F-M koupil strategické pozemky v centru města
Frýdek-Místek koupil od společnosti Slezan Holding strategické pozemky u stadionu TJ Slezan. Scelením vlastnictví tak město získalo pod svou kontrolu rozlehlé území v samotném centru a otevřelo si cestu k jeho rozvoji ve veřejném zájmu. Pro kulturu, budoucí infrastrukturu nebo sport, či relaxaci.
Frýdek-Místek koupil pozemky o rozloze téměř 21 tisíc metrů čtverečních. Jde o parcely kolem stadionu TJ Slezan a u městského skateparku.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Dnešní podpis smlouvy je vyvrcholením mnohaleté spolupráce mezi městem a společností Slezan, kterou definuje takzvané memorandum. To říká, jak město a společnost společně budou přistupovat k nemovitostem, které jsou ve městě. Jak k těm historickým, které odkazují na textilní výrobu a budou zachovány, tak i k pozemkům, na kterých může probíhat další rozvoj města.“
Jiří Karásek, předseda představenstva Slezan Holding: „My jsme dnes završili transakci, kterou jsme domlouvali delší dobu. Směřuje k tomu, že město Frýdek-Místek získalo pozemky ke strategickému rozvoji. Díky scelení pozemků, které město vlastní a které kupuje od Slezanu, umožní rozvoj tady této lokality.“
Podle města má nově scelená lokalita mimořádnou hodnotu. Nyní se zde dá plánovat dlouhodobě – bez ohledu na cizí vlastnictví, s respektem k veřejnému prostoru i k potřebám města.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Získáváme mnohonásobně větší hodnotu tím, že město dostává pod kontrolu opravdu strategický pozemek, který vede od ulice Těšínská kolem stadionu TJ Slezan až po prostor, kde probíhají festivaly, Jižní svahy a budoucí napojení podchodem pod dvojkolejnou tratí. Nevznikne tady žádné další obrovské nákupní centrum – celá lokalita se bude rozvíjet v duchu volnočasových aktivit, sportu, kultury a toho, co patří k řece a zelenému centru města.“
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Slezan Holding se snažila tyto pozemky scelovat s cílem možného komerčního rozvoje nebo rozvoje v součinnosti s městem. Nakonec jsme se rozhodli, že komerční rozvoj nasměrujeme do jiných lokalit, které vlastníme ve Frýdku-Místku. Touto dohodou jsme naplnili závazek s městem, že v této konkrétní lokalitě se bude rozvíjet aktivita pouze pro občany z pohledu kultury, sportu a případně těch funkcí, které tady dlouhodobě jsou."
Město chce místo rozvíjet jako otevřený zelený prostor s možností rekreace a sportu. V budoucnu by mohl být stadion TJ Slezan revitalizován, stejně jako propojen celý areál s Jižními svahy i centrem města.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Výhledově chceme propojit Jižní svahy, druhou část rekonstrukce parku, který je pod zámkem a pod Hasičskou ulicí, a napojit tento prostor na ulici Těšínská. Pokud sladíme postup s TJ Slezan, může tady vzniknout velmi krásné místo, které bude zelené, klidné v srdci města a bude nabízet relaxaci.“
Pozemky koupilo město po dohodě se Slezanem za necelých 18 milionů korun. Cena stanovená odhadcem byla přitom o zhruba 700 tisíc korun vyšší.
---
Anketu Hasič roku 2024 ovládl Karel Žilinský z Vítkova
O tom, že hasiči z MS kraje patří dlouhodobě k nejlépe vycvičeným z celé země není pochyb, což dokazují každoročně v rámci ankety Hasič roku. Za loňský rok bodovali v několika kategoriích, ale Karel Žilinský ze stanice Vítkov ovládl i prestižní anketu Hasič roku.
Karel Žilinský je hasič-technik chemické služby ze stanice Vítkov na Opavsku. Loni o prázdninách projížděl obcí Větřkovice, kde jej zastavil vyděšený občan a chtěl pomoct, protože z okna nedaleké budovy prý vypadlo malé dítě. Hasič nezaváhal ani vteřinu.
Karel Žilinský, Hasič roku 2024: "Já jsem se snažil o to prvotní ošetření, ať se nehýbe, protože i stěžoval na bolest zad a dále manželka zavolala zdravotnickou záchrannou službu."
Za tuto pomoc byl Karel Žilinský vyhlášen Hasičem roku 2024.
Vladimír Vlček, ředitel HZS ČR: "V kategorii Hasič roku zvítězil Karel Žilinský z HZS MS kraje."
Hasiči z MS kraje byli úspěšní také v kategorii zásah roku , kde získali stříbrnou příčku za vedení zásahu při povodních.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS Kraje: "Opravdu ti naši lidé byli na tom pódiu vidět a jsem za to rád, protože to odpovídá těm výkonům a v případě Karla Žilinského i tomu, co se rozhodl udělat ve svém volnu , neváhal a pomohl zachránit dítě."
