Ředitelství silnic a dálnic předalo krajskému úřadu dokumentaci EIA k obchvatu Havířova. Na to nyní reagují okolní obce, kterých se stavba bezprostředně týká. Debata s občany se konala už v Těrlicku i v Horní Suché.
Výstavba obchvatu Havířova vzbuzuje u veřejnosti mnoho emocí. Připomínky k dokumentaci EIA mohou lidé podávat ke krajskému úřadu do 17. dubna. I to je důvod, proč okolní obce jako jsou Těrlicko, nebo Horní Suchá svolaly debaty s občany.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “Tato stavba postihne osm rodinných domů, který bude potřeba zbourat. Podle rozptylové studie dojde k nárůstu emisí v okolí této cesty. Naroste podle hlukové studie výrazně hluk, dojde k velkému záboru lesního porostu a je toho hodně dalšího.”
anketa: "Prakticky by nám to šlo pár metrů od našeho pozemku. Nevím jestli nás vykoupí, nebo tam zůstaneme. Nevíme nic.”
anketa: “Já se k tomu stavím spíše negativně, ale přišla jsem si dnes poslechnout všechny názory, abych si udělala obrázek. Bude to mít velký vliv.”
Zásadně proti obchvatu je také Těrlicko. Obci vadí i vybudování tunelu, který povede v blízkosti hřbitova.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: “Pokud by se obchvat nepostavil, tak Těrlicko by na tom, co se týká dopravy, bylo lépe, než když se obchvat postaví, protože v dokumentaci EIA je jasně řečeno, že pokud se postaví, tak nám na obchvatu přibyde dalších 13 500 automobilů včetně kamionů.”
Naopak havířovská radnice vidí v obchvatu přínos.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora Havířova: “Pro nás je obchvat dobře, protože řeší bezpečnost, řeší mimoúrovňové křižovatky na území města a řeší tranzitní dopravu skrze Havířov."
Začátek realizace projektu se plánuje na rok 2029 a náklady jsou prozatím vyčísleny na více než 8 miliard korun.
---
Ostrava může být vzorem v péči o talentované děti, mládež i studenty. Jedním ze způsobů je titul Talent roku, který je spojen se stipendiem a je určen pro osobnosti, které město reprezentují nejen u nás, ale třeba i v zahraničí. Pro letošní rok byli vybráni čtyři studenti.
Ostrava si nadané studenty hýčká a proto už od roku 1996 byla výjimečným studentům udělována stipendia, tradiční ocenění pak nahradil v roce 2021 nový městský program, s názvem Talent roku, který byl tedy letos udělován počtvrté.
Andrea Hoffmannová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "V letošním roce jsme stipendium udělili čtyřem studentům. Dvěma studentkám a dvěma studentům. Dva jsou na bakalářském a dva na doktorském studiu."
Jeden z oceněných je Pavel Czernek studující na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Zabývá se nanotechnologiemi se zaměřením na chemii kompozitních materiálů.
Pavel Czernek, Talent roku 2025: "Zabývám se kompozitními materiály vyztuženými uhlíkovými vlákny a snažím se je zdostupnit tím, že slevním uhlíková vlákna."
Veronika Prieložná studuje na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a zabývá se biodiverzitou.
Veronika Prieložná, Talent roku 2025: "Zabývám se pokročilými numerickými metodami v bioindikaci hmyzu. Primárně to znamená, že zkoumám hmyz."
V kategorii bakalářského a magisterského studia byl titul udělen Barboře Svobodové, studující na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v Ateliéru architektury a čtvrtým je Jan Veselský, který se na Mendelově univerzitě v Brně zabývá půdou pro zemědělství.
---
Příběh malé nemocné Madlen spustil mezi veřejnosti velkou solidaritu. Lidé napříč Českou republikou se chtějí stát dárci kostní dřeně. Do náborové akce se zapojila i havířovská nemocnice.
Šance, že budu zrovna já vhodným dárcem, je sice malá, ale, co když ano? Tak tuto větu měli v hlavě lidé, kteří se přišli zapsat do registru dárců kostní dřeně do havířovské nemocnice. Pomoc chtějí nejen malé Madlen, jejíž příběh spustil obrovskou solidaritu, ale i dalším takto těžce nemocným lidem.
anketa: “Já si myslím, že je to fajn, že chce tolik lidí pomoci té malé Madlence i pro nějaké budoucí, kterým to bude užitečné."
