.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Přijede komise, budou obcházet tyto naše uživatele a oni odvolí na svých pokojích nebo místech. Měli jsme volební místnosti přímo na střediscích, ale v dnešní době to budeme řešit tímto způsobem.
O volební právo nepřijdou ani lidé v pobytových zařízeních, ve kterých je karanténa. Pro jejich hlasy si přišli volební komisaři dnes. V Moravskoslezském kraji se to ale netýkalo ani jednoho zařízení.
---
Je tomu právě rok, kdy byly v Horním Benešově otevřeny prostory pro novou zubní ordinaci. Nyní se konečně podařilo zajistit i zubní lékařku a ambulance právě zahájila provoz. Horní Benešov byl bez zubaře již několik let.
Prostory zajistilo město, vybavení MS kraj. Třetí krok – zajištění provozu, byl tím nejtěžším. Nyní se to konečně podařilo.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Tak já jsem moc rád, že se nám podařilo otevřít již třetí ambulanci z našich ambulancí, jsem moc rád, že tady máme první českou lékařku, která se bude start o naši zubní ambulance v Horním Benešově a chtěl bych do tří let otevřít dalších asi 5 zubních ambulancí, které budou pod nemocnicí.“
Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Horní Benešov je bez zubaře již déle než 5 let, registrační formulář vyplnilo již přes 2000 uchazečů a proto jsou benešováci i lidé z okolí moc rádi, že máme konečně zubařku v našem městě.“
Obyvatelé novou skutečnost ihned zaregistrovali a zájem je veliký. Někteří sháněli zubaře již několik let.
pacientka: „Asi 4 roky. Co odešla paní doktorka, tak 4 roky.“
Marcela Daňková, pacientka: „Jsem z Horního Benešova a jsem ráda, že tady je konečně po dlouhé době zubař, protože tady jsme ho potřebovali moc.“
Klára Sobotková, zubní lékařka: „Tak zatím máme v registru už více než 2000 pacientů, přednostně samozřejmě bereme lidi z Horního Benešova a okolí, až se naplní kapacita, tak budeme brát i z okolí. Tak takovou tu základní stomatologickou péči provádíme sami, komplikovanější extrakce například posíláme, implantáty taky.“
Krnovská nemocnice připravuje také koncepční řešení stomatologie v celém regionu.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Zajištění dostatku zubařů má tři linie, ta další linie je, aby bylo dostatek českých mediků, takže se snažíme i s panem děkanem lékařské fakulty v Ostravě, aby se otevřel obor zubní lékařství na fakultě v Ostravě a to aby bylo už od příštího roku.“
---
Žáci opavské základní umělecké školy vyšli do ulic a na happeningu Colours of ZUŠ se představili veřejnosti. Vystoupili žáci všech oborů: hudebního, literárního, tanečního i divadelního. Do workshopů se mohli zapojit i kolemjdoucí.
Happening opavské základní umělecké školy Colours of ZUŠ bývá ozdobou jarních ulic, ovšem kvůli koronaviru byl letos přeložený na podzimní dny. A poprvé také oživil zdi zavřeného kostela Sv. Jana Křtitele.
Markéta Janečková, učitelka, výtvarný obor, ZUŠ Opava: „My jsem v rámci vyučování chodili sem přímo do tohoto místa, aby děti načerpaly genius loci tohoto místa, tu atmosféru.“
Obrázky, které děti během návštěv kostela namalovaly, daly základ výstavě.
Pod Ptačím vrchem zahrál kolemjdoucím dechový orchestr. Na své první vystoupení se chystali členové nedávno vzniklého školního souboru Ka-pe-la.
Pavel Neuwirth, člen skupiny KA-PE-LA, ZUŠ Opava: „Je to moje největší vystoupení, co jsem kdy měl. Je to pro mne nový pocit.“
Improvizovaným hledištěm se pro posluchače v parku stala obrovská pikniková deka, kterou žáci výtvarného oboru rozprostřeli naproti pódiu. A kdo chtěl, mohl sem připojit další, vlastnoručně vyrobený kus, a pak se na něj pohodlně usadit.
