Unikátní projekt získal peníze z programu Tvoříme prostor
Ostrava se už několik let snaží podporovat nápady občanů, kteří jsou ochotni přiložit ruku k dílu a vylepšit své okolí. Díky programu Tvoříme prostor už tak vznikla řada pozoruhodných projektů a ten poslední patří rozhodně mezi ně. Nese název Fajna zastávka.
Staré vyřazené tramvaje končí ve sběru, ale to není případ Tatrovky T3, která je v Kunčičkách před kostelem svatého Antonína. Koleje, na kterých stojí, sice nikam nevedou, ale lidi v ní najdete pořád. Díky spolku Slezská lilie slouží jako kavárna a nyní budou z programu Tvoříme prostor financovány další vylepšení okolí.
Dariusz Sputo, farář, spoluautor projektu Café Tramvaj: „Tady bude takový krásný dětský koutek, aby maminky, když si sem přijdou třeba popovídat, nebo jak se to říká po ostravsku ‚podřistat‘, tak ty děti si budou třeba moci sednout v tom dětském koutku. Plus máme ještě v plánu, že když tady budou ty akce v typu letní kino, tak bude i gril, takže Tvoříme prostor nám poskytne i ten grill, kde si lidé budou moci dát něco na zub.“
Nové zázemí bude sloužit jako místo pro komunitní setkávání, kulturní akce i volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků. To je přesně také cílem programu Tvoříme prostor.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), garant programu Tvoříme prostor: „Tvoříme prostor je projekt, který město Ostrava podporuje od roku 2017. Od té doby jsme podpořili celkem 66 projektů za bezmála 20 milionů korun.“
Dariusz Sputo, farář, spoluautor projektu Café Tramvaj: „Kdokoliv si sedne tady v té kabině, tak si sedne jako ten řidič tramvajky, dostane brýle a v ten moment – naši ajťáci na tom pracují – si bude moci vychutnat jízdu po Ostravě tou tramvajkou, ale virtuálně, samozřejmě.“
Realizace projektu Fajna zastávka i následná péče o celý prostor s "té trojkou" bude probíhat s aktivním zapojením místních dobrovolníků a farnosti.
---
Most na Ratibořské v Opavě už je na svém místě
V Opavě-Kateřinkách pokračuje stavba mostu na Ratibořské ulici. Stavbaři teď zvládli další zásadní krok – přesunuli na své místo ocelovou konstrukci o váze osmnácti set tun. Ta nahradí původní most, který loni zničily ničivé povodně.
Práce na konstrukci nového mostu probíhaly vedle mostního provizoria, které po celou dobu zajišťovalo dopravu místo původního.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: ”Když se podíváme na most, tak vidíme, že most byl v neděli posunut na místo. Myslím si, že zhotovitelská firma dodržuje veškeré termíny, které měla."
Mostní konstrukce se přesouvala po ocelových válečcích na kolejích rychlostí přibližně 3 metry za hodinu.
Teď ji čekají další dokončovací práce.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “V listopadu po dokončovacích pracech budeme uvádět do provozu, ještě ne na hotový most, nicméně už se bude jezdit a dodělávací práce budou potom následovat.”
Most je o půl metru výš oproti původnímu, aby odolal případným dalším povodním.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Samozřejmě ty nábřeží se musí upravit do té výšky, aby to bylo k tomu mostu odpovídající. Hlavně tam to Kolofíkovo nábřeží, které je proti tomu mostu trošku utopené.”
Po mostu denně projede bezmála 20 tisíc vozidel, všechna teď jezdí objížďkami
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Překvapivě fungují, nevznikají jako žádné velké zácpy, kromě těch špiček kolem té 3. a 4. hodiny, tady opravdu není nějaký velký problém.”
Pokud půjde vše podle plánu, řidiči se po novém mostě na Ratibořské ulici projedou už na konci listopadu. Okolní úpravy a dokončovací práce pak budou pokračovat i v dalších týdnech.
---
OSTRAVA PATŘÍ MEZI NEJZELENĚJŠÍ MĚSTA V ČR
Ostrava mění svou tvář. Zeleň tu už dávno neroste jen v parcích, ale i na střechách domů, sportovišť nebo dokonce autobusových zastávek. Město patří mezi nejzelenější v republice a nové projekty dokazují, že i průmyslové srdce severu může dýchat čerstvým vzduchem. Zeleň bude i na střechách nové střelnice v Hulvákách, kde obsáhne přes 1 600 metrů čtverečních.
