Výstavba nové haly pro zemědělskou techniku, přestavba kotelny na zázemí pro polygrafické a tiskařské obory, venkovní učebna. Tuto investici podpořil Moravskoslezský kraj v Albrechtově střední škole v Českém Těšíně.
Albrechtova střední škola v Českém Těšíně se dočká výrazné modernizace. V místě, kde byl původně venkovní bazén, vznikne nová hala pro výuku zemědělských oborů. Výstavba začala v lednu a potrvá zhruba jeden rok.
Pavel Cieslar, ředitel Albrechtovy střední školy Český Těšín: „Vznikne nová hala pro zemědělskou techniku. Z jedné třetiny bude zastřešená a zateplená, ze dvou třetin pak plechová. Umístěny zde budou traktory, secí, sázecí i žací stroje, zkrátka veškerá technika, se kterou se žáci v odborných předmětech učí pracovat v praxi.“
Součástí projektu je také nová venkovní učebna s pódiem, která bude sloužit žákům napříč všemi obory.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro investice a majetek: „Výstavba má trvat přibližně jeden rok. Probíhat bude na dvou částech areálu školy – zde vzniknou zemědělské dílny a v další části se postaví hala určená pro polygrafickou část školy.“
Celkové náklady na modernizaci dosáhnou 52 milionů korun, přičemž 30 milionů pokryje dotace z Evropské unie. Investice zapadá do širší koncepce podpory zemědělského vzdělávání v Moravskoslezském kraji.
---
Primátor Karviné Jan Wolf ukončil své členství v SOCDEM. Město chce řídit jako nestranický primátor. Své rozhodnutí oznámil v úterý dopoledne s tím, že do podzimních komunálních voleb půjde jako nestraník pod uskupením nezávislých kandidátů a sociálních demokratů.
Jan Wolf byl dlouholetým členem České strany sociálně demokratické, která byla jeho politickou a domovskou základnou po většinu jeho politické kariéry. 10. února však oznámil ukončení svého členství v SOCDEM s odkazem na dlouhodobý nesoulad se stranickým směřováním po posledním sjezdu strany.
Jan Wolf (nestr.), primátor Karviné: “Rozhodl jsem se po 18 letech ukončit členství v sociální demokracii. Je to ryze moje rozhodnutí. Já jsem v poslední době nějak nesouzněl s těmi názory, které hlavně v rámci celostátní politiky SOCDEM prezentovala.”
Ve své funkci zůstává nadále primátorem jako nestraník, a to bez vlivu na chod města či změnu vedení magistrátu.
Jan Wolf (nestr.), primátor Karviné: „Neznamená to, že bych ukončil práci pro město, chci dále tu práci vykonávat. Jsem dohodnutý s kolegy a jsem plný elánu a energie a v rámci komunálních voleb půjdeme v uskupení nezávislých kandidátů společně se sociální demokracií.”
Wolf vystudoval ekonomii na Vysoké škole báňské - technické univerzitě v Ostravě. Ve své profesní kariéře působil dlouhá léta v bankovnictví. Do komunální politiky vstoupil v roce 2006 jako zastupitel města Karviné a následně působil jako náměstek primátora pro rozpočet a investice. V lednu 2018 byl na mimořádném zasedání zastupitelstva města jednohlasně zvolen novým primátorem Karviné.
---
Nový stropní kolejnicový systém usnadní v Domově pro seniory Antošovice ve Slezské Ostravě práci s klienty s omezenou pohyblivostí. Klienti i zaměstnanci si jej pochvalují a obvod chce pořídit další.
Slezská Ostrava se snaží pravidelně zlepšovat život seniorů a také zvyšovat kvalitu péče o klienty domovů. Péči o klienty s omezenou pohyblivostí usnadňuje od konce minulého roku v Domově pro seniory v Antošovicích nový kolejnicový systém.
Lucie Fašinová, koordinátorka domova se zvláštním režimem: "Je to bezpečnější pro klienty, cítí se jistěji, takže jsou úplně v klidu při manipulaci a pro děvčata je to hlavně po fyzické stránce lehčí."
