Tlaková níže Gabriel nakonec neudeřila takovou silou, jak hrozily předpovědní modely a tak zůstala i Ostrava v bezpečí. Přesto ale bylo město dobře připraveno i díky zkušenostem z podzimní povodně. V podobných situacích jsou důležitou součástí bezpečnosti dobrovolní hasiči, které město dovybavuje a chystá se je i odměnit.
Loni na podzim zasáhly Ostravu ničivé povodně a škoda se nakonec vyšplhala na miliardy korun. Drtivá většina z nich už byla odstraněna a například čistírna odpadních vod jede téměř na 100 procent. Ničivé následky byly hlavním důvodem obav, které měli občané, ale samozřejmě i vedení města. Naštěstí se předpovědi nepotvrdily a hasiči měli pouze 8 zásahů.
Jan Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Nicméně byla mobilizovaná technika, hasiči už byli nastaveni do fáze bdělosti a měli za úkol kontrolovat průtočnost těch jednotlivých potoků. Starostové samozřejmě byli také mobilizováni."
Loňské povodně si vyžádaly výjimečné nasazení dobrovolných sborů hasičů, kterých je v Ostravě 22. Město proto reagovalo na výzvu ministerstva vnitra a podalo žádost o mimořádné odměny nebo finanční dary tyto jednotky.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Jsou to lidé, kteří tu práci dělají vlastně ve svém volnu, dělají to bez nároku na mzdu, takže jsme se připojili k výzvě ministerstva vnitra a žádáme si o dotaci na odměny pro tyto dobrovolné hasiče."
Povodně také ukázaly, že je potřeba dovybavit dobrovolné hasiče. Město na techniku a výstroj připravilo téměř 10 milionů korun.
Jan Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Máme 22 jednotek, takže budou vybaveny přilbami, rukavicemi, koupíme 22 vysušujících skříní. K tomu z dalšího vybavení je asi nejpodstatnější 11 raftů."
Město také připravuje nákup dalších sedmi cisteren pro jednotky v Radvanicích, Antošovicích, Bartovicích, Heřmanicích, Koblově, Martinově a Plesné. Ostrava na ně přispěje více než 40 milionů korun.
---
Letní tábory letos zkouší nejen dobrodružství, ale i trpělivost. Vydatné deště, které v posledních dnech trápily Moravskoslezský kraj sice zvedly hladiny některých toků a prověřily připravenost organizátorů, děti se však z táborů evakuovat nemusely. Místo koupání a her v lese se improvizovalo.
Meteorologové vydali pro Moravskoslezský kraj výstrahu před vydatnými srážkami. Mnozí rodiče s napětím sledovali předpovědi a obávali se o bezpečnost svých dětí. Naštěstí většina táborů byla dobře připravená jak technicky, tak organizačně.
Viktor Hublík, vedoucí stanového tábora s Wikinem u řeky Moravice: “V podstatě do dnešního rána tady pršelo pořád, takže jsme vymýšleli nějaký alternativní program a musím říct, že děcka byly opravdu statečný, zvládli jsme to.”
Namísto běhání po loukách se děti zabavily jinak. Ve stanech, podsadách nebo pod pergolami se hrály deskové hry, soutěžilo ve vědomostních kvízech nebo kreslilo. Kreativitě se meze nekladly.
anketa: účastníci tábora: “Když pršelo, tak jsme hráli deskové hry tady ve srubu, ale někdy jsme byli i ve stanech. Líbí se mi tady moc.”
“Je to tu super, chtěl bych tu chodit furt a furt.”
“Je to tady zábavné. Akorát jak pršelo, tak jsme museli být ve srubu a nemohli jsme hrát ty venkovní hry.”
"Mám 3 roky, mám tady trampošku, mám tady sloníka a ještě tady žirafky."
Tábor má vlastní polní kuchyni, kde se vaří pětkrát denně.
Jan Novotný, kuchař: “Je nás dost, takže jedeme od rána do večera víceméně pořád. A hlavně všechno musí být čerstvé.”
