Armáda spásy už patnáct let provozuje v Havířově službu následné péče pro závislé muže. Programem už prošlo na 350 lidí. Mnohým pobyt pomohl a začlenili se zpět do běžného života.
Pan Martin Bocek má vytouženou rodinou a je šťastný. Vždy tomu tak ale nebylo. Zemřel mu otec, neměl práci a začal pít alkohol. Včas si ale uvědomil, že to chce změnit a dostal se do programu následné péče Armády spásy, který je určený pro lidi závislé na alkoholu a hazardu. V programu zůstal celý rok a půl.
Martin Bocek, bývalý klient: "Dalo mi to hodně, hlavně si uvědomit priority, agresi zmírnit a to mě tu vše naučili. O zvířata se starat a začlenit se, abych měl lepší vstup do reálného života, jak opustím program."
Dům pod svahem v Havířově právě oslavil 15 let. Jedná se v republice o výjimečný program, který je založený na skupinových i individuálních terapiích a pracovní náplni.
Lucie Paláková, vedoucí služeb následné péče: "V rámci péče o hospodářství, o naši službu se tím vrací ty dovednosti mít za něco zodpovědnost, starat se o něco, mít ten pravidelný režim dne a zároveň je nenecháváme na holičkách ani v rámci volného času."
V domě pod svahem se může léčit 15 lidí. S tím, že v určité fázi mohou využívat osm tréninkových bytů. Celý pozemek včetně budovy Armádě spásy bezplatně pronajímá radnice. Programem prošlo již 350 mužů. Armáda spásy je v kontaktu zhruba s 1/3 klientů, u kterých vědí, že svou závislost zvládají i po odchodu.
---
Nejlepší knihovníci Moravskoslezského kraje se sešli v kapli Frýdeckého zámku, kde se slavnostně předávaly ceny a čestná uznání za loňský rok. Hlavní cenu letos převzala knihovnice Markéta Kološová z Hukvald.
Soutěž nazvaná Knihovnická K2 každý rok střídá ocenění knihoven s oceňováním jednotlivých knihovníků a knihovnic. Moravskoslezský kraj tuto soutěž pořádá společně s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou už desátým rokem.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana: “Letos jsme oceňovali knihovnice a knihovníky, kteří se loni nějakým významným způsobem zasloužili o rozvoj komunitního života a vůbec ducha knihovny ve své obci či městě. Většinou to je tak, že ty knihovníci nejen, že se zajímají o rozšiřování knihovnického fondu a půjčování knížek, dělají popularizaci knihovnictví a vůbec komunitního života a zapojují se do kulturního dění v obci, ať prostřednictvím výstav, soutěží, společenského života, integrace a popřípadě i práci s hendikepovanými. Dneska jsme slyšeli v medailoncích o tom, že dnešní knihovníci a knihovnice mají skutečně široký záběr a starají se o společenský život v obci.”
Ze 14 nominovaných získala hlavní cenu Markéta Kološová z malé knihovny v Hukvaldech.
Markéta Kološová, Obecní knihovna při ZŠ a MŠ Leoše Janáčka Hukvaldy: “My jsme knihovna malá, máme kolem 300 čtenářů a děláme spoustu aktivit. I když já říkám děláme, ale já jsem tam jediný zaměstnanec v této knihovně, ale děláme to tak, že máme spoustu aktivit, na kterých se podílí hlavně i ti lidé, kteří do knihovny chodí.”
Cenu pro knihovníka do 35 let získal Jakub Vlček z Bruntálu.
Jakub Vlček, ředitel Městské knihovny Bruntál: “Naše Městská knihovna Bruntál je specifická v tom, že se jedná o knihovnu na západě Moravskoslezského kraje. Vlastně okres Bruntál je v rámci celého Moravskoslezského kraje největší a my jako knihovna v okresním městě jsme zároveň knihovna pověřenou, takže máme regionální funkce a máme vlastně pod sebou 51 knihoven převážně neprofesionálních v rámci okresu Bruntál. Já jsem se stal vlastně ředitelem knihovny loni a mým cílem bylo ukázat našim občanům, že knihovna je úžasný kulturní a vzdělávací prostor. Že je to komunitní místo, že to komunitní centrum, kam lidé můžou chodit na nějakou pěknou akci a přitom si půjčit knížku a stát se tak čtenářem.”