Karel Žilinský, Hasič roku 2024: "Nečekal jsem to vůbec, ale moc si toho vážím."
Na prvním místě byla mezi Projekty roku oceněna aplikace Rescue Shoring CZ, na které se také podíleli hasiči z našeho kraje. Jde o komplexní metodiku zajišťování staticky narušených nebo zřícených konstrukcí.
---
CENU ANNY LIŠKOVÉ ZÍSKALA LENKA PETŘEKOVÁ
Vrchní sestra krnovské porodnice Lenka Petřeková převzala Cenu Anny Liškové za celoživotní přínos porodní asistenci. Patří k průkopnicím moderní péče o rodičky – zasloužila se o zavedení přístupu, který dnes považujeme za samozřejmý: porod v teple, klidu a s důrazem na intimitu i individuální přání rodiček. Ocenění jí bylo uděleno 5. května při příležitosti Mezinárodního dne porodních asistentek.
ŘSD OPRAVUJE MOSTY NA RUDNÉ
Intenzivní stavební práce probíhají v Ostravě. Ředitelství silnic a dálnic tam opravuje mosty. Doprava je omezena na ulicích Rudná, Místecká i Frýdecká.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Všechny ty stavby děláme najedou proto, ne abychom letos zkomplikovali život co nejvíc, ale naopak, abychom si uvolnili ruce do těch příštích stavebních sezon, protože od roku 2026, respektive od roku 2027 do roku 2030 nás čeká zásadní investice několik set metrů odsud, a sice Místecká. Je to investice za 2,5 miliardy korun a nesmí se stát, že by se zásadním způsobem křížila s nějakou další stavbou právě tady na tom dopravním uzlu.”
---
Z kravína knihovna. Hospodářský dvůr v Hukvaldech se mění v centrum obce
Někdejší hospodářský dvůr v centru Hukvald získává nové využití. Z bývalého kravína vznikla knihovna a prostor pro komunitní akce. Nová budoucnost čeká také na bývalý teletník a sýpku.
Obecní knihovna dosud sídlila v budově místní základní školy, kde však neměla dostatečné zázemí. Přestěhování prospělo nejen knihám, ale i čtenářům.
Ivana Hrčková, místostarostka Hukvald: "Myslím si, že knihovna získala hlavně lepší prostory, protože byla umístěna v základní škole v opravdu stísněných podmínkách. Ptala jsem se paní knihovnice, kolik tu máme svazků – říkala, že deset tisíc – a to mě opravdu mile překvapilo. Teď bude moct asi dokupovat další knihy a knihovna se bude rozšiřovat."
Markéta Kološová, ředitelka hukvaldské knihovny: "Knihovna původně sídlila v budově základní školy, v bývalé kotelně. Ty prostory byly sice pěkné, ale stísněné. Bylo to výhodné strategické místo – děti mohly během přestávky přeběhnout, rodiče to měli blízko při vyzvedávání dětí ze školy či školky. Ale pro konání větších akcí nebyly tyto prostory vhodné. Teď po přestěhování pevně doufám, že budeme pořádat více akcí pro veřejnost, a to i pro větší počet lidí. Ráda bych tady rozběhla například známé hospodské kvízy, vzdělávací aktivity pro seniory, věnujeme se mediální gramotnosti, takže třeba i širší kurzy. A samozřejmě budeme pokračovat ve všem, co jsme dělali dosud – vzdělávací akce pro děti ze školky i školy."
Architekti se museli při rekonstrukci vypořádat se značně zchátralým objektem. Jejich cílem bylo zachovat historickou podobu a zároveň najít moderní využití.
Romana Mališ Bílková, architektka: "Naším cílem bylo provést rekonstrukci pro 21. století a zároveň dostat do objektu funkce, které budou sloužit obci a občanům Hukvald. Dnes jsme otevřeli knihovnu, ale dále zde bude základní umělecká škola a obřadní síň. Dům je starý více než 150 let a my jsme se snažili s velkým respektem zachovat historický charakter, ale zároveň do něj vložit nové prvky. Pracovali jsme se sklem, barevným sklem, máme zde výrazné prvky – například schodiště, které protíná hlavní vstupní halu. Ta je navržena jako černá kostka viditelná ze zadního parkoviště. Celá rekonstrukce měla dát prostor jak historii, tak budoucnosti."
Z bývalého hospodářského dvora by se postupně mělo stát nové centrum obce, která postrádá klasické náměstí. Některé zchátralé objekty čeká demolice. Na jejich místě vznikne kulturní dům a nová radnice.
---
Radnice zahájila 10. ročník participativního rozpočtu
Obyvatelé Ostravy-Jihu mohou od začátku května opět posílat své nápady na zpříjemnění života ve svém okolí. Na projekty z participativního rozpočtu radnice vyčlenila 13 milionů korun. Letos se jedná o jubilejní 10. ročník programu Náš Jih.
