Den válečných veteránů, který se slaví 11. listopadu se i v naší zemi stále více dostává do povědomí lidí. I když už veteránů světové války není mnoho, přibývá novodobých veteránů, protože válečných konfliktu je po celém světe stále dost. I proto je v této době velmi důležité si jejich službu České republice připomínat. V Ostravě se vzpomínalo u památníku v Komenského sadech.
Den veteránů se slaví 11. listopadu, protože v roce 1918 bylo v tomto dni ve vlakovém voze u francouzského města Compiegne podepsáno příměří mezi státy Dohody a Německem a skončila tak 1. světová válka. Od roku 2004 je Den veteránů připomínán i u nás.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství: "Tento den vnímám jako důležitou připomínku toho, že zde máme lidi, kteří položili to nejcennější co měli, svůj život a přispěli k tomu, abychom my mohli žít v ve svobodném státě."
V Ostravě se na válečné veterány vzpomíná už tradičně v Komenského sadech. Věnce se pokládají u památníku Rudé armády.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Je velmi dobře, že si každý rok připomínáme Den válečných veteránů. Jsou to naši vojáci, kteří bojovali a bojují za ideály demokracie a národní identity."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já ty významy vidím dva. Jednak vzdát hold lidem, kteří prolili krev za svobodu naší země, za naše národy obecně, kteří vůbec položili život ve všech válkách světa a současně i vyjádřit jakousi naději, že to jednou nebude třeba."
Z pamětníků 2. světové války už bohužel v letošním roce přišla jen partizánská spojka Dana Milatová. Ostatní veteráni jsou už výhradně z novodobých válek.
Jaroslav Honegr, válečný veterán: "Byl jsem jako veterinární lékař na misi v Iráku a v Pákistánu. Ta první byla v době války a ta druhá byla humanitární mise po zemětřesení."
Symbolem Dne veteránů je vlčí mák, což má svůj původ v básni Na flanderských polích.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku i blízkého okolí mají jedinečnou šanci dopředu zjistit, kde bude městská policie měřit rychlost. V předstihu jim to totiž dá vědět nová informační aplikace Mobilní rozhlas. Cílem netradičního varování je hlavně zvýšení bezpečnosti na silnicích.
Většina řidičů podle různých průzkumů přiznává, že nedodržuje předepsanou rychlost. Nejčastěji při jízdě mimo obec nebo na dálnici. Často to bývá v průměru například o 10 kilometrů v hodině. I to může ale řidičům pořádně zatopit, pokud je změří radar. Ve Frýdku-Místku a jeho okolí měří rychlost i městská policie.
Tomáš Zapletal, vedoucí operativní skupiny MP Frýdek-Místek: "V drtivé většině případů se jedná o překročení rychlosti v intencích těsně nad povolený limit. Ale vyskytují se i případy, kdy dochází k razantnímu překročení rychlosti."
Lidé ale mají nyní možnost, jak zjistit, kde zrovna strážníci měří.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "My jsme se ve Frýdku-Místku rozhodli k takovému netradičnímu kroku. A to sice, že budeme občanům dopředu dávat vědět, kde městská policie měří rychlost. Ideální prostředek k té komunikaci s občanem, je mobilní rozhlas, který jsme nedávno ve Frýdku-Místku zavedli."
Aplikaci, kterou město spustilo v září, využívá v současnosti už téměř 1 700 občanů. Slouží především k aktuálnímu a nejrychlejšímu informování o dění ve městě. Ať už jde o různé mimořádné události, havárie, plánované opravy nebo například dění z oblasti kultury a sportu. Lidé prostřednictvím aplikace mohou také zasílat městu různé podněty k řešení.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Pokud si tedy aplikaci stáhnete nebo se zaregistrujete na fm.mobilnirozhlas.cz, informace vám budou chodit rovnou do mobilního telefonu, případně do emailu."
Co se měření rychlosti týče, tak cílem města je hlavně přimět řidiče sundat nohu z plynu a jezdit podle předpisů.