Kousek dál, u Obecního domu, vystupovali žáci tanečního oboru.
Lucia Bilíková, vedoucí tanečního odd., ZUŠ Opava: „Původně to bylo připravené na trávu, kde ale bylo vlhko. Tak jsme museli improvizovat ."
Většina choreografií vznikala ještě v době on–line hodin. Jednou z nich bylo i rytmické cvičení, které připomnělo, jak asi vypadala výuka ve stísněných domácích prostorech.
---
Na budově kompresorovny bývalého dolu Barbora v Karviné-Dolech je nová pamětní deska, která je věnována obětem důlního neštěstí, které se na tomto dole stalo v roce 1990. Při výbuchu metanu tehdy zemřelo 30 horníků ve věku 19 až 45 let a 55 dětí tak přišlo o své táty.
Hornické rodiny společně s krojovanými horníky uctili památku 30 horníků, kteří v roce 1990 zahynuli na Dole Barbora. Pietní akt začal svatou mší v kostele svatého Petra z Alkantary.
Poté se všichni přesunuli do areálu Barbora, kde byla na budově kompresorovny odhalena, a také místním farářem vysvěcena, pamětní deska právě u příležitosti 30. výročí této důlní tragédie.
I po třiceti letech je to pro všechny stále bolestná vzpomínka.
anketa: kolegové a kamarádi zahynulých horníků: "Kamarádů tady bylo plno, bylo to strašné, co se stalo." "Já jsem tu pracoval dost dlouho, 33 roků, všechny kamarády jsme znal. Byli to jak z rubání, tak z příprav a záchranáři." "škoda, že to tak dopadlo, je to smutný osud, co se stalo." "Prakticky všechny jsem ty kamarády znal."
Prvním ze záchranářů, kteří fárali horníkům na pomoc, byl i Luboš Civín.
Luboš Civín, pamětník, bývalý záchranář: "Byla to moje četa, moji kluci tam zůstali tři. Tak jsem šel s prvním sledem, našli jsme tři živé, zbytek už byl mrtvý, pak se už dál organizovali další záchranné akce. Jeden černý den báňského záchranářství."
Jan Kavka, předseda Kroužku krojovaných horníků Barbora: "Je to vzpomínka, aby se na to nikdy nezapomnělo. Všichni víme, že šachty se zavírají, dlouho tady nebudou a kdo ví, jak dlouho zůstanou kroužky. Nám tam taky zůstal kamarád, je to těžký."
Pamětní deska byla odhalena za podpory Nadace OKD, města Karviná a dalších.
---
O tom, kdo získá nejvíce hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny ČR budou rozhodovat voliči už v pátek od 14. hodin. V Moravskoslezském kraji budou vybírat z 19 hlasovacích lístků, které netvoří souvislou číselnou řadu. Udělit mohou voliči i čtyři preferenční hlasy.
Sérii volebních lístků už voliči obdrželi do schránek. V ní je celkem 19 hlasovacích volebních lístků, které netvoří souvislou číselnou řadu. Volební lístek s číslem 6,11 a 19 chybí, protože si tato čísla vylosovaly strany nebo hnutí, které v Moravskoslezském kraji nekandidují. Volební hlasovací lístky budou k dispozici i ve volebních místnostech.
Renáta Blaníková, vedoucí Oddělení vnitřních služeb MMK: "Ve volební místnosti obdrží úřední obálku opatřenou úředním razítkem a spolu se sadou hlasovacích lístků se odebere do prostoru určeného k tajnosti hlasování, to jsou takové zástěny ve volební místnosti. Tam ze sady vybere jeden hlasovací lístek, na kterém může udělit preferenční hlasy nanejvýše čtyřem kandidátům."
Pořadové číslo vybraného kandidáta je možné pouze zakroužkovat, na jiná označení preferencí kandidátů se nebude brát ohled. Voliči mají také na internetu k dispozici instruktážní videa Ministerstva vnitra a to i pro neslyšící, kde je názorně vysvětleno, jak volit, aby byl hlasovací lístek platný.
