11. září 2020, 16:00
Kraj požaduje analýzu vlivu útlumu těžby na region
Už na jaře příštího roku má v OKD začít útlum těžby. Výjimkou bude důl ČSM, kde ještě jsou zásoby uhlí. Takto to plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Už se ale příliš nezabývá dopady, které to bude mít na náš region. Kraji hrozí vysoká nezaměstnanost, ale také nedostatek uhlí na vytápění i pro průmysl.
V srpnu poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu vládě plán útlumu těžby v OKD. Podle něj začne v březnu útlum na dolech Darkov a ČSA. Rubat se bude pouze na dole ČSM. Tam je útlum v plánu na konci roku 2022. OKD je velkým zaměstnavatelem a je na něj navázáno mnoho dalších firem. Kromě nezaměstnanosti vznikne i problém s nedostatkem uhlí.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: "Problém je, že uhlí z OKD se spaluje ve Veolii na vytápění domácností asi pro 700 tisíc lidí. Uhlí s OKD se spaluje v Třineckých železárnách, na kterých je závislých 100 tisíc pracovních míst a uhlí se spaluje v Liberty, kde je nějakých 50 tisíc prcovních míst. Ti odběratelé nejsou schopni si během roku zajistit uhlí jinde."
Pomoci by mohly evropské dotace. Vzniká totiž nový fond právě na pomoc uhelným regionům. Česká republika by z něj mohla získat více než 14 miliard korun.
Zuzana Klusová (Piráti), kandidátka do krajského zastupitelstva: "Průmysl i energetika, teplárenství si pomohou díky miliardám z EU, ale lidé ne. Potřebujeme se zaměřit na rekvalifikace, sociální program a dřívější odchod horníků do důchodu."
Podle zastupitele Josefa Babky, ale náš kraj zatím není připraven a útlum je třeba odložit a lépe přichystat.
Josef Babka (KSČM), zastupitel MS kraje: "Jedna věc je nezaměstnanost a to není jen o zaměstnancích OKD, ale i návazných dodavatelských firmách, ale já akceleruji i tu otázku energetické a teplárenské bezpečnosti."
Krajští radní chtějí po ministerstvu, aby nechalo vypracovat analýzu, která by měla řešit dopad útlumu těžby uhlí na region. Zpracována bude ve spolupráci Moravskoslezského kraje, ministerstev a OKD.
---
Žhář, který chtěl zapálit služebnu PČR, je ve vazbě
Muž, který chtěl v úterý podpálit policejní služebnu v Havířově, je ve vazbě. Hrozí mu až 12 let vězení. Pachatel ve vestibulu rozléval benzín proto, že ho zastavila silniční hlídka. Muž řídil pod vlivem alkoholu.
Policisté na služebně v centru Havířova zažili situaci, na kterou v životě nezapomenou. Měli se stát obětí žhářského útoku.
59letý muž přišel na služebnu s kanystrem. Se slovy, že to tu zapálí, začal rozlévat benzín.
Incident se odehrál v úterý před šestnáctou hodinou.
Zlatuše Viačková, mluvčí PČR Karviná: "V silně podnapilém stavu vstoupil do budovy Obvodního oddělení Havířov 1 s 10 litrovým kanystrem v ruce. Do budovy už vstupoval s úmyslem služebnu „vypálit“. V prostorách vestibulu a recepce benzín začal rozlévat nejenom po stole, koberci, ale i po stěnách. Zapalovač měl připravený v kapse kalhot. Policisté na nic nečekali a ihned zareagovali. Důvodně podezřelého, aniž by stačil zapalovačem škrtnout, zpacifikovali."
Zadržený muž své jednání vysvětlil určitou naštvaností. Téhož dne v ranních hodinách byl zastaven hlídkou k silniční kontrole, během níž policisté zjistili, že muž má pozitivní dechovou zkoušku na alkohol. V nedávné minulosti mu skončil trest zákazu řízení a byl mu vrácen řidičský průkaz. Už tehdy důvodem odebrání byla jízda pod vlivem alkoholu. Komisař proti muži zahájil trestní stíhání a obvinil ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu násilí proti úřední osobě ve stádiu pokusu s trestní sazbou odnětí svobody na tři až dvanáct let. Na soudní líčení bude čekat ve vazební věznici.
---
Z vyloučené lokality Bedřiška bude vyhledávaná místo
Bývalá hornická kolonie Bedřiška v Hulvákách se po zániku dolů na Ostravsku v průběhu let změnila ve vyloučenou lokalitu. Domky chátraly a zašlo to až tak daleko, že je městský obvod chtěl zbourat. Obyvatelé se ale semkli a přesvědčili vedení magistrátu, aby zde provedl revitalizaci a vrátil do Bedřišky život.
Ostravští radní usilují o záchranu Bedřišky. Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky chtěl nevyhovující dřevěné domky zbourat a vybudovat zde nové bytové domy. Místní obyvatelé byli proti, semkli se a našli zastání právě na magistrátu, který nyní představil plán na záchranu.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Chceme využít energie místní komunity a práce, kterou tam už odvedli, abychom jim dali příležitost pro budoucí hodnotný život na tom místě."
V současné době na Bedřišce žije 58 obyvatel ve 43 domech. V budoucnu by ale v této lokalitě mohlo žít až 500 lidí.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Máme urbanistickou studii, která říká, jak se v tom území chovat a městu Ostrava definuje kroky, které je třeba udělat. Jeden z prvních kroků je, že se připravuje právní model vzniku sociálního družstva."
