Asi jste už zaznamenali informace o onemocnění Covid 19, který se znovu vrací na scénu v mnoha zemích Evropy. Čísla rostou i v České republice, ale hejtman Ivo Vondrák přišel s uklidňující zprávou - nárůst je v našem regionu mírný a nijak nezatěžuje zdravotnický systém.
V tomto týdnu se sešel krizový štáb Moravskoslezského kraje. Hlavním tématem jednání byli ukrajinští uprchlíci, ale bohužel také znovu sílící covid. Nemocných přibývá, ale zatím není důvod k jakýmkoliv opatřením.
Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě: "Za úterý 12. července přibylo v MS kraji 235 positivních pacientů. Nárůst hospitalizovaných nepovažujeme za nijak dramatický."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Zatím tady nejsou dopady, které by vedly k zatížení zdravotnických zařízení, dokonce nemáme evidován žádný případ úmrtí. Byť dochází k nárůstu a varianty BA.4 a BA.5 jsou více nakažlivé, tak zatím to nemá dopad na naše zdravotnictví."
Nemocnice fungují bez problémů a nakažené pacienty řeší jednotlivá oddělení. Ve fifejdské nemocnici zrušili covidové stanice už na jaře.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "V tuto chvíli v nemocnici máme tři covid plus pacienty – dva na kardiologii a jednoho na dětském oddělení. Zároveň nám chybí čtyři zdravotníci pozitivní na covid 19. Péči o pozitivní pacienty zajišťují na izolovaných pokojích jednotlivá oddělení."
V polovině srpna začne celostátní kampaň na očkování další dávkou vakcíny, která by nás měla ochránit před vážným průběhem onemocnění. V případě obtíží kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře.
---
Chladnější počasí a dostatek srážek pomáhá lesům v boji s kůrovcem. Během posledních let se kvůli tomuto dřevokaznému broukovi kácí v Městských lesích Opava mnohem méně. Pomáhá také fakt, že se do zdejší lesích vysazují odolnější listnaté stromy.
Lýkožrout smrkový je nejčastějším druhem kůrovce v českých lesích. Každé jaro se rojí. Larvy klade pod kůru stromů, kde se živí lýkem. To způsobuje usychání. Letošní chladné jaro a dostatek srážek zbrzdily vývoj tohoto dřevokazného brouka. Podobné to bylo i v minulých letech. Díky tomu kůrovcová kalamita v lesích zpomalila.
Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „Lesu to výrazně pomohlo. Nemáme deficit srážek, přírůstky na dřevinách jsou až okolo metru. Kůrovec je momentálně v latentním stavu, nevytváří nám škody na porostech.“
K tomu přispěl také fakt, že se struktura lesů proměňuje: zatímco dříve kvůli průmyslovému využití převládaly lesy smrkové, které jsou k napadení kůrovcem náchylnější, nyní je to jinak. Například tady, v Městských lesích Opava, převládají stromy listnaté, jako buk, dub nebo olše. A to ze 70%.
A tak zde, stejně, jako na jiných místech v Moravskoslezském kraji, objem vytěženého dřeva, které je napadeno kůrovcem, klesá.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: „Dochází k setrvalému poklesu objemu vytěženého kůrovcového dříví. S tím, že v uplynulém roce už bylo těženo těžena pouze 1/10 objemu z roku 2018.“
Důležité je, aby strom napadený kůrovcem byl odstraněný z lesa co nejdříve. Jednak se tím zabrání množení hmyzu a zachová se také lepší kvalita dřeva.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Pokud je to dřevy vytěženo včas, krátce po napadení, řekněme do dvou měsíců, tak v tom případě vlastnosti toho dřeva jsou změněny minimálně.“
Neplatí ovšem, že každý napadený strom uschne. Pokud má dostatek vody a pryskyřice, umí se aktivně proti kůrovci bránit.
