Hasiči z MS kraje testují speciální sirénu i nové barvy
Hasičský sbor MS kraje je nejlépe vybavený z celé naší země a není proto náhodou, že právě jsou právě u nás testovány novinky. Konkrétně jde o tzv. rumbler, což je unikátní výstražné zařízení, které vydává i tlakové vlny. Zásahové cisterny zkoušejí také nové barvy, kdy reflexní oranžovou doplnila svítivě zelenožlutá.
Klasickou sirénu hasičských vozidel zná určitě každý z běžného života. Drtivá většina řidičů uhýbá z cesty a lidé na ulici se zastavují a sledují projíždějící zásahová auta. Teď ale uslyšíte v našem kraji i úplně nový zvuk. Jde o výstražné zařízení tzv. rumbler, který se bude v našem regionu testovat. Je to nízkofrekvenční sirénový systém, který se díky fyzikálním vlastnostem snadněji šíří prostorem.
Jan Hamáček (ČSSD), ministr vnitra: "Já jsem to viděl před několika lety v USA a říkal jsem si, že to potřebují minimálně naši hasiči. Ten zvuk je úplně jiný a kromě toho hlubokého tónu, to vozidlo ještě vydává rázové vlny, takže do jisté míry ještě i zatřepe tím předmětem před sebou, takže tohle přeslechnout už bude opravdu komplikované."
Hasiči z našeho kraje dostali také 4 nové cisterny. Dvě terénní Tatry a dvě Scanie do městského provozu. Ty jsou navíc opatřeny novými barvami.
Stanislav Červený, zástupce dodavatele vozidel: "Změněné je barevné provedení, především ty zelené barevné prvky na kabině, což je úplná novinka a je to v rámci výzkumu, co je pro hasiče v rámci viditelnosti nejlepší."
Všechny 4 vozy stály dohromady 37 milionů korun a byly pořízeny za peníze ze státního rozpočtu.
---
Petice za bezplatnou dálnici D56 stále sbírá podpisy
Petici za bezplatnou dálnici D56 už podepsalo přes 5 tisíc lidí. Starostové okolních obcí bojují za zrušení dálničního poplatku mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou už několik let. Nyní spojili síly a před několika týdny rozjeli petici, která bude k dispozici do 15. září, pak se odešle na ministerstvo dopravy.
Dálnice D56 z Ostravy do Frýdku-Místku má jen 12 kilometrů. Jde tak o nejkratší dálnici v celé České republice. Původně byla postavena jako rychlostní silnice a pro okolní obce byla něco jako obchvat. Dlouhodobě proto proti jejímu zpoplatnění protestují.
Anketa: 1.) "Určitě bych byla radši, kdyby to nebylo zpoplatněné, protože to je vlastně jediný hlavní tah mezi Ostravou a Frýdkem." 2.) "Je to nesmysl, strašné v současné době, kdy se tam vůbec nedá plynuje jezdit." 3.) "Mělo by se to dočasně znepoplatnit nebo bude to trvat rok, dva a tím pádem to není dálnice."
Před několika týdny rozjeli starostové třinácti okolních obcí petici za zrušení poplatku, poukazují především na to, že přes jejich obce jezdí tisíce řidičů denně, kteří odmítají dálniční známku platit.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zhruba podle toho sčítání, které máme, tak máme v tuto chvíli kolem 5 000 podpisů, s tím, že začíná běžet poslední výzva, zhruba do 15. září je možnost petici podepsat, takže vyzýváme všechny, které ten problém zajímá, aby se připojili a zhruba kolem 22. a 23. bychom rádi petici odeslali na ministerstvo dopravy, kde je do konce září termín na podávání připomínek."
Například zdejší obcí Žabeň projede denně v průměru na 7,5 tisíce aut, což je podle zdejšího starosty poměrně velké číslo.
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "My jsme obec, kde je cirka 900 obyvatel, tak si to jenom spočítejte kolik lidí a aut tady zbytečně pendluje a mohla by jezdit po dálnici."
