Počet návštěvníků Lysé hory se každý rok zvyšuje

Na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd vystoupá každý rok až 400 tisíc lidí. Na nápor turistů musí reagovat obce, které mají Lysou horu ve svém katastru.

O tom, že se počty návštěvníků Lysé hory zvyšují, svědčí údaje z počítadel, která jsou na hlavních trasách k vrcholu.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: „Konkrétně na Lysé hoře se návštěvnost sleduje dlouhodobě. Jsou tam dvě čidla už od roku snad 2012 a další dvě čidla se pořídila v roce 2023. To znamená, že monitorujeme všechny čtyři trasy těsně pod vrcholem, které vedou na špičku nebo na vrchol Lysé hory. Podle těch dat, které máme, tak ten nejvyšší vrchol nastal v roce 2020 těsně před covidem, nebo v roce 2019. V roce 2020 se čekal nejvyšší vrchol, ale nastal covid, který tu křivku srazil dolů. V té době tam chodilo necelých 400 tisíc lidí.“

Turisté na Lysou horu stoupají několika hlavními trasami. Oblíbené jsou ale i méně frekventované. Na jejich začátek se také dá dostat hromadnou dopravou a nabízejí i lepší možnosti parkování.

Lukáš Plánička (STAN), místostarosta Janovic: „U nás v Janovicích máme spoustu krásných míst a i tras, kde se dá procházet. Ne všechny jsou ale značené. Každopádně z Bystrého, místní části Janovic, se dá vyjít na Lysou horu. Je to trasa, kterou příliš mnoho lidí nevyužívá, ale má nádherné scenérie, je tam klid, krásná příroda. Dlouhá je cca 8 km a určitě doporučuji si ji vyzkoušet. Vychází se od restaurace U Toflů, vede tam žlutá turistická značka, kde dojdete na rozcestí Tanečnice, odkud dále můžete pokračovat na Kykulku a mohylu Ivančenu až na Lysou horu. Můžete tam také sejít na jiné strany a dojít třeba na vrchol Kyčera, odkud jsou také krásné výhledy či další vrcholy.“

Po mírném covidovém útlumu se návštěvnost opět začala zvyšovat a loni na Lysou horu vyšlo 340 tisíc lidí.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: „Je to ovlivněno tím, že lidé mají rádi pohyb v přírodě. Ta Lysá hora je fenomén, se kterým je třeba pracovat. Někdo říká, že už to přerůstá v overturismus. My v cestovním ruchu říkáme, že je to jen nebalancovaný turismus nebo neřízený turismus. To znamená, že se ten turismus budeme snažit řídit. Podařilo se nám získat peníze ze švýcarských fondů na to, abychom zkusili dělat opatření, která pomůžou v tom, abychom ten turismus rozvolnili, aby nevadil místním lidem, ale zároveň abychom udrželi plná zařízení, na kterých jsou někteří lidé ekonomicky závislí, abychom udrželi zaměstnanost v oblasti a zároveň uchránili přírodu před těmi nejhoršími věcmi, které se tady mohou dít. Je nám jasné, že některé trasy jsou tak exponované, že je třeba tam dělat opatření, jako nový chodník nebo zábradlí. Naopak v některých místech je třeba zapříčinit, aby tam lidé nechodili, protože tam třeba žijí zvířata nebo se tam nacházejí rostliny, kterým pohyb lidí nedělá dobře, zejména v nočních hodinách nebo v době, kdy třeba tetřevi sedí na vejcích.“

Jednotlivá opatření provádějí obce Krásná, Ostravice, Malenovice a Staré Hamry na základě společného memoranda, které přijaly v roce 2023, a připojil se k nim i Moravskoslezský kraj.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: „Společně se snažíme najít řešení, abychom tu udržitelnost v cestovním ruchu zachovali. My se snažíme, aby ten zážitek turistů byl co nejlepší u nás v Beskydech. Takže třeba kosíme louky nebo opravujeme chodníky a cesty. Letos jsme se rozhodli, že bychom chtěli udělat něco tady na peřejích v Ostravici, že bychom chtěli vykácet náletové dřeviny, které tady jsou, že bychom chtěli možná opravit schody nebo udělat nějaký přístup k těm peřejím, aby se tam chodilo lépe. Určitě budeme zase kosit louku na Ujmiskách, v září budeme kosit podruhé na otavy. Snažíme se, aby ta krajina zůstávala taková, jakou si ji pamatuju ze svého mládí.“

---

Nový zimní stadion v Opavě se blíží dokončení

Přestavba zimního stadionu v Opavě se blíží do finále. Stavbaři dokončují poslední práce v interiéru i na fasádě a už brzy začne také příprava ledové plochy. Pokud vše půjde podle plánu, zkušební provoz by měl začít už na konci března.

Přestavba zimního stadionu v Opavě vstupuje do závěrečné fáze. Na stavbě jsou hotové tribuny, dokončuje se fasáda a pracuje se také v zázemí pro sportovce.

