V Dolní Lutyni na Karvinsku se ve středu večer střílelo, a to ze samopalu. Při zásahu museli použít zbraně i policisté a došlo ke zranění. Jednomu z pachatelů se podařilo z rodinného domu, kde k incidentu došlo, na pár hodin uniknout. Nakonec v policejní cele skončili dva muži.
Střelba ze samopalu. Takovou informaci dostala policie ve středu po půl osmé večer. Desítky policistů, včetně speciální zásahové jednotky, rychle spěchaly do ulice Zahradní v Dolní Lutyni. Podle našich informací chtěl 21letý muž ujet autem. To se mu podařilo, přestože policisté mu v tom chtěli zabránit a to i za pomocí střelby.
Policisté rychle začali uzavírat a prohledávat celou oblast, protože ozbrojený a nebezpečný muž byl v tu chvíli na útěku. Muži zákona prohledávali zejména lokalitu u železničního přejezdu, kde si vytvořili provizorní základnu.
Následně se ukázalo, že muž ujížděl vozem směrem k Bohumínu. Zásahová jednotka ho zadržela lehce zraněného u Kališova jezera v Bohumíně, a to před 22. hodinou. Ve vozidle měl opravdu samopal.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR: "Při zadržení policisté použili služební zbraně. Zadrželi dvě osoby z toho jedna utrpěla zranění, které ji neohrožují na životě. Během policejního zásahu jsme zajistili u podezřelých osob další zbraně. Kriminalisté nyní shromažďují veškeré potřebné informace. Z tohoto důvodu nemůžeme nyní sdělit další podrobnosti.”
Druhým zadrženým má být 64letý obyvatel domu. Který ze dvou mužů utrpěl střelné poranění na noze, ale policie neupřesnila. Neoficiální informace však hovoří o tom, že postřeleným je právě starší z mužů - otec 21letého mladíka. Průstřel nohy mu měli způsobit policisté při zatýkání v domě.
Předchozí střelbu ze samopalu dokládají vystřelené nábojnice nalezené na zahradě. Kvůli zajištěné munici a zbraním byl na místo přivolán i pyrotechnik.
Podle místních měla už od odpoledních hodin probíhat v domě nějaká oslava.
Obyvatel Dolní Lutyně: “Moje představa byla, že to je nějaký ohňostroj. Ještě, když tam předtím hraje nějaká hudba a vypadá to na oslavu. A pak, že tam byla střelba ze samopalu, to jsem si řekl, že to zase bude ostuda.”
Večerní incident měl ještě jednu nepříjemnou dohru. Kvůli podezření na únik plynu museli být místní obyvatelé evakuováni.
V domě byly nalezeny propan-butanové láhve. Únik plynu se ale nakonec nepotvrdil.
---
8 000 lidí přišlo podepsat petici za zrušení poplatku na dálnici z Ostravy do Frýdku-Místku. Iniciátoři už ji poslali předsedovi vlády i na ministerstvo dopravy. Poukazují především na to, že řada řidičů odmítá poplatek platit, a proto volí jízdu přes okolní obce, které jsou tak denně enormně zatížené dopravou.
V pondělí 17. srpna rozjeli starostové a zástupci třinácti okolních obcí petici za zrušení dálničního poplatku. Postupně se k nim přidalo dalších dvanáct a v celkem pětadvaceti obcích podepsalo petici za měsíc přes 8 tisíc lidí, kteří nechtějí za dvanáctikilometrový nejkratší úsek dálnice v Česku platit.
Anketa: 1.) "Nechtějí, protože se tam jezdí furt 80 skoro, takže to je asi ten důvod." 2.) "To bych s tím souhlasila, protože opravdu je to kousek a často tam člověk nejezdí do té Ostravy. Já nevím, jednou za měsíc, tak já si myslím, že to není fér." 3.) "Já mám názor takový, že až se to opraví, tak ať se vybírá dálniční známka."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Se sešlo přes 8 tisíc podpisů. My jsme tu petici doručili na ministerstvo dopravy, panu ministrovi dopravy a panu předsedovi vlády Andreji Babišovi a máme domluveno že zhruba 12. října dojde k videohovoru s ministerstvem dopravy a budeme řešit, jaké bude teda stanovisko ministerstva dopravy, protože součástí té petice byla výzva k jednání."
