Loni 10. prosince se v ostravské fakultní nemocnici stala obrovská tragédie. 7 lidí se stalo obětí šíleného 42letého střelce. Událost teď připomíná památník, který byl odhalen před vchodem do polikliniky.
Je tomu rok, kdy v čekárně traumatologické ambulance střílel po bezbranných lidech 42letý muž. 7 lidí bohužel jeho útok nepřežilo. Na útěku pak spáchal sebevraždu. Tuto tragickou událost si dnes všichni připomněli při odhalení památníku obětem střelby
Anketa: pozůstalí obětí a účastníci útoku: "Stejně špatně jako ten den. Pořád stejně, to se nedá takhle zahojit. Přišla jsem o syna."
"Já jsem myslela hlavně na tu mamku, aby se ji něco nestalo a když už tam prostě byl, tak jsem si říkala, ať první zastřelí mě, ať prostě nevidím, jak mi umírá mamka. Někdy mám noční můry, někdy nemůžu spát, ale jako snažím se s tím vyrovnat."
"Ne, že ona o mě, ale ten strach, co já jsem měla o ní, to si nedovede nikdo představit. Jak jsem se třepala a modlila se za to, ať ta hrůza skončí."
Pietní akce se zúčastnilo nejen vedení nemocnice, ale také ostravského magistrátu, MS kraje, záchranářů a policie.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já věřím, že prostě se to stane důstojným pietním místem a společným mementem té události, která jak jsem říkal, nemá obdoby v psaných dějinách tohoto města."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jediné mé přání je, aby se už nic takového neopakovalo, aby skutečně lidé si uvědomili, že zabíjením ostatních v podstatě nic nevyřeší a ublíží celé spoustě dalších lidí. Takže věřme, že se to opakovat nebude a je to také na nás, jak se budeme k sobě chovat."
Památník připomíná vyhaslé slunce.
Lukáš Dvorský, autor Památníku obětem útoku: "Pomník primárně znázorňuje průnik kulky objektem a v druhé řadě taky pro komunikaci tady se sochou slunce černou díru."
Tedy nenávratnost celé události.
---
Ve školách v Moravskoslezském kraji učít zhruba 18 tisíc pedagogů. Od čtvrtého prosince se mohou nechat bezplatně testovat. Kraj předpokládá, že se do projektu zapojí třetina pracovníků. Například v Havířově se spíše jedná o jednotlivce.
Až do 18. prosince mají pedagogičtí pracovníci možnost se nechat otestovat. Po té budou antigen testy dostupné pro všechny obyvatelé. Zájem ale není velký. I Havířov si zjišťoval, kolik kantorů navštívilo prozatím odběrové místo.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Ve směs na těch školách se jedná o jedince, jdou se testovat po jednom, po dvou učitelích. Pak jsou školy, kde zájem vůbec není a naopak máme dvě školy, kde třetina pedagogů se šla testovat.”
Jedna z nich je Základní škola Kpt. Jasioka.
Růžena Bajerová, ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Havířov: “Já jsem byla na testech včera, postoupila jsem antigen test tady v havířovské nemocnici. Za prvé mě zajímal můj zdravotní stav a za druhé jsem chtěla jít tak trochu příkladem mým zaměstnancům, aby se neobávali."
Na Základní škole Gorkého rovněž nešla většina kantorů na testy, ale z jiného důvodu.
Jiří Jekl, učitel ZŠ Gorkého Havířov: “Musím uznat, že tady u nás ve škole zhruba těch 15 kolegů, včetně mě, mělo pozitivní test na covid a byli jsme testování na začátku října. Takže celá škola už testována byla v říjnu a díky tomu víme plus, mínus, jak na tom jsme.”
Učitelé jako důvod, proč nevyužijí antigen testy uvádějí, že nevidí smysl se nechat jednou otestovat. Pokud by v tom byla pravidelnost, možná by změnili názor.
---
U knihovny na Opavské ulici v Ostravě-Porubě stojí vůbec první poeziomat na kliku v Česku. Obsahuje nejen básničky, ale také písničky a radost udělá všem, co jdou kolem. Mohou se tak na chvíli zastavit a jen tak relaxovat a poslouchat.
Knihovna na Opavské ulici v Ostravě-Porubě se pyšní unikátem. Nainstalován tady byl první poeziomat na kliku v Česku. Nepotřebuje tak žádný přívod elektřiny. Obsahuje celkem 20 nahrávek.