Daniela Smékalová, vedoucí tábora V Hlavě ve Vítkově: “Tady jsou docela dobré prostory, tak jsme byli chvilku v tělocvičně, odpoledne jsme byli tady pod střechou.”
Letošní léto ukazuje, že dobrý tábor není závislý na počasí. Důležité jsou společné zážitky, kamarádi a nápady, jak si i pod mrakem užít den naplno.
---
NÁLEZ MUNICE V HEŘMANOVICÍCH
Velmi nebezpečnou situaci řešili policisté v obci Heřmanovice na Bruntálsku. Dělníci tam při výkopových pracích u Lorenzovy huti objevili tři nevybuchlé granáty z druhé světové války. Než však dorazila policejní hlídka, rozhodli se granáty přenést do nedalekého lesa. Policie znovu důrazně varuje: s nalezenou municí se nesmí v žádném případě manipulovat! Pyrotechnici dva z granátů na místě zneškodnili řízeným odpalem, třetí odvezli k odborné likvidaci.
---
Životní prostředí v regionu bude zase o něco lepší díky uzavření další dobrovolné dohody s místními podniky. Ta zavazuje firmy podnikat kroky ke zlepšení ovzduší nad rámec zákonných povinností. Nyní dohodu podepsal i bohumínský závod Rockwool.
Kvalita ovzduší v MS kraji se stále zlepšuje a nemalý úděl na tom mají průmyslové podniky, které plní závazky dobrovolných dohod s vedením kraje. Ty představují významný nástroj k omezování zátěže na životní prostředí.
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Kraj dlouhodobě spolupracuje s významnými podniky na území Moravskoslezského kraje a dobrovolné dohody a závazky firem k zlepšení pracovního prostředí a zlepšení životního prostředí a vůbec toho prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují a ve kterém ty firmy podnikají, je prostě pro Moravskoslezský kraj důležité.“
Další firma, která dobrovolnou dohodu podepsala, a to už podruhé s platností do roku 2028, je závod na výrobu tepelné izolace z Bohumína.
Martin Dokoupil, manažer výrobního závodu ROCKWOOL: „My se soustředíme hlavně v rámci výrobního závodu na spotřebu vody. Tady v rámci této dohody minule jsme řešili hodně prašnost, kterou se nám podařilo zlepšit, ale tím, že vlastně i ta situace s vodou není úplně ideální a náš provoz je náročný na spotřebu vody, takže toto je asi ta hlavní oblast, které se budeme věnovat.“
Mezi další průmyslové podniky na území kraje, které dohodu o šetrnosti k životnímu prostředí podepsaly patří například Třinecké Železárny, TEVA, Ostravské Koksovny, BorsodChem nebo Lenzing Biocel Paskov.
---
V Havířově chybí oficiální screeningové centrum pro prevenci rakoviny prsu, přestože zájem žen o tuto službu je obrovský, jak vyplynulo z ankety. Nemocnice chystá spustit i oficiální petici.
Více než sedmi a půl tisícům ženám ročně je diagnostikována rakovina prsu. Jedině včasná prevence může tento negativní trend změnit. Havířovská nemocnice už dlouho usiluje o statut screeningového centra a nyní se k tématu může vyjádřit i veřejnost v anketě.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Incidence, což je vlastně záchyt toho nádorového onemocnění prsou, se v naší spádové oblasti projevuje zejména ve třetím a čtvrtém stádiu, a zhruba je to o 5 až 6 % více než je průměr ČR. Vy chcete, když už to onemocnění máte, aby se to zjistilo co nejdřív. To znamená v takzvaném stádiu 1. a 2. A tam v těch republikových průměrech jsme opravdu o 5–6 % hůř. My jsme asi před třičtvrtě rokem odeslali oficiální žádost na ministerstvo zdravotnictví."
Do ankety se zapojilo prozatím 1200 lidí. V 96% si ženy v Havířově mamografický screening přejí.
anketa: “Určitě bych tady chodila, kdyby byla ta možnost, tak ať je to tady.”
anketa: "Já chodím teď do Karviné, mám se objednat na listopad, ale bylo by to výhodnější, kdyby to bylo tady.”
Nemocnice mamograf má, ale může provádět vyšetření jen ženám, které už mají nějaký problém.
