Nové využití budovy ve slezskoostravské Chittussiho ulici si vybrali sami občané. V rámci participace v dubnu většina dotazovaných hlasovala pro kavárnu nebo cukrárnu. Radnice teď hledá pro objekt vhodného nájemce.
Chittussiho 1992/6 – adresa, která občasně hostila chovatelskou burzu – získá nově každodenní využití. Rozhodli o něm sami občané. Online ankety nebo veřejného setkání se jich zúčastnilo téměř čtyři sta.
Veronika Prokšová, specialistka komunikace MAPPA: „Lidé by rádi v té lokalitě uvítali nějaký gastro provoz typu kavárna, cukrárna nebo vinárna. Druhá věc, která vzešla z té participace jako požadovaná, byl nějaký prostor pro realizaci soukromých nebo i veřejných akcí.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My tedy v duchu přání občanů v tuto chvíli připravujeme záměr nájmu nemovitosti, kde budeme hledat nového nájemce, který by tyto funkce obsáhl.“
Aby mohl objekt sloužit jako požadované komunitní místo, počítá městský obvod samozřejmě s jeho rekonstrukcí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Může jít pouze o nejnutnější opravy, tak aby se dal opravdu krátkodobě využívat, ale nebráníme se ani rozsáhlejším úpravám.“
Jan Friml, architekt a urbanista MAPPA: „Po analýze výstupů z té participace a po analýze nějakého stavu té budovy jsme navrhli městské části řešení, které lze umístit do toho stávajícího objektu tak, jak je, a v tom objektu umisťujeme kavárnu s dětskou hernou a multifunkční sál.“
Nájemce by mělo vedení obvodu vybrat během podzimu a následovat budou úpravy objektu. Svému novému účelu by mohl sloužit už příští rok na jaře.
---
Ostrava se musí vypořádat z problémem, který působí neukáznění řidiči v okolí nákupního centra Nová Karolina. I přes zákaz vjezdu najíždějí auta na dlažbu a poškozují ji. V těchto dnech je v plném proudu její rekonstrukce za milion korun.
I přesto, že pod nákupním centrem Nová Karolina je rozsáhlé podzemní parkoviště, mnoho řidičů nechává i přes zákaz auta raději kousek od vchodu na náměstí Biskupa Bruna, K Šalamounu nebo na Jantarové ulici. Tato místa na to ale nejsou připravena. Dlažba se vlní, propadá a praská. Ostrava je pak musí nákladně opravovat.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Paradoxně je to poměrně nový veřejný prostor, ale je tam velký nešvar, jezdí tam řada aut. Obrovské množství lidí najíždí přímo na tu dlažbu, my ten problém víme, městská policie je tam aktivní, ale není tam pořád."
V první fázi byly obnoveny povrchy na ulici K Šalamounu. Rekonstrukce 400 metrů čtverečních stála téměř 4 miliony korun. Nyní se předlážďuje Jantarová a náměstí Biskupa Bruna. To vyjde na téměř 5 milionů korun.
Eva Kijonková, mluvčí realizátora společnosti Ostravské komunikace: "V první řadě s rozebere stará poškozená dlažba, potom se jde do povrchové vrstvy, která se musí znovu udělat a na nový povrch se položí ta dlažba.
Po dokončení už ale město nenechá nic náhodě a zákazové značky doplní i fyzickými zábranami.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Připravujeme projekt, který by měl znemožnit vjezd. V závěru roku tam vzniknou mobilní zábrany, které musí být výsuvné, aby byl zachován vjezd pro IZS a technickou obsluhu."
Vedení města apeluje na řidiče, aby na dlažbu nevjížděli a využili podzemní parkoviště. To má 1500 státní a na dvě hodiny je zdarma.
---
VRT PROSENICE – OSTRAVA: ZAČÍNÁ VÝKUP POZEMKŮ
Správa železnic podepsala smlouvu na výkup pozemků pro vysokorychlostní trať mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem. Do roku 2028 má být vykoupeno 90 % potřebných parcel, práce začnou v srpnu a hodnota rámcové smlouvy může dosáhnout 85 milionů korun. Úsek je součástí spojení Praha–Brno–Ostrava a napojí se i na plánovanou trasu do Polska.