---
Zprávy krátké, 13. 7. 2022, 1
V ostravské galerii PLATO je nově zpřístupněn akustický model budoucího koncertního sálu, v měřítku 1:10. Návštěvníci mohou vidět, jak bude stavba, která má vzniknout v následujících letech, vypadat. A v modelu zhruba 4 metry dlouhém a více než dva metry vysokém si také vyzkoušet akustiku, kterou odborníci reálně simulují.
Jednotlivé pavilony Slezské nemocnice spojí zastřešené nadzemní koridory, které zjednoduší pohyb po areálu. Pacienti jsou totiž např. na vyšetření převáženi přes venkovní vstupy. Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok.
---
Prestižní putovní ocenění za práci bez vážných úrazů v důlním prostředí tentokrát převzali na dole Darkov v Karviné. Přestože v současné probíhá likvidace černouhelné šachty, práce v podzemí zůstává nadále velmi riziková a zaměstnanci musí dodržovat přísná bezpečnostní opatření.
Zlatý Permon získal důl Darkov v Karviné v konkurenci 27 společností, které mají co do činění s povrchovou nebo důlní těžbou nerostných surovin. Darkov dnes spadá pod společnost Diamo, která se zabývá likvidací uzavřených dolů.
Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, Diamo: “My jsme sice nepřebrali žádnou těžební kapacitu v podzemí, ale pořád pracujeme v podzemí na budování izolačních objektů, je to práce pořád mimořádně náročná. Je to práce ve výbušném prostředí, je to práce pořád s vysokým rizikem podílu práce v podzemí. Takže toto ocenění je pro nás mimořádně významné moc si ho vážíme a většinou.”
S vysokou bezpečností práce v podzemí jsou spokojení i zástupci odborových organizací.
Rostislav Palička, předseda OS PHGN: “Většinou se jako odboráři setkáváme naopak se situací, kdy dojde k nějakému pracovnímu úrazu, případně nějakému neštěstí, a proto je velice dobře a opravdu to vítáme, že máme takovou soutěž, kdy můžeme ocenit bezúrazový provoz, kdy se všichni ti lidé, kteří se do práce přijdou, taky dojdou zdraví domů.”
Společně s těžkým putovním Zlatým Permonem si zástupci společnosti Diamo převzali i menší bronzovou sošku, která už zůstane v jejich držení.
---
Poruba připravuje rekonstrukci náměstí Vítězslava Nováka a části vnitrobloku ve směru k Věžičkám. Chce odstranit neduhy jako špatný stav komunikací a nedostatek parkovacích míst. Revitalizací projde i zeleň v parku.
Tmavý park přerostlý zelení, která už poškodila i veřejné osvětlení, rozbité chodníky v něm i kolem i příjezdová komunikace. Tak dnes vypadá náměstí Vítězslava Nováka v Ostravě-Porubě. Změnit by to měla plánovaná rekonstrukce.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Rekonstrukcí projde silnice kolem parku, která bude rozšířena zhruba o jeden a půl metru. Co se týče samotného parčíku, tak tady projdou rekonstrukcí veškeré zpevněné plochy.
Projekt řeší nejenom samotné území, ale i dvě plochy mezi ním a Porubskou ulicí. Co se týká zeleně, tak v parku budou pokáceny suché a nezdravé stromy a prořezány husté tisové porosty.
Magda Cigánková, krajinářská architektka: “Budeme tady dávat dřeviny, které rozkvétají už někdy od ledna, od února. Různé vilíny. Potom tady budou cibuloviny, raně kvetoucí keře, raně kvetoucí trvalky.”
Anketa: obyvatelé Poruby: "Už to dávno mělo být. Je to tady jak v džungli a bude to pěkné až se to spraví.”
“Bojím se tady. Brzy ráno, když jdu do práce, tak ano bojím se. A hodně se bojím.”
“Je to tu nešikovné, protože tady vlastně jsem uklouzla. Nečekala jsem to. Už jsem jednou spadla ošklivě, teď jsem padla moc."
Kolem parku a v jeho okolí by mělo vzniknout přes 100 parkovacích stání. Více než 40 nových parkovacích míst vznikne tady na této zeleni. Vjezd na nové parkoviště bude z ulice Porubská.