Jiřina Halamčáková, ředitelka Sociálních služeb Slezská Ostrava: "Vidíme hlavně přínos v tom, že to ulehčí fyzickou práci našim zaměstnancům, což z mého pohledu jako zaměstnavatele neskutečně omezuje náklady na nemocenské, pracovní úrazy a podobně."
Nový systém zajistí taky jednoduchý a plynulý přesun mezi pokoji. Klienti si na něj rychle zvykli.
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Ne, nebojím se, protože jsem v dobrých rukou."
A jak se vám v tom sedí?
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Dobře, to je jak na houpačce."
Kateřina Pokludová, vedoucí Domova pro seniory Antošovice: "Jsme rádi, že si zvykli poměrně rychle na to, že je to vlastně nějaký nový systém. Měli jsme trošičku obavy, že třeba to pro ně bude takové cizí nebo náročné."
Aktuálně je kolejnicový systém instalovaný ve dvou jednolůžkových a dvou dvoulůžkových pokojích, a to díky dotaci Moravskoslezského kraje. Obvod by jej ale rád ještě rozšířil.
---
Budova pro takzvanou dětskou skupinu ve Studénce je hotova. Zbývá ji dovybavit nábytkem a hračkami. Zápis dětí proběhne na konci března.
Stavba nové budovy na Poštovní ulici ve Studénce pro zřízení takzvané dětské skupiny začala bouráním části bývalého internátu, který na pozemku původně stál. Teď už tu místo něj vyrostl nový objekt a je zkolaudován.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “My jsme zadávali projektovou dokumentaci v září roku 2023. V únoru roku 2024 jsme měli vydané stavební povolení a začaly probíhat práce na přípravě zadávací dokumentace pro zhotovitele. No a máme začátek roku 26 a jsme hotovi.”
Stavba vyšla na bezmála 40 milionů korun, město na ni získalo dotaci z Národního programu obnovy z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 35,8 milionů korun, výdaj Studénky je tak pouze něco přes 4 miliony korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V závěru roku 2025 jsme obdrželi první polovinu dotačních prostředků a o zbytek bude požádáno, jakmile dojde k celkovému vyúčtování akce, takže zbývajících zhruba 18 milionů korun nám přijde v letošním roce.”
Uvnitř budovy jsou dva samostatné prostory pro dvě skupiny o 18 dětech. Do chodu bude uvedena 1. června. Prioritně je určena dvouletým dětem. Provozovat ji bude mateřská škola.
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Rodiče se už netrpělivě ptají. Chtěla bych je pozvat na 17. února do Mateřské školy Poštovní, kde bude probíhat od 15 hodin informační schůzka, kde se dozví všechny podrobnosti, které budou chtít vědět.”
Zápisy tu budou probíhat zároveň se zápisem do mateřské školy a bude to ve dnech 30. a 31. března.
---
Starosta Slezské Ostravy, kde leží hořící heřmanická halda se přidal ke kritice Diama, které má na starosti její likvidaci. Postup státního podniku je prý tragický. I starosta se přiklání k tomu, aby byla přilehlá skládka toxického odpadu vymístěna. Pomoci by prý mohla i nová vláda.
Na začátku února oznámila společnost OKD Koksovny, že nepovolí státnímu podniku Diamo, aby pokračoval v budování vzdušných stěn na jejích pozemcích heřmanického odvalu. Koksovny totiž chtějí, aby nejprve Diamo udělalo pořádně oddělovací stěnu mezi hořícími částmi haldy a jejich skládkou toxického odpadu. Od té hrozí obyvatelům největší nebezpečí. Je totiž plná jedů.
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě, jak jsem říkal, když se dostanou do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí, jako to je, to je možná ještě horší."