Plocha bývalého indiánského hřiště na ulici Jana Maluchy v Ostravě-Dubině se proměnila ve hřiště na nohejbal s místem pro workout. Hlavní zásluhu má na tom Lukáš Hrmel, který projekt navrhnul a přihlásil do participativního rozpočtu obvodu Náš Jih.
Lukáš Hrmel, obyvatel Ostravy-Jihu: „Nápad na nějaký návrh do participativního rozpočtu přišel v roce 2022, protože jsem sledoval, že tady jsou ty plochy víc než 20 let nevyužity a jak tak různě cestuji po světě, tak jsem vnímal různé nápady, tipy, postřehy a zjistil jsem, že tady v podstatě chybí nějaké plochy pro dorůstající děti ve věku 10-18 let. Takže v první fázi vzniklo tohle sportoviště za mnou s nějakém workoutových hřištěm.“
Svůj projekt chce poté nadále rozšiřovat a vytvořit třeba i pumptrackové hřiště. Plánuje se tedy participativního rozpočtu zúčastnit i letos a to hned se třemi návrhy. Jedná se o jubilejní desátý ročník programu. Na projekty Jižanů letos radnice vyčlenila 13 miliónů korun.
Tereza Kašingová, koordinátorka participativního rozpočtu Náš Jih: „Ten postup je pořád stejný. Projekt mohou lidé přihlásit buďto online nebo na stránkách nasjih.cz, kde si rozkliknou formulář, který vyplní, přiloží povinné přílohy a 15 podpisů, což je hodně důležité a odešlou nám to.“
Lidé mohou své projekty do jubilejního ročníku participativního rozpočtu přihlašovat až do 30. června.
---
ŘSD OPRAVUJE MOSTY NA RUDNÉ
Intenzivní stavební práce probíhají v Ostravě. Ředitelství silnic a dálnic tam opravuje mosty. Doprava je omezena na ulicích Rudná, Místecká i Frýdecká.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Všechny ty stavby děláme najedou proto, ne abychom letos zkomplikovali život co nejvíc, ale naopak, abychom si uvolnili ruce do těch příštích stavebních sezon, protože od roku 2026, respektive od roku 2027 do roku 2030 nás čeká zásadní investice několik set metrů odsud, a sice Místecká. Je to investice za 2,5 miliardy korun a nesmí se stát, že by se zásadním způsobem křížila s nějakou další stavbou právě tady na tom dopravním uzlu.”
---
Vítání jara s motorkáři v Bruntále
Vůni rozkvetlých Sakur na bruntálském náměstí nahradila vůně benzínu. Téměř 500 motorek, skůtrů, choperů, tříkolek a dalších krásných strojů obsadilo centrum i přilehlé prostory bruntálského náměstí.
Motorkářské Vítání jara je již dlouholetou tradicí, díky místnímu klubu Matorafani a láká návštěvníky z celého regionu.
Petr „Pier“ Machů, hlavní organizátor: „Jedná se o vítání jara, 16. ročník, přijeli nás navštívit motorkáři z celého širokého okolí, jsou tady motorkáři z Ostravska, z jižní Moravy, z Hradce Králové, takže motorek je tady celkem dost. Máme tady celkem 5 kapel, první zahajuje kapely Livin, pak tam máme kapely ze Zlína, máme Contracty, revival Kabát, kapelu Donor, Winebal, program máme hodně zajímavý.“
Program celé akce byl pestrý a mohli si ho užít dospělí milovníci motorů i děti a celé rodiny.
Petr „Pier“ Machů, hlavní organizátor: „O třičtvrtě na 12 máme požehnání s farářem, ve 12hodin máme vyjížďku, dále budou pokračovat kapely a v průběhu celého dne je tady spousta stánků, jídla, pití, pro děti skákací hrad, malování na obličej a tak podobně.“
Účast byla obrovská, už v první hodině přijely do centra stovky strojů.
Robert Kosař, pořadatelský tým: „Počítám motorkáře, kteří se účastní naší akce a přibližný stav je kolem 300 motorek.“
Stěžejním bodem programu bylo požehnání motorkářům, kterého se ujal otec Štěpán a originálně ho doprovodil i s vlastní kytarou.
Štěpán Janča, farář: „V každé chvíli ať vás Bůh drží ve svých dlaních. Amen.“
Na náměstí bylo co obdivovat, k vidění byly komerční stroje, veteráni i motorky, které si majitelé sami vyzdobili.
Michaela, motorkářka, účastnice akce: „Já vlastně vlastním KTMku 450, rok výroby 2008. Jezdím asi od svých 16, což už je takových 6 let.“
Karel, motorkář, účastník akce: „Jak jsem to koupil, tak jezdím, že. Je to Wolkswagen Brouk 16 stovka.“
Radek, motorkář, účastník akce: „Je to Rewako, jedna šestka, Wolkswagen Brouk, stříkačka, 40 kW a přijel jsem z Horní Loděnice.“
Vyjížďky do okolní jarní přírody se zúčastnilo více něž 250 motorkářů. Po návratu z vyjížďky pokračoval program pro všechny až do pozdních večerních hodin.
---