Tomáš Zapletal, vedoucí operativní skupiny MP Frýdek-Místek: "Měření rychlosti provádění městskou policií ve Frýdku-Místku mají víceméně preventivní charakter. Většina měřících míst je z dálky době viditelná. I přesto se v letošním roce strážníkům podařilo odhalit celkem 210 případů překročení povolené rychlosti."
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Naší prioritou je totiž prevence a ne represe. Nejde nám o to od řidičů vybírat pokuty, jde nám o to, aby se ve městě jezdilo bezpečně a aby lidé ty předpisy dodržovali."
Rizikové oblasti, jako jsou silnice s hustým provozem, frekventovaná místa u škol nebo nemocnic a lokality s větším pohybem chodců by tak měly být zase o něco bezpečnější.
---
V Čeladné uctili památku Jána Ušiaka, partyzánského velitele, který zde v roce 1944 zemřel. Jeho vzpomínku uchovávají i po pádu komunismu, partyzánské hnutí tu poznamenalo životy mnoha lidí.
Troubená česká hymna provázela pietní akt na hřbitově v Čeladné. Je zde pochován Ján Ušiak, první velitel 3. listopadu 1944 v Čeladné zemřel. Jeho památku tu uctívají stále intenzivně, i po roce 1989.
Věra Golová (bez pol. příslušnosti za KDU-ČSL), místostarostka Čeladné: “Tak důležitá věc, při které položili životy naši místní občané za pomoc partyzánům a jinou spolupráci s odbojem, tak aby se to pořád připomínalo. Dodneška tu žijí některé rodiny těch popravených lidí a myslím si, že i oni si zaslouží, aby jim byla vzdána nějaká úcta.
Pietního aktu se účastnili zástupci různých organizací a také spolků, které nesou partyzánský odkaz.
Jiří Tesař, Vize70plus: “Děláme různé akce inspirované partyzánským bojem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Působíme od Velkých Karlovic až po Čeladnou, a hlavně tedy Vizovické vrchy a Ploština.”
Jaroslav Žáček, oblastní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, Opava: “My si toho vážíme a jsme rádi, že alespoň tak se to povedlo. Buďme rádi, že je svoboda, ale musíme tu válku připomínat, těm mladým je to třeba připomenout.”
Slavnostní salva vzpomínku na partyzánského velitele a další padlé, už s odkazem na 11. listopad Den válečných veteránů, uzavřela.
---
Nepříliš populární lanová svodidla budou oddělovat jízdní pruhy na hlavním tahu z Frýdku-Místku do Beskyd. Za nebezpečná mají tento typ svodidel především motorkáři. Naopak odborníci tvrdí pravý opak.
Lanová svodidla jsou právě teď osazována po celém 10kilometrovém úseku od výjezdu z Místku až po sjezd na Čeladnou. Ředitelství silnic a dálnic se rozhodlo jízdní směry oddělit pro zajištění vyšší bezpečnosti na poměrně rychlé silnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Osazení svodidel je prováděno na základě doporučení Policie České republiky, které doplňují dlouhodobě pozitivní zkušenosti s tímto zařízením. Kvůli nedostatečně široké komunikaci číslo 56 bylo směrové oddělení dopravních proudů lanovými svodidly jednou z možností, jak efektivně zvýšit bezpečnost provozu.”
Lanová svodidla však v mnoha řidičích nevzbuzují důvěru a někteří je mají přímo za nebezpečná.
Jiří Kamenář, motorkář: “Jako motorkář bych určitě uvítal, kdyby tam byla klasická svodidla a ve dvou řadách nad sebou, aby nemohlo dojít k přeražení o stojny od těch svodidel a k projetí do protisměru.”
Odborníci naopak tvrdí, že lanová svodidla jsou bezpečná a silničáři nyní používají modernější variantu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Svodidla na silnici 56 mají oproti systému použitému na silnici 48 vyšší sloupky a hlavně 4 předepnutá ocelová lana místo tří. Konstrukčně se však jedná o totožný systém předpětí.”
