Milovníkům sportu přinášíme výbornou zprávu. Mistrovství světa v hokeji bude v roce 2024 skutečně i v Ostravě. Vedení města a Moravskoslezského kraje v pondělí podepsali se svazem ledního hokeje memorandum o vzájemné spolupráci. Ostrava s Prahou stále drží rekord v návštěvnosti šampionátu z roku 2015.
Už je to černé na bílém. V Ostravar Aréně bylo podepsáno memorandum o spolupráci při pořádání Mistrovství světa v hokeji v roce 2024. Ostrava se tak s Prahou na více než 14 dní stane hokejovým centrem světa.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Světová hokejová elita se na českém území představí pojedenácté v historii, poprvé to bylo v roce 1933, naposledy v roce 2015. Věřím, že si za tři roky užijeme nezapomenutelný šampionát, a že naši skvělí fanoušci přinesou českému týmu štěstí a třeba i nějakou medaili. Naposledy to totiž našim hokejistům bronzově cinklo v roce 2012, zlato jsme naposledy vybojovali před jedenácti lety. Našim hráčům přeji stupně vítězů samozřejmě i dříve, ale kdyby se zadařilo i v roce 2024, bylo by to skvělé."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jsem nesmírně potěšen, že si Mezinárodní hokejová federace vybrala znova Českou republiku jako místo konání Mistrovství světa 2024, ještě raději jsem pak za to, že šampionát se uskuteční i u nás v Ostravě, v naší městské hokejové hale. Jsem si jist, že se nám, jako doposud, podaří udržet laťku organizace celé akce hodně vysoko, a že těch více než 14 dní bude pro Ostravu opět hokejovým svátkem, který si nejen hokejisté, ale hlavně fanoušci pořádně užijí."
Mistrovství světa je nejprestižnějším turnajem, který pořádá Mezinárodní hokejová federace, jež tvoří 81 národních svazů. Poslední mistrovství světa bylo v Ostravě v roce 2015 a diváci mu vytvořili skvělou kulisu. Návštěvnost ještě nebyla překonána.
Tomáš Král, prezident Českého svazu ledního hokeje: „Ostrava tradičně nabízí jak zúčastněným mužstvům, tak fanouškům a všem ostatním hostům skvělé podmínky. Nepochybuji, že stejně tomu bude i v roce 2024 a že se znovu společně pokusíme překonat historický rekord v návštěvnosti mistrovství světa, jak se nám to podařilo v letech 2004 a 2015."
Ostrava a Moravskoslezský kraj shodně pořadatelům přispějí po 30 milionech korun. Šampionát se uskuteční od 10. do 26 května 2024. Diváci v Ostravě mohou vidět 28 zápasů v základní skupině a pak ještě dvě čtvrtfinále. Zbytek zápasů se odehraje v Praze.
---
Před 77 lety pomsta za přestřelku v hospodě mezi gestapem a partyzány vyústila ve vraždu 36 mužů v Životicích a okolí. Uctění památky zesnulých se zúčastnili i přímí pozůstalí, pro které bolest nikdy neodezní.
Každá vypuštěná holubice symbolizuje jeden ze zmařených životů, které navždy vyhasly v Životicích a okolí. Rok co rok se lidé scházejí u památníku, aby si připomněli, jak 6. srpna roku 1944 zavraždili příslušníci gestapa 36 nevinných lidí.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Tento nelidský čin brali jako pomstu za události v místní hospodě, kde byli v přestřelce mezi příslušníky gestapa a partyzány zabiti tři příslušníci gestapa, ale také jeden partyzán a hostinský. Berme tuto událost jako varovné poselství, na které bychom neměli nikdy zapomenout."
Paní Anežce Vavrousové bylo jen 4,5 roku, když gestapo zastřelilo jejího tatínka. Sestra měla pouhých šest týdnů.
Anežka Vavrousová, dcera zastřeleného muže: "On musel položit to dítě, sestru a vyvedli ho. On se už s manželkou, s mojí maminkou nerozloučil. Prosím pěkně, celý národ mladých lidí, dělejte tak, abyste nepoznali, co je to hrůza."
Ministr obrany Lubomír Metnar vyjádřil lítost i nad dalšími zmařenými životy. Gestapo odvezlo 31 lidí do koncentračních táborů.