Celkem už petici podporuje více než 17 obcí a jejich zástupců.
Otakar Šimík, místostarosta Ostravy-Jih: "Obyvatelé Ostravy-Jihu mají zájem o podpis petice, dneska jsme jich odevzdali už několik set podpisů."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jednáme s ministerstvem dopravy už od roku 2017 s tím, že se neustále ty kontakty zintenzivňují. V letošním roce se k nám připojil i Moravskoslezský kraj, krajské zastupitelstvo podpořilo i zaslání námitek a my jsme jednali na ministerstvu dopravy s paní náměstkyní. Je třeba si uvědomit, že ministerstvo dopravy se k tomu netváří nijak radostně, pro ně ten problém samozřejmě neexistuje."
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "Vůbec nechápu tu situaci, která tady je, kdy nám několikrát napsali do dopisu, ať si ze státního fondu dopravní infrastruktury zažádáme a vytvoříme si obchvat vlastní, absurdní situace, my dá se říci jedním obchvatem je dálnice, druhým přivaděč k Biocelu, my tady ty obchvaty máme, ale přesto vidíte, že ten provoz je tady neúměrný."
Zástupci obcí poukazují také na to, že dálnice se věčně opravuje a jsou na ní řady omezení. Ve Frýdku-Místku je petice k podpisu v budovách magistrátu, ale najedete ji také ve Starém Městě, Dobré, Vratimově nebo v Raškovicích.
---
V Havířově se konal již 9. ročník Veletrhu soc. služeb
Havířovská radnice uspořádala už devátý ročník Veletrhu sociálních služeb. Lidé tak mohli na náměstí Republiky získat důležité informace o možnostech, které nabízejí různé organizace.
V Havířově žije tisíce seniorů i mnoho hendikepovaných lidí, kteří potřebují pomoc druhých. Mnohdy ale nevědí, na koho se obrátit. Proto radnice jednou do roka pořádá veletrh sociálních služeb. Nabídka je velká, přesto ještě určité služby ve městě chybí.
Bernarda Urbancová, vedoucí odboru sociálních služeb: "Postrádáme tady pobytové zařízení pro osoby s nízkými příjmy typu Přístav, který je v Ostravě. Protože mnozí obyvatelé mají nízké příjmy, jsou bez přístřeší a pro tyto osoby bychom potřebovali něco takového. Chybí nám tady pobytová služba pro osoby se zdravotním postižením, mentálním. Těch služeb je víc, ale to jsou dvě, které bychom tady v nejbližší době rádi viděli.”
Radnice chystá rekonstrukci budovy bývalých jeslí, kde by vznikl denní stacionář pro lidi s mentálním postižením.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "My chceme posléze uvolnit budovu na ulici Lipové a tam udělat projekt na malý domov pro lidi se zdravotním postižením. Je to ale v plánu. Je to logické vyústění toho, aby tyto služby byly ucelené.”
Právě lidé ze Santé si připravili krásné vystoupení.
Jak se vám to povedlo?
anketa, klient Santé: Hezky, hezky. Musím poděkovat Natálce a Marušce musím poděkovat.”
Na veletrhu se prezentovaly i neregistrované organizace, které například nabízejí pro seniory cvičení, rukodělné dílny a podobně.
anketa: "Já si myslím, že je to velkým přínosem pro obyvatelé Havířova, protože většina seniorů vítá tuto akci. Já například jsem sama senior, ale pečuji ještě o svou 93letou maminku. Takže sbírám informace, abych ji mohla zajistit po všech stránkách.
”anketa: “Já jsem tady poprvé a vidím, že to má skutečně veliký význam. Protože jsou tady kolektivy a vidíme i jejich práce, které představují. Ty rukodělné i jiné.”
Celkem se na náměstí Republiky prezentovalo na dvacet organizací.