S realizací by se podle finančních možností mělo začít už příští rok.
---
Zprávy krátké, 13. 7. 2022, 2
O prodloužení cyklostezky Koleje k bývalému vlakovému nádraží v Novém Jičíně se ve městě hovořilo několik let. Před pár týdny stavba začala. Trasa, která bude sloužit cyklistům i chodcům, bude hotová na podzim.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Bude to společná stezka pro cyklisty a chodce s asfaltovým povrchem, součástí bude 14 bodů veřejného osvětlení, přejezd pro cyklisty, místo pro přechází a součástí jsou sadové úpravy, výsadba 48 nových stromů.”
---
Krojovaní horníci patří neodmyslitelně k našemu regionu a jsou zárukou udržování hornických tradic. Letos si všichni společně připomněli 120. výročí založení jednoho z nich - Kroužku krojovaných horníků Gabriela.
Před budovou PZKO v Karviné-Fryštátě se sešli krojovaní horníci, aby tady společně oslavili 120. výročí založení jednoho z nejstarších kroužků krojovaných horníků, a to Gabriely. Slavnost byla zahájena krátkým průvodem, který zpestřily i mažoretky.
Vladislav Petráš, předseda KKH Gabriela: "Pořád ty kroužky drží pohromadě. Tu družbu a tradici udržujeme pro ty další generace."
Není to snadné, členové kroužků stárnou a mladých moc nepřibývá. Což je velká škoda, říká jeden z nejstarších členů KKH Gabriela Vladislav Kalisz. Letos oslaví 84. narozeniny. Pracoval jako horník na Míru. Uniformu krojovaných horníků obléká skoro 70 let.
Vladislav Kalisz, člen KKH Gabriela: "Taťka jak mě posadil do uniformy, to mi bylo 15 roků, od té doby jsme členem. Zaplaťpánbůh, že mi zdraví slouží, že jsem se nepřeháněl nějak no, rekordy jsem taky dělal, ale s mírou."
V současné době má KKH 185 členů.
---
Asi jste už zaznamenali informace o onemocnění Covid 19, který se znovu vrací na scénu v mnoha zemích Evropy. Čísla rostou i v České republice, ale hejtman Ivo Vondrák přišel s uklidňující zprávou - nárůst je v našem regionu mírný a nijak nezatěžuje zdravotnický systém.
V tomto týdnu se sešel krizový štáb Moravskoslezského kraje. Hlavním tématem jednání byli ukrajinští uprchlíci, ale bohužel také znovu sílící covid. Nemocných přibývá, ale zatím není důvod k jakýmkoliv opatřením.
Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě: "Za úterý 12. července přibylo v MS kraji 235 positivních pacientů. Nárůst hospitalizovaných nepovažujeme za nijak dramatický."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Zatím tady nejsou dopady, které by vedly k zatížení zdravotnických zařízení, dokonce nemáme evidován žádný případ úmrtí. Byť dochází k nárůstu a varianty BA.4 a BA.5 jsou více nakažlivé, tak zatím to nemá dopad na naše zdravotnictví."
Nemocnice fungují bez problémů a nakažené pacienty řeší jednotlivá oddělení. Ve fifejdské nemocnici zrušili covidové stanice už na jaře.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "V tuto chvíli v nemocnici máme tři covid plus pacienty – dva na kardiologii a jednoho na dětském oddělení. Zároveň nám chybí čtyři zdravotníci pozitivní na covid 19. Péči o pozitivní pacienty zajišťují na izolovaných pokojích jednotlivá oddělení."
V polovině srpna začne celostátní kampaň na očkování další dávkou vakcíny, která by nás měla ochránit před vážným průběhem onemocnění. V případě obtíží kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře.
---
Chladnější počasí a dostatek srážek pomáhá lesům v boji s kůrovcem. Během posledních let se kvůli tomuto dřevokaznému broukovi kácí v Městských lesích Opava mnohem méně. Pomáhá také fakt, že se do zdejší lesích vysazují odolnější listnaté stromy.