Přeměna by měla probíhat v několika etapách, aby lidé měli v průběhu rekonstrukcí svých domů kde bydlet. V Bedřišce vznikne několik typů bydlení.
Ondřej Synek, architekt: "Opraví se opravitelné domy a ty, co je lepší zbourat, budou nahrazeny domy v intencích těch původních. V okolí vznikne několik bytových domů a řadové domy."
Revitalizace by měla začít asi za 3 roky a zhruba za 10 let by už se mohla blížit ke svému cíli.
---
Umělečtí kováři vytváří originální mobiliář
Historická kovárna Střední umělecké školy AVE ART se stala místem už 6. ročníku Sympozia prostorových forem. Tentokrát bude výstupem městský mobiliář, kteří účastníci sympozia musí stihnout vyrobit během 14 dnů.
V historické kovárně AVE ARTu z roku 1930 se sešlo šest mladých umělců na tradičním mezinárodním Sympoziu prostorových forem. V rámci něj vždy vznikne něco zcela nového a netradičního. Tentokrát půjde o městský mobiliář.
Jaroslav Prokop, ředitel Střední umělecké školy AVE ART: “Jsem velice rád, že i přes to složité období, které prožíváme, tak že přijal pozvání účastník ze slovenské školy, se kterou spolupracujeme. Je to střední umělecká škola, která působí v obci Hodruša Hámre a spolupráce a kontakty s touto školou jsou velice dobré.”
V rámci letošního sympozia mladí umělci vyrobí celkem 4 industriální lavičky, které budou vystaveny před kulturním domem Akord.
Marek Břuska, účastník sympozia: “Zvolili jsme všichni lavičky. Nechali jsme se inspirovat recykl artem, takže jsme navštívili kovošrot. Jelikož tam zrovna byly krásné trubky zřejmě z nějakých plynovodů, které byly různě ohýbané, tak nás napadlo využít něco, co už patří do šrotu, tak aby to ještě sloužilo dál lidem. Hrozně nás to baví, je tady dobrá parta, tak si myslím, že by mohly vzniknout velice pěkné věci."
Práce s tak těžkým materiálem není nic jednoduchého, lavička je zatím na provizorních kolečkách, aby se s ní vůbec dalo pohnout.
Anketa: účastníci sympozia:
Martin Šimek: “Tak určitě, je hodně broušení, svařování a všechno možné a zároveň ještě vymyslet, jak to vlastně bude celá ta struktura té lavičky, aby se na ni dalo dobře sedět, aby to bylo pohodlné a tak dále.”
Josef Kukučka: “Teď jsem potahoval materiál pod bucharem vlastně největším, co tady je, dvoustovka, má 200 kilo na beranu. Vlastně takové monstrum, které jakoby ve studentských dílnách nikde asi nepotkáte. Takže to je taková čest, taková dominanta této dílny. Musí být na to člověk zvyklý a něco mít odkované, aby si na něj troufl.”
Sympozium podpořil i městský obvod Ostrava-Jih, a to částkou 30 tisíc korun.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Všechna tato díla jsou z dílny naši umělecké školy AVE ART a jejich spolupracujících umělců, která je taky na našem obvodu a se kterou velice intenzivně na těchto uměleckých věcech spolupracujeme. Nejenom na těchto uměleckých dílech, ale samozřejmě i na jiných aktivitách. V poslední době například vyráběli například lavičku u lípy svaté Anežky české.”
Lavičky budou zdobit prostor nejen u kulturního domu Akord, ale postupně se budou přesouvat na další místa obvodu. Každá bude jiná a nikde jinde na světě ji neuvidíte.
---
Park J. Adamsonové očima dětí
Děti a studenti navrhovali, jak by se mohl změnit nevzhledný park, který nese jméno opavské rodačky, spisovatelky a ochranářky Joy Adamsonové. která ale velkou část svého života prožila v Keni. Vytvořili na 150 skic, které se stanou předlohou pro vypsání architektonické soutěže.
Tento
nevelký park kousek od centra Opavy nese jméno po Joy Adamsonové,
kterou svět zná jako spoluzakladatelku několika národních
keňských parků, dokumentaristku afrických kmenů či autorku
slavných Příběhů lvice Elsy. Žádná zmínka tady ale o ní
není. Tuto osobnost připomíná jen pamětní
deska na nedalekém
rodném domě.
S
návrhem přeměnit nevzhledný park na místo, které by na slavnou
rodačku upozornilo, přišly děti z přilehlé školy. A tak byla
vyhlášena výtvarná soutěž, aby si budoucí podobu parku mohly
samy navrhnout.
Kateřina
Hnátová, odb. Rozvoje a strategického plánování, Magistrát města
Opavy: Jedinou podmínkou bylo, aby návrh korespondoval s životem a
prací rodačky J. Adamsonové.
Na
150 návrhů je teď vystaveno v opavském Obchodním centru Breda
&Weinstein.
Malí
architekti vyprojektovali prolézačky, klouzačky i průlezky
připomínající mnohá africká zvířa. A nechybí ani socha Joy
Adamsonové a její lvice Elsy, o kterou se starala a také o ní
napsala knížku.
Své
vize přidali také studenti
Ústavu zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity.
Podle jejich představ by v parku neměl chybět např. travnatý
amfiteátr či rostliny připomínající africkou step.
Hana
Brňáková (Piráti &Opavané), bývalá náměstkyně primátora
Opavy:
„Chtěli bychom, aby byl park využívaný
napříč generacemi. Od
dětí,
přes rodiče až po seniory.“
Návrhy
se nyní stanou inspirací pro vyhlášení architektonické soutěže
na úpravu parku.
---
Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-11-09-2020-16-00