Obce podpořil i Moravskoslezský kraj, který poslal také svoji výzvu ke zrušení poplatku na dálnici, která v posledních letech dálnici ani zdaleka tak kvůli mnoha opravám a omezením nepřipomíná.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "To, co nás trápí, tak jsou souběžné silnice kolem dálnice D56. Velmi mnoho dopravy se přelévá, protože se lidé se vyhýbají dálničnímu poplatku a sjíždějí, jezdí nám přes Žabeň, Paskov, Sviadnov a ty obce v tom okolí velmi trpí."
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "V Žabni i v dalších obcích došlo k absurdní situaci, kdy dálnice, dneska dálnice byla obchvatem, kde většina dopravy mohla projíždět, tak ta se přelévá na krajskou komunikaci, která protíná naši obec a opravdu až 7,5 tisíce aut denně je opravdu hodně, my jsme obec, kde je cirka 900 obyvatel, tak si to jenom spočítejte kolik lidí a aut tady zbytečně pendluje a mohla by jezdit po dálnici."
Obce doufají, že ministerstvo dopravy pochopí důvody, které k vytvoření petice vedly. Po zrušení poplatku volají už několik let.
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "Vůbec nechápu tu situaci, která tady je, kdy nám několikrát napsali do dopisu, ať si ze státního fondu dopravní infrastruktury zažádáme a vytvoříme si obchvat vlastní, absurdní situace, my dá se říci jedním obchvatem je dálnice, druhým přivaděč k Biocelu, my tady ty obchvaty máme, ale přesto vidíte, že ten provoz je tady neúměrný."
Dálnice D56 nebude zatím zhruba dva roky napojena na další dálniční síť. Pokud by se poplatek přesto nezrušil, mohlo by být určitým řešením například zavedení regionální dálniční známky za rozumnou cenu. O těch se zatím jen několik let mluví a musel by se kvůli nim změnit i zákon.
---
Čeladná zaplatila poslední splátku ze 130 milionového úvěru, který použila na vybudování nového centra. Před dvaceti lety díky těmto financím proměnila bývalé vojenské sklady v důstojné náměstí. Patřila ale k nejzadluženějším obcím v České republice.
Nové centrum Čeladné s bytovými domy, obchody, ordinacemi lékařů a radnicí bylo dokončeno před dvaceti lety. Před rokem 2000 tu byly jen zchátralý objekt bývalé textilní továrny, využívaný kdysi jako sklad armády.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “My jsme tyto objekty dostali v květnu roku 1996 od armády a přemýšleli jsme, co s tím. Pak se v roce 1998 objevilo v Hospodářských novinách, že někde v Rokytnici nad Jizerou postavili nějaké horní náměstí. Tak jsem se tam rozjel a vznikla z toho tady tato krásná věc.”
obyvatelé a návštěvníci Čeladné:
“Líbí se mi, jezdím tady už nějakých pět let, je to tady příjemné.”
“Ráda se tady pohybuju po tom náměstí.”
“Nedávno jsme se tu přistěhovali, ale jako hezké náměstí asi.”
Pro realizaci nákladného projektu si ovšem Čeladná vzala u banky úvěr 130 milionů korun. Rázem tak patřila k nejzadluženějším obcím v Česku. To už je ale od letošního října minulostí.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Proto nás potěšilo, že jsme do banky nesli poslední splátku. My jsme se za těch dvacet let ani jednou nezpozdili ani o hodinu, ale sevřené půlky jsme určitě po celou dobu dvaceti let měli.”
Celkově si výstavba centra vyžádala přes 300 milionů korun. Obec část financovala z vlastních prostředků a část také z peněz, jež dopředu zaplatili lidí, kteří zájem o nové bydlení kolem náměstí.