Xenie Mráčková, spolupracovnice Českého národního registru dárců dřeně: “My jsme byli moc rádi, že nás havířovská nemocnice oslovila, protože jsme tady s náborem ještě nikdy nebyli a zájem je obrovský."
Shoda s nemocným musí být stoprocentní.
anketa: "Vzhledem k tomu, že je tak malá šance, že takto může někdo darovat, tak bych toho využil a byl bych rád, že můžu pomoci.”
Xenie Mráčková, spolupracovnice Českého národního registru dárců dřeně: “Statisticky jde totiž darovat až každý 120 zapsaný. Takže na 99% se s tím zapsaným asi neuvidíme, ale proto tady nejsme. Jsme tady kvůli té malé naději, protože naopak ten zaregistrovaný člověk může být na celém světě jediný, kdo má s tím nemocným člověkem shodu a zachrání ho tím, že mu dá své krvetvorné buňky.”
Registry jsou celosvětově propojené a je v nich zhruba 43 milionů lidí. V Česku se do náboru nových dárců zapsalo už více než 16 tisíc dobrovolníků.
---
V digitální době, kdy děti tráví stále více času u obrazovek, má čtení knih nenahraditelnou roli. Ve Stonavě se díky úzké spolupráci školy a knihovny daří děti vést ke čtenářství a pravidelné návštěvě knihovny přirozenou a hravou cestou.
Stonavská základní škola má jednu velkou výhodu – přímo v jejích prostorách se nachází obecní knihovna. Díky tomu ji mohou žáci pravidelně navštěvovat i v rámci školní výuky. Knihovna pro ně navíc pořádá i nejrůznější akce, jako jsou besedy se spisovateli nebo u dětí velmi oblíbenou Noc s Andersenem.
Kateřina Atanasovská, učitelka ZŠ Stonava: „My s dětmi chodíme, navštěvujeme místní knihovnu, děti si půjčují knížky a mají zavedený čtenářský deník, ve kterém mi o knížku popíšou, nakreslí mi obrázek a zhodnotí, jestli se jim líbila a proč se jim líbila.“
anketa, stonavští školáci: „Já chodím do knihovny každý měsíc se školou.“ „Chodím nejenom se školou, ale i nikdy sama.“ „Já se nejvíce půjčuju knížky o zvířatech.“ „Já si většinou půjčuju dobrodružné knížky.“
V době, kdy děti tráví hodiny u obrazovek, sledují videa, hrají hry a komunikují přes sociální sítě, se může kniha zdát jako přežitek. Jenže právě ona je často vstupní bránou do světa fantazie, hlubšího soustředění a přirozeného rozvoje jazyka.
Mariola Mikula, učitelka PZŠ Český Těšín: „Pokud rodiče dětem čtou a ve školkách se čte a ve školách mají děti tu příležitost si s tou knihou hrát, mít ji v hodinách, chodit do knihovny, tak je to skvělý způsob, jak předcházet té závislosti na digitálních technologiích.“
Na význam čtení upozorňuje i projekt Celé Česko čte dětem, který dlouhodobě podporuje společné čtení a budování vztahu ke knihám už od raného věku.
---
V nemocnici v Karviné - Ráji se uskutečnila preventivně osvětová akce, která lidem z veřejnosti pomohla lépe si vštípit, co znamená první pomoc pro děti a jak ji poskytnout. Mladá lékařka z této nemocnice v rámci odpoledne přinesla tipy, jak co nejeefektivněji pomoci dětem při nečekaných událostech.
Tato akce má za úkol naučit nejen rodiče, jak co nejlépe dokázat pomoci dětem, když se opaří horkou vodou nebo nečekaně spadnou. Je určena pro všechny, kteří s dětmi tráví svůj čas - tedy například i prarodičům, chůvám nebo pedagogům z mateřských škol.
Klára Pluhařová, lékařka a lektorka kurzu: “Nejvíc se asi, jsou to věci týkající se nemocí, to určitě zajímá všechny rodiče, maminky. Často i vyvracíme různé mýty, jako třeba, že každá zelená rýma je infekční, nakažlivá a je třeba na ni používat antibiotické kapky.”
A koho nejvíce tyto kurzy lákají? Překvapivě to jsou často i tatínci, kteří se sami zajímají o problematiku první pomoci.
anketa: účastníci kurzu: “Já se zabývám dlouhodobě první pomocí, ale spíš u dospělých, a dokonce to vyučuji v práci. Ale často mi kladou otázky právě ti moji posluchači na děti a tam se právě nespecializuju, i když ty děti doma mám. Tak proto jsem tady, abych se dozvěděl něco nového taky.” “Tak zajímá nás, jak pomoct našemu dítěti v případě, kdyby se něco dělo. Tak hlavně proto jsme tady, ať víme, jak včas reagovat.”