---
Bezmála 300 seniorů se utkalo v krajských hrách
Do Ostravy se sjelo více než 260 seniorů z celého MS kraje na už tradiční krajské hry. Ty se tentokrát uskutečnily v areálu Tělovýchovné jednoty Ostrava na Varenské ulici. Dobrou náladu seniorů a jejich zapálení pro hru podtrhlo i krásné slunečné počasí.
Sportovní areál na Varenské ulici v Ostravě hostil krajské hry seniorů. Sjely se na ně zástupci 65 klubů seniorů nejen z Ostravy, ale také například z Píště, Krnova, Bílovce, Bohumína. nebo Ludgeřovic, kteří si zasoutěžili v 8 disciplínách.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: “Pořád platí to, že ve zdravém těle zdravý duch a v tomto případě si myslím, že to platí dvojnásob. o znamená, dokud jsme aktivní senioři, tak to samozřejmě funguje všechno lépe a ten endorfin, který se uvolňuje, nám pomáhá věci snášet mnohem lépe, takže já jsem rád, že jsou tady, že tady podají sportovní výkony, na které můžou být hrdí a budou mít z toho radost.”
Hry seniorů podpořil nejen kraj, ale také centrální obvod Ostravy, který zajistil dárky pro vítěze.
Alena Pataky, místostarostka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Náš obvod Moravská Ostrava a Přívoz se snaží podporovat veškeré aktivity v rámci obvodu, to znamená, že to nejsou jen děti, školy, sociální oblast, kultura, ale hlavně volnočasové aktivity a především si vysoce cením i ty volnočasové aktivity našich seniorů.”
V rámci her si aktivní senioři zahráli mimo jiné petang, tenis, šipky, nebo basketbal. Soutěžila 4 členná družstva ve dvou kategoriích, a to zvlášť muži a ženy.
Anketa: účastníci her: “Stále sportujeme, pracujeme, sportujeme, a tak dál.Nejčastěji na zahradě. Dřepy, posilování při rytí záhonků třeba a podobně.”
“Super, moc se mi to líbí. Ještě jsme nezačali a už se mi to líbí. Baví mě to, že jsme v pohybu.”
“Já jsem tady poprvé na těch hrách a hrozně jsem se těšila. Sportovec si myslím, že jsem tělem i duší, ale jak dopadneme, to nevím.”
Sportovní areál na Varenské nabízí bohaté sportovní vyžití. Jsou tady beachvolejbalová hřiště s bazénem, tenisové kurty, hřiště na petang, kroketové hřiště, nebo kuželky. Uvnitř si pak můžete zahrát kromě různých míčových her také badminton, nebo ping pong.
---
Na šesti místech Bruntálu byly umístěny knihokufry
Každý z nás určitě vlastní doma nějakou knížku, kterou již přečetl nebo která ho nezaujala. Známé knihobudky, kde je možné si knížky od jiných vzít nebo vyměnit se postupně objevují v mnoha městech. V Bruntále vymysleli originální způsob, jakým je knihokufr.
Inspirací se staly knihobudky v jiných městech. Tento systém výměny knih se v Bruntále rozhodli originálně pozměnit.
Pavla Sohrová, vedoucí Oddělení sociálních služeb MěÚ Bruntál: „Inspirovala mě návštěva Rožnova pod Radhoštěm, kde mají tzv. knihobudku. Já jsem ten nápad předala kolegyním z Oddělení kultury, o kterých vím, že jsou takové velmi aktivní při vyhledávání neotřelých nápadů a Oddělení kultury ho potom úplně dokonale zrealizovalo. Knihokufr jsem opravdu ještě nikde neviděla.
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Líbí se nám jakékoli podněty, které nám občané nebo kolegové dávají jakožto Oddělení kultury, a říkali jsme si, že když jsou všude po republice a po světě knihobudky, tak my to trochu změníme, budeme improvizovat a budeme mít Kákáčka, neboli Knihokufry.