TURISTÉ SE VRACÍ DO KRAJE
Moravskoslezský kraj ve 2. čtvrtletí přivítal bezmála 288 500 ubytovaných návštěvníků, o 2 % více než loni. Nejvíce turistů mířilo do Beskyd, kraj láká i na industriální památky, cyklostezky a gastrofestivaly.
---
V Bruntále pokračuje stavba východního obchvatu města. Ten má odvést tranzitní dopravu z centra a zlepšit tak dopravní situaci, včetně snížení hluku a emisí. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.
Stavba východního obchvatu Bruntálu byla zahájena přesně před rokem. Dnes už jsou založeny veškeré inženýrské sítě, tedy plyn, voda, elektřina i datové kabely a začaly se stavět mosty.
Ondřej Ehrenberger, stavbyvedoucí realizační firmy: “Máme rozestavěných třeba 70 procent mostních objektů už, na kterých pracujeme, ale tento je největší. Teď tady aktuálně pracuje 20 až 30 lidí, zatím jsme ale na základech na té spodní stavbě, jakmile začneme budovat nosní konstrukci, tak tam to kapacitně bude muset být alespoň dvojnásobné.”
Právě stojíme na místě, kde bude postaven nejdelší most. Bude mít celkem 220 m a protkne jak komunikace, tak řeku a železnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jsme v pokročilém stádiu zakládání té nejobtížnější a nejklíčovější stavby, respektive stavebního objektu na celé trase 4 a půl km budoucího obchvatu tohoto města. Budeme stavět i dvě protihlukové stěny a v tuto chvíli, jak jsem říkal, už jde vidět trasa.”
Za mnou vidíme celou plochu stavby, která bude obsahovat celkem 9 mostů.
Silničáři počítají s tím, že první auta na obchvat vyjedou v první polovině roku 2027.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme zprovozňovat v okamžiku, ne kdy stavba bude hotova, ale kdy stavba bezpečně po konzultaci s dopravní policií a dopravními inženýry unese bezpečně provoz.”
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: “Ty prognózy ze sčítání silnic a dálnic, tak ty hovoří o nějakých 10, 12 tisících vozidel za den, které dneska jsou na silnici I/11 a I/45, takže kdyby se podařila i polovina z tohoto vymístit na tranzit, tak to bude skvělé.”
Dodělávací práce na obchvatu budou probíhat za plného provozu zhruba 4 měsíce.
---
Mariánskohorský hřbitov byl léta v neutěšeném stavu s řadou starých náhrobků, kamenů a torz. Radnice si proto už v roce 2019 nechala zpracovat několik studií na jeho zvelebení. Zvítězil projekt, na kterém se podíleli studenti VŠB, který se teď realizuje
Mariánskohorský hřbitov, jehož historie sahá do počátku 20. století, prochází kompletní regenerací. Jejím cílem je, aby nebyl jen místem posledního odpočinku, ale také místem, kde by se lidé rádi setkávali.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “My jsme donedávna opravovali pouze to nejnutnější, městský obvod nedisponoval takovou částkou finančních prostředků, aby mohl udělat kompletní regeneraci hřbitova, ale díky spolupráci se statutárním městem Ostrava, který finančně na celou akci přispívá, tak jsme opravdu mohli udělat kompletní regeneraci tak, aby se ze hřbitova stalo důstojné místo a bylo mnohem hezčí než dosud.”
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Tu stavbu jsme rozdělili do dvou let. Celkové náklady jsou kolem 25 milionů korun a v rámci stavby dojde k vybudování nového vodovodu, elektroinstalace, k vybudování správního objektu, altánu, který bude sloužit jako místo pro setkávání a rozloučení se se zesnulými. Bude tady vybudováno kolumbárium, kdy bude možné ukládat urny do zdi.”
Vedle altánu vznikne i rozptylová loučka, nový bude i mobiliář jako lavičky a odpadkové koše a revitalizací projdou i páteřní chodníky a zeleň, aby se tady lidé cítili jako v parku.