---
Letadlo, formule, nebo třeba kytička, či věšák. To si mohly vlastnoručně s pomocí lektora vyrobit děti v kutilské dílně střediska volného času. V rámci akce Prázdniny ve městě připravilo středisko Klíč pro děti každodenní akce od kreativních dílen, až po příměstské i pobytové tábory.
Kutilská dílna v obležení malých kutilů. Se zápalem a nadšením si sem přišli vyrobit vlastnoručně něco ze dřeva.
Anketa: 1.) "Vyrábím letadlo a věšák." – A jak to jde? – "Dobře." 2.) "My jsme teďka tady tři vyráběli letadlo. Je to docela občas trošku těžké zajistit, aby se to nerozpadlo." – A pak si to odneseš domů? – "Ano, i s tím věšákem, který taky budu vyrábět." 3.) "Já dělám letadlo a kytičku." – A jak to jde? – "Letadlo mi jde dobře a kytičku budu dělat za chvíli." 4.) Co tam musíš všechno udělat? Co tam montuješ na tu formuli? – "Kolečka, desku, tyč, a ještě jednu takovou jinou desku."
Kutilská dílna je součástí různých jednodenních akcí v programu Prázdniny ve městě.
David Plánička, pedagog volného času: "Je to v podobném principu, jako máme kroužky přes rok. Kutilové dostávají takové polotovary, výrobky, které pak skládají dohromady a mohou si něco z toho odnést. Dneska tady máme například to letadýlko, které jste viděli před chvilkou nebo třeba formuli, kytičku, věšák, stojan na šperky."
Děti se naučily, jak správně opracovávat dřevo a jak výrobek spojit dohromady.
David Plánička, pedagog volného času: "Ta skladba probíhá tak, že děti dostanou několik kusů toho výrobku. Dohromady si to lepidlem slepí, mohou si to nabarvit, dávají tam špejle, aby se to pořádně zaseklo. Děti to strašně baví, měli jsme tady ještě jednu skupinky, před asi hodinkou, těch tady bylo trošku víc. Někteří stihli i dva výrobky, takže byli do toho hodně zapálení."
Lektor David Plánička vede kromě kutilské dílny ještě další programy pro děti, jako například Legorobotiku.
David Plánička, pedagog volného času: "Je to trošku něco jiného. Děti tam programují a připravují roboty a jinak klasicky příměstské tábory."
Do konce prázdnin děti zažijí ještě sedm příměstských táborů a jeden pobytový. Některé ještě aktuálně běží a v rámci programu Prázdniny ve městě jsou v plánu ještě skoro dvě desítky akcí.
---
Narodil se v Trojanovicích, osud jej zavedl do Harrachova a nakonec si skočil zpět. Řeč je o Ludvíku Šablaturovi, odbojáři a staviteli skokanských můstků.
,,Jste velký skokan a je vidět, že jste to skočil znova’’
97 let se dožívá významný odbojář a pozdější projektant skokanských můstků Ludvík Šablatura. Rodák z Trojanovic, který se po mnoha letech vrátil domů.
,, Narodil se v roce 1924 a ve dvaceti letech se zapojil do odbojové činnosti proti nacizmu právě tady v Trojanovicích a jeho okolí’’ uvedl Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje
,,Když jsme byli v tom odboji bylo to všelijaké, hodně problémů atd. A potom i ta doba kdy nás zatýkalo Gestapo’’ vypráví Ludvík Šablatura, odbojář a projektant skokanských můstků
Pan Šablatura měl krycí jméno ,,pstruh’’ a spolupracoval s prvorepublikovým generálem Vysockým.V dnešní době mu dělá velkou radost vnuk se kterým občas provede nějakou to pěknou špatnost.
,,My jsme spolu jezdili na kolečkové brusle trénovat tak jsme udělali pár kol dokola autem, ale nikomu jsme to tehdá neřekli’’ vysvětluje Ludvík Šablatura, odbojář a projektant skokanských můstků
,, Velmi rád vypráví o svém životě, o té své aktivitě, ať už jde o sportovní nebo samozřejmě i protinacistickém odboji’’ konstatoval Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje
Co je málo známe, je skutečnost, že je autorem mamutího můstku v Harrachově, kde jeho realizaci a přípravu prováděl.
---
Každý víkend zpříjemňuje návštěvníkům hradu Hukvaldy nějaký doprovodný program. Tentokrát se hradem linula dobová hudba v podání tří seskupení. Akce nesla název Hukvaldský hukot.
