Bikesharing se v Ostravě stává doslova fenoménem. Každým rokem výrazně přibývá uživatelů sdílených kol, což samozřejmě znamená úbytek automobilů v ulicích. Bicykly v loňském roce využívalo rekordních téměř 56 tisíc ostravanů.
Sdílení jízdních kol funguje v Ostravě už 4 roky a poslední tři roky bikesharing zajišťuje společnost nextbike, prostřednictvím šedomodrých kol. V loňském roce počet uživatelů tohoto způsobu dopravy opět značně vzrostl. Téměř 56 tisíc uživatelů najezdilo dohromady asi 900 tisíc kilometrů, což je úctyhodné.
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "V loňském roce bylo v Ostravě v provozu už tisíc kol v dvě stě osmdesáti stojanech v patnácti městských obvodech. Těší nás, že zájem o bikesharing rok od roku roste.
Od loňského roku jsou kola v provozu i nyní v zimě. Přes 300 stanovišť je rozloženo ve všech 23 obvodech města. Na každou výpůjčku město přispívá téměř 7,10 korun. Po prvních patnácti minutách, které jsou zdarma, hradí uživatelé za následujících 45 minut 24 korun. V loňském roce bylo 86 procent výpůjček zdarma.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel společnosti nextbike: "Sezonu v Ostravě hodnotíme kladně, byť byla poznamenána Covidem. Na druhou stranu si ke službě sdílených kol našla cestu nová komunita uživatelů."
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "Loňský rok byl v mnoha ohledech náročný, ale paradoxně i kvůli pandemii byl o bikesharing rekordní zájem. Mnozí považovali jízdu na kole po městě za bezpečnější než přepravu městskou hromadnou dopravou. Dbali jsme na to, aby byla kola pravidelně dezinfikována a aby lidé nosili rukavice.“
Pro rok 2021 je prý hlavním cílem službu zkvalitnit, a to díky novým vnitřním procesům, rozšířením a lepší organizací servisního týmu a zvýšením počtu obslužných vozidel na rozvoz kol.
---
Tak jako každý rok připravili pedagogové opavského střediska volného času pro děti na jarní prázdniny hned několik táborů. Do poslední chvíle doufali, že je budou moci uskutečnit. Vládní protikoronavirová opatření to ale neumožnila. Rodiče teď musí pro své ratolesti hledat náhradní program. Mohou třeba vyrazit ke Stříbrnému jezeru hledat ukrytý poklad.
Opavské středisko volného času chystá každý rok na jarní prázdniny příměstské tábory. Děti si mohou vybírat z nejrůznějších výletů, sportovních či výtvarných aktivit. Letos ale tábory zrušil koronavirová pandemie.
Soňa Wenzelová, ředitelka SVČ Opava: "Obsazené byly do plného stavu. Protože rodiče doufali, že budeme moci tyto aktivity poskytnout."
Olga Konečná, matka dětí přihlášených na tábor: "Udělalo nám to čáru přes rozpočet, musím teď rychle vyřešit jarní prázdniny."
Náhradní program teď budou muset hledat rodiče stovky přihlášených dětí. Jednou z možností je vydat se podél Stříbrného jezera po stopách trpaslíka. Hru připravili na prázdninový týden pedagogové z opavského střediska volného času.
Pavla Tomanová, pedagog volného času, SVČ Opava: "Právě se nacházíme u prvního úkolu. Po jeho zodpovězení vyplníme v kartě první řádek."
Správná odpověď posouvá hráče k dalšímu úkolu. Na konci trasy čeká účastníky poklad.
Jarní příměstské tábory se nyní uskutečnit nemohly, ředitelka opavského střediska volného času ale doufá, že letní tábory se konat budou. Připraveno jich mají 23.
Soňa Wenzelová, ředitelka SVČ Opava: "Během ledna se většina turnusů, neříkám že přímo zaplnila, ale jsou z větší části zaplněné."
---
Ostrava-Poruba má zimní údržbu komunikací plně pod kontrolou. Vše řídí přes stálý dispečink externí firmy, který monitoruje, jak vypadá sněhová nadílka a podle situace dává pokyn k výjezdům.