Použití lanových svodidel má mít i psychologický efekt na řidiče, kteří podél nich budou jezdit opatrněji.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: “Samozřejmě lanová svodidla jsou jakousi alternativou klasických pásových svodidel. Z našeho pohledu řidiče může dojít k tomu, že psychicky se nám zdají jako méně bezpečná, ale v reálu dokáží zastavit i nákladní automobil. Opravdu, že nevjede do protisměru. Na dané silnici to může vést k tomu, že se někteří řidiči budou třeba bát přijet do levého jízdního pruhu, předjet nějaká jedoucí vozidla. V zimním období to může způsobovat větší komplikace, kdy v tom středovém pásu u svodidel se může hromadit nějaký sněhový zbytek.”
V celém úseku mají být lanová svodidla nainstalována do konce roku.
---
Skanzen v Malých Hošticích připomíná, jak se před sto lety žilo. Vznikl vlastně "svépomocí". Mnohé zdejší exponáty sem darovali místní lidé. Nedávno tady zařídili také školní třídu, v jaké se kdysi děti učily.
Chátrající domek koupila obec od jeho majitele v roce 2014. Šlo o jeden z nejstarších ve vsi. Záhy tady začal vnikat jakýsi skanzen, který dokumentuje to, jak se před sto lety Malých Hošticích žilo.
Miroslava Konečná (OMČO) , zakladatelka skanzenu a starostka Malých Hoštic: „Nábytek a všechny ty předměty, které se tady nachází, jsme tady umístili díky našim občanům, kteří nám tyto věci darovali na základě výzvy.“
A protože se ve druhé části domku uvolnila místnost, kde byla předtím obecní knihovna, která se přestěhovala, vznikla tady školní třída tak, jak mohla kdysi vypadat. Lavice objevili ve starožitnictví a tabuli na stojanu museli nechat vyrobit. Staré harmonium sem přestěhovali z místní kaple.
Miroslava Konečná (OMČO), zakladatelka skanzenu a starostka Malých Hoštic: „Pokud bychom natrefili na nějakou krásnou dobovou učební pomůcku, tak ji tady dáme. Ale teď by to na nějaký ten rok stačilo.“
V současné době je chalupa zahalená do podzimu: voní tady usušené bylinky a sklizená úroda. Brzy ale oblékne vánoční kabát: 28. listopadu tady totiž začíná první ze čtyř adventních setkání.
---
Den válečných veteránů, který se slaví 11. listopadu se i v naší zemi stále více dostává do povědomí lidí. I když už veteránů světové války není mnoho, přibývá novodobých veteránů, protože válečných konfliktu je po celém světe stále dost. I proto je v této době velmi důležité si jejich službu České republice připomínat. V Ostravě se vzpomínalo u památníku v Komenského sadech.
Den veteránů se slaví 11. listopadu, protože v roce 1918 bylo v tomto dni ve vlakovém voze u francouzského města Compiegne podepsáno příměří mezi státy Dohody a Německem a skončila tak 1. světová válka. Od roku 2004 je Den veteránů připomínán i u nás.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství: "Tento den vnímám jako důležitou připomínku toho, že zde máme lidi, kteří položili to nejcennější co měli, svůj život a přispěli k tomu, abychom my mohli žít v ve svobodném státě."
V Ostravě se na válečné veterány vzpomíná už tradičně v Komenského sadech. Věnce se pokládají u památníku Rudé armády.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Je velmi dobře, že si každý rok připomínáme Den válečných veteránů. Jsou to naši vojáci, kteří bojovali a bojují za ideály demokracie a národní identity."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já ty významy vidím dva. Jednak vzdát hold lidem, kteří prolili krev za svobodu naší země, za naše národy obecně, kteří vůbec položili život ve všech válkách světa a současně i vyjádřit jakousi naději, že to jednou nebude třeba."
Z pamětníků 2. světové války už bohužel v letošním roce přišla jen partizánská spojka Dana Milatová. Ostatní veteráni jsou už výhradně z novodobých válek.
Jaroslav Honegr, válečný veterán: "Byl jsem jako veterinární lékař na misi v Iráku a v Pákistánu. Ta první byla v době války a ta druhá byla humanitární mise po zemětřesení."
Symbolem Dne veteránů je vlčí mák, což má svůj původ v básni Na flanderských polích.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku i blízkého okolí mají jedinečnou šanci dopředu zjistit, kde bude městská policie měřit rychlost. V předstihu jim to totiž dá vědět nová informační aplikace Mobilní rozhlas. Cílem netradičního varování je hlavně zvýšení bezpečnosti na silnicích.