Knihokufry jsou mobilnější a skladnější a při správném užívání odolají i povětrnostním změnám.
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: To znamená, že jsme sehnali 6 kufrů, které jsme nazdobili bruntálskými motivy, aby každý kufr byl originální a bylo to zajímavé, a do něho jsme vlastně dali ty knihy.
Každý si tedy může v kufru najít zajímavou knížku nebo tam svoji nepotřebnou umístit. A má k tomu hned 6, prozatím utajených možností.
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Jak jsem již řekla, kufrů je 6, nyní stojíme na náměstí, takže vidíte, že jeden je tady na náměstí, nicméně pohráli jsme si i s tímto nápadem a těch zbylých 5 kufrů je na místech, které nyní nebudu říkat, ale když zvednete vlastně víko kufru, tak tam je nápověda. Takže podle obrázku musíte popřemýšlet, co ten obrázek znamená a kde ten kufr můžete najít. Tak je to taková hádanka pro zpestření těch dnů, co nás čekají protože zase bude tma, tak ať si s tím pohrajem.“
Kdo tedy přijme výzvu ke hře, může vypátrat další místa, kde jsou tzv. Kákáčka umístěna.
Pavla Sohrová, vedoucí Oddělení sociálních služeb MěÚ Bruntál: „Myslím si, že všechny věkové kategorie, které se v těch místech pohybují, může to být pro ně velmi zajímavé, jsou to ti, kteří třeba nenavštěvují běžně městskou knihovnu, tak když budou procházet, zaujme je něco, vezmou si něco nebo příště zase přinesou.“
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: Ráda bych poděkovala všem kolegům, kteří mi pomohli s touto akcí a nejvíce jmenovitě Romance Hlouškové, která sehnala jak kufry, tak mi pomohla s různými metodami jak přenášet ty obrázky a bylo plná elánu a … děkuji.“
Takže pátrejte a bavte se.
---
Hasiči z MS kraje testují speciální sirénu i nové barvy
Hasičský sbor MS kraje je nejlépe vybavený z celé naší země a není proto náhodou, že právě jsou právě u nás testovány novinky. Konkrétně jde o tzv. rumbler, což je unikátní výstražné zařízení, které vydává i tlakové vlny. Zásahové cisterny zkoušejí také nové barvy, kdy reflexní oranžovou doplnila svítivě zelenožlutá.
Klasickou sirénu hasičských vozidel zná určitě každý z běžného života. Drtivá většina řidičů uhýbá z cesty a lidé na ulici se zastavují a sledují projíždějící zásahová auta. Teď ale uslyšíte v našem kraji i úplně nový zvuk. Jde o výstražné zařízení tzv. rumbler, který se bude v našem regionu testovat. Je to nízkofrekvenční sirénový systém, který se díky fyzikálním vlastnostem snadněji šíří prostorem.
Jan Hamáček (ČSSD), ministr vnitra: "Já jsem to viděl před několika lety v USA a říkal jsem si, že to potřebují minimálně naši hasiči. Ten zvuk je úplně jiný a kromě toho hlubokého tónu, to vozidlo ještě vydává rázové vlny, takže do jisté míry ještě i zatřepe tím předmětem před sebou, takže tohle přeslechnout už bude opravdu komplikované."
Hasiči z našeho kraje dostali také 4 nové cisterny. Dvě terénní Tatry a dvě Scanie do městského provozu. Ty jsou navíc opatřeny novými barvami.
Stanislav Červený, zástupce dodavatele vozidel: "Změněné je barevné provedení, především ty zelené barevné prvky na kabině, což je úplná novinka a je to v rámci výzkumu, co je pro hasiče v rámci viditelnosti nejlepší."
Všechny 4 vozy stály dohromady 37 milionů korun a byly pořízeny za peníze ze státního rozpočtu.
