Radnice řeší, jak se postarají o nakažené bezdomovce
Radnice dostaly nelehký úkol. Musí se postarat o případné nakažené bezdomovce. Největší problém nevidí ve vyčlenění objektu, ale v tom, kdo se o tyto lidi bude starat.
Zajistit bez zbytečného odkladu objekty za účelem poskytování nezbytné péče o osoby bez přístřeší a osoby vykázané z důvodu domácího násilí. Tak tímto úkolem pověřil hejtman Moravskoslezského kraje na základě usnesení vlády primátory a starosty.
Města by měla být připravená se postarat o nakažené lidi bez domova a o ty, kterým byla nařízená karanténa.
"V případě, že se to odhalí na noclehárně, tak jde automaticky celá noclehárna i se zaměstnanci do karantény. Ale teď mluvíme o těch místech na víc, o které se mají starostové a primátoři postarat a tam vláda jasně říká, že pouze má být zabezpečená služba, to znamená někdo, kdo tam dodá jídlo a tak dále,” řekl náměstek hejtmana MSK Jiří Navrátil (KDU-ČSL).
Například radnice v Orlové, Karviné nebo Havířově upozorňují, že už tak mají málo sociálních pracovníků a vidí i jiná rizika.
"Pokud je to člověk, který přijde z ulice a má být v nějaké komunitě, tak pracovník v přímé péči vůbec neví, jak bude reagovat. Je tam závislost na alkoholu a může být i závislost drogová a v případě, že jsou tito lidé uzavření v objektu, vzrůstá u nich agresivita,” vyjádřila obavy náměstkyně havířovského primátora Stanislava Gorecká (ANO).
Města mají zkusit požádat o pomoc různé organizace. Ale ani ty nemůžou nařídit svým zaměstnancům, aby se starali o nakažené.
"Není to na pořadu dne. My teď řešíme naše zařízení. Pakliže bychom volné kapacity měli, tak bychom s našimi zaměstnanci o tom mluvili, ale nemohli bychom je do toho nutit,” řekl ředitel Armády spásy v Havířově Tomáš Kolondra.
O situaci ve středu jednal i krizový štáb v Karviné.
“Zvolili jsme variantu využití jedné ze sociálních služeb, která působí na našem území s tím, že tuto variantu musí schválit ještě hygienici,” řekl mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček.
Města budou muset také zajistit hlídání objektu.
---
V Porubě letos chtějí opravit více chodníků než loni
V Ostravě Porubě rok od roku opraví více chodníků. Letos by mělo projít rekonstrukcí na 20 tisíc metrů chodníků, tedy o 5 tisíc více než loni. Pracují na nich nejen zaměstnanci radnice, ale i externí firmy.
V Ostravě-Porubě jsou v nejhorším, tedy trojkovém stavu chodníky za zhruba 60 milionů korun. Jejich opravy vedení radnice urychlilo i tím, že zřídilo pracovní četu, která patří pod odbor dopravy a údržby komunikací
“My se snažíme tuto četu samozřejmě vybavovat veškerým potřebným náčiním a vybavením k tomu, aby ty jejich práce byly do budoucna mnohem rychlejší, ale kvalitativně samozřejmě na dostatečné úrovni ve srovnání s externími firmami,” uvádí Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba
Rekonstrukcí vždy najednou procházejí jak přístupové, tak páteřní chodníky v dané lokalitě.
“Doposud jsme udělali i díky počasí a díky té situaci dvě lokality. Tato je druhá, první byla lokalita Karla Pokorného, chystá se Jiřinkova, chystá se náměstí Družby, chystají se ještě ostatní lokality v okolí,” říká k lokalitám Lubomír Gazda, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací
V celém obvodu se zároveň opravují i komunikace, které jsou po zimě plné výtluků a trhlin.
A nejen po zimě.
“Výtluky jako takové jsou teď velký problém. Objevují se hodně často, protože my máme dneska 570 tisíc metrů čtverečních vozovek, které jsou staré, neopravované z dřívějších let. Na opravu nazvěme to místních komunikací, protože to jsou místní komunikace 3. a 4.třídy, čili vozovky a chodníky, je uzavřena smlouva s dodavatelskou firmou, která dělá opravy kompletní,” dodává Lubomír Gazda, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací
Z této smlouvy už bylo letos proinvestováno 11 milionů korun.
---
Mor, cholera a tyfus.Těmto nákazám už Nový Jičín čelil
V době epidemie koronaviru novojičínský historik Radek Polách připomněl i mnohem horší okamžiky, kterým lidé v minulosti čelil. Byly to nákazy cholery, tyfu a zejména morové rány. Před těmi chrání Nový Jičín už 310 let mariánský sloup.
Významnou památkou historického centra Nového Jičína je mariánský morový sloup. Připomíná
vlny smrtící nákazy, které město v minulosti několikrát zasáhly. Ta nejhorší přišla před 340 lety.
“Velmi silná byla v roce 1680, kdy se na místě uprostřed tohoto náměstí hromadila těla mrtvých, nakažených na základě morové epidemie,” uvedl Radek Polách, historik.
Manželé Tomáš a Judita Štircníkovi se tehdy rozhodli věnovat městu peníze na postavení mariánského sloupu, který měl Nový Jičín chránit před dalšími morovými epidemiemi. Vysvěcen byl v roce 1710.
“Bohužel tento morový sloup nezabránil příchodu další morové epidemie o pět let později v roce 1715. Město zasáhla obrovská morová rána. Tehdy zde podle odhadu historiků žilo kolem 2 700 obyvatel a každý den umíral jeden člověk,” podotkl historik.
