MS kraj očekává výpadek příjmů i zvýšené výdaje
Je jasné, že pandemie nového koronaviru bude mít velký dopad na ekonomiku a budou se s ním muset vyrovnat obce, města i kraje. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje už proto přijalo opatření, která dopady na rozpočet kraje budou mírnit. Očekává se propad příjmů z daní asi 20 procent.
Zatímco loni česká ekonomika rostla, letos se kvůli dopadům pandemie očekává zhruba osmi procentní pokles. Vedení našeho kraje proto očekává snížení příjmů ze sdílených daní asi o 20 procent, což je zhruba půl druhé miliardy korun.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Je zřejmé, že pokles české ekonomiky, ale i vládní opatření a úprava státního rozpočtu budou mít negativní vliv na výši příjmů Moravskoslezského kraje. Odhadujeme, že příjmy ze sdílených daní budou asi o 20 procent nižší než loni, to znamená, že do rozpočtu ‚přiteče‘ zhruba o 1,5 miliardy korun méně. A vypadá to, že i v roce 2021 budou tyto příjmy stagnovat.“
Vyšší výdaje se očekávají hlavně v dopravě a ve zdravotnictví. Na zajištění dopravní obslužnosti bude kraj potřebovat asi o 220 milionů korun více, když jen v březnu a dubnu vzrostly náklady o 111 milionů. Ještě větší bude propad krajských nemocnic.
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Vyčíslen byl první odhad propadu produkce krajských nemocnic. Ke konci dubna to bylo 262 milionů korun. To jsou peníze, které nemocnice nedostaly od zdravotních pojišťoven, protože kvůli koronaviru musely odložit plánované operace a další zákroky.“
Kraj nebude zahajovat žádné investiční akce, na které dosud nebyly vyčleněny peníze, omezuje financování projektů, vyjma těch, které souvisejí s ochranou života a zdraví. U dalších investic se bude pouze pokračovat v projekčních pracech. Zastupitelstvo také rozhodlo o využití půl miliardy korun z fondu strategických projektů na dokrytí výpadku daňových příjmů.
---
Hraniční přechody s Polskem zůstávají uzavřené
Zatímco například na Slovensko už můžeme cestovat bez omezení, hraniční přechody s Polskem dále hlídají policisté a vojáci. Česká republika by chtěla hranice otevřít v polovině tohoto měsíce. Zda s tím bude souhlasit i Polsko, to se ještě neví.
Celníci, vojáci a policisté. Hranice s Polskem jsou stále pod dohledem. Přes dřívější částečné uvolnění režimu stále platí, že otevřené jsou jen některé hraniční přechody a lidé přes ně mohou procházet nebo projíždět jen s povolením. Jde především o pendlery dojíždějící do zaměstnání.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: "Z hlediska pohybu osob mezi Českou a Polskou republikou je i nadále potřeba dodržovat stanovená opatření. Vzhledem ke znovu zavedeným kontrolám na státní hranici ze strany sousedního státu, lze české policisty vidět právě na hranici s Polskem."
Česká republika by ráda otevřela hranice s Polskem už 15. června. Zatím není jisté, zda se ke stejnému postupu odhodlá i Polsko. Na jihu země je totiž stále velký počet nakažených mezi horníky a jejich příbuznými.
Obnovení volného průchodu přes hranice by uvítali například v Českém Těšíně.
Gabriela Hřebačková (BEZPP), starostka Českého Těšína: "Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek je v Polsku státní svátek Boží tělo, dá se předpokládat dlouhý víkend, kdy z logiky věci si řada Poláků vezme v pátek dovolenou. Máme informaci, že by vláda měla o dalším kroku rozhodovat zítra, tedy v úterý. Pak dostaneme informaci o tom, zda se hranice otevírá, či nikoli.
Češi i Poláci teď musí doufat, že uvolnění omezení na hranicích je jen otázka několika málo dnů. Hraniční betonové zátarasy během pondělí začaly odstraňovat dva týmy hasičů vybavené automobilovými jeřáby Demag/Terex.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Šlo o menší přechody v okresech Opava a Bruntál. Už v pátek 5. 6. 2020 odstranili hasiči betonové zátarasy na čtyřech polských přechodech v okrese Karviná. Jeřáb vždy přesouval betonové zátarasy na okraj silnice, bez dalšího odvozu, a to po domluvě s Policií ČR a zástupci dotčených obcí. Postaveny byly v polovině března 2020 jako zábrana proti nekontrolovanému přechodu státních hranic kvůli riziku koronavirové infekce. Na takto uvolněných přechodech dál hlídají ozbrojení polští vojáci, ČR zde nemá žádné hlídky."