---
Petice za bezplatnou dálnici D56 stále sbírá podpisy
Petici za bezplatnou dálnici D56 už podepsalo přes 5 tisíc lidí. Starostové okolních obcí bojují za zrušení dálničního poplatku mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou už několik let. Nyní spojili síly a před několika týdny rozjeli petici, která bude k dispozici do 15. září, pak se odešle na ministerstvo dopravy.
Dálnice D56 z Ostravy do Frýdku-Místku má jen 12 kilometrů. Jde tak o nejkratší dálnici v celé České republice. Původně byla postavena jako rychlostní silnice a pro okolní obce byla něco jako obchvat. Dlouhodobě proto proti jejímu zpoplatnění protestují.
Anketa: 1.) "Určitě bych byla radši, kdyby to nebylo zpoplatněné, protože to je vlastně jediný hlavní tah mezi Ostravou a Frýdkem." 2.) "Je to nesmysl, strašné v současné době, kdy se tam vůbec nedá plynuje jezdit." 3.) "Mělo by se to dočasně znepoplatnit nebo bude to trvat rok, dva a tím pádem to není dálnice."
Před několika týdny rozjeli starostové třinácti okolních obcí petici za zrušení poplatku, poukazují především na to, že přes jejich obce jezdí tisíce řidičů denně, kteří odmítají dálniční známku platit.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zhruba podle toho sčítání, které máme, tak máme v tuto chvíli kolem 5 000 podpisů, s tím, že začíná běžet poslední výzva, zhruba do 15. září je možnost petici podepsat, takže vyzýváme všechny, které ten problém zajímá, aby se připojili a zhruba kolem 22. a 23. bychom rádi petici odeslali na ministerstvo dopravy, kde je do konce září termín na podávání připomínek."
Například zdejší obcí Žabeň projede denně v průměru na 7,5 tisíce aut, což je podle zdejšího starosty poměrně velké číslo.
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "My jsme obec, kde je cirka 900 obyvatel, tak si to jenom spočítejte kolik lidí a aut tady zbytečně pendluje a mohla by jezdit po dálnici."
Celkem už petici podporuje více než 17 obcí a jejich zástupců.
Otakar Šimík, místostarosta Ostravy-Jih: "Obyvatelé Ostravy-Jihu mají zájem o podpis petice, dneska jsme jich odevzdali už několik set podpisů."
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jednáme s ministerstvem dopravy už od roku 2017 s tím, že se neustále ty kontakty zintenzivňují. V letošním roce se k nám připojil i Moravskoslezský kraj, krajské zastupitelstvo podpořilo i zaslání námitek a my jsme jednali na ministerstvu dopravy s paní náměstkyní. Je třeba si uvědomit, že ministerstvo dopravy se k tomu netváří nijak radostně, pro ně ten problém samozřejmě neexistuje."
David Hejneš, starosta obce Žabeň: "Vůbec nechápu tu situaci, která tady je, kdy nám několikrát napsali do dopisu, ať si ze státního fondu dopravní infrastruktury zažádáme a vytvoříme si obchvat vlastní, absurdní situace, my dá se říci jedním obchvatem je dálnice, druhým přivaděč k Biocelu, my tady ty obchvaty máme, ale přesto vidíte, že ten provoz je tady neúměrný."
Zástupci obcí poukazují také na to, že dálnice se věčně opravuje a jsou na ní řady omezení. Ve Frýdku-Místku je petice k podpisu v budovách magistrátu, ale najedete ji také ve Starém Městě, Dobré, Vratimově nebo v Raškovicích.
---
V Havířově se konal již 9. ročník Veletrhu soc. služeb
Havířovská radnice uspořádala už devátý ročník Veletrhu sociálních služeb. Lidé tak mohli na náměstí Republiky získat důležité informace o možnostech, které nabízejí různé organizace.
V Havířově žije tisíce seniorů i mnoho hendikepovaných lidí, kteří potřebují pomoc druhých. Mnohdy ale nevědí, na koho se obrátit. Proto radnice jednou do roka pořádá veletrh sociálních služeb. Nabídka je velká, přesto ještě určité služby ve městě chybí.