Starosta Slezské Ostravy Richard VŠ by chtěl, aby Diamo konečně začalo konat. Vysvětlilo důvěryhodně své kroky a postupovalo podle povolení a dohod tak, aby byl dopad na obyvatele co nejmenší.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je doslova tragické, že dvacet let tady řešíme sanaci heřmanického odvalu a stále jsme se nijak významněji nehnuli z místa. Stále nám odval prohřívá, prohřívá nám ke skládce chemického odpadu."
Koksovny tvrdí, že pod oddělovací stěnou je vrstva hlušiny, přes kterou se může oheň ke skládce chemického odpadu dostat. Potvrdil to vrt, který si nechali udělat.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Bavíme se tady o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
Podle starosty by bylo nejrychlejší a nejjednodušší skládku chemických látek vytěžit a zlikvidovat ve spalovně.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Problémem na obalu Heřmanic je opravdu skládka chemického odpadu. To znamená, můžeme se bavit o jejím vymístění a můžeme se také bavit o realizaci těch vzdušných stěn."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "Kdybych se měl já pro něco přimluvit, snažil bych se vymístit skládku chemického odpadu."
Snahou nyní bude, aby se touto ekologickou zátěží zabývala i nová vláda. Prý by stálo za úvahu i to, zda je sarkofág opravdu nejlepším řešením.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Chceme určitě využít i toho, že máme aktuálně novou vládu, takže budeme chtít vstoupit do jednání i s panem ministrem průmyslu Havlíčkem, tak abychom se pokud možno pohnuli z místa na heřmanickém odvalu. A to třeba i ve variantě, kdy nebudeme realizovat ten sarkofág za tři miliardy."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To je celospolečenský zájem. Ti lidé, co tady žijí, to nejsou pracovníci, zaměstnanci Koksovny. To by měl být zájem státu."
Obyvatelé Heřmanic prý nemusejí mít obavy o ovzduší v okolí. Haldy hlídají měřící stanice Diamo, ale i obvod Slezská Ostrava má svá čidla, která toxické látky hlídají a na nebezpečí by okamžitě upozornila.
---
Výstavba nové haly pro zemědělskou techniku, přestavba kotelny na zázemí pro polygrafické a tiskařské obory, venkovní učebna. Tuto investici podpořil Moravskoslezský kraj v Albrechtově střední škole v Českém Těšíně.
Albrechtova střední škola v Českém Těšíně se dočká výrazné modernizace. V místě, kde byl původně venkovní bazén, vznikne nová hala pro výuku zemědělských oborů. Výstavba začala v lednu a potrvá zhruba jeden rok.
Pavel Cieslar, ředitel Albrechtovy střední školy Český Těšín: „Vznikne nová hala pro zemědělskou techniku. Z jedné třetiny bude zastřešená a zateplená, ze dvou třetin pak plechová. Umístěny zde budou traktory, secí, sázecí i žací stroje, zkrátka veškerá technika, se kterou se žáci v odborných předmětech učí pracovat v praxi.“
Součástí projektu je také nová venkovní učebna s pódiem, která bude sloužit žákům napříč všemi obory.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro investice a majetek: „Výstavba má trvat přibližně jeden rok. Probíhat bude na dvou částech areálu školy – zde vzniknou zemědělské dílny a v další části se postaví hala určená pro polygrafickou část školy.“
Celkové náklady na modernizaci dosáhnou 52 milionů korun, přičemž 30 milionů pokryje dotace z Evropské unie. Investice zapadá do širší koncepce podpory zemědělského vzdělávání v Moravskoslezském kraji.
---
Primátor Karviné Jan Wolf ukončil své členství v SOCDEM. Město chce řídit jako nestranický primátor. Své rozhodnutí oznámil v úterý dopoledne s tím, že do podzimních komunálních voleb půjde jako nestraník pod uskupením nezávislých kandidátů a sociálních demokratů.
Jan Wolf byl dlouholetým členem České strany sociálně demokratické, která byla jeho politickou a domovskou základnou po většinu jeho politické kariéry. 10. února však oznámil ukončení svého členství v SOCDEM s odkazem na dlouhodobý nesoulad se stranickým směřováním po posledním sjezdu strany.
