Je zarážející, jak krutí dokáží být někteří lidé. V ostravském útulku pro psy skončila štěňata, která někdo odhodil do kontejneru a další byla odložena v krabici u plotu. V obou případech byla naštěstí včas nalezena a je o ně dobře postaráno. Kromě štěňat nyní útulek pečuje o 54 psů.
Sourozenci Luna a Luke jsou na světě asi tři měsíce a už toho zažili skutečně hodně. Někdo je totiž odhodil do kontejneru v Mariánských Horách. Naštěstí byli zachráněni a převezeni do útulku v Třebovicích. Postaráno bylo i o 5 dvouměsíčních sourozenců, které jejich majitel odložil k plotu.
Martina Přikrylová, vedoucí útulku pro psy Ostrava-Třebovice: "Nebyla to úplně malá štěňátka, která by potřebovala nějakou speciální péči a příkrm, ale samozřejmě bylo nutné štěňátka odčervit a odblešit. V tomhle tedy ten původní chovatel péči zanedbal."
Pro útulek je to výjimečná situace, protože štěňata se tam dostávají převážně jednotlivě, a tak budou rádi za štěněcí granule nebo pamlsky, ale i finanční pomoc či granule pro dospělé psy. Těch je nyní v útulku 54 a určitě by rádi našli nové majitele.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Lidé také můžou útulku pomoct i tím, že můžou každé úterý nebo sobotu přijít pejsky venčit. Můžou přijít, můžou si toho psa už vyhlédnout, můžou už zjistit, jestli přeskočila ta jiskra, jak se říká."
Pokud o pomoci uvažujete, ideálně komunikujte přímo s útulkem a zaměstnanci vám rádi poradí, co je aktuálně nejvíce potřeba.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Lidé mohou přispívat a za chvilku budou Vánoce a každý chce dostat nějaký dárek. Můžou vozit pamlsky, můžou podpořit útulek i finančně."
Nabídku psů k adopci najdete na webu utulekostrava.cz. Nový domov našlo díky ostravskému útulku za 27 let existence už více než 11,5 tisíce psů.
---
Frýdek-Místek zrekonstruuje Český dům podle projektu architektů vedených Filipem Vítkem z Brna. Proměna nezasáhne do historického objektu a doplní jej o dřevěnou přístavbu. Město v budově s významnou historií plánuje vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity dětí.
Chátrající budovu Českého domu získalo město v minulosti do svého vlastnictví a teď s ní má velké plány.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Pokud by ji nezískalo město, mohla definitivně zmizet. Zároveň jsme s tímto získali obrovské pozemky, které nám umožňují řešit tu lokalitu komplexně, a zároveň to, co je podstatné, jsme našli. Chceme využít všechny budovy, ve kterých funguje Středisko volného času Klíč.
Patrik Siegelstein, ředitel SVČ Klíč: "My hlavně shrneme činnost ze tří budov do jedné, a to ještě postavené na klíč. Jaký vlastně chceme, co vlastně potřebujeme."
Investice do rekonstrukce se odhaduje na 135 milionů korun.
Filip Vítek, architekt: "S památkáři jsme nespolupracovali, protože ta budova není památkově chráněná. Ovšem snažili jsme se zachovat ten původní vzhled. V podmínkách jsme měli, že se musíme dostat přes rok 1945."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Uvidíme, jak budou vyhlášené dotační programy. Jsou to nejen evropské peníze, ale i místní zdroje. Existují různé dotace, od individuálních až po. Třeba máme pro Moravskoslezský kraj také nějaké dotace v rámci postižení našeho kraje."
S rekonstrukcí by se mělo začít v roce 2027.
---
16:00 – 1
REKONSTRUKCE STADIONU V OPAVĚ
Rekonstrukce opavského zimního stadionu směřuje pomalu do finále. Aktuálně se dokončuje betonáž tribun a instalace moderní vzduchotechniky. Hotovo má být na jaře příštího roku. Historická hala z roku 1953 získá novou podobu, přibude i sportovní a wellness zázemí a upravené okolí s parkovištěm. Město do rekonstrukce investuje 370 milionů korun.