---
Ostrava omezí stavby, které zvyšují prašnost ovzduší
Ostrava neustává ve snaze o zlepšování ovzduší a proto vyhlásila na území města stavební uzávěru. Cílem je zamezit dalšímu skladování sypkého materiálu, který značně zhoršuje prašnost. Jde o dočasné opatření, které později nahradí změna územního plánu.
Další zlepšení životního prostředí v Ostravě. To byla motivace rady města pro přijetí opatření, jejímž cílem je omezit další skladování sypkého materiálu. Ten totiž bývá původcem vysoké prašnosti ovzduší. Proto byla vyhlášena stavební uzávěra.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města: „Stavební uzávěrou město reaguje na svůj záměr zapracovat takovéto omezení do Územního plánu Ostravy. Proto využilo možnosti stavebního zákona, který mu umožňuje, aby do doby projednání a vydání změny územního plánu v nezbytném rozsahu omezilo nebo zakázalo tu stavební činnost, která by mohla takovou připravovanou změnu územního plánu ztížit nebo
znemožnit.“
Stavební uzávěra omezuje stavby, vedoucí ke vzniku skládek sypkého materiálu na volném prostranství v množství překračujícím 10 tisíc tun s výjimkou těch lokalit, kde se takový materiál přímo těží. Nevztahuje se na stavební činnosti, které již byly k tomuto účelu řádně povoleny.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Smyslem stavební uzávěry je zákaz zřizování nových deponií a skladovacích ploch, ale i rozšiřování těch stávajících nad kapacitu 10 tisíc tun materiálu, a to bez rozdílu frakce. Uzávěra proto neumožní ani vznik většího počtu menších skládek, které by své okolí zatížily stejně jako jedna velká skladovací plocha. Dodržování opatření budeme nekompromisně vyžadovat, protože
zásadní omezení skládek sypkého materiálu na celém území Ostravy zabrání dalšímu zhoršování kvality ovzduší ve městě. Zároveň omezí množství polétavého prachu, jehož jsou tyto skládky velkým zdrojem.“
Změnu inicioval městský obvod Radvanice a Bartovice, který se skladováním sypkých materiálů bojuje už dlouho. Hutní firma Liberty tam skladuje tuny uhlí a prach, který vzniká při vykládce a nakládce, značně znečišťuje ovzduší.
Aleš Boháč, starosta Radvanic a Bartovic: „Náš obvod je extrémně postižený znečištěným ovzduším a skládky sypkého materiálu stav ještě zhoršují. Proto jsme iniciovali změnu územního plánu. Panovaly ale oprávněné obavy, že než nově schválený územní plán vejde v účinnost, některé lokality už budou změněné a zničené tak, že je nepůjde využívat v souladu se záměry. Proto velmi vítám, že jsme se s vedením města shodli na řešení, které tomu zabrání.“
Uzávěra bude platit až do doby, než bude v tomto duchu upraven územní plán. Rada města může povolit výjimku, pokud její povolení neohrozí sledovaný účel.
---
Realizovat svatbu v době koronaviru bylo pro páry náročné
Naplánovat svatbu pro desítky hostů trvá několik měsíců. Snoubenci, kteří si vybrali termín na jaře zažili perné chvíle. Seznam upravovali podle toho, jak vláda rozvolňovala opatření.
Mladý pár z Havířova dlouho plánoval svou svatbu. S koronavirovou krizí vůbec nepočítal. Své ano si chtěli snoubenci říct před šedesáti hosty. Opatření se rozvolňovala postupně a rodina zažila perné chvíle.
Lenka Smrčková, maminka nevěsty: "Je to opravdu velmi nešťastné, protože ze 60 lidí udělat akci pro deset, kdy víte, že nesmíte nikoho jiného vzít, ještě tam máte oddávajícího a ještě jednoho člověka, který tam musí být, tak z desíti máte osm, je to neštěstí. Dcera na tom byla fakt velmi špatně, protože věděla, že nesmí vzít ani rodiče. Takže, když se to uvolnilo a řeklo se alespoň třicet, tak už se mohli alespoň nadechnout.”
Přesto, že k 6. 6. už byly svatby na Karvinsku povoleny pro sto lidí, přehodnotit plány v tak krátkém čase už nešlo.
Rostislav Janovský, ženich: "Jsme rádi, že jsme to alespoň vůbec uskutečnili, alespoň v tom rodinném kruhu. Teď budeme slavit svůj den a jsme rádi, že se to povedlo.”