Kurzy první pomoci dětem je v plánu pořádat nadále a pravidelně. Zájem je zatím velký.
---
Slezské zemské muzeum v Opavě patřilo Geologické olympiádě. V expozičním areálu se utkali vítězové okresních kol této vědomostní soutěže. jejímž cílem je napomáhat výuce o neživé přírodě, vyhledávat talenty a dále je v tomto směru rozvíjet.
Bezmála 3 desítky žáků a studentů z deseti základních a středních škol z celého MSK se utkaly v krajském kole Geologické olympiády v prostorách Slezského zemského muzea v Opavě.
Lenka Jarošová, geoložka, SZM: “Měli dva úkoly, jednak napsat test, který vymysleli kolegové z přírodovědecké fakulty v Brně a jednak poznávačku hornin a minerálů, to jsme jim připravili my. Ten písemný test je docela pro některé děti komplikovaný, protože ta jeho úroveň je poměrně vysoká, protože to dělal opravdu odborník, takže myslím si, že je to náročné pro ty menší hlavně.”
anketa: soutěžící žáci a studenti: “Já jsem poznal, věřím hodně hornin a minerálů. Rád bych se podíval do státního finále, geologie je moje obrovská vášeň, takže možná to vyjde.”
“Poznávací část byla těžší než ten test, ale myslím si, že se mi to docela povedlo."
Testy i poznávačka se poté bodovaly. Za každou správnou odpověď žáci a studenti dostali jeden bod, za každou špatnou se jim jeden bod odečetl.
Jindřiška Tyranová, dokumentátorka, SZM: “Pokud mají dvě otázky správně a jednu špatně, tak dva mínus jeden je jeden bod místo 3.
Nejlepší žáci a studenti postoupili do celostátního finále, které se uskuteční v polovině května v Hlinsku. Čekají je inspirativní výlety, badatelská týmová práce, plnění různorodých úkolů a zajímavé zážitky.
---
Ředitelství silnic a dálnic předalo krajskému úřadu dokumentaci EIA k obchvatu Havířova. Na to nyní reagují okolní obce, kterých se stavba bezprostředně týká. Debata s občany se konala už v Těrlicku i v Horní Suché.
Výstavba obchvatu Havířova vzbuzuje u veřejnosti mnoho emocí. Připomínky k dokumentaci EIA mohou lidé podávat ke krajskému úřadu do 17. dubna. I to je důvod, proč okolní obce jako jsou Těrlicko, nebo Horní Suchá svolaly debaty s občany.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “Tato stavba postihne osm rodinných domů, který bude potřeba zbourat. Podle rozptylové studie dojde k nárůstu emisí v okolí této cesty. Naroste podle hlukové studie výrazně hluk, dojde k velkému záboru lesního porostu a je toho hodně dalšího.”
anketa: "Prakticky by nám to šlo pár metrů od našeho pozemku. Nevím jestli nás vykoupí, nebo tam zůstaneme. Nevíme nic.”
anketa: “Já se k tomu stavím spíše negativně, ale přišla jsem si dnes poslechnout všechny názory, abych si udělala obrázek. Bude to mít velký vliv.”
Zásadně proti obchvatu je také Těrlicko. Obci vadí i vybudování tunelu, který povede v blízkosti hřbitova.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: “Pokud by se obchvat nepostavil, tak Těrlicko by na tom, co se týká dopravy, bylo lépe, než když se obchvat postaví, protože v dokumentaci EIA je jasně řečeno, že pokud se postaví, tak nám na obchvatu přibyde dalších 13 500 automobilů včetně kamionů.”
Naopak havířovská radnice vidí v obchvatu přínos.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora Havířova: “Pro nás je obchvat dobře, protože řeší bezpečnost, řeší mimoúrovňové křižovatky na území města a řeší tranzitní dopravu skrze Havířov."
Začátek realizace projektu se plánuje na rok 2029 a náklady jsou prozatím vyčísleny na více než 8 miliard korun.
---
Ostrava může být vzorem v péči o talentované děti, mládež i studenty. Jedním ze způsobů je titul Talent roku, který je spojen se stipendiem a je určen pro osobnosti, které město reprezentují nejen u nás, ale třeba i v zahraničí. Pro letošní rok byli vybráni čtyři studenti.