16:00 – 2
POLICISTÉ CHYTILI VYKRADAČE DOMŮ
Vyhlédl si prázdné domy a pak je vykradl. 42letý recidivista kradl na co přišel. Dokonce i historickou čajovou soupravu Marie Terezie nebo starožitný gramofon. Škoda přesáhla přes 100 tisíc korun. Kriminalisté ze Slezské Ostravy mu prokázali vloupání do domů v Šenově a Horních Bludovicích. Zároveň hledají kradené věci nebo jejich nové majitele. Lupič je totiž prodal. Teď mu hrozí až 5 let vězení.
---
Začaly další práce, které významně zlepší vizuální dojem z dominanty Studénky - takzvaného Nového zámku. Zahájena byla rekonstrukce přístupové cesty a schodiště.
Stávající přístupovou cestu ke studéneckému zámku tvoří nevzhledný zvlněný asfalt, částečně zborcené schodiště a zchátralé zídky. Některé tyto prvky už teď ale zmizely, začala rekonstrukce komunikace od spodní brány až po vstup do zámku.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Bude se nahrazovat litý asfalt žulovou dlažební kostkou. Budou se rekonstruovat prakticky celé nájezdové rampy s opěrnými zídkami.”
Na nové zídky se vrátí čtyři kamenné vázy, které jsou nyní v rukou restaurátorů. Dvě chybějící budou vyhotoveny jako kopie. Práce za více než 6 milionu korun mají být hotovy na konci května.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Postupně pokračujeme v rekonstrukci a obnově místního zámku ve Studence, tak aby se z něho stalo turisticky atraktivní místo. Finišují práce uvnitř obřadní síně. Dále budou pokračovat další práce ve foyer, restaurátorské na stěnách, elektroinstalace a další prvky.”
Dalších téměř 10 milionů korun si příští rok vyžádá oprava části střechy zámku, do které zatéká.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Je to část střechy, která je nad schodištěm ve vstupní hale, s tím, že my, abychom mohli pokračovat s dokončením restaurátorských prací na druhé polovině vstupního stropu, tak potřebujeme nejprve opravit tu střechu.”
Současná střecha zámku byla realizována před zhruba 30 lety.
---
Spolek Velká náruč v Horní Suché se věnuje převážně romským rodinám. V komunitě se snaží zachovávat tradice, ke kterým patří i podpora romského jazyka.
Spolek Velká náruč v Horní Suché si připomněl Mezinárodní den romského jazyka kulturním programem a čtením z knih romských autorů. Cílem akce bylo ukázat, že romština má své místo.
Květoslava Podhradská, vedoucí literárního klubu Ostravské Noty Notička: "Nakladatelství Kher je jedině v České republice, které podporuje romskou literaturu. A my s touto romskou literaturou prostě jezdíme a publikujeme ji a děláme různé besedy. Jde nám o to a snažíme se zachovat naše kulturní dědictví, což je romský jazyk.”
Publikaci knížek a povídek se věnují i mladí autoři. Mezi nimi i studentka Lenka Janová.
Lenka Janová, autorka povídek: “Tak povídky píšu, protože u nás u Romů píše jenom starší generace, kde vlastně oni předávají to, co oni kdysi zažili. A tím vlastně já chci ukázat, jak to cítí teďka mladá generace.”
Eva Kropivnická, romská autorka: “Já bych řekla, že zájem je hodně. Já myslím, že se mluví tímto jazykem v rodinách. Obzvlášť tam, kde je více dětí. Já třeba píšu romské pohádky.”
Mnohé děti ale přiznaly, že romsky už mluví jen jejich rodiče.
Kristián, účastník akce: “Moje mamka je vlastně ze Slovenska a tam se u ní mluvilo romsky. Ale teď už není čas se zase učit romsky, protože škola ta je těžká. Takhle, já zvládnu jako šukar jakha, myslím, že to jsou krásné oči. Pár slovům jako rozumím, ale že bych řekl větu, to asi ne.”
---
16:00 – 3
NOVÁ VÁNOČNÍ VÝZDOBA V KARVINÉ
Karviná letos sází na zcela novou vánoční atmosféru. Do výzdoby, nasvícení radnice i nových dřevěných stánků investovala 3,5 milionu korun. Advent město zahájí v neděli 30. listopadu.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Lidé v Karviné a děti se mají na co těšit. Ty informace, které mám já, tak má to být krásná vánoční výzdoba. Nejen vánoční strom, ale i vánoční výzdoba v rámci celé Karviné by měla být v novém kabátě."