Irena Šťastná, vedoucí pobočky knihovny na Opavské ulici: “Máme tady 12 autorů, jsou to autoři z regionu, to znamená nějaká vazba k Ostravě byla podmínkou a zvláštní je ten poeziomat tím, že tady máme 5 textů pro děti plus ještě tři písničky."
Poeziomat byl instalován v rámci vítězného návrhu Čteme venku, který v loňském roce vyhrál kategorii velkých projektů participativního rozpočtu Zelená Porubě.
Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Poeziomat je vlastně jenom součástí toho návrhu, který ještě bude doplněn o mobiliář v podobě atypických laviček kolem stromu.”
O hrací skříňku v podobě roury, která svou výškou strhává pozornost, je velký zájem. Stále u ní někdo je. Nejčastěji si lidé pouštějí písničky
Anketa: jedna z obyvatelek Poruby: “Mě to tady krásně překvapilo, jo. Že tady máme nějaké básničky, že si můžeme sednout tady na lavičku."
Ovládání poeziomatu je velice jednoduché. Stačí zatočit klikou, vybrat si básničku a zmáčknout tlačítko.
---
Historický kočár z roku 1899 z karvinského zámku Fryštát čeká restaurování v ostravské dílně. Opraveny budou jeho dřevěné části, hlavně kabina, na které se zub času podepsal a je značně popraskaná.
Historický kočár, který obývá prostory zámku Fryštát byl v provozu naposledy v září, když se v rámci Dnů evropského dědictví konala v Karviné kočárová jízda. Teď, na konci roku ho čeká restaurování.
Petr Zajíček, správce zámku Fryštát: "Je z roku 1899, je to kočár typu cupé, je vyroben v kopřivnické firmě. Udává se, že by měl z vlastnictví hraběte Larische, je tu na zámku od začátku, co se zámek otevřel."
Dostat kočár ze zámku nebylo jednoduché a chvíli se s ním pracovníci restaurátorské dílny potrápili. Teď bude kočár chvílí v ateliéru stát, je nutné, aby se v novém prostředí aklimatizoval.
Adam Jakubek, restaurátor: "To dřevo je stále živý materiál, potřebuje pracovat, takže musíme ho nechat chvíli v ateliéru, potom bychom na něm mohli začít. Budeme na něm provádět jakoby obnovu vnějšího pláště, kabátu, aby se tomu vrátil trochu glanc, který měl kdysi při původním vzniku."
Zrestaurovaný kočár bude zpátky na zámku Fryštát na jaře příštího roku.
---
Opava si připomíná 200. výročí uskutečnění Kongersu Svaté alinace. Slezská metropole tehdy hostila představitele evropských mocností - panovníky i diplomaty, kteří jednali o tom, jak udržet moc monarchie v Evropě. Události připomíná výstava v Galerii Obecního domu. Na své otevření čekala víc jak měsíc.
Autoři plánovali zahájení výstavy k 200. výročí setkání představitelů evropských mocností ve slezské metropoli už na 21. říjen. Ovšem lock down to nedovolil. Proto vzniklo video, které milovníky historie Opavským kongresem provádí.
Marian Hochel, Slezská univerzita: 0d 23. října do 23. prosince r. 1820 se v Opavě uskutečnilo 8 plenárních zasedání.“
Připomínku setkání ruského, pruského a rakouského panovníka a také britského a francouzského velvyslance teď může konečně veřejnost vidět v opavském Obecním domě na vlastní oči.
Návštěva představitelů pěti evropských velmocí dodala tehdy deseti tisícovému městu v ve Slezsku na významu. A početná skupina hostů s doprovodem, bylo jich na 500, přinesla obyvatelům významný ekonomický profit.
Ondřej Haničák, spoluautor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Pro Opavu samotnou byl kongres velmi významnou záležitostí.“
Hlavním bodem jednání bylo upevnění pozice monarchie v Evropě a především nepokoje v jižní Itálii, které ji narušovaly.
Jiří Šíl, spoluautor výstavy, Zemský archiv v Opavě: „Rakousko prosazovalo vojenskou intervenci a dva měsíce se tady jednalo, za jakých podmínek by se to řešení mělo realizovat.“
Výstava připomíná také představitele myšlenky francouzské revoluce a nepřítele monarchie Napoleona Bonaparteho a to pouzdrem, ve kterém jsou uloženy jeho vlasy.