---
Městský obvod Ostrava-Poruba se už teď připravuje na Vánoce. Aktuálně vyhlásil kampaň na vánoční strom, který bude tradičně ozdobou Alšova náměstí. A připravuje i vánoční trhy. Ty jsou ale kvůli pandemii ohroženy stejně jako slavnostní rozsvícení vánočního stromu.
Ostrava-Poruba se každoročně pyšní nejkrásnějším vánočním stromem v Ostravě. Ani letos nechce, aby tomu bylo jinak. Proto už teď shání strom, který Alšovo náměstí ozdobí v letošním adventním čase.
Pavlína Nováčková, odbor kultury a prezentace: “My máme takovou vizi, jaký strom hledáme a vždycky je to strom, který už de facto překáží a měl by jít dolů. Buď stojí na inženýrských sítích, nebo byl vyhodnocen jako nemocný a je nutné jej pokácet.”
Strom by měl být vysoký 12 až 15 metrů s obvodem kmene kolem 80 cm. Ideální by bylo, kdyby měl jeho majitel v rukou i povolení ke kácení. Není to ale podmínkou.
Pavlína Nováčková, odbor kultury a prezentace: “Pokud lidé nemají vydané to povolení ke kácení, ale samozřejmě pokud bude strom pěkný, tak uděláme maximum pro to, aby stál tady na Alšově náměstí.”
Zatím se neví, jestli se letos uskuteční tradiční slavnostní rozsvícení vánočního stromu. Pokud by to kvůli opatřením týkajících se pandemie korononaviru nevyšlo, radnice má náhradní řešení.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Máme připravené varianty jako například, že bychom to mohli streamovat. aby si to lidé mohli užít alespoň online.”
Co se týká vánoční výzdoby, ta zůstane stejná jako v loni, tedy laděná do růžových a purpurových barev. Uvažuje se pouze o změně designu stánků na Alšově náměstí.
---
Do druhé fáze své existence vstoupil v Bruntále projekt Společně za vizí budoucna. Spojily se v něm pod záštitou města tři střední školy a dvanáct lokálních firem. Hlavním cílem je zamezit odlivu mladých lidí z Bruntálska.
Zástupci tří bruntálských středních škol se sešli se svými partnery, aby po půlroce vyhodnotili první fázi projektu. Jeho účastníci chtějí společně podporovat kvalitní studium, práci a život v bruntálském regionu.
Tomáš Pavelka, ředitel Gymnázia Bruntál: „Myslím si, že to má smysl. Je to pěkné, moderní a chceme určitě přitáhnout další studenty do Bruntálu.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Ta kampaň by bez dobré vůle těch podnikatelů, těch firem, kteří na tu kampaň přispěli, by vůbec nebyla. Z mého pohledu byla úspěšná.“
Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: “Vnímám ji jako velmi úspěšnou a jsem strašně rád, že jsme se domluvili, že budeme i nadále pokračovat a věřím tomu, že tři střední táhnou za jeden provaz a že tím zamezíme tomu odlivu mladých lidí a že zůstanou u nás v Bruntále.“
Projekt Společně za vizí do budoucna je připravený na tři roky. Jeho první část byla podle zúčastněných úspěšná a všichni v něm proto hodlají pokračovat. Svůj názor na kampaň vyslovilo také vedení města Bruntálu.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Chtěl bych za to poděkovat všem firmám, které se na tomto projektu podílely. Chtěl bych jim také poděkovat za to, že se neúčastnily jenom toho prvního ročníku, ale jsou ochotny a připraveny pokračovat v tom v dalších letech.“
Bruntálská průmyslovka v rámci projektu připravila nový studijní obor autoelektrotechnik, který je vlastně propojením dopravních prostředků a elektrotechniky.
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Absolvent získá jak kvalifikaci v elektrotechnice, tzn. vyhlášku 50, současně řidičské oprávnění B a C. Já říkám, že by absolvent tohoto oboru měl umět jak klasická konvenční vozidla, jejich opravu, údržbu, tak nová moderní vozidla elektromobily.“
Nový obor hodlá Střední průmyslová škola a obchodní akademie otevřít v příštím školním roce.