Další ceny byly knihovníků uděleny například za přednáškovou činnost nebo vytvoření originální geolokoační hry.
---
Očekávaný výsledek nastal u místního referenda, které se společně s evropskými volbami konalo v Dolní Lutyni, jejíž součástí jsou Věřňovice, kde se má stavět obří továrna se zatím oficiálně nezveřejněným výrobním záměrem. Neoficiálně má jít o výrobu baterií. Proti je 88 procent místních obyvatel, kteří k referendu přišli.
Zatímco stát i kraj se shodují na ekonomické i společenské potřebě investici realizovat, místní jsou opačného názoru, když tvrdí, že jim rozlehlá továrna bude mimo jiné hyzdit obec, rozdělí ji na dvě poloviny, zničí úrodná pole a ohrozí chráněnou ptačí oblast.
Už v pátek se potvrzovalo, že volební účast bude vysoká. Někteří voliči přišli volit jen do referenda, evropské volby vynechali.
Miroslava Chlebounová, Krajský úřad MSK: "K sobotní 13. hodině odhadujeme volební účast v Moravskoslezském kraji okolo 33 procent. Při průběžných kontrolách v celém kraji nebyly zjištěny žádné problémy, které by mohly narušit jejich regulérnost. Po dobu obou dnů měly volby hladký průběh."
V referendu voliči odpovídali na otázku: “Souhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popř. připomínky proti návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu Strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu Strategického podnikatelského parku?”
Výsledek referenda pro obec znamená, že musí respektovat vůli občanů a spolek Zachovejme Poolší bude kontrolovat, zda tak skutečně činí.
Martin Bohoněk, spolek Zachovejme Poolší: “Hlasování v referendu dopadlo nadmíru uspokojivě pro nás občany, kteří jsou proti výstavbě. Ten mandát, který obec získala, je silný a musí se proti výstavbě námitkami a připomínkami bránit. 88 procent voličů, kteří k volbám přišli, se vyslovilo proti stavbě. Od počátku jsme v kontaktu s obcí, účastníme se jednání a ta práce pro nás výsledkem referenda začíná, protože obec se musí bránit a my jí v tom budeme dále pomáhat společně s naší advokátní kanceláří."
---
Už přes 20 let funguje v Městské nemocnici Ostrava urgentní příjem. Na oddělení ošetří ročně asi 51 tisíc pacientů a čísla každoročně rostou. V současnosti se vedení nemocnice zabývá zvýšením bezpečnosti pro pracovníky příjmu, například rozšiřováním kamerového systému.
Více než milión přijatých pacientů. Tolik odhadují pracovníci urgentního příjmu v ostravské Městské nemocnici za celou dobu jeho působení. Letos totiž slaví 20 let.
Martin Šustek, primář, Centrální příjem s Emergency, MNO: „Za ty dvě desetiletí se toho změnilo určitě hodně. Zlepšily se jakési diagnostické i léčebné postupy, přibylo nových přístrojů a samozřejmě se zvýšil i počet pacientů, kteří k nám přicházejí. Ten se zvyšuje každoročně.“
Oddělení ošetří až 51 tisíc lidí ročně. Právě zvýšená koncentrace pacientů spojená s agresivitou je v současnosti jedním z hlavních problémů na centrálním příjmu. Nemocnice podobné události na urgentním příjmu reviduje každý měsíc a v průběhu let přijmuli řadu opatření.