Beata Strokoszová, radiologický asistent: "Často, když přijdou, řeknou, že kdyby byl ten screening, tak by dorazily dříve."
Lidé svůj názor k danému tématu budou moci vyjádřit i v rámci petice, kterou nemocnice chystá spustit v srpnu.
---
ZMĚNA VE VEDENÍ COLOURS OF OSTRAVA
Colours of Ostrava čeká po letošním ročníku významná změna ve vedení. Po 25 letech se s pozicí umělecké ředitelky a jednatelky rozloučí Zlata Holušová, jedna ze zakladatelek festivalu. Štafetu převezme současný hudební dramaturg Filip Košťálek.
Filip Košťálek, dramaturg Colours of Ostrava: ,,Hudba se stále vyvíjí, takže musíme být ve střehu. Ale zároveň máme v programu i spoustu legend, jako je Sting, Iggy Pop. Ale je to práce, která trvá celý rok a je to úsilí celého týmu.“
---
Zpravodaj F-M opět uspěl v celostátní soutěži radničních listů. Tentokrát si ale odnesl to nejvyšší ocenění v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila nejen profesionální redakční práci, ale i vizuální úroveň a rozmanitost obsahu.
Zpravodaj města Frýdku-Místku odebírá na 26 tisíc domácností. Město za něj na Velehradě u příležitosti Dnů lidé dobré vůle převzalo ocenění za nejlepší Zpravodaj roku 2024 v Česku.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Zpravodaj města získal nejvyšší možné ocenění v rámci své kategorie a myslím si, že to je jeden z okamžiků, kdy se naplňuje to, co jsem jako primátor, který přišel na radnici před čtyřmi lety, chtěl prosadit."
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "V minulosti ve Frýdku-Místku vycházel zpravodaj, který byl hodně úřednický. Byly to takové nepříjemné texty. Zpravodaj byl nečtivý a před čtyřmi roky primátor Korč našel odvahu a změnil ho do současné podoby."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Změnila se podoba zpravodaje, změnila se podoba toho, jak fungujeme na sociálních sítích. Společně ještě v minulé koalici jsme rozjeli Munipolis. A cílem je co nejvěrněji informovat občany, ale zároveň tak, aby ta informace měla emoci, měla náboj, byla atraktivní a zároveň, aby se mohli spolehnout na to, že je faktická a je pravdivá a ty dvě věci zkombinovat se daří. A myslím si, že se to daří."
Frýdek-Místek se radoval z ocenění Zlatý Cyril v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila především mimořádnou úroveň redakční práce, vizuální a obsahovou konzistenci, kvalitu titulků i článků.
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Je vizuálně hezký, spolupracujeme s profesionálním fotografem a myslím si, že to byl základ úspěchu. Rozšířili jsme počet stran, jsou tam zajímavé rubriky pro čtenáře. Není to jenom o práci magistrátu a vedení města, ale je tam i hodně zábavy. A myslím si, že to byl důvod, proč zpravodaj zabodoval."
Které rubriky patří mezi nejoblíbenější?
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Já odhaduji, že mezi nejoblíbenější rubriky patří Historie, kterou nám píše pan Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Máme tam křížovku, máme hodně kultury, hodně pozvánek. A samozřejmě občany hodně zajímá, co se ve městě děje, co se opravuje, které investice město plánuje."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že celkově ten obraz o tom, co město dělá, se nám daří dostávat k lidem a daří se nám ho dostávat tak, aby rozuměli tomu, co děláme. A myslím si, že zpravodaj je takovou tou nejviditelnější částí, a pokud se opravdu nyní odbornou porotou stal tím nejlepším v rámci České republiky v obcích na 10 000 obyvatel, tak je to velká pocta a já velmi děkuji celému tiskovému oddělení a zároveň jsem rád, že naše společná snaha přináší výsledky."
Soutěž O Zlatého Cyrila vyhlásila Univerzita Palackého v Olomouci společně se Sdružením místních samospráv ČR a dalšími partnery. Do 14. ročníku se přihlásilo téměř 180 zpravodajů.