---
Nebývalý zájem mají v letošním roce o volby lidé v pobytových zařízeních. Komisaři za nimi budou docházet s přenosnými boxy. V domovech, kde je nařízena karanténa, volba proběhla již ve čtvrtek. V Moravskoslezském kraji se to ale netýkalo ani jednoho zařízení.
O tom, že jsou parlamentní volby v letošním roce důležité, svědčí i fakt, jaký je o ně zájem mezi seniory v pobytových zařízeních. V Havířově své volební právo dokonce využije více seniorů, než při krajských volbách v minulém roce.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Do jisté míry je to překvapivé, ale téměř všichni chtějí volit. Dokonce středisko Helios, což je středisko se zvláštním režimem. A co se týká komunikace s opatrovníky, tak všichni s tím dá se říct souhlasí a jsou nápomocní.”
anketa: “Volím, protože se mi zdá, že každý hlas je důležitý. Už jsem rozhodnutý, ale nepovím koho.”
anketa: “Půjdu volit, abych podpořila ty nahoře, kteří by tam měli být.
Pobytová sociální zařízení už mají seznamy lidí, kteří chtějí volit. Budou dbát i na covidová opatření.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: “Přijede komise, budou obcházet tyto naše uživatele a oni odvolí na svých pokojích nebo místech. Měli jsme volební místnosti přímo na střediscích, ale v dnešní době to budeme řešit tímto způsobem.
O volební právo nepřijdou ani lidé v pobytových zařízeních, ve kterých je karanténa. Pro jejich hlasy si přišli volební komisaři dnes. V Moravskoslezském kraji se to ale netýkalo ani jednoho zařízení.
---
Je tomu právě rok, kdy byly v Horním Benešově otevřeny prostory pro novou zubní ordinaci. Nyní se konečně podařilo zajistit i zubní lékařku a ambulance právě zahájila provoz. Horní Benešov byl bez zubaře již několik let.
Prostory zajistilo město, vybavení MS kraj. Třetí krok – zajištění provozu, byl tím nejtěžším. Nyní se to konečně podařilo.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Tak já jsem moc rád, že se nám podařilo otevřít již třetí ambulanci z našich ambulancí, jsem moc rád, že tady máme první českou lékařku, která se bude start o naši zubní ambulance v Horním Benešově a chtěl bych do tří let otevřít dalších asi 5 zubních ambulancí, které budou pod nemocnicí.“
Pavel König (nez.), starosta Horního Benešova: „Horní Benešov je bez zubaře již déle než 5 let, registrační formulář vyplnilo již přes 2000 uchazečů a proto jsou benešováci i lidé z okolí moc rádi, že máme konečně zubařku v našem městě.“
Obyvatelé novou skutečnost ihned zaregistrovali a zájem je veliký. Někteří sháněli zubaře již několik let.
pacientka: „Asi 4 roky. Co odešla paní doktorka, tak 4 roky.“
Marcela Daňková, pacientka: „Jsem z Horního Benešova a jsem ráda, že tady je konečně po dlouhé době zubař, protože tady jsme ho potřebovali moc.“
Klára Sobotková, zubní lékařka: „Tak zatím máme v registru už více než 2000 pacientů, přednostně samozřejmě bereme lidi z Horního Benešova a okolí, až se naplní kapacita, tak budeme brát i z okolí. Tak takovou tu základní stomatologickou péči provádíme sami, komplikovanější extrakce například posíláme, implantáty taky.“
Krnovská nemocnice připravuje také koncepční řešení stomatologie v celém regionu.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Zajištění dostatku zubařů má tři linie, ta další linie je, aby bylo dostatek českých mediků, takže se snažíme i s panem děkanem lékařské fakulty v Ostravě, aby se otevřel obor zubní lékařství na fakultě v Ostravě a to aby bylo už od příštího roku.“
---
Žáci opavské základní umělecké školy vyšli do ulic a na happeningu Colours of ZUŠ se představili veřejnosti. Vystoupili žáci všech oborů: hudebního, literárního, tanečního i divadelního. Do workshopů se mohli zapojit i kolemjdoucí.