V předsunutém hradním opevnění zvaném motta se o víkendu odvíjel hudební program Hukvaldský hukot.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Dneska na hradě Hukvaldy máme takový minihudební festiválek dobové a orientální hudby s příznivým názvem Hukvaldský hukot. Opravdu je to dneska hukot. Máme tady denní projekci tří skupin - skupina dobové hudby Devětsil, skupina dobové hudby Subulcus a duo Alan Grezl a Pavel Nowak. V průběhu celého dne se střídají na pódiu v mottě, takže návštěvníci nepřijdou o nic i když si budou si chtít projít hrad a podívat se na instalované výstavy a další interaktivní prvky.”
Alan Grezl: “Převážně hrajeme flamenco, to je vlastně španělský folklor, kytara kachon. To je vlastně to hlavní, co děláme. A tady kolega Palo se soustředí hodně na africkou muziku, západoafrickou hudbu na djembe a podobné nástroje. To je takové to hlavní.”
Historii hradu Hukvaldy si lidé mohou připomenout prostřednictvím zfilmovaného příběhu o hledání nového hradního pána.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Cílem celého projektu bylo primárně nahradit kulturně-společenské akce, které byly vlivem covidu o letošním jaře zrušené a věřím, že návštěvníkům se tento počin bude líbit a odmění nás alespoň virtuální potleskem. Reakce na Hukvaldský trůn jsou víceméně pozitivní. Návštěvníci jej hodnotí velice dobře. Líbí se jim, že jsme měli snahu se nějakým způsobem zapojit i v době, kdy nebylo možné pořádat veřejné akce a hodnotí to velice pozitivně.”
Nadšenci na Hukvaldech nezahálejí a už teď připravují pokračování příběhu.
Jan Herec: “Potom, co jsme natočili Hukvaldský trůn, tak rádi bychom právě s mým kamarádem kolegou Petrem Lezem a samozřejmě tady s paní kastelánkou natočili další pokračování tohoto filmu. Ještě nemohu prozradit některé detaily, nicméně rádi bychom, aby jsme zabředli do historie a do legend a bájí, které se točí právě kolem Hukvald a které se týkají okolních vesnic. Takže máme plán a možná už na podzim začneme natáčet první části, ale nemohu prozradit, jsem vázaný tajemstvím.”
---
Milovníkům sportu přinášíme výbornou zprávu. Mistrovství světa v hokeji bude v roce 2024 skutečně i v Ostravě. Vedení města a Moravskoslezského kraje v pondělí podepsali se svazem ledního hokeje memorandum o vzájemné spolupráci. Ostrava s Prahou stále drží rekord v návštěvnosti šampionátu z roku 2015.
Už je to černé na bílém. V Ostravar Aréně bylo podepsáno memorandum o spolupráci při pořádání Mistrovství světa v hokeji v roce 2024. Ostrava se tak s Prahou na více než 14 dní stane hokejovým centrem světa.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Světová hokejová elita se na českém území představí pojedenácté v historii, poprvé to bylo v roce 1933, naposledy v roce 2015. Věřím, že si za tři roky užijeme nezapomenutelný šampionát, a že naši skvělí fanoušci přinesou českému týmu štěstí a třeba i nějakou medaili. Naposledy to totiž našim hokejistům bronzově cinklo v roce 2012, zlato jsme naposledy vybojovali před jedenácti lety. Našim hráčům přeji stupně vítězů samozřejmě i dříve, ale kdyby se zadařilo i v roce 2024, bylo by to skvělé."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Jsem nesmírně potěšen, že si Mezinárodní hokejová federace vybrala znova Českou republiku jako místo konání Mistrovství světa 2024, ještě raději jsem pak za to, že šampionát se uskuteční i u nás v Ostravě, v naší městské hokejové hale. Jsem si jist, že se nám, jako doposud, podaří udržet laťku organizace celé akce hodně vysoko, a že těch více než 14 dní bude pro Ostravu opět hokejovým svátkem, který si nejen hokejisté, ale hlavně fanoušci pořádně užijí."
Mistrovství světa je nejprestižnějším turnajem, který pořádá Mezinárodní hokejová federace, jež tvoří 81 národních svazů. Poslední mistrovství světa bylo v Ostravě v roce 2015 a diváci mu vytvořili skvělou kulisu. Návštěvnost ještě nebyla překonána.