---
Tlaková níže Gabriel nakonec neudeřila takovou silou, jak hrozily předpovědní modely a tak zůstala i Ostrava v bezpečí. Přesto ale bylo město dobře připraveno i díky zkušenostem z podzimní povodně. V podobných situacích jsou důležitou součástí bezpečnosti dobrovolní hasiči, které město dovybavuje a chystá se je i odměnit.
Loni na podzim zasáhly Ostravu ničivé povodně a škoda se nakonec vyšplhala na miliardy korun. Drtivá většina z nich už byla odstraněna a například čistírna odpadních vod jede téměř na 100 procent. Ničivé následky byly hlavním důvodem obav, které měli občané, ale samozřejmě i vedení města. Naštěstí se předpovědi nepotvrdily a hasiči měli pouze 8 zásahů.
Jan Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Nicméně byla mobilizovaná technika, hasiči už byli nastaveni do fáze bdělosti a měli za úkol kontrolovat průtočnost těch jednotlivých potoků. Starostové samozřejmě byli také mobilizováni."
Loňské povodně si vyžádaly výjimečné nasazení dobrovolných sborů hasičů, kterých je v Ostravě 22. Město proto reagovalo na výzvu ministerstva vnitra a podalo žádost o mimořádné odměny nebo finanční dary tyto jednotky.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Jsou to lidé, kteří tu práci dělají vlastně ve svém volnu, dělají to bez nároku na mzdu, takže jsme se připojili k výzvě ministerstva vnitra a žádáme si o dotaci na odměny pro tyto dobrovolné hasiče."
Povodně také ukázaly, že je potřeba dovybavit dobrovolné hasiče. Město na techniku a výstroj připravilo téměř 10 milionů korun.
Jan Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Máme 22 jednotek, takže budou vybaveny přilbami, rukavicemi, koupíme 22 vysušujících skříní. K tomu z dalšího vybavení je asi nejpodstatnější 11 raftů."
Město také připravuje nákup dalších sedmi cisteren pro jednotky v Radvanicích, Antošovicích, Bartovicích, Heřmanicích, Koblově, Martinově a Plesné. Ostrava na ně přispěje více než 40 milionů korun.
---
Letní tábory letos zkouší nejen dobrodružství, ale i trpělivost. Vydatné deště, které v posledních dnech trápily Moravskoslezský kraj sice zvedly hladiny některých toků a prověřily připravenost organizátorů, děti se však z táborů evakuovat nemusely. Místo koupání a her v lese se improvizovalo.
Meteorologové vydali pro Moravskoslezský kraj výstrahu před vydatnými srážkami. Mnozí rodiče s napětím sledovali předpovědi a obávali se o bezpečnost svých dětí. Naštěstí většina táborů byla dobře připravená jak technicky, tak organizačně.
Viktor Hublík, vedoucí stanového tábora s Wikinem u řeky Moravice: “V podstatě do dnešního rána tady pršelo pořád, takže jsme vymýšleli nějaký alternativní program a musím říct, že děcka byly opravdu statečný, zvládli jsme to.”
Namísto běhání po loukách se děti zabavily jinak. Ve stanech, podsadách nebo pod pergolami se hrály deskové hry, soutěžilo ve vědomostních kvízech nebo kreslilo. Kreativitě se meze nekladly.
anketa: účastníci tábora: “Když pršelo, tak jsme hráli deskové hry tady ve srubu, ale někdy jsme byli i ve stanech. Líbí se mi tady moc.”
“Je to tu super, chtěl bych tu chodit furt a furt.”
“Je to tady zábavné. Akorát jak pršelo, tak jsme museli být ve srubu a nemohli jsme hrát ty venkovní hry.”
"Mám 3 roky, mám tady trampošku, mám tady sloníka a ještě tady žirafky."
Tábor má vlastní polní kuchyni, kde se vaří pětkrát denně.
Jan Novotný, kuchař: “Je nás dost, takže jedeme od rána do večera víceméně pořád. A hlavně všechno musí být čerstvé.”