Zimní údržbu v Ostravě-Porubě zajišťuje externí firma. Svou techniku vysílá do ulic na pokyn radnice, která má absolutní přehled o tom, kde a kdy stroje zasahují. Všechny jsou totiž vybaveny GPS.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: "Městský obvod Poruba má ve své správě komunikace 3. a 4. třídy, což znamená 3. třída silnic a 4. třída znamená tedy chodníků."
Celkově se jedná o zhruba 60 kilometrů silnic a 130 kilometrů chodníků. Plus zastávky městské hromadné dopravy, parkoviště a garážová stání. Při odklízení sněhu a ledu mají vždy přednost nejvíce frekventovaná místa.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: "My v rámci chodníků musíme po napadnutí sněhu ten chodník schůdnit do 24 hodin a u silnic je to až 48 hodin."
Čištění komunikací často zdržují a komplikují špatně zaparkovaná auta.
Roman Karkoška, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací: "Znemožňují v některých místech průjezd těch malých traktůrků, V těch nejkritičtějších místech pak se musí to dočištění dělat i ručně."
Při zimní údržbě komunikací se používá technická sůl, které se letos zřejmě spotřebuje více než v minulých letech, kdy byly zimy daleko mírnější.
Roman Karkoška, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací: "Taková zima byla naposledy krátce snad v roce 2018."
O zbývající silnice v obvodu se starají Ostravské komunikace.
---
Sbírka Daruj F-M se těší velké oblibě veřejnosti. Na začátku února byl spuštěn už třetí ročník a lidé mohou tentokrát přispívat na opravu věže kostela svatého Martina ve Skalici. Vybranou částku do výše maximálně 200 tisíc korun pak město zdvojnásobí. Vybrat se ale může samozřejmě mnohem víc.
Kostel svatého Martina ve Skalici se skládá ze tří částí. Ta nejstarší byla postavena v roce 1622, příští rok tak oslaví krásné čtyřsté výročí. Aktuálně potřebuje opravit kostelní věž, která je v havarijním stavu.
Pawel Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Potřebujeme vlastně opravit celou krytinu od kříže přes makovici, kterou budeme sundávat, po přes vlastně omítky a tu krytinu kostela svatého Martina ve Skalici."
Proto se kostel zapojil do dalšího ročníku programu Daruj F-M, který se u veřejnosti těší velké oblibě.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "1.2. se rozjel již třetí ročník projektu Daruj F-M, do kterého se zapojila pouze Skalice s opravou kostelní věže svatého Martina. Občané i letos můžou rozhodnout o tom kolik a zda přispěje město na opravu této kulturní památky a jestli si zaslouží ke svým čtyřstým narozeninám opravu věže."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Krovy věže jsou v mnoha místech napadeny dřevokazným hmyzem a houbami, fasáda a jednotlivé římsy věže jsou na mnoha místech zvětralé a opadlé. Oplechování na průčelí fasády je poškozeno. Také kovaný kříž, který je umístěný na špici věže je uvolněn a v důsledku toho do věže pak zatéká."
Přispět můžete jakoukoliv částkou na transparentní účet, samotná sbírka pak poběží až do září.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Opět město částku, kterou vybere zdvojnásobí, je to až do částky 200 tisíc korun. Vybraná částka však může být daleko vyšší, jako u ostatních dotačních programů, kdy značně převyšovala částku zdvojnásobenou, takže můžeme vybírat do nekonečna a případně se opraví i něco dalšího."
S pracemi na opravě kostelní věže by tady chtěli začít už v březnu. Celkové náklady přesáhnou jeden milion korun.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Věřím, že se občané města, kterým záleží na dědictví našich předků, do tohoto projektu zapojí a přispějí na opravdu této památky. Velmi mě těší, že díky projektu Daruj F-M se nám podařilo přispět na rekonstrukci evangelického kostela, který je také rovněž kulturní památkou a v loňském roce se vybrala krásná částka 545 tisíc korun na nové varhany do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Chlebovicích. Budu vždy usilovat o to, aby se každý rok do projektu Daruj F-M zapojila minimálně jedna památka na území města."
V loňském roce se ve sbírce vybralo také přes 210 tisíc korun na zvelebení zázemí pro turistickou veřejnost kolem chaty Prašivá.