Tomáš Král, prezident Českého svazu ledního hokeje: „Ostrava tradičně nabízí jak zúčastněným mužstvům, tak fanouškům a všem ostatním hostům skvělé podmínky. Nepochybuji, že stejně tomu bude i v roce 2024 a že se znovu společně pokusíme překonat historický rekord v návštěvnosti mistrovství světa, jak se nám to podařilo v letech 2004 a 2015."
Ostrava a Moravskoslezský kraj shodně pořadatelům přispějí po 30 milionech korun. Šampionát se uskuteční od 10. do 26 května 2024. Diváci v Ostravě mohou vidět 28 zápasů v základní skupině a pak ještě dvě čtvrtfinále. Zbytek zápasů se odehraje v Praze.
---
Před 77 lety pomsta za přestřelku v hospodě mezi gestapem a partyzány vyústila ve vraždu 36 mužů v Životicích a okolí. Uctění památky zesnulých se zúčastnili i přímí pozůstalí, pro které bolest nikdy neodezní.
Každá vypuštěná holubice symbolizuje jeden ze zmařených životů, které navždy vyhasly v Životicích a okolí. Rok co rok se lidé scházejí u památníku, aby si připomněli, jak 6. srpna roku 1944 zavraždili příslušníci gestapa 36 nevinných lidí.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Tento nelidský čin brali jako pomstu za události v místní hospodě, kde byli v přestřelce mezi příslušníky gestapa a partyzány zabiti tři příslušníci gestapa, ale také jeden partyzán a hostinský. Berme tuto událost jako varovné poselství, na které bychom neměli nikdy zapomenout."
Paní Anežce Vavrousové bylo jen 4,5 roku, když gestapo zastřelilo jejího tatínka. Sestra měla pouhých šest týdnů.
Anežka Vavrousová, dcera zastřeleného muže: "On musel položit to dítě, sestru a vyvedli ho. On se už s manželkou, s mojí maminkou nerozloučil. Prosím pěkně, celý národ mladých lidí, dělejte tak, abyste nepoznali, co je to hrůza."
Ministr obrany Lubomír Metnar vyjádřil lítost i nad dalšími zmařenými životy. Gestapo odvezlo 31 lidí do koncentračních táborů.
---
Letadlo, formule, nebo třeba kytička, či věšák. To si mohly vlastnoručně s pomocí lektora vyrobit děti v kutilské dílně střediska volného času. V rámci akce Prázdniny ve městě připravilo středisko Klíč pro děti každodenní akce od kreativních dílen, až po příměstské i pobytové tábory.
Kutilská dílna v obležení malých kutilů. Se zápalem a nadšením si sem přišli vyrobit vlastnoručně něco ze dřeva.
Anketa: 1.) "Vyrábím letadlo a věšák." – A jak to jde? – "Dobře." 2.) "My jsme teďka tady tři vyráběli letadlo. Je to docela občas trošku těžké zajistit, aby se to nerozpadlo." – A pak si to odneseš domů? – "Ano, i s tím věšákem, který taky budu vyrábět." 3.) "Já dělám letadlo a kytičku." – A jak to jde? – "Letadlo mi jde dobře a kytičku budu dělat za chvíli." 4.) Co tam musíš všechno udělat? Co tam montuješ na tu formuli? – "Kolečka, desku, tyč, a ještě jednu takovou jinou desku."
Kutilská dílna je součástí různých jednodenních akcí v programu Prázdniny ve městě.
David Plánička, pedagog volného času: "Je to v podobném principu, jako máme kroužky přes rok. Kutilové dostávají takové polotovary, výrobky, které pak skládají dohromady a mohou si něco z toho odnést. Dneska tady máme například to letadýlko, které jste viděli před chvilkou nebo třeba formuli, kytičku, věšák, stojan na šperky."
Děti se naučily, jak správně opracovávat dřevo a jak výrobek spojit dohromady.
David Plánička, pedagog volného času: "Ta skladba probíhá tak, že děti dostanou několik kusů toho výrobku. Dohromady si to lepidlem slepí, mohou si to nabarvit, dávají tam špejle, aby se to pořádně zaseklo. Děti to strašně baví, měli jsme tady ještě jednu skupinky, před asi hodinkou, těch tady bylo trošku víc. Někteří stihli i dva výrobky, takže byli do toho hodně zapálení."
Lektor David Plánička vede kromě kutilské dílny ještě další programy pro děti, jako například Legorobotiku.
David Plánička, pedagog volného času: "Je to trošku něco jiného. Děti tam programují a připravují roboty a jinak klasicky příměstské tábory."