Jan Wolf (nestr.), primátor Karviné: “Rozhodl jsem se po 18 letech ukončit členství v sociální demokracii. Je to ryze moje rozhodnutí. Já jsem v poslední době nějak nesouzněl s těmi názory, které hlavně v rámci celostátní politiky SOCDEM prezentovala.”
Ve své funkci zůstává nadále primátorem jako nestraník, a to bez vlivu na chod města či změnu vedení magistrátu.
Jan Wolf (nestr.), primátor Karviné: „Neznamená to, že bych ukončil práci pro město, chci dále tu práci vykonávat. Jsem dohodnutý s kolegy a jsem plný elánu a energie a v rámci komunálních voleb půjdeme v uskupení nezávislých kandidátů společně se sociální demokracií.”
Wolf vystudoval ekonomii na Vysoké škole báňské - technické univerzitě v Ostravě. Ve své profesní kariéře působil dlouhá léta v bankovnictví. Do komunální politiky vstoupil v roce 2006 jako zastupitel města Karviné a následně působil jako náměstek primátora pro rozpočet a investice. V lednu 2018 byl na mimořádném zasedání zastupitelstva města jednohlasně zvolen novým primátorem Karviné.
---
Nový stropní kolejnicový systém usnadní v Domově pro seniory Antošovice ve Slezské Ostravě práci s klienty s omezenou pohyblivostí. Klienti i zaměstnanci si jej pochvalují a obvod chce pořídit další.
Slezská Ostrava se snaží pravidelně zlepšovat život seniorů a také zvyšovat kvalitu péče o klienty domovů. Péči o klienty s omezenou pohyblivostí usnadňuje od konce minulého roku v Domově pro seniory v Antošovicích nový kolejnicový systém.
Lucie Fašinová, koordinátorka domova se zvláštním režimem: "Je to bezpečnější pro klienty, cítí se jistěji, takže jsou úplně v klidu při manipulaci a pro děvčata je to hlavně po fyzické stránce lehčí."
Jiřina Halamčáková, ředitelka Sociálních služeb Slezská Ostrava: "Vidíme hlavně přínos v tom, že to ulehčí fyzickou práci našim zaměstnancům, což z mého pohledu jako zaměstnavatele neskutečně omezuje náklady na nemocenské, pracovní úrazy a podobně."
Nový systém zajistí taky jednoduchý a plynulý přesun mezi pokoji. Klienti si na něj rychle zvykli.
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Ne, nebojím se, protože jsem v dobrých rukou."
A jak se vám v tom sedí?
Libuše Lazarová, klientka Domova pro seniory Antošovice: "Dobře, to je jak na houpačce."
Kateřina Pokludová, vedoucí Domova pro seniory Antošovice: "Jsme rádi, že si zvykli poměrně rychle na to, že je to vlastně nějaký nový systém. Měli jsme trošičku obavy, že třeba to pro ně bude takové cizí nebo náročné."
Aktuálně je kolejnicový systém instalovaný ve dvou jednolůžkových a dvou dvoulůžkových pokojích, a to díky dotaci Moravskoslezského kraje. Obvod by jej ale rád ještě rozšířil.
---
Budova pro takzvanou dětskou skupinu ve Studénce je hotova. Zbývá ji dovybavit nábytkem a hračkami. Zápis dětí proběhne na konci března.
Stavba nové budovy na Poštovní ulici ve Studénce pro zřízení takzvané dětské skupiny začala bouráním části bývalého internátu, který na pozemku původně stál. Teď už tu místo něj vyrostl nový objekt a je zkolaudován.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “My jsme zadávali projektovou dokumentaci v září roku 2023. V únoru roku 2024 jsme měli vydané stavební povolení a začaly probíhat práce na přípravě zadávací dokumentace pro zhotovitele. No a máme začátek roku 26 a jsme hotovi.”