MS KRAJ PRODÁVÁ STRATEGICKÉ POZEMKY V NOŠOVICÍCH
Moravskoslezský kraj nabízí k prodeji čtyři hektary strategické plochy v Nošovicích. Pozemky jsou plně připraveny k okamžitému rozvoji a nacházejí se v sousedství významné průmyslové zóny, vedle výrobního závodu automobilky Hyundai.
---
Sen spojený s Tibetem si splnila, a hned dvakrát
Beseda o tom, jak se žije Tibeťanům v exilu, se uskutečnila v rámci Týdne knihoven ve Studénce. Přednášející byla místní žena, která tuto komunitu v Indii navštívila a měla jedinečnou příležitost setkat se i s dalajlámou.
Šárka Hermanová žije ve Studénce. Letos v dubnu, díky neziskové organizaci Most pro Tibet, navštívila v Indii tibetské komunity. Teď se o své jedinečné zážitky podělila formou besedy v místní knihovně.
Šárka Hermanová, přednášející: “Mně se splnil sen, protože my jsme před osmi lety se zapojili celá rodina do projektu Adopce pro Tibet, díky organizaci Most pro Tibet, která sídlí v Ostravě a už dvacet let směřuje spousty projektů a finanční podpory právě do tibetských komunit.”
Chlapec, kterého podporují, se jmenuje Tenzin a nyní je mu 15 let. Až do letošního jara si s ním vyměňovali jen dopisy.
Šárka Hermanová, přednášející: “A pokaždé jsem měla takovou touhu a přání jej vidět osobně. Jana Ďásková, která je ředitelkou té organizace Most pro Tibet a jezdí tam každý rok koordinovat ty projekty, nabídla dárcům a sponzorům z České republiky, kterých je zhruba 600, kdo chce a má zájem, tak se k té cestě připojí. Díky tomu se nám podařilo Tenzina potkat osobně a dokonce jsme si ještě přibrali do adopce holčičku, které je 8 let, a strašně se na to těším.”
Do Indie cestovala Šárka Hermanová také v doprovodu svého osmnáctiletého syna, v tibetských komunitách strávili tři týdny. A protože organizace Most pro Tibet spolupracuje s tibetskou exilovou vládou, podařilo se i něco naprosto mimořádného.
Šárka Hermanová, přednášející: “To, že se setkáme s Dalajlámou, bylo obrovské překvapení, protože Janča to vlastně domluvila na poslední chvíli a řekla nám to den předem. Takže my jsme byli úplně z toho paf a byl to nezapomenutelný okamžik, který vnímáme opravdu jako velký dar.”
Besedu Šárka Hermanová doprovodila kvízem o Tibetu a ochutnávkou himalájských tsampových koupí.
---
Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku oslavilo 130 let
Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku oslavilo 130 let. Oslavy spojilo s Nocí vědců, která nabídla otevřené učebny, experimenty i pohled do historie školy. Absolventi, studenti i učitelé si tak připomněli, že i po 130 letech zůstává škola centrem vzdělání, vědy a inspirace.
Prostory Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku postupně zaplnili zvědaví návštěvníci. U příležitosti 130 let školy byl připraven bohatý program.
anketa: návštěvníci
„Já jsem absolventka a samozřejmě, protože je to skvělá škola, tak tady studuje také jedno z mých dětí. Přišla jsem se podívat, jak se všechno mění.“
„Mám vztah takový, že mi tady studuje syn. Přišla jsem se podívat, jak to tady vypadá a jak to bude probíhat.“
„Já jsem zdejší student a přišel jsem ještě ukázat mému kamarádovi, co tady máme.“
„Jsem se tady přišel podívat, co tady vlastně mají na škole. Jsem žák sedmé základní školy.“
Radovan Gaura, ředitel Gymnázia Petra Bezruče F-M: „Oslavy začnou v aule, kde máme připravený program pro veřejnost – proslovy a krásná vystoupení sboru. Následně se ve škole paralelně s oslavami koná Noc vědců. Je to akce jak pro širokou veřejnost, tak i pro naše absolventy, kteří se sem vracejí a chtějí se podívat. Je to taková otevřená škola pro všechny, navíc se zábavným programem.“
Petra Konvičková, učitelka chemie: „Opět máme pro návštěvníky připravené různé workshopy, a to jak napříč přírodovědnými předměty, tak i z humanitních oblastí. S kým spolupracujeme na Noci vědců? Stejně tak jako v loňském roce, i letos přijela Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická.“
Návštěvníci si mohli projít také jednotlivé třídy, zhlédnout vybavení a také si vyzkoušet své znalosti, například nejen z historie školy.