---
Loni 10. prosince se v ostravské fakultní nemocnici stala obrovská tragédie. 7 lidí se stalo obětí šíleného 42letého střelce. Událost teď připomíná památník, který byl odhalen před vchodem do polikliniky.
Je tomu rok, kdy v čekárně traumatologické ambulance střílel po bezbranných lidech 42letý muž. 7 lidí bohužel jeho útok nepřežilo. Na útěku pak spáchal sebevraždu. Tuto tragickou událost si dnes všichni připomněli při odhalení památníku obětem střelby
Anketa: pozůstalí obětí a účastníci útoku: "Stejně špatně jako ten den. Pořád stejně, to se nedá takhle zahojit. Přišla jsem o syna."
"Já jsem myslela hlavně na tu mamku, aby se ji něco nestalo a když už tam prostě byl, tak jsem si říkala, ať první zastřelí mě, ať prostě nevidím, jak mi umírá mamka. Někdy mám noční můry, někdy nemůžu spát, ale jako snažím se s tím vyrovnat."
"Ne, že ona o mě, ale ten strach, co já jsem měla o ní, to si nedovede nikdo představit. Jak jsem se třepala a modlila se za to, ať ta hrůza skončí."
Pietní akce se zúčastnilo nejen vedení nemocnice, ale také ostravského magistrátu, MS kraje, záchranářů a policie.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já věřím, že prostě se to stane důstojným pietním místem a společným mementem té události, která jak jsem říkal, nemá obdoby v psaných dějinách tohoto města."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jediné mé přání je, aby se už nic takového neopakovalo, aby skutečně lidé si uvědomili, že zabíjením ostatních v podstatě nic nevyřeší a ublíží celé spoustě dalších lidí. Takže věřme, že se to opakovat nebude a je to také na nás, jak se budeme k sobě chovat."
Památník připomíná vyhaslé slunce.
Lukáš Dvorský, autor Památníku obětem útoku: "Pomník primárně znázorňuje průnik kulky objektem a v druhé řadě taky pro komunikaci tady se sochou slunce černou díru."
Tedy nenávratnost celé události.
---
Ve školách v Moravskoslezském kraji učít zhruba 18 tisíc pedagogů. Od čtvrtého prosince se mohou nechat bezplatně testovat. Kraj předpokládá, že se do projektu zapojí třetina pracovníků. Například v Havířově se spíše jedná o jednotlivce.
Až do 18. prosince mají pedagogičtí pracovníci možnost se nechat otestovat. Po té budou antigen testy dostupné pro všechny obyvatelé. Zájem ale není velký. I Havířov si zjišťoval, kolik kantorů navštívilo prozatím odběrové místo.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: "Ve směs na těch školách se jedná o jedince, jdou se testovat po jednom, po dvou učitelích. Pak jsou školy, kde zájem vůbec není a naopak máme dvě školy, kde třetina pedagogů se šla testovat.”
Jedna z nich je Základní škola Kpt. Jasioka.
Růžena Bajerová, ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Havířov: “Já jsem byla na testech včera, postoupila jsem antigen test tady v havířovské nemocnici. Za prvé mě zajímal můj zdravotní stav a za druhé jsem chtěla jít tak trochu příkladem mým zaměstnancům, aby se neobávali."
Na Základní škole Gorkého rovněž nešla většina kantorů na testy, ale z jiného důvodu.
Jiří Jekl, učitel ZŠ Gorkého Havířov: “Musím uznat, že tady u nás ve škole zhruba těch 15 kolegů, včetně mě, mělo pozitivní test na covid a byli jsme testování na začátku října. Takže celá škola už testována byla v říjnu a díky tomu víme plus, mínus, jak na tom jsme.”
Učitelé jako důvod, proč nevyužijí antigen testy uvádějí, že nevidí smysl se nechat jednou otestovat. Pokud by v tom byla pravidelnost, možná by změnili názor.
---
U knihovny na Opavské ulici v Ostravě-Porubě stojí vůbec první poeziomat na kliku v Česku. Obsahuje nejen básničky, ale také písničky a radost udělá všem, co jdou kolem. Mohou se tak na chvíli zastavit a jen tak relaxovat a poslouchat.
Knihovna na Opavské ulici v Ostravě-Porubě se pyšní unikátem. Nainstalován tady byl první poeziomat na kliku v Česku. Nepotřebuje tak žádný přívod elektřiny. Obsahuje celkem 20 nahrávek.