Daniela Smékalová, vedoucí tábora V Hlavě ve Vítkově: “Tady jsou docela dobré prostory, tak jsme byli chvilku v tělocvičně, odpoledne jsme byli tady pod střechou.”
Letošní léto ukazuje, že dobrý tábor není závislý na počasí. Důležité jsou společné zážitky, kamarádi a nápady, jak si i pod mrakem užít den naplno.
---
NÁLEZ MUNICE V HEŘMANOVICÍCH
Velmi nebezpečnou situaci řešili policisté v obci Heřmanovice na Bruntálsku. Dělníci tam při výkopových pracích u Lorenzovy huti objevili tři nevybuchlé granáty z druhé světové války. Než však dorazila policejní hlídka, rozhodli se granáty přenést do nedalekého lesa. Policie znovu důrazně varuje: s nalezenou municí se nesmí v žádném případě manipulovat! Pyrotechnici dva z granátů na místě zneškodnili řízeným odpalem, třetí odvezli k odborné likvidaci.
---
Životní prostředí v regionu bude zase o něco lepší díky uzavření další dobrovolné dohody s místními podniky. Ta zavazuje firmy podnikat kroky ke zlepšení ovzduší nad rámec zákonných povinností. Nyní dohodu podepsal i bohumínský závod Rockwool.
Kvalita ovzduší v MS kraji se stále zlepšuje a nemalý úděl na tom mají průmyslové podniky, které plní závazky dobrovolných dohod s vedením kraje. Ty představují významný nástroj k omezování zátěže na životní prostředí.
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: „Kraj dlouhodobě spolupracuje s významnými podniky na území Moravskoslezského kraje a dobrovolné dohody a závazky firem k zlepšení pracovního prostředí a zlepšení životního prostředí a vůbec toho prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují a ve kterém ty firmy podnikají, je prostě pro Moravskoslezský kraj důležité.“
Další firma, která dobrovolnou dohodu podepsala, a to už podruhé s platností do roku 2028, je závod na výrobu tepelné izolace z Bohumína.
Martin Dokoupil, manažer výrobního závodu ROCKWOOL: „My se soustředíme hlavně v rámci výrobního závodu na spotřebu vody. Tady v rámci této dohody minule jsme řešili hodně prašnost, kterou se nám podařilo zlepšit, ale tím, že vlastně i ta situace s vodou není úplně ideální a náš provoz je náročný na spotřebu vody, takže toto je asi ta hlavní oblast, které se budeme věnovat.“
Mezi další průmyslové podniky na území kraje, které dohodu o šetrnosti k životnímu prostředí podepsaly patří například Třinecké Železárny, TEVA, Ostravské Koksovny, BorsodChem nebo Lenzing Biocel Paskov.
---
V Havířově chybí oficiální screeningové centrum pro prevenci rakoviny prsu, přestože zájem žen o tuto službu je obrovský, jak vyplynulo z ankety. Nemocnice chystá spustit i oficiální petici.
Více než sedmi a půl tisícům ženám ročně je diagnostikována rakovina prsu. Jedině včasná prevence může tento negativní trend změnit. Havířovská nemocnice už dlouho usiluje o statut screeningového centra a nyní se k tématu může vyjádřit i veřejnost v anketě.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Incidence, což je vlastně záchyt toho nádorového onemocnění prsou, se v naší spádové oblasti projevuje zejména ve třetím a čtvrtém stádiu, a zhruba je to o 5 až 6 % více než je průměr ČR. Vy chcete, když už to onemocnění máte, aby se to zjistilo co nejdřív. To znamená v takzvaném stádiu 1. a 2. A tam v těch republikových průměrech jsme opravdu o 5–6 % hůř. My jsme asi před třičtvrtě rokem odeslali oficiální žádost na ministerstvo zdravotnictví."
Do ankety se zapojilo prozatím 1200 lidí. V 96% si ženy v Havířově mamografický screening přejí.
anketa: “Určitě bych tady chodila, kdyby byla ta možnost, tak ať je to tady.”
anketa: "Já chodím teď do Karviné, mám se objednat na listopad, ale bylo by to výhodnější, kdyby to bylo tady.”
Nemocnice mamograf má, ale může provádět vyšetření jen ženám, které už mají nějaký problém.