---
Beskydské Pustevny po roce opět lákají na sochy z ledu a sněhu. S ohledem na koronavirovou pandemii tentokrát organizátoři sochy neumístili do stanů, kde by byly chráněny před sluncem, ale zvolili expozici pod širým nebem.
Návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech sledovat partu umělců, kteří se pustili do vytváření soch z ledu a sněhu. Radost z krásných výtvorů mají především děti.
Anketa: Viděla jsem tady ledové kostičky. Pěkná je i ledová sedačka.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Ty ledy se připravují několik měsíců. I pro letošní ročník jsme nechali vyrobit okolo 40 tun ledu. Sochy budou umístěné tady různě na Pustevnách a budou rozmístěny v dostatečných rozestupech od sebe, aby se lidé u nich neshlukovali a budeme rádi, když se návštěvníci přijdou pokochat, protože ten účel je právě takový, aby měli v této nelehké době nějakou hezkou vzpomínku, aby viděli tu krásu ledových soch i za těchto podmínek, které jsou.”
Lidé mohou už teď obdivovat zhruba 80 metrů dlouhou sněhovou stěnu, ve které jsou vyřezány cirkusové postavy. Stěna se nachází kousek přímo pod sedačkovou lanovkou, ale dá se k ní přijít i pěšky.
Filip Lysek, sochař: “Tuto velkou stěnu děláme společnými silami a potom budeme společně stavět bloky ledu a sebe a až budeme mít vystavěno, tak si každý vyřeže nějakou sochu.”
Roman Mikuš, sochař: “Já tady vytvářím takového šaška do našeho společného tématu Cirkus.”
Sochaři jsou smíření s tím, že jejich díla nebudou mít dlouhého trvání. Podle předpovědi počasí by ale mohly lidem dělat radost i několik nejbližších týdnů.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Může se stát, že nám sochy během pár dní roztají, ale věříme, že přírodní podmínky nám budou přát a ty sochy tady budou k vidění co nejdéle.”
Všechna ledová díla by měli mít umělci hotova do soboty.
---
Bikesharing se v Ostravě stává doslova fenoménem. Každým rokem výrazně přibývá uživatelů sdílených kol, což samozřejmě znamená úbytek automobilů v ulicích. Bicykly v loňském roce využívalo rekordních téměř 56 tisíc ostravanů.
Sdílení jízdních kol funguje v Ostravě už 4 roky a poslední tři roky bikesharing zajišťuje společnost nextbike, prostřednictvím šedomodrých kol. V loňském roce počet uživatelů tohoto způsobu dopravy opět značně vzrostl. Téměř 56 tisíc uživatelů najezdilo dohromady asi 900 tisíc kilometrů, což je úctyhodné.
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "V loňském roce bylo v Ostravě v provozu už tisíc kol v dvě stě osmdesáti stojanech v patnácti městských obvodech. Těší nás, že zájem o bikesharing rok od roku roste.
Od loňského roku jsou kola v provozu i nyní v zimě. Přes 300 stanovišť je rozloženo ve všech 23 obvodech města. Na každou výpůjčku město přispívá téměř 7,10 korun. Po prvních patnácti minutách, které jsou zdarma, hradí uživatelé za následujících 45 minut 24 korun. V loňském roce bylo 86 procent výpůjček zdarma.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel společnosti nextbike: "Sezonu v Ostravě hodnotíme kladně, byť byla poznamenána Covidem. Na druhou stranu si ke službě sdílených kol našla cestu nová komunita uživatelů."
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "Loňský rok byl v mnoha ohledech náročný, ale paradoxně i kvůli pandemii byl o bikesharing rekordní zájem. Mnozí považovali jízdu na kole po městě za bezpečnější než přepravu městskou hromadnou dopravou. Dbali jsme na to, aby byla kola pravidelně dezinfikována a aby lidé nosili rukavice.“
Pro rok 2021 je prý hlavním cílem službu zkvalitnit, a to díky novým vnitřním procesům, rozšířením a lepší organizací servisního týmu a zvýšením počtu obslužných vozidel na rozvoz kol.