---
Český paralympijský výbor objíždí města v České republice s projektem ParaHrátky. Tentokrát zamířil do Ostravy-Poruby na Základní školu Ivana Sekaniny. Děti tak měly jedinečnou příležitost seznámit se s parasporty.
ParaHrátky pořádá Český paralympijský výbor od roku 2023 nejen jako osvětu v oblasti parasportu, ale také jako nábor pro handicapované děti.
Samuel Waage, projektový manažer, Český paralympijský výbor: ,,V Ostravě jsme poprvé. Vybíráme si vždy bezbariérovou školu, kde studují děti v inkluzi. V tom daném kraji svoláváme děti s handicapem i z různých jiných škol, aby dorazily a vyzkoušely si sporty a třeba se do budoucna věnovaly nějakému paralympijskému sportu. Ty děti většinou bývají uvolňovány z tělocviku a my chceme škole ukázat, že jejich děti mohou běžně sportovat.”
Miroslava Bukovská, ředitelka, ZŠ I. Sekaniny: ,,I my máme děti, které mají nějaké postižení a učí se u nás ve škole, také proto si nás vybrali a za to jsme moc rádi.”
Na jednotlivých stanovištích si děti mohly vyzkoušet paraflorbal, bocciu, sportovní střelbu, stolní tenis nebo goalball.
účastníci ParaHrátek: ,,Znal jsem parahokej. Vyzkoušel jsem si tady hraní fotbalu poslepu a badminton.”
,,Bylo to docela těžké, ale zvládly jsme to obě.”
Děti se setkaly také s paralympioniky.
Jakub Kosek, účastník Paralympijských her, střelba: ,,Já tady zastupuji sportovní střelbu. Střílím vzduchovkou a malorážní pistolí. My ty akce máme moc rádi, protože vidíme, že ty děti to baví a vede je to ke sportu.”
ParaHrátky podporují inkluzivní společnost právě představením světa handicapovaných zdravým dětem a naopak dětem s postižením ukazují, že i s handicapem zvládnou řadu sportovních aktivit.
---
Je zarážející, jak krutí dokáží být někteří lidé. V ostravském útulku pro psy skončila štěňata, která někdo odhodil do kontejneru a další byla odložena v krabici u plotu. V obou případech byla naštěstí včas nalezena a je o ně dobře postaráno. Kromě štěňat nyní útulek pečuje o 54 psů.
Sourozenci Luna a Luke jsou na světě asi tři měsíce a už toho zažili skutečně hodně. Někdo je totiž odhodil do kontejneru v Mariánských Horách. Naštěstí byli zachráněni a převezeni do útulku v Třebovicích. Postaráno bylo i o 5 dvouměsíčních sourozenců, které jejich majitel odložil k plotu.
Martina Přikrylová, vedoucí útulku pro psy Ostrava-Třebovice: "Nebyla to úplně malá štěňátka, která by potřebovala nějakou speciální péči a příkrm, ale samozřejmě bylo nutné štěňátka odčervit a odblešit. V tomhle tedy ten původní chovatel péči zanedbal."
Pro útulek je to výjimečná situace, protože štěňata se tam dostávají převážně jednotlivě, a tak budou rádi za štěněcí granule nebo pamlsky, ale i finanční pomoc či granule pro dospělé psy. Těch je nyní v útulku 54 a určitě by rádi našli nové majitele.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Lidé také můžou útulku pomoct i tím, že můžou každé úterý nebo sobotu přijít pejsky venčit. Můžou přijít, můžou si toho psa už vyhlédnout, můžou už zjistit, jestli přeskočila ta jiskra, jak se říká."
Pokud o pomoci uvažujete, ideálně komunikujte přímo s útulkem a zaměstnanci vám rádi poradí, co je aktuálně nejvíce potřeba.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Lidé mohou přispívat a za chvilku budou Vánoce a každý chce dostat nějaký dárek. Můžou vozit pamlsky, můžou podpořit útulek i finančně."
Nabídku psů k adopci najdete na webu utulekostrava.cz. Nový domov našlo díky ostravskému útulku za 27 let existence už více než 11,5 tisíce psů.