Beata Strokoszová, radiologický asistent: "Často, když přijdou, řeknou, že kdyby byl ten screening, tak by dorazily dříve."
Lidé svůj názor k danému tématu budou moci vyjádřit i v rámci petice, kterou nemocnice chystá spustit v srpnu.
---
ZMĚNA VE VEDENÍ COLOURS OF OSTRAVA
Colours of Ostrava čeká po letošním ročníku významná změna ve vedení. Po 25 letech se s pozicí umělecké ředitelky a jednatelky rozloučí Zlata Holušová, jedna ze zakladatelek festivalu. Štafetu převezme současný hudební dramaturg Filip Košťálek.
Filip Košťálek, dramaturg Colours of Ostrava: ,,Hudba se stále vyvíjí, takže musíme být ve střehu. Ale zároveň máme v programu i spoustu legend, jako je Sting, Iggy Pop. Ale je to práce, která trvá celý rok a je to úsilí celého týmu.“
---
Zpravodaj F-M opět uspěl v celostátní soutěži radničních listů. Tentokrát si ale odnesl to nejvyšší ocenění v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila nejen profesionální redakční práci, ale i vizuální úroveň a rozmanitost obsahu.
Zpravodaj města Frýdku-Místku odebírá na 26 tisíc domácností. Město za něj na Velehradě u příležitosti Dnů lidé dobré vůle převzalo ocenění za nejlepší Zpravodaj roku 2024 v Česku.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Zpravodaj města získal nejvyšší možné ocenění v rámci své kategorie a myslím si, že to je jeden z okamžiků, kdy se naplňuje to, co jsem jako primátor, který přišel na radnici před čtyřmi lety, chtěl prosadit."
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "V minulosti ve Frýdku-Místku vycházel zpravodaj, který byl hodně úřednický. Byly to takové nepříjemné texty. Zpravodaj byl nečtivý a před čtyřmi roky primátor Korč našel odvahu a změnil ho do současné podoby."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Změnila se podoba zpravodaje, změnila se podoba toho, jak fungujeme na sociálních sítích. Společně ještě v minulé koalici jsme rozjeli Munipolis. A cílem je co nejvěrněji informovat občany, ale zároveň tak, aby ta informace měla emoci, měla náboj, byla atraktivní a zároveň, aby se mohli spolehnout na to, že je faktická a je pravdivá a ty dvě věci zkombinovat se daří. A myslím si, že se to daří."
Frýdek-Místek se radoval z ocenění Zlatý Cyril v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila především mimořádnou úroveň redakční práce, vizuální a obsahovou konzistenci, kvalitu titulků i článků.
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Je vizuálně hezký, spolupracujeme s profesionálním fotografem a myslím si, že to byl základ úspěchu. Rozšířili jsme počet stran, jsou tam zajímavé rubriky pro čtenáře. Není to jenom o práci magistrátu a vedení města, ale je tam i hodně zábavy. A myslím si, že to byl důvod, proč zpravodaj zabodoval."
Které rubriky patří mezi nejoblíbenější?
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Já odhaduji, že mezi nejoblíbenější rubriky patří Historie, kterou nám píše pan Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Máme tam křížovku, máme hodně kultury, hodně pozvánek. A samozřejmě občany hodně zajímá, co se ve městě děje, co se opravuje, které investice město plánuje."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že celkově ten obraz o tom, co město dělá, se nám daří dostávat k lidem a daří se nám ho dostávat tak, aby rozuměli tomu, co děláme. A myslím si, že zpravodaj je takovou tou nejviditelnější částí, a pokud se opravdu nyní odbornou porotou stal tím nejlepším v rámci České republiky v obcích na 10 000 obyvatel, tak je to velká pocta a já velmi děkuji celému tiskovému oddělení a zároveň jsem rád, že naše společná snaha přináší výsledky."
Soutěž O Zlatého Cyrila vyhlásila Univerzita Palackého v Olomouci společně se Sdružením místních samospráv ČR a dalšími partnery. Do 14. ročníku se přihlásilo téměř 180 zpravodajů.
---