---
Tak jako každý rok připravili pedagogové opavského střediska volného času pro děti na jarní prázdniny hned několik táborů. Do poslední chvíle doufali, že je budou moci uskutečnit. Vládní protikoronavirová opatření to ale neumožnila. Rodiče teď musí pro své ratolesti hledat náhradní program. Mohou třeba vyrazit ke Stříbrnému jezeru hledat ukrytý poklad.
Opavské středisko volného času chystá každý rok na jarní prázdniny příměstské tábory. Děti si mohou vybírat z nejrůznějších výletů, sportovních či výtvarných aktivit. Letos ale tábory zrušil koronavirová pandemie.
Soňa Wenzelová, ředitelka SVČ Opava: "Obsazené byly do plného stavu. Protože rodiče doufali, že budeme moci tyto aktivity poskytnout."
Olga Konečná, matka dětí přihlášených na tábor: "Udělalo nám to čáru přes rozpočet, musím teď rychle vyřešit jarní prázdniny."
Náhradní program teď budou muset hledat rodiče stovky přihlášených dětí. Jednou z možností je vydat se podél Stříbrného jezera po stopách trpaslíka. Hru připravili na prázdninový týden pedagogové z opavského střediska volného času.
Pavla Tomanová, pedagog volného času, SVČ Opava: "Právě se nacházíme u prvního úkolu. Po jeho zodpovězení vyplníme v kartě první řádek."
Správná odpověď posouvá hráče k dalšímu úkolu. Na konci trasy čeká účastníky poklad.
Jarní příměstské tábory se nyní uskutečnit nemohly, ředitelka opavského střediska volného času ale doufá, že letní tábory se konat budou. Připraveno jich mají 23.
Soňa Wenzelová, ředitelka SVČ Opava: "Během ledna se většina turnusů, neříkám že přímo zaplnila, ale jsou z větší části zaplněné."
---
Ostrava-Poruba má zimní údržbu komunikací plně pod kontrolou. Vše řídí přes stálý dispečink externí firmy, který monitoruje, jak vypadá sněhová nadílka a podle situace dává pokyn k výjezdům.
Zimní údržbu v Ostravě-Porubě zajišťuje externí firma. Svou techniku vysílá do ulic na pokyn radnice, která má absolutní přehled o tom, kde a kdy stroje zasahují. Všechny jsou totiž vybaveny GPS.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: "Městský obvod Poruba má ve své správě komunikace 3. a 4. třídy, což znamená 3. třída silnic a 4. třída znamená tedy chodníků."
Celkově se jedná o zhruba 60 kilometrů silnic a 130 kilometrů chodníků. Plus zastávky městské hromadné dopravy, parkoviště a garážová stání. Při odklízení sněhu a ledu mají vždy přednost nejvíce frekventovaná místa.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: "My v rámci chodníků musíme po napadnutí sněhu ten chodník schůdnit do 24 hodin a u silnic je to až 48 hodin."
Čištění komunikací často zdržují a komplikují špatně zaparkovaná auta.
Roman Karkoška, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací: "Znemožňují v některých místech průjezd těch malých traktůrků, V těch nejkritičtějších místech pak se musí to dočištění dělat i ručně."
Při zimní údržbě komunikací se používá technická sůl, které se letos zřejmě spotřebuje více než v minulých letech, kdy byly zimy daleko mírnější.
Roman Karkoška, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací: "Taková zima byla naposledy krátce snad v roce 2018."
O zbývající silnice v obvodu se starají Ostravské komunikace.
---
Sbírka Daruj F-M se těší velké oblibě veřejnosti. Na začátku února byl spuštěn už třetí ročník a lidé mohou tentokrát přispívat na opravu věže kostela svatého Martina ve Skalici. Vybranou částku do výše maximálně 200 tisíc korun pak město zdvojnásobí. Vybrat se ale může samozřejmě mnohem víc.
Kostel svatého Martina ve Skalici se skládá ze tří částí. Ta nejstarší byla postavena v roce 1622, příští rok tak oslaví krásné čtyřsté výročí. Aktuálně potřebuje opravit kostelní věž, která je v havarijním stavu.