Ostrava si nadané studenty hýčká a proto už od roku 1996 byla výjimečným studentům udělována stipendia, tradiční ocenění pak nahradil v roce 2021 nový městský program, s názvem Talent roku, který byl tedy letos udělován počtvrté.
Andrea Hoffmannová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "V letošním roce jsme stipendium udělili čtyřem studentům. Dvěma studentkám a dvěma studentům. Dva jsou na bakalářském a dva na doktorském studiu."
Jeden z oceněných je Pavel Czernek studující na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Zabývá se nanotechnologiemi se zaměřením na chemii kompozitních materiálů.
Pavel Czernek, Talent roku 2025: "Zabývám se kompozitními materiály vyztuženými uhlíkovými vlákny a snažím se je zdostupnit tím, že slevním uhlíková vlákna."
Veronika Prieložná studuje na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a zabývá se biodiverzitou.
Veronika Prieložná, Talent roku 2025: "Zabývám se pokročilými numerickými metodami v bioindikaci hmyzu. Primárně to znamená, že zkoumám hmyz."
V kategorii bakalářského a magisterského studia byl titul udělen Barboře Svobodové, studující na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v Ateliéru architektury a čtvrtým je Jan Veselský, který se na Mendelově univerzitě v Brně zabývá půdou pro zemědělství.
---
Příběh malé nemocné Madlen spustil mezi veřejnosti velkou solidaritu. Lidé napříč Českou republikou se chtějí stát dárci kostní dřeně. Do náborové akce se zapojila i havířovská nemocnice.
Šance, že budu zrovna já vhodným dárcem, je sice malá, ale, co když ano? Tak tuto větu měli v hlavě lidé, kteří se přišli zapsat do registru dárců kostní dřeně do havířovské nemocnice. Pomoc chtějí nejen malé Madlen, jejíž příběh spustil obrovskou solidaritu, ale i dalším takto těžce nemocným lidem.
anketa: “Já si myslím, že je to fajn, že chce tolik lidí pomoci té malé Madlence i pro nějaké budoucí, kterým to bude užitečné."
Xenie Mráčková, spolupracovnice Českého národního registru dárců dřeně: “My jsme byli moc rádi, že nás havířovská nemocnice oslovila, protože jsme tady s náborem ještě nikdy nebyli a zájem je obrovský."
Shoda s nemocným musí být stoprocentní.
anketa: "Vzhledem k tomu, že je tak malá šance, že takto může někdo darovat, tak bych toho využil a byl bych rád, že můžu pomoci.”
Xenie Mráčková, spolupracovnice Českého národního registru dárců dřeně: “Statisticky jde totiž darovat až každý 120 zapsaný. Takže na 99% se s tím zapsaným asi neuvidíme, ale proto tady nejsme. Jsme tady kvůli té malé naději, protože naopak ten zaregistrovaný člověk může být na celém světě jediný, kdo má s tím nemocným člověkem shodu a zachrání ho tím, že mu dá své krvetvorné buňky.”
Registry jsou celosvětově propojené a je v nich zhruba 43 milionů lidí. V Česku se do náboru nových dárců zapsalo už více než 16 tisíc dobrovolníků.
---
V digitální době, kdy děti tráví stále více času u obrazovek, má čtení knih nenahraditelnou roli. Ve Stonavě se díky úzké spolupráci školy a knihovny daří děti vést ke čtenářství a pravidelné návštěvě knihovny přirozenou a hravou cestou.
Stonavská základní škola má jednu velkou výhodu – přímo v jejích prostorách se nachází obecní knihovna. Díky tomu ji mohou žáci pravidelně navštěvovat i v rámci školní výuky. Knihovna pro ně navíc pořádá i nejrůznější akce, jako jsou besedy se spisovateli nebo u dětí velmi oblíbenou Noc s Andersenem.
Kateřina Atanasovská, učitelka ZŠ Stonava: „My s dětmi chodíme, navštěvujeme místní knihovnu, děti si půjčují knížky a mají zavedený čtenářský deník, ve kterém mi o knížku popíšou, nakreslí mi obrázek a zhodnotí, jestli se jim líbila a proč se jim líbila.“
anketa, stonavští školáci: „Já chodím do knihovny každý měsíc se školou.“ „Chodím nejenom se školou, ale i nikdy sama.“ „Já se nejvíce půjčuju knížky o zvířatech.“ „Já si většinou půjčuju dobrodružné knížky.“
V době, kdy děti tráví hodiny u obrazovek, sledují videa, hrají hry a komunikují přes sociální sítě, se může kniha zdát jako přežitek. Jenže právě ona je často vstupní bránou do světa fantazie, hlubšího soustředění a přirozeného rozvoje jazyka.