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Při tom rozvolnění podmínek se vracíme k početnějším svatbám. Je jich třeba šest a více za den. Záleží také na vhodně zvoleném datu a ti, kterým to bohužel nevyšlo a museli to odložit, tak buď si to překlápějí do příštího roku a blíží se k tomu termínu, který měli, nebo měli mít svatbu během koronaviru a mají ji teď.”
Snoubenci často ruší svatbu také proto, že nemohou pozvat svou rodinu ze sousedního Polska, kde stále platí přísná opatření.
---
Zámek Nová Horka přivítá první návštěvníky v září
Zámek Nová Horka na Novojičínsku se stává jedním z barokních klenotů Moravskoslezského kraje. Dokončena je rekonstrukce velké části přízemí a kaple. Na konci září bude objekt připraven přivítat první návštěvníky.
Rozsáhlý záchovný proces Zámku Nová Horka na Novojičínsku je financován z prostředků Moravskoslezského kraje a Evropské unie. Začal v roce 2016, kdy objekt získalo do správy Muzeum Novojičínska.
Zdeněk Orlita, ředitel Muzea Novojičínska: “Muzeum přistoupilo ke zpracování projektové dokumentace. Probíhala rekonstrukce objektu, a to jak exteriéru, to znamená fasád a dveřních a okenních otvorů, a potom započaly práce v interiéru.”
Největší chloubou zámku je především zahradní sál s cennými nástěnnými malbami.
Andrea Kožuszniková, kastelánka Zámku Nová Horka: “Je to barokní sala terreně, která je srdcem a největší perlou zámeckých prostor. Zde se rozvíjí celý příběh našeho zámku.”
Plánovaný průvodcovský program představí zatím chystané instalované pokoje, které budou připomínat historii šlechtického rodu Vetterů, který zámek vlastnil téměř 300 let.
Andrea Kožuszniková, kastelánka Zámku Nová Horka: “Poté bude následovat expozice zámecké kapel s církevní tématikou, zámecká knihovna rodu Vetterů a nakonec expozice Kotvice, která navazuje na zdejší přírodní památku.”
V unikátní zahradě nechali Vetterové vysadit vzácný strom Liliovník tulipánokvětý. Jeho květ mají i ve svém znaku.
Zámek by měl být na přivítání prvních návštěvníků připraven na konci září.
---
MS kraj očekává výpadek příjmů i zvýšené výdaje
Je jasné, že pandemie nového koronaviru bude mít velký dopad na ekonomiku a budou se s ním muset vyrovnat obce, města i kraje. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje už proto přijalo opatření, která dopady na rozpočet kraje budou mírnit. Očekává se propad příjmů z daní asi 20 procent.
Zatímco loni česká ekonomika rostla, letos se kvůli dopadům pandemie očekává zhruba osmi procentní pokles. Vedení našeho kraje proto očekává snížení příjmů ze sdílených daní asi o 20 procent, což je zhruba půl druhé miliardy korun.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Je zřejmé, že pokles české ekonomiky, ale i vládní opatření a úprava státního rozpočtu budou mít negativní vliv na výši příjmů Moravskoslezského kraje. Odhadujeme, že příjmy ze sdílených daní budou asi o 20 procent nižší než loni, to znamená, že do rozpočtu ‚přiteče‘ zhruba o 1,5 miliardy korun méně. A vypadá to, že i v roce 2021 budou tyto příjmy stagnovat.“
Vyšší výdaje se očekávají hlavně v dopravě a ve zdravotnictví. Na zajištění dopravní obslužnosti bude kraj potřebovat asi o 220 milionů korun více, když jen v březnu a dubnu vzrostly náklady o 111 milionů. Ještě větší bude propad krajských nemocnic.
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "Vyčíslen byl první odhad propadu produkce krajských nemocnic. Ke konci dubna to bylo 262 milionů korun. To jsou peníze, které nemocnice nedostaly od zdravotních pojišťoven, protože kvůli koronaviru musely odložit plánované operace a další zákroky.“
Kraj nebude zahajovat žádné investiční akce, na které dosud nebyly vyčleněny peníze, omezuje financování projektů, vyjma těch, které souvisejí s ochranou života a zdraví. U dalších investic se bude pouze pokračovat v projekčních pracech. Zastupitelstvo také rozhodlo o využití půl miliardy korun z fondu strategických projektů na dokrytí výpadku daňových příjmů.
---
Hraniční přechody s Polskem zůstávají uzavřené
Zatímco například na Slovensko už můžeme cestovat bez omezení, hraniční přechody s Polskem dále hlídají policisté a vojáci. Česká republika by chtěla hranice otevřít v polovině tohoto měsíce. Zda s tím bude souhlasit i Polsko, to se ještě neví.