---
Frýdek-Místek zrekonstruuje Český dům podle projektu architektů vedených Filipem Vítkem z Brna. Proměna nezasáhne do historického objektu a doplní jej o dřevěnou přístavbu. Město v budově s významnou historií plánuje vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity dětí.
Chátrající budovu Českého domu získalo město v minulosti do svého vlastnictví a teď s ní má velké plány.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Pokud by ji nezískalo město, mohla definitivně zmizet. Zároveň jsme s tímto získali obrovské pozemky, které nám umožňují řešit tu lokalitu komplexně, a zároveň to, co je podstatné, jsme našli. Chceme využít všechny budovy, ve kterých funguje Středisko volného času Klíč.
Patrik Siegelstein, ředitel SVČ Klíč: "My hlavně shrneme činnost ze tří budov do jedné, a to ještě postavené na klíč. Jaký vlastně chceme, co vlastně potřebujeme."
Investice do rekonstrukce se odhaduje na 135 milionů korun.
Filip Vítek, architekt: "S památkáři jsme nespolupracovali, protože ta budova není památkově chráněná. Ovšem snažili jsme se zachovat ten původní vzhled. V podmínkách jsme měli, že se musíme dostat přes rok 1945."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Uvidíme, jak budou vyhlášené dotační programy. Jsou to nejen evropské peníze, ale i místní zdroje. Existují různé dotace, od individuálních až po. Třeba máme pro Moravskoslezský kraj také nějaké dotace v rámci postižení našeho kraje."
S rekonstrukcí by se mělo začít v roce 2027.
---
16:00 – 1
REKONSTRUKCE STADIONU V OPAVĚ
Rekonstrukce opavského zimního stadionu směřuje pomalu do finále. Aktuálně se dokončuje betonáž tribun a instalace moderní vzduchotechniky. Hotovo má být na jaře příštího roku. Historická hala z roku 1953 získá novou podobu, přibude i sportovní a wellness zázemí a upravené okolí s parkovištěm. Město do rekonstrukce investuje 370 milionů korun.
16:00 – 2
POLICISTÉ CHYTILI VYKRADAČE DOMŮ
Vyhlédl si prázdné domy a pak je vykradl. 42letý recidivista kradl na co přišel. Dokonce i historickou čajovou soupravu Marie Terezie nebo starožitný gramofon. Škoda přesáhla přes 100 tisíc korun. Kriminalisté ze Slezské Ostravy mu prokázali vloupání do domů v Šenově a Horních Bludovicích. Zároveň hledají kradené věci nebo jejich nové majitele. Lupič je totiž prodal. Teď mu hrozí až 5 let vězení.
---
Začaly další práce, které významně zlepší vizuální dojem z dominanty Studénky - takzvaného Nového zámku. Zahájena byla rekonstrukce přístupové cesty a schodiště.
Stávající přístupovou cestu ke studéneckému zámku tvoří nevzhledný zvlněný asfalt, částečně zborcené schodiště a zchátralé zídky. Některé tyto prvky už teď ale zmizely, začala rekonstrukce komunikace od spodní brány až po vstup do zámku.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Bude se nahrazovat litý asfalt žulovou dlažební kostkou. Budou se rekonstruovat prakticky celé nájezdové rampy s opěrnými zídkami.”
Na nové zídky se vrátí čtyři kamenné vázy, které jsou nyní v rukou restaurátorů. Dvě chybějící budou vyhotoveny jako kopie. Práce za více než 6 milionu korun mají být hotovy na konci května.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Postupně pokračujeme v rekonstrukci a obnově místního zámku ve Studence, tak aby se z něho stalo turisticky atraktivní místo. Finišují práce uvnitř obřadní síně. Dále budou pokračovat další práce ve foyer, restaurátorské na stěnách, elektroinstalace a další prvky.”
Dalších téměř 10 milionů korun si příští rok vyžádá oprava části střechy zámku, do které zatéká.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Je to část střechy, která je nad schodištěm ve vstupní hale, s tím, že my, abychom mohli pokračovat s dokončením restaurátorských prací na druhé polovině vstupního stropu, tak potřebujeme nejprve opravit tu střechu.”
Současná střecha zámku byla realizována před zhruba 30 lety.
---
Spolek Velká náruč v Horní Suché se věnuje převážně romským rodinám. V komunitě se snaží zachovávat tradice, ke kterým patří i podpora romského jazyka.