Bernarda Urbancová, vedoucí odboru sociálních služeb: "Postrádáme tady pobytové zařízení pro osoby s nízkými příjmy typu Přístav, který je v Ostravě. Protože mnozí obyvatelé mají nízké příjmy, jsou bez přístřeší a pro tyto osoby bychom potřebovali něco takového. Chybí nám tady pobytová služba pro osoby se zdravotním postižením, mentálním. Těch služeb je víc, ale to jsou dvě, které bychom tady v nejbližší době rádi viděli.”
Radnice chystá rekonstrukci budovy bývalých jeslí, kde by vznikl denní stacionář pro lidi s mentálním postižením.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "My chceme posléze uvolnit budovu na ulici Lipové a tam udělat projekt na malý domov pro lidi se zdravotním postižením. Je to ale v plánu. Je to logické vyústění toho, aby tyto služby byly ucelené.”
Právě lidé ze Santé si připravili krásné vystoupení.
Jak se vám to povedlo?
anketa, klient Santé: Hezky, hezky. Musím poděkovat Natálce a Marušce musím poděkovat.”
Na veletrhu se prezentovaly i neregistrované organizace, které například nabízejí pro seniory cvičení, rukodělné dílny a podobně.
anketa: "Já si myslím, že je to velkým přínosem pro obyvatelé Havířova, protože většina seniorů vítá tuto akci. Já například jsem sama senior, ale pečuji ještě o svou 93letou maminku. Takže sbírám informace, abych ji mohla zajistit po všech stránkách.
”anketa: “Já jsem tady poprvé a vidím, že to má skutečně veliký význam. Protože jsou tady kolektivy a vidíme i jejich práce, které představují. Ty rukodělné i jiné.”
Celkem se na náměstí Republiky prezentovalo na dvacet organizací.
---
Bezmála 300 seniorů se utkalo v krajských hrách
Do Ostravy se sjelo více než 260 seniorů z celého MS kraje na už tradiční krajské hry. Ty se tentokrát uskutečnily v areálu Tělovýchovné jednoty Ostrava na Varenské ulici. Dobrou náladu seniorů a jejich zapálení pro hru podtrhlo i krásné slunečné počasí.
Sportovní areál na Varenské ulici v Ostravě hostil krajské hry seniorů. Sjely se na ně zástupci 65 klubů seniorů nejen z Ostravy, ale také například z Píště, Krnova, Bílovce, Bohumína. nebo Ludgeřovic, kteří si zasoutěžili v 8 disciplínách.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: “Pořád platí to, že ve zdravém těle zdravý duch a v tomto případě si myslím, že to platí dvojnásob. o znamená, dokud jsme aktivní senioři, tak to samozřejmě funguje všechno lépe a ten endorfin, který se uvolňuje, nám pomáhá věci snášet mnohem lépe, takže já jsem rád, že jsou tady, že tady podají sportovní výkony, na které můžou být hrdí a budou mít z toho radost.”
Hry seniorů podpořil nejen kraj, ale také centrální obvod Ostravy, který zajistil dárky pro vítěze.
Alena Pataky, místostarostka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Náš obvod Moravská Ostrava a Přívoz se snaží podporovat veškeré aktivity v rámci obvodu, to znamená, že to nejsou jen děti, školy, sociální oblast, kultura, ale hlavně volnočasové aktivity a především si vysoce cením i ty volnočasové aktivity našich seniorů.”
V rámci her si aktivní senioři zahráli mimo jiné petang, tenis, šipky, nebo basketbal. Soutěžila 4 členná družstva ve dvou kategoriích, a to zvlášť muži a ženy.
Anketa: účastníci her: “Stále sportujeme, pracujeme, sportujeme, a tak dál.Nejčastěji na zahradě. Dřepy, posilování při rytí záhonků třeba a podobně.”