Celníci, vojáci a policisté. Hranice s Polskem jsou stále pod dohledem. Přes dřívější částečné uvolnění režimu stále platí, že otevřené jsou jen některé hraniční přechody a lidé přes ně mohou procházet nebo projíždět jen s povolením. Jde především o pendlery dojíždějící do zaměstnání.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR: "Z hlediska pohybu osob mezi Českou a Polskou republikou je i nadále potřeba dodržovat stanovená opatření. Vzhledem ke znovu zavedeným kontrolám na státní hranici ze strany sousedního státu, lze české policisty vidět právě na hranici s Polskem."
Česká republika by ráda otevřela hranice s Polskem už 15. června. Zatím není jisté, zda se ke stejnému postupu odhodlá i Polsko. Na jihu země je totiž stále velký počet nakažených mezi horníky a jejich příbuznými.
Obnovení volného průchodu přes hranice by uvítali například v Českém Těšíně.
Gabriela Hřebačková (BEZPP), starostka Českého Těšína: "Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek je v Polsku státní svátek Boží tělo, dá se předpokládat dlouhý víkend, kdy z logiky věci si řada Poláků vezme v pátek dovolenou. Máme informaci, že by vláda měla o dalším kroku rozhodovat zítra, tedy v úterý. Pak dostaneme informaci o tom, zda se hranice otevírá, či nikoli.
Češi i Poláci teď musí doufat, že uvolnění omezení na hranicích je jen otázka několika málo dnů. Hraniční betonové zátarasy během pondělí začaly odstraňovat dva týmy hasičů vybavené automobilovými jeřáby Demag/Terex.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Šlo o menší přechody v okresech Opava a Bruntál. Už v pátek 5. 6. 2020 odstranili hasiči betonové zátarasy na čtyřech polských přechodech v okrese Karviná. Jeřáb vždy přesouval betonové zátarasy na okraj silnice, bez dalšího odvozu, a to po domluvě s Policií ČR a zástupci dotčených obcí. Postaveny byly v polovině března 2020 jako zábrana proti nekontrolovanému přechodu státních hranic kvůli riziku koronavirové infekce. Na takto uvolněných přechodech dál hlídají ozbrojení polští vojáci, ČR zde nemá žádné hlídky."
---
Ostrava omezí stavby, které zvyšují prašnost ovzduší
Ostrava neustává ve snaze o zlepšování ovzduší a proto vyhlásila na území města stavební uzávěru. Cílem je zamezit dalšímu skladování sypkého materiálu, který značně zhoršuje prašnost. Jde o dočasné opatření, které později nahradí změna územního plánu.
Další zlepšení životního prostředí v Ostravě. To byla motivace rady města pro přijetí opatření, jejímž cílem je omezit další skladování sypkého materiálu. Ten totiž bývá původcem vysoké prašnosti ovzduší. Proto byla vyhlášena stavební uzávěra.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města: „Stavební uzávěrou město reaguje na svůj záměr zapracovat takovéto omezení do Územního plánu Ostravy. Proto využilo možnosti stavebního zákona, který mu umožňuje, aby do doby projednání a vydání změny územního plánu v nezbytném rozsahu omezilo nebo zakázalo tu stavební činnost, která by mohla takovou připravovanou změnu územního plánu ztížit nebo
znemožnit.“
Stavební uzávěra omezuje stavby, vedoucí ke vzniku skládek sypkého materiálu na volném prostranství v množství překračujícím 10 tisíc tun s výjimkou těch lokalit, kde se takový materiál přímo těží. Nevztahuje se na stavební činnosti, které již byly k tomuto účelu řádně povoleny.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „Smyslem stavební uzávěry je zákaz zřizování nových deponií a skladovacích ploch, ale i rozšiřování těch stávajících nad kapacitu 10 tisíc tun materiálu, a to bez rozdílu frakce. Uzávěra proto neumožní ani vznik většího počtu menších skládek, které by své okolí zatížily stejně jako jedna velká skladovací plocha. Dodržování opatření budeme nekompromisně vyžadovat, protože
zásadní omezení skládek sypkého materiálu na celém území Ostravy zabrání dalšímu zhoršování kvality ovzduší ve městě. Zároveň omezí množství polétavého prachu, jehož jsou tyto skládky velkým zdrojem.“
Změnu inicioval městský obvod Radvanice a Bartovice, který se skladováním sypkých materiálů bojuje už dlouho. Hutní firma Liberty tam skladuje tuny uhlí a prach, který vzniká při vykládce a nakládce, značně znečišťuje ovzduší.