Kateřina Kyselá, náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu, MNO: „Už v loňském roce jsme posílili ostrahu, která zařizuje fyzickou bezpečnost na pracovišti. Jsou tam v podstatě dneska už celodenně, celou směnu. Instalovali jsme v průběhu roku i kamerový systém a počítáme ještě s jeho rozvojem.“
První zastávkou pacientů urgentního příjmu je toto informační okénko, zde dostanou další instrukce. Pokud je ale pacient dopraven sanitkou, lékaři se mu věnují přednostně. Spádová oblast Ostravské městské nemocnice zahrnuje 125 tisíc lidí.
---
Krátké zprávy 10. 6. 2024 17.00 - 1
NEZAMĚSTNANOST V MSK JE 5,2%
Zhruba 42 600 lidí se k poslednímu květnu ucházelo v MS kraji o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných se tak meziměsíčně snížil na 5,2 %. Ke konci května bylo v Moravskoslezském kraji evidováno 1 769 absolventů škol a mladistvých. Úřad práce se jim věnuje v rámci projektů Záruky pro mladé a Šance na práci.
OSTRAVSKÁ ANKETA SPORTOVEC ROKU 2023
Ostravská anketa Sportovec roku 2023. Nejlepším sportovcem se stal baseballista týmu
Arrows Ostrava Ondřej Satoria. Mažoretky oddílu TOM Krokodýl si odnesly cenu za nejlepší kolektiv. Sportovním talentem roku je boxerka Julie Poledníková z Boxing Ostrava a nejlepším handicapovaným sportovcem byla vyhlášena Karla Foltová. Mezi sportovní legendy byl uveden vzpěrač Hans Zdražila, olympijský vítěz, mistr světa a držitel několika stříbrných a bronzových medailí ze světových i evropských šampionátů.
---
Velmi netradiční a zajímavou výstavu s názvem „Budoucí vzpomínky“ připravila ostravská Galerie výtvarných umění. Slovenský výtvarník Viktor Frešo je všestranným umělcem, zabývajícím se fotografií, malbou i sochařstvím. Ve své tvorbě využívá také multimediální nástroje a dodává svým objektům další rozměry.
Jedním slovem nelze tvorbu Viktora Freša popsat. Výtvarné umění a hudba jej provází celý život také vlivem rodinného zázemí.
Viktor Frešo, vystavující výtvarník: „Já mám teď 50 roků, takže toto je moje retrospektivní výstava k mým padesátinám, takže se těším. Já jsem prioritně sochař, také maluji, ale v dnešní době se již nedá mluvit o úplně jedné technice. Už se bavíme o produkci, např. dřevo, plast, fotografie, takže v podstatě multimediální, tato výstava je hodně o tom, že je multimediální. Je tam video. Je tam socha, je tam malba.“
Téma hudby prolíná celou Frešovou tvorbou. Pochází z uměleckého prostředí rodičů i prarodičů Například jeho otec Fedor hrál ve známé slovenské kapele Prúdy.
Vladimír Beskid, kunsthistorik, kurátor výstavy: „Tato výstava je takovou retrospektivou v krátkém sestřihu posledních šesti roků. Je to projekt Family Vintage, který vlastně mutuje v čase. Toto už je šestá zastávka.“
Na výstavě Viktora Freša najdeme prvky humoru, ironie i reflexe. Do své tvorby zapojuje i rodinné artefakty.
Vladimír Beskid, kunsthistorik, kurátor výstavy: „Je tam zapojený starý vysavač babičky, firma ETA se svým vlastním podpisem, který je převedený do neonu a znovu s nějakou světelnou konstrukcí a s těmi kábly. Takže v tom je tro trošičku i sentimentální i možná trochu i ironické odstoupení od toho vlastního problému vlastní rodiny. Druhým objektem je ta polička naproti, která jakoby shrnuje ten celý proces. Je to polička, která vlastně ukazuje na ten celkový archiv. Jednak radiomagnetofon od dědy, malý portrét jeho otce Fedora Fraša.“
Výstava je velmi inspirativní a naznačuje způsoby, jakými je možno přistupovat ke starým a použitým předmětům. Způsoby a technikami patří Viktor Frešo bezesporu ke špičce na slovenské i středoevropské scéně.