Spolek Velká náruč v Horní Suché si připomněl Mezinárodní den romského jazyka kulturním programem a čtením z knih romských autorů. Cílem akce bylo ukázat, že romština má své místo.
Květoslava Podhradská, vedoucí literárního klubu Ostravské Noty Notička: "Nakladatelství Kher je jedině v České republice, které podporuje romskou literaturu. A my s touto romskou literaturou prostě jezdíme a publikujeme ji a děláme různé besedy. Jde nám o to a snažíme se zachovat naše kulturní dědictví, což je romský jazyk.”
Publikaci knížek a povídek se věnují i mladí autoři. Mezi nimi i studentka Lenka Janová.
Lenka Janová, autorka povídek: “Tak povídky píšu, protože u nás u Romů píše jenom starší generace, kde vlastně oni předávají to, co oni kdysi zažili. A tím vlastně já chci ukázat, jak to cítí teďka mladá generace.”
Eva Kropivnická, romská autorka: “Já bych řekla, že zájem je hodně. Já myslím, že se mluví tímto jazykem v rodinách. Obzvlášť tam, kde je více dětí. Já třeba píšu romské pohádky.”
Mnohé děti ale přiznaly, že romsky už mluví jen jejich rodiče.
Kristián, účastník akce: “Moje mamka je vlastně ze Slovenska a tam se u ní mluvilo romsky. Ale teď už není čas se zase učit romsky, protože škola ta je těžká. Takhle, já zvládnu jako šukar jakha, myslím, že to jsou krásné oči. Pár slovům jako rozumím, ale že bych řekl větu, to asi ne.”
---
16:00 – 3
NOVÁ VÁNOČNÍ VÝZDOBA V KARVINÉ
Karviná letos sází na zcela novou vánoční atmosféru. Do výzdoby, nasvícení radnice i nových dřevěných stánků investovala 3,5 milionu korun. Advent město zahájí v neděli 30. listopadu.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Lidé v Karviné a děti se mají na co těšit. Ty informace, které mám já, tak má to být krásná vánoční výzdoba. Nejen vánoční strom, ale i vánoční výzdoba v rámci celé Karviné by měla být v novém kabátě."
---
Český paralympijský výbor objíždí města v České republice s projektem ParaHrátky. Tentokrát zamířil do Ostravy-Poruby na Základní školu Ivana Sekaniny. Děti tak měly jedinečnou příležitost seznámit se s parasporty.
ParaHrátky pořádá Český paralympijský výbor od roku 2023 nejen jako osvětu v oblasti parasportu, ale také jako nábor pro handicapované děti.
Samuel Waage, projektový manažer, Český paralympijský výbor: ,,V Ostravě jsme poprvé. Vybíráme si vždy bezbariérovou školu, kde studují děti v inkluzi. V tom daném kraji svoláváme děti s handicapem i z různých jiných škol, aby dorazily a vyzkoušely si sporty a třeba se do budoucna věnovaly nějakému paralympijskému sportu. Ty děti většinou bývají uvolňovány z tělocviku a my chceme škole ukázat, že jejich děti mohou běžně sportovat.”
Miroslava Bukovská, ředitelka, ZŠ I. Sekaniny: ,,I my máme děti, které mají nějaké postižení a učí se u nás ve škole, také proto si nás vybrali a za to jsme moc rádi.”
Na jednotlivých stanovištích si děti mohly vyzkoušet paraflorbal, bocciu, sportovní střelbu, stolní tenis nebo goalball.
účastníci ParaHrátek: ,,Znal jsem parahokej. Vyzkoušel jsem si tady hraní fotbalu poslepu a badminton.”
,,Bylo to docela těžké, ale zvládly jsme to obě.”
Děti se setkaly také s paralympioniky.
Jakub Kosek, účastník Paralympijských her, střelba: ,,Já tady zastupuji sportovní střelbu. Střílím vzduchovkou a malorážní pistolí. My ty akce máme moc rádi, protože vidíme, že ty děti to baví a vede je to ke sportu.”
ParaHrátky podporují inkluzivní společnost právě představením světa handicapovaných zdravým dětem a naopak dětem s postižením ukazují, že i s handicapem zvládnou řadu sportovních aktivit.
---