---
V Dolní Lutyni na Karvinsku se ve středu večer střílelo, a to ze samopalu. Při zásahu museli použít zbraně i policisté a došlo ke zranění. Jednomu z pachatelů se podařilo z rodinného domu, kde k incidentu došlo, na pár hodin uniknout. Nakonec v policejní cele skončili dva muži.
Střelba ze samopalu. Takovou informaci dostala policie ve středu po půl osmé večer. Desítky policistů, včetně speciální zásahové jednotky, rychle spěchaly do ulice Zahradní v Dolní Lutyni. Podle našich informací chtěl 21letý muž ujet autem. To se mu podařilo, přestože policisté mu v tom chtěli zabránit a to i za pomocí střelby.
Policisté rychle začali uzavírat a prohledávat celou oblast, protože ozbrojený a nebezpečný muž byl v tu chvíli na útěku. Muži zákona prohledávali zejména lokalitu u železničního přejezdu, kde si vytvořili provizorní základnu.
Následně se ukázalo, že muž ujížděl vozem směrem k Bohumínu. Zásahová jednotka ho zadržela lehce zraněného u Kališova jezera v Bohumíně, a to před 22. hodinou. Ve vozidle měl opravdu samopal.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR: "Při zadržení policisté použili služební zbraně. Zadrželi dvě osoby z toho jedna utrpěla zranění, které ji neohrožují na životě. Během policejního zásahu jsme zajistili u podezřelých osob další zbraně. Kriminalisté nyní shromažďují veškeré potřebné informace. Z tohoto důvodu nemůžeme nyní sdělit další podrobnosti.”
Druhým zadrženým má být 64letý obyvatel domu. Který ze dvou mužů utrpěl střelné poranění na noze, ale policie neupřesnila. Neoficiální informace však hovoří o tom, že postřeleným je právě starší z mužů - otec 21letého mladíka. Průstřel nohy mu měli způsobit policisté při zatýkání v domě.
Předchozí střelbu ze samopalu dokládají vystřelené nábojnice nalezené na zahradě. Kvůli zajištěné munici a zbraním byl na místo přivolán i pyrotechnik.
Podle místních měla už od odpoledních hodin probíhat v domě nějaká oslava.
Obyvatel Dolní Lutyně: “Moje představa byla, že to je nějaký ohňostroj. Ještě, když tam předtím hraje nějaká hudba a vypadá to na oslavu. A pak, že tam byla střelba ze samopalu, to jsem si řekl, že to zase bude ostuda.”
Večerní incident měl ještě jednu nepříjemnou dohru. Kvůli podezření na únik plynu museli být místní obyvatelé evakuováni.
V domě byly nalezeny propan-butanové láhve. Únik plynu se ale nakonec nepotvrdil.
---
8 000 lidí přišlo podepsat petici za zrušení poplatku na dálnici z Ostravy do Frýdku-Místku. Iniciátoři už ji poslali předsedovi vlády i na ministerstvo dopravy. Poukazují především na to, že řada řidičů odmítá poplatek platit, a proto volí jízdu přes okolní obce, které jsou tak denně enormně zatížené dopravou.
V pondělí 17. srpna rozjeli starostové a zástupci třinácti okolních obcí petici za zrušení dálničního poplatku. Postupně se k nim přidalo dalších dvanáct a v celkem pětadvaceti obcích podepsalo petici za měsíc přes 8 tisíc lidí, kteří nechtějí za dvanáctikilometrový nejkratší úsek dálnice v Česku platit.
Anketa: 1.) "Nechtějí, protože se tam jezdí furt 80 skoro, takže to je asi ten důvod." 2.) "To bych s tím souhlasila, protože opravdu je to kousek a často tam člověk nejezdí do té Ostravy. Já nevím, jednou za měsíc, tak já si myslím, že to není fér." 3.) "Já mám názor takový, že až se to opraví, tak ať se vybírá dálniční známka."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Se sešlo přes 8 tisíc podpisů. My jsme tu petici doručili na ministerstvo dopravy, panu ministrovi dopravy a panu předsedovi vlády Andreji Babišovi a máme domluveno že zhruba 12. října dojde k videohovoru s ministerstvem dopravy a budeme řešit, jaké bude teda stanovisko ministerstva dopravy, protože součástí té petice byla výzva k jednání."