---
Armáda spásy už patnáct let provozuje v Havířově službu následné péče pro závislé muže. Programem už prošlo na 350 lidí. Mnohým pobyt pomohl a začlenili se zpět do běžného života.
Pan Martin Bocek má vytouženou rodinou a je šťastný. Vždy tomu tak ale nebylo. Zemřel mu otec, neměl práci a začal pít alkohol. Včas si ale uvědomil, že to chce změnit a dostal se do programu následné péče Armády spásy, který je určený pro lidi závislé na alkoholu a hazardu. V programu zůstal celý rok a půl.
Martin Bocek, bývalý klient: "Dalo mi to hodně, hlavně si uvědomit priority, agresi zmírnit a to mě tu vše naučili. O zvířata se starat a začlenit se, abych měl lepší vstup do reálného života, jak opustím program."
Dům pod svahem v Havířově právě oslavil 15 let. Jedná se v republice o výjimečný program, který je založený na skupinových i individuálních terapiích a pracovní náplni.
Lucie Paláková, vedoucí služeb následné péče: "V rámci péče o hospodářství, o naši službu se tím vrací ty dovednosti mít za něco zodpovědnost, starat se o něco, mít ten pravidelný režim dne a zároveň je nenecháváme na holičkách ani v rámci volného času."
V domě pod svahem se může léčit 15 lidí. S tím, že v určité fázi mohou využívat osm tréninkových bytů. Celý pozemek včetně budovy Armádě spásy bezplatně pronajímá radnice. Programem prošlo již 350 mužů. Armáda spásy je v kontaktu zhruba s 1/3 klientů, u kterých vědí, že svou závislost zvládají i po odchodu.
---
Nejlepší knihovníci Moravskoslezského kraje se sešli v kapli Frýdeckého zámku, kde se slavnostně předávaly ceny a čestná uznání za loňský rok. Hlavní cenu letos převzala knihovnice Markéta Kološová z Hukvald.
Soutěž nazvaná Knihovnická K2 každý rok střídá ocenění knihoven s oceňováním jednotlivých knihovníků a knihovnic. Moravskoslezský kraj tuto soutěž pořádá společně s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou už desátým rokem.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana: “Letos jsme oceňovali knihovnice a knihovníky, kteří se loni nějakým významným způsobem zasloužili o rozvoj komunitního života a vůbec ducha knihovny ve své obci či městě. Většinou to je tak, že ty knihovníci nejen, že se zajímají o rozšiřování knihovnického fondu a půjčování knížek, dělají popularizaci knihovnictví a vůbec komunitního života a zapojují se do kulturního dění v obci, ať prostřednictvím výstav, soutěží, společenského života, integrace a popřípadě i práci s hendikepovanými. Dneska jsme slyšeli v medailoncích o tom, že dnešní knihovníci a knihovnice mají skutečně široký záběr a starají se o společenský život v obci.”
Ze 14 nominovaných získala hlavní cenu Markéta Kološová z malé knihovny v Hukvaldech.
Markéta Kološová, Obecní knihovna při ZŠ a MŠ Leoše Janáčka Hukvaldy: “My jsme knihovna malá, máme kolem 300 čtenářů a děláme spoustu aktivit. I když já říkám děláme, ale já jsem tam jediný zaměstnanec v této knihovně, ale děláme to tak, že máme spoustu aktivit, na kterých se podílí hlavně i ti lidé, kteří do knihovny chodí.”
Cenu pro knihovníka do 35 let získal Jakub Vlček z Bruntálu.
Jakub Vlček, ředitel Městské knihovny Bruntál: “Naše Městská knihovna Bruntál je specifická v tom, že se jedná o knihovnu na západě Moravskoslezského kraje. Vlastně okres Bruntál je v rámci celého Moravskoslezského kraje největší a my jako knihovna v okresním městě jsme zároveň knihovna pověřenou, takže máme regionální funkce a máme vlastně pod sebou 51 knihoven převážně neprofesionálních v rámci okresu Bruntál. Já jsem se stal vlastně ředitelem knihovny loni a mým cílem bylo ukázat našim občanům, že knihovna je úžasný kulturní a vzdělávací prostor. Že je to komunitní místo, že to komunitní centrum, kam lidé můžou chodit na nějakou pěknou akci a přitom si půjčit knížku a stát se tak čtenářem.”