“Super, moc se mi to líbí. Ještě jsme nezačali a už se mi to líbí. Baví mě to, že jsme v pohybu.”
“Já jsem tady poprvé na těch hrách a hrozně jsem se těšila. Sportovec si myslím, že jsem tělem i duší, ale jak dopadneme, to nevím.”
Sportovní areál na Varenské nabízí bohaté sportovní vyžití. Jsou tady beachvolejbalová hřiště s bazénem, tenisové kurty, hřiště na petang, kroketové hřiště, nebo kuželky. Uvnitř si pak můžete zahrát kromě různých míčových her také badminton, nebo ping pong.
---
Na šesti místech Bruntálu byly umístěny knihokufry
Každý z nás určitě vlastní doma nějakou knížku, kterou již přečetl nebo která ho nezaujala. Známé knihobudky, kde je možné si knížky od jiných vzít nebo vyměnit se postupně objevují v mnoha městech. V Bruntále vymysleli originální způsob, jakým je knihokufr.
Inspirací se staly knihobudky v jiných městech. Tento systém výměny knih se v Bruntále rozhodli originálně pozměnit.
Pavla Sohrová, vedoucí Oddělení sociálních služeb MěÚ Bruntál: „Inspirovala mě návštěva Rožnova pod Radhoštěm, kde mají tzv. knihobudku. Já jsem ten nápad předala kolegyním z Oddělení kultury, o kterých vím, že jsou takové velmi aktivní při vyhledávání neotřelých nápadů a Oddělení kultury ho potom úplně dokonale zrealizovalo. Knihokufr jsem opravdu ještě nikde neviděla.
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Líbí se nám jakékoli podněty, které nám občané nebo kolegové dávají jakožto Oddělení kultury, a říkali jsme si, že když jsou všude po republice a po světě knihobudky, tak my to trochu změníme, budeme improvizovat a budeme mít Kákáčka, neboli Knihokufry.
Knihokufry jsou mobilnější a skladnější a při správném užívání odolají i povětrnostním změnám.
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: To znamená, že jsme sehnali 6 kufrů, které jsme nazdobili bruntálskými motivy, aby každý kufr byl originální a bylo to zajímavé, a do něho jsme vlastně dali ty knihy.
Každý si tedy může v kufru najít zajímavou knížku nebo tam svoji nepotřebnou umístit. A má k tomu hned 6, prozatím utajených možností.
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Jak jsem již řekla, kufrů je 6, nyní stojíme na náměstí, takže vidíte, že jeden je tady na náměstí, nicméně pohráli jsme si i s tímto nápadem a těch zbylých 5 kufrů je na místech, které nyní nebudu říkat, ale když zvednete vlastně víko kufru, tak tam je nápověda. Takže podle obrázku musíte popřemýšlet, co ten obrázek znamená a kde ten kufr můžete najít. Tak je to taková hádanka pro zpestření těch dnů, co nás čekají protože zase bude tma, tak ať si s tím pohrajem.“
Kdo tedy přijme výzvu ke hře, může vypátrat další místa, kde jsou tzv. Kákáčka umístěna.
Pavla Sohrová, vedoucí Oddělení sociálních služeb MěÚ Bruntál: „Myslím si, že všechny věkové kategorie, které se v těch místech pohybují, může to být pro ně velmi zajímavé, jsou to ti, kteří třeba nenavštěvují běžně městskou knihovnu, tak když budou procházet, zaujme je něco, vezmou si něco nebo příště zase přinesou.“
Pavlína Konečná, realizátorka nápadu, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: Ráda bych poděkovala všem kolegům, kteří mi pomohli s touto akcí a nejvíce jmenovitě Romance Hlouškové, která sehnala jak kufry, tak mi pomohla s různými metodami jak přenášet ty obrázky a bylo plná elánu a … děkuji.“
Takže pátrejte a bavte se.
---