Následovaly nákazy skvrnitého tyfu nebo cholery. Už tehdy ale lékaři přišli na to, že nejlepší obranou je hygiena. To byl na konci 19. století i hlavní důvod vybudování městského vodovodu a nemocnice.
---
Sběrné dvory ve Frýdku-Místku jsou opět otevřené
Sběrné dvory ve Frýdku-Místku se opět otevřely veřejnosti. Běžný provoz zahájila také skládka komunálního odpadu v Panských Nových Dvorech a kompostárna v Bruzovicích.
Od 6. dubna jsou ve Frýdku-Místku opět v plném provozu sběrné dvory, a to na Slezské a na Colloloukách. Zavřený zatím stále zůstává sběrný dvůr pod estakádou.
“Tyto dva sběrné dvory budou sloužit občanům města, aby opět mohli ukládat odpady, protože tím, že bude hezké počasí, lidé se budou chtít zbavit nepotřebných věcí a nám to pomůže v tom, že se odpady nebudou hromadit u popelnic, což nám usnadní práci,” uvedl předseda představenstva Frýdecké skládky Richard Blahut.
„Vycházíme tak vstříc občanům města, kteří nás žádali o znovuotevření sběrných dvorů, do kterých mohou zdarma odložit starý a nepotřebný nábytek. Zároveň tak chceme zabránit tomu, aby se tento odpad hromadil u kontejnerů, což je zejména v této době nežádoucí,“ řekl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.
Otevřena je také skládka a kompostárna v Panských Nových Dvorech, kde si lidé opět mohou koupit zeminový substrát a kompost, a také kompostárna v Bruzovicích, která nabízí stejně jako v minulosti pouze kompost. Návštěvníci ale zde i na sběrných dvorech musí počítat s omezením.
„Chci upozornit, že jsou v zařízeních zpřísněné podmínky pro vstup. Jsou tam cedule, aby lidé vstupovali do areálů jednotlivě a neshlukovali se,“ doplnil Blahut.
Provozní doba sběrných dvorů, skládky a kompostáren zůstává zachována. Bližší informace zájemci najdou na webu frýdecké skládky.
---
Senioři v NJ dostanou roušky do poštovních schránek
Návštěvnické centrum v Novém Jičíně se z informační služby proměnilo v distribuční středisko. Nakupily se zde stovky roušek z darů dobrovolníků i ty našité z materiálu z Moravskoslezského kraje. Získají je nejstarší obyvatelé města.
Pracovnice novojičínského Návštěvnického centra vkládají do obálek roušky, které jsou určeny pro zdejší seniory. Podobně to vypadá také na odboru sociálních věcí místní radnice.
“Naši zaměstnanci právě balí stovky roušky, které město získalo od dobrovolníků. Jednak je přinesli na sběrná místa, a také jsme získali více než dva tisíce kusů od Moravskoslezského kraje. Ty se však musely zkompletovat a tady opět pomohli dobrovolníci,” uvedla Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín.
Město nechalo všechny roušky vyprat a vyžehlit a úředníci je začnou doručovat do domácností seniorů. V první vlně je do poštovních schránek dostanou lidé starší 70 let
“Každá obálka, kterou dostane senior, obsahuje roušku a dostane také letáček s informacemi, jak správně zacházet s rouškou,” podotkla Nikola Maňáková, Návštěvnické centrum Nový Jičín - Město klobouků.
Sběrné boxy pro roušky budou i po první fázi distribuce nadále zpřístupněny v budově Návštěvnického centra a městské policie.
“Chtěli bychom, aby roušku od města dostal každý senior od 65 let výše,” dodala tisková mluvčí. Takových lidí je v Novém Jičíně čtyři a půl tisíce.
Městu už darovali ušité roušky a také další ochranné pomůcky i dezinfekční prostředky desítky dobrovolníků. Dostávají se k pracovníkům sociálních služeb, strážníkům nebo učitelkám, které hlídají děti záchranářů.
---
Mezinárodní folklorní festival ve F-M letos nebude
Po 25 letech se ve Frýdku-Místku neuskuteční Mezinárodní folklorní festival. Kvůli pandemii koronaviru se jej organizátoři po dohodě s městem rozhodli zrušit. Akci každoročně navštívily tisíce lidí od nás i ze zahraničí.
Pandemie koronaviru vede k rušení spousty společenských, kulturních i sportovních akcí. Konat se nebude ani jedna z největší hudebních událostí léta - Mezinárodní folklorní festival ve Frýdku-Místku, který nabízel zábavu plnou lidových písní a tanců jak tuzemských, tak zejména zahraničních folklorních souborů.
“Je to z mnoha důvodů. Zaprvé nevíme, jak se bude dále vyvíjet situace kolem koronaviru, nicméně můžeme předvídat, že hranice zůstanou zavřené delší dobu, takže by se na festival nemohly dostat zahraniční soubory. Dále pak zadruhé tím, že je nemožnost se shlukovat ve větším počtu osob, tak v podstatě ani místní soubory nemohou trénovat, ” uvedl náměstek primátora Frýdku-Místku Pavel Machala.
Festival se měl konat od 9. do 15. června. Účastnit se ho měly kromě našich folklorních seskupení také zahraniční soubory z Kostariky, Španělska, Estonska, Běloruska a Slovenska.
“Soubory nám v průběhu března začaly účast na festivalu rušit. Nemůžeme ho ani přesunout na jiný termín, protože účast se soubory domlouváme osm až devět měsíců dopředu, takže nejde ho přesunout třeba na září,” sdělila prezidentka festivalu Zuzana Mojžíšková.
Přáním organizátorů je, aby se 26. ročník Mezinárodního folklorního festivalu uskutečnil v červnu v příštím roce.
---