Pawel Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Potřebujeme vlastně opravit celou krytinu od kříže přes makovici, kterou budeme sundávat, po přes vlastně omítky a tu krytinu kostela svatého Martina ve Skalici."
Proto se kostel zapojil do dalšího ročníku programu Daruj F-M, který se u veřejnosti těší velké oblibě.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "1.2. se rozjel již třetí ročník projektu Daruj F-M, do kterého se zapojila pouze Skalice s opravou kostelní věže svatého Martina. Občané i letos můžou rozhodnout o tom kolik a zda přispěje město na opravu této kulturní památky a jestli si zaslouží ke svým čtyřstým narozeninám opravu věže."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Krovy věže jsou v mnoha místech napadeny dřevokazným hmyzem a houbami, fasáda a jednotlivé římsy věže jsou na mnoha místech zvětralé a opadlé. Oplechování na průčelí fasády je poškozeno. Také kovaný kříž, který je umístěný na špici věže je uvolněn a v důsledku toho do věže pak zatéká."
Přispět můžete jakoukoliv částkou na transparentní účet, samotná sbírka pak poběží až do září.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Opět město částku, kterou vybere zdvojnásobí, je to až do částky 200 tisíc korun. Vybraná částka však může být daleko vyšší, jako u ostatních dotačních programů, kdy značně převyšovala částku zdvojnásobenou, takže můžeme vybírat do nekonečna a případně se opraví i něco dalšího."
S pracemi na opravě kostelní věže by tady chtěli začít už v březnu. Celkové náklady přesáhnou jeden milion korun.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Věřím, že se občané města, kterým záleží na dědictví našich předků, do tohoto projektu zapojí a přispějí na opravdu této památky. Velmi mě těší, že díky projektu Daruj F-M se nám podařilo přispět na rekonstrukci evangelického kostela, který je také rovněž kulturní památkou a v loňském roce se vybrala krásná částka 545 tisíc korun na nové varhany do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Chlebovicích. Budu vždy usilovat o to, aby se každý rok do projektu Daruj F-M zapojila minimálně jedna památka na území města."
V loňském roce se ve sbírce vybralo také přes 210 tisíc korun na zvelebení zázemí pro turistickou veřejnost kolem chaty Prašivá.
---
Beskydské Pustevny po roce opět lákají na sochy z ledu a sněhu. S ohledem na koronavirovou pandemii tentokrát organizátoři sochy neumístili do stanů, kde by byly chráněny před sluncem, ale zvolili expozici pod širým nebem.
Návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech sledovat partu umělců, kteří se pustili do vytváření soch z ledu a sněhu. Radost z krásných výtvorů mají především děti.
Anketa: Viděla jsem tady ledové kostičky. Pěkná je i ledová sedačka.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Ty ledy se připravují několik měsíců. I pro letošní ročník jsme nechali vyrobit okolo 40 tun ledu. Sochy budou umístěné tady různě na Pustevnách a budou rozmístěny v dostatečných rozestupech od sebe, aby se lidé u nich neshlukovali a budeme rádi, když se návštěvníci přijdou pokochat, protože ten účel je právě takový, aby měli v této nelehké době nějakou hezkou vzpomínku, aby viděli tu krásu ledových soch i za těchto podmínek, které jsou.”
Lidé mohou už teď obdivovat zhruba 80 metrů dlouhou sněhovou stěnu, ve které jsou vyřezány cirkusové postavy. Stěna se nachází kousek přímo pod sedačkovou lanovkou, ale dá se k ní přijít i pěšky.
Filip Lysek, sochař: “Tuto velkou stěnu děláme společnými silami a potom budeme společně stavět bloky ledu a sebe a až budeme mít vystavěno, tak si každý vyřeže nějakou sochu.”
Roman Mikuš, sochař: “Já tady vytvářím takového šaška do našeho společného tématu Cirkus.”
Sochaři jsou smíření s tím, že jejich díla nebudou mít dlouhého trvání. Podle předpovědi počasí by ale mohly lidem dělat radost i několik nejbližších týdnů.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Může se stát, že nám sochy během pár dní roztají, ale věříme, že přírodní podmínky nám budou přát a ty sochy tady budou k vidění co nejdéle.”
Všechna ledová díla by měli mít umělci hotova do soboty.
---