Další ceny byly knihovníků uděleny například za přednáškovou činnost nebo vytvoření originální geolokoační hry.
---
Očekávaný výsledek nastal u místního referenda, které se společně s evropskými volbami konalo v Dolní Lutyni, jejíž součástí jsou Věřňovice, kde se má stavět obří továrna se zatím oficiálně nezveřejněným výrobním záměrem. Neoficiálně má jít o výrobu baterií. Proti je 88 procent místních obyvatel, kteří k referendu přišli.
Zatímco stát i kraj se shodují na ekonomické i společenské potřebě investici realizovat, místní jsou opačného názoru, když tvrdí, že jim rozlehlá továrna bude mimo jiné hyzdit obec, rozdělí ji na dvě poloviny, zničí úrodná pole a ohrozí chráněnou ptačí oblast.
Už v pátek se potvrzovalo, že volební účast bude vysoká. Někteří voliči přišli volit jen do referenda, evropské volby vynechali.
Miroslava Chlebounová, Krajský úřad MSK: "K sobotní 13. hodině odhadujeme volební účast v Moravskoslezském kraji okolo 33 procent. Při průběžných kontrolách v celém kraji nebyly zjištěny žádné problémy, které by mohly narušit jejich regulérnost. Po dobu obou dnů měly volby hladký průběh."
V referendu voliči odpovídali na otázku: “Souhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popř. připomínky proti návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu Strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu Strategického podnikatelského parku?”
Výsledek referenda pro obec znamená, že musí respektovat vůli občanů a spolek Zachovejme Poolší bude kontrolovat, zda tak skutečně činí.
Martin Bohoněk, spolek Zachovejme Poolší: “Hlasování v referendu dopadlo nadmíru uspokojivě pro nás občany, kteří jsou proti výstavbě. Ten mandát, který obec získala, je silný a musí se proti výstavbě námitkami a připomínkami bránit. 88 procent voličů, kteří k volbám přišli, se vyslovilo proti stavbě. Od počátku jsme v kontaktu s obcí, účastníme se jednání a ta práce pro nás výsledkem referenda začíná, protože obec se musí bránit a my jí v tom budeme dále pomáhat společně s naší advokátní kanceláří."
---
Už přes 20 let funguje v Městské nemocnici Ostrava urgentní příjem. Na oddělení ošetří ročně asi 51 tisíc pacientů a čísla každoročně rostou. V současnosti se vedení nemocnice zabývá zvýšením bezpečnosti pro pracovníky příjmu, například rozšiřováním kamerového systému.
Více než milión přijatých pacientů. Tolik odhadují pracovníci urgentního příjmu v ostravské Městské nemocnici za celou dobu jeho působení. Letos totiž slaví 20 let.
Martin Šustek, primář, Centrální příjem s Emergency, MNO: „Za ty dvě desetiletí se toho změnilo určitě hodně. Zlepšily se jakési diagnostické i léčebné postupy, přibylo nových přístrojů a samozřejmě se zvýšil i počet pacientů, kteří k nám přicházejí. Ten se zvyšuje každoročně.“
Oddělení ošetří až 51 tisíc lidí ročně. Právě zvýšená koncentrace pacientů spojená s agresivitou je v současnosti jedním z hlavních problémů na centrálním příjmu. Nemocnice podobné události na urgentním příjmu reviduje každý měsíc a v průběhu let přijmuli řadu opatření.