Obce podpořil i Moravskoslezský kraj, který poslal také svoji výzvu ke zrušení poplatku na dálnici, která v posledních letech dálnici ani zdaleka tak kvůli mnoha opravám a omezením nepřipomíná.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "To, co nás trápí, tak jsou souběžné silnice kolem dálnice D56. Velmi mnoho dopravy se přelévá, protože se lidé se vyhýbají dálničnímu poplatku a sjíždějí, jezdí nám přes Žabeň, Paskov, Sviadnov a ty obce v tom okolí velmi trpí."
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "V Žabni i v dalších obcích došlo k absurdní situaci, kdy dálnice, dneska dálnice byla obchvatem, kde většina dopravy mohla projíždět, tak ta se přelévá na krajskou komunikaci, která protíná naši obec a opravdu až 7,5 tisíce aut denně je opravdu hodně, my jsme obec, kde je cirka 900 obyvatel, tak si to jenom spočítejte kolik lidí a aut tady zbytečně pendluje a mohla by jezdit po dálnici."
Obce doufají, že ministerstvo dopravy pochopí důvody, které k vytvoření petice vedly. Po zrušení poplatku volají už několik let.
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "Vůbec nechápu tu situaci, která tady je, kdy nám několikrát napsali do dopisu, ať si ze státního fondu dopravní infrastruktury zažádáme a vytvoříme si obchvat vlastní, absurdní situace, my dá se říci jedním obchvatem je dálnice, druhým přivaděč k Biocelu, my tady ty obchvaty máme, ale přesto vidíte, že ten provoz je tady neúměrný."
Dálnice D56 nebude zatím zhruba dva roky napojena na další dálniční síť. Pokud by se poplatek přesto nezrušil, mohlo by být určitým řešením například zavedení regionální dálniční známky za rozumnou cenu. O těch se zatím jen několik let mluví a musel by se kvůli nim změnit i zákon.
---
Čeladná zaplatila poslední splátku ze 130 milionového úvěru, který použila na vybudování nového centra. Před dvaceti lety díky těmto financím proměnila bývalé vojenské sklady v důstojné náměstí. Patřila ale k nejzadluženějším obcím v České republice.
Nové centrum Čeladné s bytovými domy, obchody, ordinacemi lékařů a radnicí bylo dokončeno před dvaceti lety. Před rokem 2000 tu byly jen zchátralý objekt bývalé textilní továrny, využívaný kdysi jako sklad armády.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “My jsme tyto objekty dostali v květnu roku 1996 od armády a přemýšleli jsme, co s tím. Pak se v roce 1998 objevilo v Hospodářských novinách, že někde v Rokytnici nad Jizerou postavili nějaké horní náměstí. Tak jsem se tam rozjel a vznikla z toho tady tato krásná věc.”
obyvatelé a návštěvníci Čeladné:
“Líbí se mi, jezdím tady už nějakých pět let, je to tady příjemné.”
“Ráda se tady pohybuju po tom náměstí.”
“Nedávno jsme se tu přistěhovali, ale jako hezké náměstí asi.”
Pro realizaci nákladného projektu si ovšem Čeladná vzala u banky úvěr 130 milionů korun. Rázem tak patřila k nejzadluženějším obcím v Česku. To už je ale od letošního října minulostí.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Proto nás potěšilo, že jsme do banky nesli poslední splátku. My jsme se za těch dvacet let ani jednou nezpozdili ani o hodinu, ale sevřené půlky jsme určitě po celou dobu dvaceti let měli.”
Celkově si výstavba centra vyžádala přes 300 milionů korun. Obec část financovala z vlastních prostředků a část také z peněz, jež dopředu zaplatili lidí, kteří zájem o nové bydlení kolem náměstí.