Mariola Mikula, učitelka PZŠ Český Těšín: „Pokud rodiče dětem čtou a ve školkách se čte a ve školách mají děti tu příležitost si s tou knihou hrát, mít ji v hodinách, chodit do knihovny, tak je to skvělý způsob, jak předcházet té závislosti na digitálních technologiích.“
Na význam čtení upozorňuje i projekt Celé Česko čte dětem, který dlouhodobě podporuje společné čtení a budování vztahu ke knihám už od raného věku.
---
V nemocnici v Karviné - Ráji se uskutečnila preventivně osvětová akce, která lidem z veřejnosti pomohla lépe si vštípit, co znamená první pomoc pro děti a jak ji poskytnout. Mladá lékařka z této nemocnice v rámci odpoledne přinesla tipy, jak co nejeefektivněji pomoci dětem při nečekaných událostech.
Tato akce má za úkol naučit nejen rodiče, jak co nejlépe dokázat pomoci dětem, když se opaří horkou vodou nebo nečekaně spadnou. Je určena pro všechny, kteří s dětmi tráví svůj čas - tedy například i prarodičům, chůvám nebo pedagogům z mateřských škol.
Klára Pluhařová, lékařka a lektorka kurzu: “Nejvíc se asi, jsou to věci týkající se nemocí, to určitě zajímá všechny rodiče, maminky. Často i vyvracíme různé mýty, jako třeba, že každá zelená rýma je infekční, nakažlivá a je třeba na ni používat antibiotické kapky.”
A koho nejvíce tyto kurzy lákají? Překvapivě to jsou často i tatínci, kteří se sami zajímají o problematiku první pomoci.
anketa: účastníci kurzu: “Já se zabývám dlouhodobě první pomocí, ale spíš u dospělých, a dokonce to vyučuji v práci. Ale často mi kladou otázky právě ti moji posluchači na děti a tam se právě nespecializuju, i když ty děti doma mám. Tak proto jsem tady, abych se dozvěděl něco nového taky.” “Tak zajímá nás, jak pomoct našemu dítěti v případě, kdyby se něco dělo. Tak hlavně proto jsme tady, ať víme, jak včas reagovat.”
Kurzy první pomoci dětem je v plánu pořádat nadále a pravidelně. Zájem je zatím velký.
---
Slezské zemské muzeum v Opavě patřilo Geologické olympiádě. V expozičním areálu se utkali vítězové okresních kol této vědomostní soutěže. jejímž cílem je napomáhat výuce o neživé přírodě, vyhledávat talenty a dále je v tomto směru rozvíjet.
Bezmála 3 desítky žáků a studentů z deseti základních a středních škol z celého MSK se utkaly v krajském kole Geologické olympiády v prostorách Slezského zemského muzea v Opavě.
Lenka Jarošová, geoložka, SZM: “Měli dva úkoly, jednak napsat test, který vymysleli kolegové z přírodovědecké fakulty v Brně a jednak poznávačku hornin a minerálů, to jsme jim připravili my. Ten písemný test je docela pro některé děti komplikovaný, protože ta jeho úroveň je poměrně vysoká, protože to dělal opravdu odborník, takže myslím si, že je to náročné pro ty menší hlavně.”
anketa: soutěžící žáci a studenti: “Já jsem poznal, věřím hodně hornin a minerálů. Rád bych se podíval do státního finále, geologie je moje obrovská vášeň, takže možná to vyjde.”
“Poznávací část byla těžší než ten test, ale myslím si, že se mi to docela povedlo."
Testy i poznávačka se poté bodovaly. Za každou správnou odpověď žáci a studenti dostali jeden bod, za každou špatnou se jim jeden bod odečetl.
Jindřiška Tyranová, dokumentátorka, SZM: “Pokud mají dvě otázky správně a jednu špatně, tak dva mínus jeden je jeden bod místo 3.
Nejlepší žáci a studenti postoupili do celostátního finále, které se uskuteční v polovině května v Hlinsku. Čekají je inspirativní výlety, badatelská týmová práce, plnění různorodých úkolů a zajímavé zážitky.
---