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Tady je nový vstup na hřbitov, bude vlastně zámková dlažba, ta bude po celém hřbitově, po všech těch komunikacích, tady nám vzniká nový správní objekt, to je tady to bílé před náma, ten je designovaný tak, aby korespondoval s altánem, který vzniká v této části.”
Martina Peřinková, architektka, autorka projektu: “To jsou poměrně malé objekty a aby nevypadaly jako buňky, tak jsme řešili ten projekt tak, že jsme ty objekty udělali geometrického tvaru se zelenými střechami, s pultovými střechami, které jsou atypicky umístěné proto, abychom tady vytvořili nějaký nový architektonický prvek."
Nové bude i oplocení, například ulice Železárenská bude od hřbitova oddělena dvoumetrovým betonovým plotem, který sníží hluk projíždějících aut.
---
KARVINÁ LÉPE VYUŽIJE LED – POMÁHÁ PARTNERŮM
Karviná dočasně poskytla svůj zimní stadion hokejistům z Jastrzębie-Zdrój a Havířova, jejichž haly procházejí rekonstrukcí. Led budou využívat hlavně k tréninkům, případně i k zápasům, přičemž město slibuje zachovat co největší dostupnost pro místní sportovce.
OSTRAVA – DOPRAVNÍ OMEZENÍ 16. SRPNA
V sobotu 16. 8. 2025 od 11:00 do 19:00 se kvůli akci CZECH TOUR 2025 a uzavírce mostu Miloše Sýkory změní trasy linek 101, 105, 106, 107 a 108, které pojedou přes Most Pionýrů. Mezi 16. a 17. hodinou bude krátkodobě zastaven provoz na ulicích Paskovská, Mostní a Frýdecká.
---
Veřejnosti se po roce otevřela budova bývalé synagogy v Novém Jičíně. Objekt, který slouží jako archivní depozitář, není běžně přístupný. Lidé mohli dovnitř nahlédnout v rámci Dne židovských památek.
Novojičínská synagoga byla po mnoha letech otevřena veřejnosti loni v Den židovských památek - a letos opět - u příležitosti stejné události, která připadá na druhou srpnovou neděli.
Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín: “V loňském roce byl velký zájem o návštěvu synagogy a pro ten obrovský zájem veřejností jsme se rozhodli v letošním roce synagogu opět otevřít. A nejen, že zpřístupníme židovskou památku ve městě Novém Jičíně, ale také si budou moci lidé prohlédnout i jednu z našich archivních budov, ve které máme uloženo archivní dědictví.”
Budovu využívá jako depozitář Zemský archiv v Opavě. Jsou zde například dokumenty Krajského soudu Ostrava.
Synagoga byla otevřena v roce 1908. Zdejší komunita ji užívala pouhých třicet let, do roku 1938. Nejvýznamnější osobou židovského původu spjatou s Novým Jičínem je Max Mannheimer. Přežil holocaust, byl neúnavným bojovníkem proti násilí a rasismu. Zemřel v 96 letech v roce 2016 v Mnichově.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Počátkem devadesátých let několikrát navštívil i Nový Jičín, v roce 1992 na budově synagogy odhalil pamětní desku, která připomíná působení židovské komunity v Novém Jičíně. Max Mannheimer se stal čestným občanem Nového Jičína.”
Svou další etapu začne budova psát, jakmile bude postaven nový archiv v Havířově. Tam se přesunou i zde uchovávané dokumenty. O jejím dalším osudu rozhodne vlastník, tedy stát.
---
Nové využití budovy ve slezskoostravské Chittussiho ulici si vybrali sami občané. V rámci participace v dubnu většina dotazovaných hlasovala pro kavárnu nebo cukrárnu. Radnice teď hledá pro objekt vhodného nájemce.
Chittussiho 1992/6 – adresa, která občasně hostila chovatelskou burzu – získá nově každodenní využití. Rozhodli o něm sami občané. Online ankety nebo veřejného setkání se jich zúčastnilo téměř čtyři sta.