Většina řidičů podle různých průzkumů přiznává, že nedodržuje předepsanou rychlost. Nejčastěji při jízdě mimo obec nebo na dálnici. Často to bývá v průměru například o 10 kilometrů v hodině. I to může ale řidičům pořádně zatopit, pokud je změří radar. Ve Frýdku-Místku a jeho okolí měří rychlost i městská policie.
Tomáš Zapletal, vedoucí operativní skupiny MP Frýdek-Místek: "V drtivé většině případů se jedná o překročení rychlosti v intencích těsně nad povolený limit. Ale vyskytují se i případy, kdy dochází k razantnímu překročení rychlosti."
Lidé ale mají nyní možnost, jak zjistit, kde zrovna strážníci měří.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "My jsme se ve Frýdku-Místku rozhodli k takovému netradičnímu kroku. A to sice, že budeme občanům dopředu dávat vědět, kde městská policie měří rychlost. Ideální prostředek k té komunikaci s občanem, je mobilní rozhlas, který jsme nedávno ve Frýdku-Místku zavedli."
Aplikaci, kterou město spustilo v září, využívá v současnosti už téměř 1 700 občanů. Slouží především k aktuálnímu a nejrychlejšímu informování o dění ve městě. Ať už jde o různé mimořádné události, havárie, plánované opravy nebo například dění z oblasti kultury a sportu. Lidé prostřednictvím aplikace mohou také zasílat městu různé podněty k řešení.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Pokud si tedy aplikaci stáhnete nebo se zaregistrujete na fm.mobilnirozhlas.cz, informace vám budou chodit rovnou do mobilního telefonu, případně do emailu."
Co se měření rychlosti týče, tak cílem města je hlavně přimět řidiče sundat nohu z plynu a jezdit podle předpisů.
Tomáš Zapletal, vedoucí operativní skupiny MP Frýdek-Místek: "Měření rychlosti provádění městskou policií ve Frýdku-Místku mají víceméně preventivní charakter. Většina měřících míst je z dálky době viditelná. I přesto se v letošním roce strážníkům podařilo odhalit celkem 210 případů překročení povolené rychlosti."
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Naší prioritou je totiž prevence a ne represe. Nejde nám o to od řidičů vybírat pokuty, jde nám o to, aby se ve městě jezdilo bezpečně a aby lidé ty předpisy dodržovali."
Rizikové oblasti, jako jsou silnice s hustým provozem, frekventovaná místa u škol nebo nemocnic a lokality s větším pohybem chodců by tak měly být zase o něco bezpečnější.
---
V Čeladné uctili památku Jána Ušiaka, partyzánského velitele, který zde v roce 1944 zemřel. Jeho vzpomínku uchovávají i po pádu komunismu, partyzánské hnutí tu poznamenalo životy mnoha lidí.
Troubená česká hymna provázela pietní akt na hřbitově v Čeladné. Je zde pochován Ján Ušiak, první velitel 3. listopadu 1944 v Čeladné zemřel. Jeho památku tu uctívají stále intenzivně, i po roce 1989.
Věra Golová (bez pol. příslušnosti za KDU-ČSL), místostarostka Čeladné: “Tak důležitá věc, při které položili životy naši místní občané za pomoc partyzánům a jinou spolupráci s odbojem, tak aby se to pořád připomínalo. Dodneška tu žijí některé rodiny těch popravených lidí a myslím si, že i oni si zaslouží, aby jim byla vzdána nějaká úcta.
Pietního aktu se účastnili zástupci různých organizací a také spolků, které nesou partyzánský odkaz.
Jiří Tesař, Vize70plus: “Děláme různé akce inspirované partyzánským bojem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Působíme od Velkých Karlovic až po Čeladnou, a hlavně tedy Vizovické vrchy a Ploština.”
Jaroslav Žáček, oblastní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, Opava: “My si toho vážíme a jsme rádi, že alespoň tak se to povedlo. Buďme rádi, že je svoboda, ale musíme tu válku připomínat, těm mladým je to třeba připomenout.”