Lýkožrout smrkový je nejčastějším druhem kůrovce v českých lesích. Každé jaro se rojí. Larvy klade pod kůru stromů, kde se živí lýkem. To způsobuje usychání. Letošní chladné jaro a dostatek srážek zbrzdily vývoj tohoto dřevokazného brouka. Podobné to bylo i v minulých letech. Díky tomu kůrovcová kalamita v lesích zpomalila.
Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „Lesu to výrazně pomohlo. Nemáme deficit srážek, přírůstky na dřevinách jsou až okolo metru. Kůrovec je momentálně v latentním stavu, nevytváří nám škody na porostech.“
K tomu přispěl také fakt, že se struktura lesů proměňuje: zatímco dříve kvůli průmyslovému využití převládaly lesy smrkové, které jsou k napadení kůrovcem náchylnější, nyní je to jinak. Například tady, v Městských lesích Opava, převládají stromy listnaté, jako buk, dub nebo olše. A to ze 70%.
A tak zde, stejně, jako na jiných místech v Moravskoslezském kraji, objem vytěženého dřeva, které je napadeno kůrovcem, klesá.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: „Dochází k setrvalému poklesu objemu vytěženého kůrovcového dříví. S tím, že v uplynulém roce už bylo těženo těžena pouze 1/10 objemu z roku 2018.“
Důležité je, aby strom napadený kůrovcem byl odstraněný z lesa co nejdříve. Jednak se tím zabrání množení hmyzu a zachová se také lepší kvalita dřeva.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Pokud je to dřevy vytěženo včas, krátce po napadení, řekněme do dvou měsíců, tak v tom případě vlastnosti toho dřeva jsou změněny minimálně.“
Neplatí ovšem, že každý napadený strom uschne. Pokud má dostatek vody a pryskyřice, umí se aktivně proti kůrovci bránit.
---
Zprávy krátké, 13. 7. 2022, 1
V ostravské galerii PLATO je nově zpřístupněn akustický model budoucího koncertního sálu, v měřítku 1:10. Návštěvníci mohou vidět, jak bude stavba, která má vzniknout v následujících letech, vypadat. A v modelu zhruba 4 metry dlouhém a více než dva metry vysokém si také vyzkoušet akustiku, kterou odborníci reálně simulují.
Jednotlivé pavilony Slezské nemocnice spojí zastřešené nadzemní koridory, které zjednoduší pohyb po areálu. Pacienti jsou totiž např. na vyšetření převáženi přes venkovní vstupy. Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok.
---
Prestižní putovní ocenění za práci bez vážných úrazů v důlním prostředí tentokrát převzali na dole Darkov v Karviné. Přestože v současné probíhá likvidace černouhelné šachty, práce v podzemí zůstává nadále velmi riziková a zaměstnanci musí dodržovat přísná bezpečnostní opatření.
Zlatý Permon získal důl Darkov v Karviné v konkurenci 27 společností, které mají co do činění s povrchovou nebo důlní těžbou nerostných surovin. Darkov dnes spadá pod společnost Diamo, která se zabývá likvidací uzavřených dolů.
Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, Diamo: “My jsme sice nepřebrali žádnou těžební kapacitu v podzemí, ale pořád pracujeme v podzemí na budování izolačních objektů, je to práce pořád mimořádně náročná. Je to práce ve výbušném prostředí, je to práce pořád s vysokým rizikem podílu práce v podzemí. Takže toto ocenění je pro nás mimořádně významné moc si ho vážíme a většinou.”
S vysokou bezpečností práce v podzemí jsou spokojení i zástupci odborových organizací.
Rostislav Palička, předseda OS PHGN: “Většinou se jako odboráři setkáváme naopak se situací, kdy dojde k nějakému pracovnímu úrazu, případně nějakému neštěstí, a proto je velice dobře a opravdu to vítáme, že máme takovou soutěž, kdy můžeme ocenit bezúrazový provoz, kdy se všichni ti lidé, kteří se do práce přijdou, taky dojdou zdraví domů.”