Kateřina Kyselá, náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu, MNO: „Už v loňském roce jsme posílili ostrahu, která zařizuje fyzickou bezpečnost na pracovišti. Jsou tam v podstatě dneska už celodenně, celou směnu. Instalovali jsme v průběhu roku i kamerový systém a počítáme ještě s jeho rozvojem.“
První zastávkou pacientů urgentního příjmu je toto informační okénko, zde dostanou další instrukce. Pokud je ale pacient dopraven sanitkou, lékaři se mu věnují přednostně. Spádová oblast Ostravské městské nemocnice zahrnuje 125 tisíc lidí.
---
Krátké zprávy 10. 6. 2024 17.00 - 1
NEZAMĚSTNANOST V MSK JE 5,2%
Zhruba 42 600 lidí se k poslednímu květnu ucházelo v MS kraji o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných se tak meziměsíčně snížil na 5,2 %. Ke konci května bylo v Moravskoslezském kraji evidováno 1 769 absolventů škol a mladistvých. Úřad práce se jim věnuje v rámci projektů Záruky pro mladé a Šance na práci.
OSTRAVSKÁ ANKETA SPORTOVEC ROKU 2023
Ostravská anketa Sportovec roku 2023. Nejlepším sportovcem se stal baseballista týmu
Arrows Ostrava Ondřej Satoria. Mažoretky oddílu TOM Krokodýl si odnesly cenu za nejlepší kolektiv. Sportovním talentem roku je boxerka Julie Poledníková z Boxing Ostrava a nejlepším handicapovaným sportovcem byla vyhlášena Karla Foltová. Mezi sportovní legendy byl uveden vzpěrač Hans Zdražila, olympijský vítěz, mistr světa a držitel několika stříbrných a bronzových medailí ze světových i evropských šampionátů.
---
Velmi netradiční a zajímavou výstavu s názvem „Budoucí vzpomínky“ připravila ostravská Galerie výtvarných umění. Slovenský výtvarník Viktor Frešo je všestranným umělcem, zabývajícím se fotografií, malbou i sochařstvím. Ve své tvorbě využívá také multimediální nástroje a dodává svým objektům další rozměry.
Jedním slovem nelze tvorbu Viktora Freša popsat. Výtvarné umění a hudba jej provází celý život také vlivem rodinného zázemí.
Viktor Frešo, vystavující výtvarník: „Já mám teď 50 roků, takže toto je moje retrospektivní výstava k mým padesátinám, takže se těším. Já jsem prioritně sochař, také maluji, ale v dnešní době se již nedá mluvit o úplně jedné technice. Už se bavíme o produkci, např. dřevo, plast, fotografie, takže v podstatě multimediální, tato výstava je hodně o tom, že je multimediální. Je tam video. Je tam socha, je tam malba.“
Téma hudby prolíná celou Frešovou tvorbou. Pochází z uměleckého prostředí rodičů i prarodičů Například jeho otec Fedor hrál ve známé slovenské kapele Prúdy.
Vladimír Beskid, kunsthistorik, kurátor výstavy: „Tato výstava je takovou retrospektivou v krátkém sestřihu posledních šesti roků. Je to projekt Family Vintage, který vlastně mutuje v čase. Toto už je šestá zastávka.“
Na výstavě Viktora Freša najdeme prvky humoru, ironie i reflexe. Do své tvorby zapojuje i rodinné artefakty.
Vladimír Beskid, kunsthistorik, kurátor výstavy: „Je tam zapojený starý vysavač babičky, firma ETA se svým vlastním podpisem, který je převedený do neonu a znovu s nějakou světelnou konstrukcí a s těmi kábly. Takže v tom je tro trošičku i sentimentální i možná trochu i ironické odstoupení od toho vlastního problému vlastní rodiny. Druhým objektem je ta polička naproti, která jakoby shrnuje ten celý proces. Je to polička, která vlastně ukazuje na ten celkový archiv. Jednak radiomagnetofon od dědy, malý portrét jeho otce Fedora Fraša.“
Výstava je velmi inspirativní a naznačuje způsoby, jakými je možno přistupovat ke starým a použitým předmětům. Způsoby a technikami patří Viktor Frešo bezesporu ke špičce na slovenské i středoevropské scéně.
---