Happening opavské základní umělecké školy Colours of ZUŠ bývá ozdobou jarních ulic, ovšem kvůli koronaviru byl letos přeložený na podzimní dny. A poprvé také oživil zdi zavřeného kostela Sv. Jana Křtitele.
Markéta Janečková, učitelka, výtvarný obor, ZUŠ Opava: „My jsem v rámci vyučování chodili sem přímo do tohoto místa, aby děti načerpaly genius loci tohoto místa, tu atmosféru.“
Obrázky, které děti během návštěv kostela namalovaly, daly základ výstavě.
Pod Ptačím vrchem zahrál kolemjdoucím dechový orchestr. Na své první vystoupení se chystali členové nedávno vzniklého školního souboru Ka-pe-la.
Pavel Neuwirth, člen skupiny KA-PE-LA, ZUŠ Opava: „Je to moje největší vystoupení, co jsem kdy měl. Je to pro mne nový pocit.“
Improvizovaným hledištěm se pro posluchače v parku stala obrovská pikniková deka, kterou žáci výtvarného oboru rozprostřeli naproti pódiu. A kdo chtěl, mohl sem připojit další, vlastnoručně vyrobený kus, a pak se na něj pohodlně usadit.
Kousek dál, u Obecního domu, vystupovali žáci tanečního oboru.
Lucia Bilíková, vedoucí tanečního odd., ZUŠ Opava: „Původně to bylo připravené na trávu, kde ale bylo vlhko. Tak jsme museli improvizovat ."
Většina choreografií vznikala ještě v době on–line hodin. Jednou z nich bylo i rytmické cvičení, které připomnělo, jak asi vypadala výuka ve stísněných domácích prostorech.
---
Na budově kompresorovny bývalého dolu Barbora v Karviné-Dolech je nová pamětní deska, která je věnována obětem důlního neštěstí, které se na tomto dole stalo v roce 1990. Při výbuchu metanu tehdy zemřelo 30 horníků ve věku 19 až 45 let a 55 dětí tak přišlo o své táty.
Hornické rodiny společně s krojovanými horníky uctili památku 30 horníků, kteří v roce 1990 zahynuli na Dole Barbora. Pietní akt začal svatou mší v kostele svatého Petra z Alkantary.
Poté se všichni přesunuli do areálu Barbora, kde byla na budově kompresorovny odhalena, a také místním farářem vysvěcena, pamětní deska právě u příležitosti 30. výročí této důlní tragédie.
I po třiceti letech je to pro všechny stále bolestná vzpomínka.
anketa: kolegové a kamarádi zahynulých horníků: "Kamarádů tady bylo plno, bylo to strašné, co se stalo." "Já jsem tu pracoval dost dlouho, 33 roků, všechny kamarády jsme znal. Byli to jak z rubání, tak z příprav a záchranáři." "škoda, že to tak dopadlo, je to smutný osud, co se stalo." "Prakticky všechny jsem ty kamarády znal."
Prvním ze záchranářů, kteří fárali horníkům na pomoc, byl i Luboš Civín.
Luboš Civín, pamětník, bývalý záchranář: "Byla to moje četa, moji kluci tam zůstali tři. Tak jsem šel s prvním sledem, našli jsme tři živé, zbytek už byl mrtvý, pak se už dál organizovali další záchranné akce. Jeden černý den báňského záchranářství."
Jan Kavka, předseda Kroužku krojovaných horníků Barbora: "Je to vzpomínka, aby se na to nikdy nezapomnělo. Všichni víme, že šachty se zavírají, dlouho tady nebudou a kdo ví, jak dlouho zůstanou kroužky. Nám tam taky zůstal kamarád, je to těžký."
Pamětní deska byla odhalena za podpory Nadace OKD, města Karviná a dalších.
---