Společně s těžkým putovním Zlatým Permonem si zástupci společnosti Diamo převzali i menší bronzovou sošku, která už zůstane v jejich držení.
---
Poruba připravuje rekonstrukci náměstí Vítězslava Nováka a části vnitrobloku ve směru k Věžičkám. Chce odstranit neduhy jako špatný stav komunikací a nedostatek parkovacích míst. Revitalizací projde i zeleň v parku.
Tmavý park přerostlý zelení, která už poškodila i veřejné osvětlení, rozbité chodníky v něm i kolem i příjezdová komunikace. Tak dnes vypadá náměstí Vítězslava Nováka v Ostravě-Porubě. Změnit by to měla plánovaná rekonstrukce.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Rekonstrukcí projde silnice kolem parku, která bude rozšířena zhruba o jeden a půl metru. Co se týče samotného parčíku, tak tady projdou rekonstrukcí veškeré zpevněné plochy.
Projekt řeší nejenom samotné území, ale i dvě plochy mezi ním a Porubskou ulicí. Co se týká zeleně, tak v parku budou pokáceny suché a nezdravé stromy a prořezány husté tisové porosty.
Magda Cigánková, krajinářská architektka: “Budeme tady dávat dřeviny, které rozkvétají už někdy od ledna, od února. Různé vilíny. Potom tady budou cibuloviny, raně kvetoucí keře, raně kvetoucí trvalky.”
Anketa: obyvatelé Poruby: "Už to dávno mělo být. Je to tady jak v džungli a bude to pěkné až se to spraví.”
“Bojím se tady. Brzy ráno, když jdu do práce, tak ano bojím se. A hodně se bojím.”
“Je to tu nešikovné, protože tady vlastně jsem uklouzla. Nečekala jsem to. Už jsem jednou spadla ošklivě, teď jsem padla moc."
Kolem parku a v jeho okolí by mělo vzniknout přes 100 parkovacích stání. Více než 40 nových parkovacích míst vznikne tady na této zeleni. Vjezd na nové parkoviště bude z ulice Porubská.
S realizací by se podle finančních možností mělo začít už příští rok.
---
Zprávy krátké, 13. 7. 2022, 2
O prodloužení cyklostezky Koleje k bývalému vlakovému nádraží v Novém Jičíně se ve městě hovořilo několik let. Před pár týdny stavba začala. Trasa, která bude sloužit cyklistům i chodcům, bude hotová na podzim.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Bude to společná stezka pro cyklisty a chodce s asfaltovým povrchem, součástí bude 14 bodů veřejného osvětlení, přejezd pro cyklisty, místo pro přechází a součástí jsou sadové úpravy, výsadba 48 nových stromů.”
---
Krojovaní horníci patří neodmyslitelně k našemu regionu a jsou zárukou udržování hornických tradic. Letos si všichni společně připomněli 120. výročí založení jednoho z nich - Kroužku krojovaných horníků Gabriela.
Před budovou PZKO v Karviné-Fryštátě se sešli krojovaní horníci, aby tady společně oslavili 120. výročí založení jednoho z nejstarších kroužků krojovaných horníků, a to Gabriely. Slavnost byla zahájena krátkým průvodem, který zpestřily i mažoretky.
Vladislav Petráš, předseda KKH Gabriela: "Pořád ty kroužky drží pohromadě. Tu družbu a tradici udržujeme pro ty další generace."
Není to snadné, členové kroužků stárnou a mladých moc nepřibývá. Což je velká škoda, říká jeden z nejstarších členů KKH Gabriela Vladislav Kalisz. Letos oslaví 84. narozeniny. Pracoval jako horník na Míru. Uniformu krojovaných horníků obléká skoro 70 let.
Vladislav Kalisz, člen KKH Gabriela: "Taťka jak mě posadil do uniformy, to mi bylo 15 roků, od té doby jsme členem. Zaplaťpánbůh, že mi zdraví slouží, že jsem se nepřeháněl nějak no, rekordy jsem taky dělal, ale s mírou."
V současné době má KKH 185 členů.
---