Do konce prázdnin děti zažijí ještě sedm příměstských táborů a jeden pobytový. Některé ještě aktuálně běží a v rámci programu Prázdniny ve městě jsou v plánu ještě skoro dvě desítky akcí.
---
Narodil se v Trojanovicích, osud jej zavedl do Harrachova a nakonec si skočil zpět. Řeč je o Ludvíku Šablaturovi, odbojáři a staviteli skokanských můstků.
,,Jste velký skokan a je vidět, že jste to skočil znova’’
97 let se dožívá významný odbojář a pozdější projektant skokanských můstků Ludvík Šablatura. Rodák z Trojanovic, který se po mnoha letech vrátil domů.
,, Narodil se v roce 1924 a ve dvaceti letech se zapojil do odbojové činnosti proti nacizmu právě tady v Trojanovicích a jeho okolí’’ uvedl Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje
,,Když jsme byli v tom odboji bylo to všelijaké, hodně problémů atd. A potom i ta doba kdy nás zatýkalo Gestapo’’ vypráví Ludvík Šablatura, odbojář a projektant skokanských můstků
Pan Šablatura měl krycí jméno ,,pstruh’’ a spolupracoval s prvorepublikovým generálem Vysockým.V dnešní době mu dělá velkou radost vnuk se kterým občas provede nějakou to pěknou špatnost.
,,My jsme spolu jezdili na kolečkové brusle trénovat tak jsme udělali pár kol dokola autem, ale nikomu jsme to tehdá neřekli’’ vysvětluje Ludvík Šablatura, odbojář a projektant skokanských můstků
,, Velmi rád vypráví o svém životě, o té své aktivitě, ať už jde o sportovní nebo samozřejmě i protinacistickém odboji’’ konstatoval Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje
Co je málo známe, je skutečnost, že je autorem mamutího můstku v Harrachově, kde jeho realizaci a přípravu prováděl.
---
Každý víkend zpříjemňuje návštěvníkům hradu Hukvaldy nějaký doprovodný program. Tentokrát se hradem linula dobová hudba v podání tří seskupení. Akce nesla název Hukvaldský hukot.
V předsunutém hradním opevnění zvaném motta se o víkendu odvíjel hudební program Hukvaldský hukot.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Dneska na hradě Hukvaldy máme takový minihudební festiválek dobové a orientální hudby s příznivým názvem Hukvaldský hukot. Opravdu je to dneska hukot. Máme tady denní projekci tří skupin - skupina dobové hudby Devětsil, skupina dobové hudby Subulcus a duo Alan Grezl a Pavel Nowak. V průběhu celého dne se střídají na pódiu v mottě, takže návštěvníci nepřijdou o nic i když si budou si chtít projít hrad a podívat se na instalované výstavy a další interaktivní prvky.”
Alan Grezl: “Převážně hrajeme flamenco, to je vlastně španělský folklor, kytara kachon. To je vlastně to hlavní, co děláme. A tady kolega Palo se soustředí hodně na africkou muziku, západoafrickou hudbu na djembe a podobné nástroje. To je takové to hlavní.”
Historii hradu Hukvaldy si lidé mohou připomenout prostřednictvím zfilmovaného příběhu o hledání nového hradního pána.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Cílem celého projektu bylo primárně nahradit kulturně-společenské akce, které byly vlivem covidu o letošním jaře zrušené a věřím, že návštěvníkům se tento počin bude líbit a odmění nás alespoň virtuální potleskem. Reakce na Hukvaldský trůn jsou víceméně pozitivní. Návštěvníci jej hodnotí velice dobře. Líbí se jim, že jsme měli snahu se nějakým způsobem zapojit i v době, kdy nebylo možné pořádat veřejné akce a hodnotí to velice pozitivně.”
Nadšenci na Hukvaldech nezahálejí a už teď připravují pokračování příběhu.
Jan Herec: “Potom, co jsme natočili Hukvaldský trůn, tak rádi bychom právě s mým kamarádem kolegou Petrem Lezem a samozřejmě tady s paní kastelánkou natočili další pokračování tohoto filmu. Ještě nemohu prozradit některé detaily, nicméně rádi bychom, aby jsme zabředli do historie a do legend a bájí, které se točí právě kolem Hukvald a které se týkají okolních vesnic. Takže máme plán a možná už na podzim začneme natáčet první části, ale nemohu prozradit, jsem vázaný tajemstvím.”
---