Aleš Boháč, starosta Radvanic a Bartovic: „Náš obvod je extrémně postižený znečištěným ovzduším a skládky sypkého materiálu stav ještě zhoršují. Proto jsme iniciovali změnu územního plánu. Panovaly ale oprávněné obavy, že než nově schválený územní plán vejde v účinnost, některé lokality už budou změněné a zničené tak, že je nepůjde využívat v souladu se záměry. Proto velmi vítám, že jsme se s vedením města shodli na řešení, které tomu zabrání.“
Uzávěra bude platit až do doby, než bude v tomto duchu upraven územní plán. Rada města může povolit výjimku, pokud její povolení neohrozí sledovaný účel.
---
Realizovat svatbu v době koronaviru bylo pro páry náročné
Naplánovat svatbu pro desítky hostů trvá několik měsíců. Snoubenci, kteří si vybrali termín na jaře zažili perné chvíle. Seznam upravovali podle toho, jak vláda rozvolňovala opatření.
Mladý pár z Havířova dlouho plánoval svou svatbu. S koronavirovou krizí vůbec nepočítal. Své ano si chtěli snoubenci říct před šedesáti hosty. Opatření se rozvolňovala postupně a rodina zažila perné chvíle.
Lenka Smrčková, maminka nevěsty: "Je to opravdu velmi nešťastné, protože ze 60 lidí udělat akci pro deset, kdy víte, že nesmíte nikoho jiného vzít, ještě tam máte oddávajícího a ještě jednoho člověka, který tam musí být, tak z desíti máte osm, je to neštěstí. Dcera na tom byla fakt velmi špatně, protože věděla, že nesmí vzít ani rodiče. Takže, když se to uvolnilo a řeklo se alespoň třicet, tak už se mohli alespoň nadechnout.”
Přesto, že k 6. 6. už byly svatby na Karvinsku povoleny pro sto lidí, přehodnotit plány v tak krátkém čase už nešlo.
Rostislav Janovský, ženich: "Jsme rádi, že jsme to alespoň vůbec uskutečnili, alespoň v tom rodinném kruhu. Teď budeme slavit svůj den a jsme rádi, že se to povedlo.”
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Při tom rozvolnění podmínek se vracíme k početnějším svatbám. Je jich třeba šest a více za den. Záleží také na vhodně zvoleném datu a ti, kterým to bohužel nevyšlo a museli to odložit, tak buď si to překlápějí do příštího roku a blíží se k tomu termínu, který měli, nebo měli mít svatbu během koronaviru a mají ji teď.”
Snoubenci často ruší svatbu také proto, že nemohou pozvat svou rodinu ze sousedního Polska, kde stále platí přísná opatření.
---
Zámek Nová Horka přivítá první návštěvníky v září
Zámek Nová Horka na Novojičínsku se stává jedním z barokních klenotů Moravskoslezského kraje. Dokončena je rekonstrukce velké části přízemí a kaple. Na konci září bude objekt připraven přivítat první návštěvníky.
Rozsáhlý záchovný proces Zámku Nová Horka na Novojičínsku je financován z prostředků Moravskoslezského kraje a Evropské unie. Začal v roce 2016, kdy objekt získalo do správy Muzeum Novojičínska.
Zdeněk Orlita, ředitel Muzea Novojičínska: “Muzeum přistoupilo ke zpracování projektové dokumentace. Probíhala rekonstrukce objektu, a to jak exteriéru, to znamená fasád a dveřních a okenních otvorů, a potom započaly práce v interiéru.”
Největší chloubou zámku je především zahradní sál s cennými nástěnnými malbami.
Andrea Kožuszniková, kastelánka Zámku Nová Horka: “Je to barokní sala terreně, která je srdcem a největší perlou zámeckých prostor. Zde se rozvíjí celý příběh našeho zámku.”
Plánovaný průvodcovský program představí zatím chystané instalované pokoje, které budou připomínat historii šlechtického rodu Vetterů, který zámek vlastnil téměř 300 let.
Andrea Kožuszniková, kastelánka Zámku Nová Horka: “Poté bude následovat expozice zámecké kapel s církevní tématikou, zámecká knihovna rodu Vetterů a nakonec expozice Kotvice, která navazuje na zdejší přírodní památku.”
V unikátní zahradě nechali Vetterové vysadit vzácný strom Liliovník tulipánokvětý. Jeho květ mají i ve svém znaku.
Zámek by měl být na přivítání prvních návštěvníků připraven na konci září.
---