Slavnostní salva vzpomínku na partyzánského velitele a další padlé, už s odkazem na 11. listopad Den válečných veteránů, uzavřela.
---
Nepříliš populární lanová svodidla budou oddělovat jízdní pruhy na hlavním tahu z Frýdku-Místku do Beskyd. Za nebezpečná mají tento typ svodidel především motorkáři. Naopak odborníci tvrdí pravý opak.
Lanová svodidla jsou právě teď osazována po celém 10kilometrovém úseku od výjezdu z Místku až po sjezd na Čeladnou. Ředitelství silnic a dálnic se rozhodlo jízdní směry oddělit pro zajištění vyšší bezpečnosti na poměrně rychlé silnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Osazení svodidel je prováděno na základě doporučení Policie České republiky, které doplňují dlouhodobě pozitivní zkušenosti s tímto zařízením. Kvůli nedostatečně široké komunikaci číslo 56 bylo směrové oddělení dopravních proudů lanovými svodidly jednou z možností, jak efektivně zvýšit bezpečnost provozu.”
Lanová svodidla však v mnoha řidičích nevzbuzují důvěru a někteří je mají přímo za nebezpečná.
Jiří Kamenář, motorkář: “Jako motorkář bych určitě uvítal, kdyby tam byla klasická svodidla a ve dvou řadách nad sebou, aby nemohlo dojít k přeražení o stojny od těch svodidel a k projetí do protisměru.”
Odborníci naopak tvrdí, že lanová svodidla jsou bezpečná a silničáři nyní používají modernější variantu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Svodidla na silnici 56 mají oproti systému použitému na silnici 48 vyšší sloupky a hlavně 4 předepnutá ocelová lana místo tří. Konstrukčně se však jedná o totožný systém předpětí.”
Použití lanových svodidel má mít i psychologický efekt na řidiče, kteří podél nich budou jezdit opatrněji.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: “Samozřejmě lanová svodidla jsou jakousi alternativou klasických pásových svodidel. Z našeho pohledu řidiče může dojít k tomu, že psychicky se nám zdají jako méně bezpečná, ale v reálu dokáží zastavit i nákladní automobil. Opravdu, že nevjede do protisměru. Na dané silnici to může vést k tomu, že se někteří řidiči budou třeba bát přijet do levého jízdního pruhu, předjet nějaká jedoucí vozidla. V zimním období to může způsobovat větší komplikace, kdy v tom středovém pásu u svodidel se může hromadit nějaký sněhový zbytek.”
V celém úseku mají být lanová svodidla nainstalována do konce roku.
---
Skanzen v Malých Hošticích připomíná, jak se před sto lety žilo. Vznikl vlastně "svépomocí". Mnohé zdejší exponáty sem darovali místní lidé. Nedávno tady zařídili také školní třídu, v jaké se kdysi děti učily.
Chátrající domek koupila obec od jeho majitele v roce 2014. Šlo o jeden z nejstarších ve vsi. Záhy tady začal vnikat jakýsi skanzen, který dokumentuje to, jak se před sto lety Malých Hošticích žilo.
Miroslava Konečná (OMČO) , zakladatelka skanzenu a starostka Malých Hoštic: „Nábytek a všechny ty předměty, které se tady nachází, jsme tady umístili díky našim občanům, kteří nám tyto věci darovali na základě výzvy.“
A protože se ve druhé části domku uvolnila místnost, kde byla předtím obecní knihovna, která se přestěhovala, vznikla tady školní třída tak, jak mohla kdysi vypadat. Lavice objevili ve starožitnictví a tabuli na stojanu museli nechat vyrobit. Staré harmonium sem přestěhovali z místní kaple.
Miroslava Konečná (OMČO), zakladatelka skanzenu a starostka Malých Hoštic: „Pokud bychom natrefili na nějakou krásnou dobovou učební pomůcku, tak ji tady dáme. Ale teď by to na nějaký ten rok stačilo.“
V současné době je chalupa zahalená do podzimu: voní tady usušené bylinky a sklizená úroda. Brzy ale oblékne vánoční kabát: 28. listopadu tady totiž začíná první ze čtyř adventních setkání.
---