---
Městský obvod Ostrava-Poruba se už teď připravuje na Vánoce. Aktuálně vyhlásil kampaň na vánoční strom, který bude tradičně ozdobou Alšova náměstí. A připravuje i vánoční trhy. Ty jsou ale kvůli pandemii ohroženy stejně jako slavnostní rozsvícení vánočního stromu.
Ostrava-Poruba se každoročně pyšní nejkrásnějším vánočním stromem v Ostravě. Ani letos nechce, aby tomu bylo jinak. Proto už teď shání strom, který Alšovo náměstí ozdobí v letošním adventním čase.
Pavlína Nováčková, odbor kultury a prezentace: “My máme takovou vizi, jaký strom hledáme a vždycky je to strom, který už de facto překáží a měl by jít dolů. Buď stojí na inženýrských sítích, nebo byl vyhodnocen jako nemocný a je nutné jej pokácet.”
Strom by měl být vysoký 12 až 15 metrů s obvodem kmene kolem 80 cm. Ideální by bylo, kdyby měl jeho majitel v rukou i povolení ke kácení. Není to ale podmínkou.
Pavlína Nováčková, odbor kultury a prezentace: “Pokud lidé nemají vydané to povolení ke kácení, ale samozřejmě pokud bude strom pěkný, tak uděláme maximum pro to, aby stál tady na Alšově náměstí.”
Zatím se neví, jestli se letos uskuteční tradiční slavnostní rozsvícení vánočního stromu. Pokud by to kvůli opatřením týkajících se pandemie korononaviru nevyšlo, radnice má náhradní řešení.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Máme připravené varianty jako například, že bychom to mohli streamovat. aby si to lidé mohli užít alespoň online.”
Co se týká vánoční výzdoby, ta zůstane stejná jako v loni, tedy laděná do růžových a purpurových barev. Uvažuje se pouze o změně designu stánků na Alšově náměstí.
---
Do druhé fáze své existence vstoupil v Bruntále projekt Společně za vizí budoucna. Spojily se v něm pod záštitou města tři střední školy a dvanáct lokálních firem. Hlavním cílem je zamezit odlivu mladých lidí z Bruntálska.
Zástupci tří bruntálských středních škol se sešli se svými partnery, aby po půlroce vyhodnotili první fázi projektu. Jeho účastníci chtějí společně podporovat kvalitní studium, práci a život v bruntálském regionu.
Tomáš Pavelka, ředitel Gymnázia Bruntál: „Myslím si, že to má smysl. Je to pěkné, moderní a chceme určitě přitáhnout další studenty do Bruntálu.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Ta kampaň by bez dobré vůle těch podnikatelů, těch firem, kteří na tu kampaň přispěli, by vůbec nebyla. Z mého pohledu byla úspěšná.“
Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: “Vnímám ji jako velmi úspěšnou a jsem strašně rád, že jsme se domluvili, že budeme i nadále pokračovat a věřím tomu, že tři střední táhnou za jeden provaz a že tím zamezíme tomu odlivu mladých lidí a že zůstanou u nás v Bruntále.“
Projekt Společně za vizí do budoucna je připravený na tři roky. Jeho první část byla podle zúčastněných úspěšná a všichni v něm proto hodlají pokračovat. Svůj názor na kampaň vyslovilo také vedení města Bruntálu.
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Chtěl bych za to poděkovat všem firmám, které se na tomto projektu podílely. Chtěl bych jim také poděkovat za to, že se neúčastnily jenom toho prvního ročníku, ale jsou ochotny a připraveny pokračovat v tom v dalších letech.“
Bruntálská průmyslovka v rámci projektu připravila nový studijní obor autoelektrotechnik, který je vlastně propojením dopravních prostředků a elektrotechniky.
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Absolvent získá jak kvalifikaci v elektrotechnice, tzn. vyhlášku 50, současně řidičské oprávnění B a C. Já říkám, že by absolvent tohoto oboru měl umět jak klasická konvenční vozidla, jejich opravu, údržbu, tak nová moderní vozidla elektromobily.“
Nový obor hodlá Střední průmyslová škola a obchodní akademie otevřít v příštím školním roce.
---