Irena Šťastná, vedoucí pobočky knihovny na Opavské ulici: “Máme tady 12 autorů, jsou to autoři z regionu, to znamená nějaká vazba k Ostravě byla podmínkou a zvláštní je ten poeziomat tím, že tady máme 5 textů pro děti plus ještě tři písničky."
Poeziomat byl instalován v rámci vítězného návrhu Čteme venku, který v loňském roce vyhrál kategorii velkých projektů participativního rozpočtu Zelená Porubě.
Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Poeziomat je vlastně jenom součástí toho návrhu, který ještě bude doplněn o mobiliář v podobě atypických laviček kolem stromu.”
O hrací skříňku v podobě roury, která svou výškou strhává pozornost, je velký zájem. Stále u ní někdo je. Nejčastěji si lidé pouštějí písničky
Anketa: jedna z obyvatelek Poruby: “Mě to tady krásně překvapilo, jo. Že tady máme nějaké básničky, že si můžeme sednout tady na lavičku."
Ovládání poeziomatu je velice jednoduché. Stačí zatočit klikou, vybrat si básničku a zmáčknout tlačítko.
---
Historický kočár z roku 1899 z karvinského zámku Fryštát čeká restaurování v ostravské dílně. Opraveny budou jeho dřevěné části, hlavně kabina, na které se zub času podepsal a je značně popraskaná.
Historický kočár, který obývá prostory zámku Fryštát byl v provozu naposledy v září, když se v rámci Dnů evropského dědictví konala v Karviné kočárová jízda. Teď, na konci roku ho čeká restaurování.
Petr Zajíček, správce zámku Fryštát: "Je z roku 1899, je to kočár typu cupé, je vyroben v kopřivnické firmě. Udává se, že by měl z vlastnictví hraběte Larische, je tu na zámku od začátku, co se zámek otevřel."
Dostat kočár ze zámku nebylo jednoduché a chvíli se s ním pracovníci restaurátorské dílny potrápili. Teď bude kočár chvílí v ateliéru stát, je nutné, aby se v novém prostředí aklimatizoval.
Adam Jakubek, restaurátor: "To dřevo je stále živý materiál, potřebuje pracovat, takže musíme ho nechat chvíli v ateliéru, potom bychom na něm mohli začít. Budeme na něm provádět jakoby obnovu vnějšího pláště, kabátu, aby se tomu vrátil trochu glanc, který měl kdysi při původním vzniku."
Zrestaurovaný kočár bude zpátky na zámku Fryštát na jaře příštího roku.
---
Opava si připomíná 200. výročí uskutečnění Kongersu Svaté alinace. Slezská metropole tehdy hostila představitele evropských mocností - panovníky i diplomaty, kteří jednali o tom, jak udržet moc monarchie v Evropě. Události připomíná výstava v Galerii Obecního domu. Na své otevření čekala víc jak měsíc.
Autoři plánovali zahájení výstavy k 200. výročí setkání představitelů evropských mocností ve slezské metropoli už na 21. říjen. Ovšem lock down to nedovolil. Proto vzniklo video, které milovníky historie Opavským kongresem provádí.
Marian Hochel, Slezská univerzita: 0d 23. října do 23. prosince r. 1820 se v Opavě uskutečnilo 8 plenárních zasedání.“
Připomínku setkání ruského, pruského a rakouského panovníka a také britského a francouzského velvyslance teď může konečně veřejnost vidět v opavském Obecním domě na vlastní oči.
Návštěva představitelů pěti evropských velmocí dodala tehdy deseti tisícovému městu v ve Slezsku na významu. A početná skupina hostů s doprovodem, bylo jich na 500, přinesla obyvatelům významný ekonomický profit.
Ondřej Haničák, spoluautor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Pro Opavu samotnou byl kongres velmi významnou záležitostí.“
Hlavním bodem jednání bylo upevnění pozice monarchie v Evropě a především nepokoje v jižní Itálii, které ji narušovaly.
Jiří Šíl, spoluautor výstavy, Zemský archiv v Opavě: „Rakousko prosazovalo vojenskou intervenci a dva měsíce se tady jednalo, za jakých podmínek by se to řešení mělo realizovat.“
Výstava připomíná také představitele myšlenky francouzské revoluce a nepřítele monarchie Napoleona Bonaparteho a to pouzdrem, ve kterém jsou uloženy jeho vlasy.
---