Stavba vyšla na bezmála 40 milionů korun, město na ni získalo dotaci z Národního programu obnovy z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 35,8 milionů korun, výdaj Studénky je tak pouze něco přes 4 miliony korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V závěru roku 2025 jsme obdrželi první polovinu dotačních prostředků a o zbytek bude požádáno, jakmile dojde k celkovému vyúčtování akce, takže zbývajících zhruba 18 milionů korun nám přijde v letošním roce.”
Uvnitř budovy jsou dva samostatné prostory pro dvě skupiny o 18 dětech. Do chodu bude uvedena 1. června. Prioritně je určena dvouletým dětem. Provozovat ji bude mateřská škola.
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Rodiče se už netrpělivě ptají. Chtěla bych je pozvat na 17. února do Mateřské školy Poštovní, kde bude probíhat od 15 hodin informační schůzka, kde se dozví všechny podrobnosti, které budou chtít vědět.”
Zápisy tu budou probíhat zároveň se zápisem do mateřské školy a bude to ve dnech 30. a 31. března.
---
Starosta Slezské Ostravy, kde leží hořící heřmanická halda se přidal ke kritice Diama, které má na starosti její likvidaci. Postup státního podniku je prý tragický. I starosta se přiklání k tomu, aby byla přilehlá skládka toxického odpadu vymístěna. Pomoci by prý mohla i nová vláda.
Na začátku února oznámila společnost OKD Koksovny, že nepovolí státnímu podniku Diamo, aby pokračoval v budování vzdušných stěn na jejích pozemcích heřmanického odvalu. Koksovny totiž chtějí, aby nejprve Diamo udělalo pořádně oddělovací stěnu mezi hořícími částmi haldy a jejich skládkou toxického odpadu. Od té hrozí obyvatelům největší nebezpečí. Je totiž plná jedů.
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě, jak jsem říkal, když se dostanou do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí, jako to je, to je možná ještě horší."
Starosta Slezské Ostravy Richard VŠ by chtěl, aby Diamo konečně začalo konat. Vysvětlilo důvěryhodně své kroky a postupovalo podle povolení a dohod tak, aby byl dopad na obyvatele co nejmenší.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je doslova tragické, že dvacet let tady řešíme sanaci heřmanického odvalu a stále jsme se nijak významněji nehnuli z místa. Stále nám odval prohřívá, prohřívá nám ke skládce chemického odpadu."
Koksovny tvrdí, že pod oddělovací stěnou je vrstva hlušiny, přes kterou se může oheň ke skládce chemického odpadu dostat. Potvrdil to vrt, který si nechali udělat.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Bavíme se tady o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
Podle starosty by bylo nejrychlejší a nejjednodušší skládku chemických látek vytěžit a zlikvidovat ve spalovně.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Problémem na obalu Heřmanic je opravdu skládka chemického odpadu. To znamená, můžeme se bavit o jejím vymístění a můžeme se také bavit o realizaci těch vzdušných stěn."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "Kdybych se měl já pro něco přimluvit, snažil bych se vymístit skládku chemického odpadu."
Snahou nyní bude, aby se touto ekologickou zátěží zabývala i nová vláda. Prý by stálo za úvahu i to, zda je sarkofág opravdu nejlepším řešením.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Chceme určitě využít i toho, že máme aktuálně novou vládu, takže budeme chtít vstoupit do jednání i s panem ministrem průmyslu Havlíčkem, tak abychom se pokud možno pohnuli z místa na heřmanickém odvalu. A to třeba i ve variantě, kdy nebudeme realizovat ten sarkofág za tři miliardy."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To je celospolečenský zájem. Ti lidé, co tady žijí, to nejsou pracovníci, zaměstnanci Koksovny. To by měl být zájem státu."
Obyvatelé Heřmanic prý nemusejí mít obavy o ovzduší v okolí. Haldy hlídají měřící stanice Diamo, ale i obvod Slezská Ostrava má svá čidla, která toxické látky hlídají a na nebezpečí by okamžitě upozornila.
---