Martin Žamboch, učitel zeměpisu a dějepisu: „U nás v dějepisné učebně máme připravenou takovou výstavu k dějinám školy. Od doby založení školy za Rakouska-Uherska po devadesátá léta, kdy škola slavila sto let. Máme tady materiály, výroční zprávy, fotografie, všechno, co se nám z té doby zachovalo. A pak tady máme nějaké úkoly pro studenty, takové badatelské úkoly. Třeba přiřadit správně fotografii z dekády k názvu školy.“
Gymnázium patří mezi jedno z nejprestižnějších v Moravskoslezském kraji. A neustále se rozvíjí.
Radovan Gaura, ředitel Gymnázia Petra Bezruče F-M: „Aktuálně budujeme nový sportovní areál. V příštím roce chystáme komplexní rekonstrukci chodeb, která bude trvat asi dva roky, aby se to celé zvládlo.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Mám velkou radost, že oslavujeme 130. výročí a věřím tomu, že budeme postupně oslavovat další a další kulatiny. Navíc je to jedno z našich prestižních gymnázií, které získalo i Cenu hejtmana za společenskou odpovědnost.“
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Přeji gymnáziu úspěšné studenty, aby ten vzdělávací proces byl kvalitní, a aby mnoho těch, kteří úspěšně dokončí studia na vysokých školách. A hlavně bych si přál, aby se studenti vraceli zpátky do města a tu energii, kterou tady získali, mu vraceli.“
Škola má aktuálně 530 studentů a také řadu velmi úspěšných absolventů v různých oblastech kulturního, společenského i vědeckého života.
---
ZÁCHRANÁŘI HROMADNĚ DAROVALI KREV
Moravskoslezští záchranáři pomáhají zachraňovat životy nejen během své práce. Opět se hromadně zapojili do darování krve, aby podpořili Krevní centrum ostravské fakultní nemocnice. Zároveň chtěli inspirovat další nové dárce.
Zuzana Jurčeková, Krevní centrum FN Ostrava: "Přišli tady k nám darovat, protože oni jsou právě ti v první linii. Oni vědí, že ta krev je pro pacienty opravdu potřeba. Jsem ráda, že se stali inspirací právě pro další lidi, kteří možná ještě pořád váhají, jestli přijít darovat. Tak možná to byl takový ten impuls k tomu, aby se rozhodli a přišli. "
---
V Ostravě si připomněli Památný den sokolstva
V celé republice si lidé ve středu připomněli Památný den sokolstva, který souvisí s tragickými událostmi druhé světové války.
V noci ze 7. na 8. října 1941 došlo k hromadnému zatýkání členů Sokola. Gestapo tehdy uvěznilo zhruba 1500 lidí, z nichž mnozí skončili v koncentračních táborech. V průběhu války tam zahynulo téměř tři a půl tisíce Sokolů a další přežili s podlomeným zdravím.
Vít Kostecký, náčelník TJ Sokol Moravská Ostrava 1: „Připomínáme si to kvůli historické události, kdy před 84 lety, v roce 1941, tedy za druhé světové války, došlo právě v noci ze 7. na 8. října k hromadnému zatýkání Sokolů. Na 1500 Sokolů bylo zatčeno, zadrženo, jejich činnost byla zakázána a majetky zabaveny.“
Pavel Kramoliš, starosta Sokolské župy Moravskoslezské: „Při této příležitosti se v celé republice vyvěšují sokolské vlajky a hlavní událost se koná v Praze, v Tyršově domě, kde probíhá hlavní program tohoto památného dne.“
Sokolská vlajka je každoročně vyvěšována také před krajským úřadem v Ostravě.
Šárka Šimoňáková, náměstkyně hejtmana MSK (ANO): „Jsem ráda, že se Moravskoslezský kraj připojil k této iniciativě a že dnes máme před hejtmanstvím vyvěšenou sokolskou vlajku.“
Jiří Zaoral, starosta Sokolské župy Beskydské: „V Moravskoslezském kraji působí dvě sokolské župy. První je Moravskoslezská župa v Ostravě a druhá je Beskydská župa Jana Čapka, která má sídlo ve Frýdku-Místku. V kraji jsme nedílnou součástí sportovního dění, a to i díky Moravskoslezskému kraji, který nás v našich aktivitách podporuje.“
Památný den sokolstva byl oficiálně uznán v roce 2019.
---