Tomáš Macek, stavbyvedoucí realizační firmy: "V prvním podzemním patře osazujeme zařizovací předměty, jsou tam umyvadla, wellness, lepí se gumy, protože tam chodí hokejisté, takže budeme podle harmonogramu začínat stěrky a někdy mezi přelom březen a duben již spustíme přípravu na ledovou plochu.”

Výrazný pokrok potvrzuje i vedení města.

Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Ten pokrok je obrovský. Už ta stavba vypadá, že za chvíli bude moct být použita. Je tomu i pravda, protože na konci března budeme zahajovat zkušební provoz a kolaudaci plánujeme na konci května.”

Chloubou zimního stadionu je obří led kostka, která se aktuálně testuje.

Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Na které budou promítány jak vlastně záběry z hokeje, tak tam budou veškeré informace pro diváky.”

Proměnou projde i okolí zimního stadionu, kde vznikne nový předprostor s parkováním, zelení a chodníky.

Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Právě dokončujeme projektovou dokumentaci a následně budeme soutěžit vyhotovení tady celého toho předprostoru před zimním stadionem.”

Novinkou bude také rozměr ledové plochy.

Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: "Rozměry kluziště budou mít 60 na 26 metrů, což jsou rozměry kluziště v NHL.”

Nový zimní stadion by mohl první hokejisty a diváky přivítat už letos v létě.

---
AGRESIVNÍ MUŽ SKONČIL NA ZÁCHYTCE

Ostravští strážníci zasahovali u agresivního muže v Hrabůvce, který je na zastávce vulgárně napadal. Z jeho chování bylo zřejmé, že je pod vlivem alkoholu, což potvrdila i dechová zkouška s výsledkem 2,28 promile. Muž skončil na protialkoholní záchytné stanici.

---

Frýdek-Místek řeší financování nepedagogických pracovníků

Od 1. ledna letošního roku došlo k zásadní změně, kdy financování nepedagogických pracovníků přechází ze státu na zřizovatele, tedy obce a kraje. My jsme zjišťovali, jak se s tím popasoval Frýdek-Místek.

Novela školského zákona zcela zásadně změnila financování nepedagogických pracovníků.

Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Původně to financoval stát, všechny tzv. nepedagogické pracovníky, uklízečky atd. Od 1. ledna je povinnost financovat ze strany obcí, obecně zřizovatelů. Tudíž v takzvaném rozpočtovém určení daní dostala přidělená obec určité prostředky, které jsou limitovány počtem žáků či studentů, a ty následně může použít k financování svých nepedagogických pracovníků. To je obrovská změna oproti minulému období."

A co ta změna přinesla těm obcím? Nebo těm zřizovatelům? A co těm školám?

Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Já pevně věřím, že školám nic. Školy dostaly přiděleny prostředky podle inventur k září roku 2005 a pro obce to akorát znamenalo vyšší administrativní náročnost kroků, kdy rozdělovaly prostředky. Původně ty prostředky byly určeny státem pro celý objem prostředků, čili pro kantory i pro ty nepedy. Ale nyní stát financuje mzdové prostředky pedagogických pracovníků a obce financují prostředky nepedagogických pracovníků. To je takové hlavní a řekl bych hlavně administrativní zajištění celé akce."

Školy budou dopad změny vyhodnocovat až na konci tohoto školního roku.

Zbyněk Šostý, ředitel 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Přechod na změnu financování se už připravoval před rokem, čili nečekali jsme až na 1. ledna 2026. Protože stát nám dal nižší počet výkonů s menším počtem peněz a hledáme varianty, a to i úsporné. Úsporná varianta je třeba to, že daný rajón ta paní uklízečka bude mít větší, popřípadě bude méně kuchařek ve školní jídelně. Jak to skončí doopravdy? Budeme to vyhodnocovat na konci června, protože ten balíček, který je na ty pedagogy, aby měli nějaké nenárokové složky, je malý. Takže budu hledat jiné zdroje pro motivaci těch lidí. Čili buď bude výměna,  jak jsem říkal, těch rajónů, nebo si budu hledat jiné cesty, cizí strávníky. Ale ten stav, kdyby byl tak, jak je to nastolené, tak mám trošku obavu, že to ty školy neufinancují ."

Mnohdy není lehké tyto pedagogické pracovníky do škol zajistit.

Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora: "Vzhledem k tomu, v jakých platových tabulkách se pohybujete, tak ti lidé mnohdy, což je bohužel smutné, ale já se jim vůbec nedivím vzhledem k těm prostředkům, které mají, prostě odchází z tohoto sektoru, protože tabulky jsou dány. Jsou to limitní prostředky, které zde jsou. A ti lidé ve věku padesáti let mají prostředky, které jsou opravdu velmi nízké. Čili sehnat dalšího takového člověka není úplně lehké, protože lidé jdou raději pracovat do sektoru, který jim nabídne možná větší flexibilitu a větší finanční prostředky. A člověk, který zde přijde, musí počítat s tím, že je nastaven podle nějakého platového tarifu a v něm se bude pohybovat, a maximálně co tedy může jeho zaměstnavatel udělat, čili škola, že jej může ohodnotit v tzv. nenárokových složkách platu, čili v osobním hodnocení a v případných odměnách."

---