Veronika Prokšová, specialistka komunikace MAPPA: „Lidé by rádi v té lokalitě uvítali nějaký gastro provoz typu kavárna, cukrárna nebo vinárna. Druhá věc, která vzešla z té participace jako požadovaná, byl nějaký prostor pro realizaci soukromých nebo i veřejných akcí.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My tedy v duchu přání občanů v tuto chvíli připravujeme záměr nájmu nemovitosti, kde budeme hledat nového nájemce, který by tyto funkce obsáhl.“
Aby mohl objekt sloužit jako požadované komunitní místo, počítá městský obvod samozřejmě s jeho rekonstrukcí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Může jít pouze o nejnutnější opravy, tak aby se dal opravdu krátkodobě využívat, ale nebráníme se ani rozsáhlejším úpravám.“
Jan Friml, architekt a urbanista MAPPA: „Po analýze výstupů z té participace a po analýze nějakého stavu té budovy jsme navrhli městské části řešení, které lze umístit do toho stávajícího objektu tak, jak je, a v tom objektu umisťujeme kavárnu s dětskou hernou a multifunkční sál.“
Nájemce by mělo vedení obvodu vybrat během podzimu a následovat budou úpravy objektu. Svému novému účelu by mohl sloužit už příští rok na jaře.
---
Ostrava se musí vypořádat z problémem, který působí neukáznění řidiči v okolí nákupního centra Nová Karolina. I přes zákaz vjezdu najíždějí auta na dlažbu a poškozují ji. V těchto dnech je v plném proudu její rekonstrukce za milion korun.
I přesto, že pod nákupním centrem Nová Karolina je rozsáhlé podzemní parkoviště, mnoho řidičů nechává i přes zákaz auta raději kousek od vchodu na náměstí Biskupa Bruna, K Šalamounu nebo na Jantarové ulici. Tato místa na to ale nejsou připravena. Dlažba se vlní, propadá a praská. Ostrava je pak musí nákladně opravovat.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Paradoxně je to poměrně nový veřejný prostor, ale je tam velký nešvar, jezdí tam řada aut. Obrovské množství lidí najíždí přímo na tu dlažbu, my ten problém víme, městská policie je tam aktivní, ale není tam pořád."
V první fázi byly obnoveny povrchy na ulici K Šalamounu. Rekonstrukce 400 metrů čtverečních stála téměř 4 miliony korun. Nyní se předlážďuje Jantarová a náměstí Biskupa Bruna. To vyjde na téměř 5 milionů korun.
Eva Kijonková, mluvčí realizátora společnosti Ostravské komunikace: "V první řadě s rozebere stará poškozená dlažba, potom se jde do povrchové vrstvy, která se musí znovu udělat a na nový povrch se položí ta dlažba.
Po dokončení už ale město nenechá nic náhodě a zákazové značky doplní i fyzickými zábranami.
Jan Dohnal (ODS) primátor Ostravy: "Připravujeme projekt, který by měl znemožnit vjezd. V závěru roku tam vzniknou mobilní zábrany, které musí být výsuvné, aby byl zachován vjezd pro IZS a technickou obsluhu."
Vedení města apeluje na řidiče, aby na dlažbu nevjížděli a využili podzemní parkoviště. To má 1500 státní a na dvě hodiny je zdarma.
---
VRT PROSENICE – OSTRAVA: ZAČÍNÁ VÝKUP POZEMKŮ
Správa železnic podepsala smlouvu na výkup pozemků pro vysokorychlostní trať mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem. Do roku 2028 má být vykoupeno 90 % potřebných parcel, práce začnou v srpnu a hodnota rámcové smlouvy může dosáhnout 85 milionů korun. Úsek je součástí spojení Praha–Brno–Ostrava a napojí se i na plánovanou trasu do Polska.
TURISTÉ SE VRACÍ DO KRAJE
Moravskoslezský kraj ve 2. čtvrtletí přivítal bezmála 288 500 ubytovaných návštěvníků, o 2 % více než loni. Nejvíce turistů mířilo do Beskyd, kraj láká i na industriální památky, cyklostezky a gastrofestivaly.
---
V Bruntále pokračuje stavba východního obchvatu města. Ten má odvést tranzitní dopravu z centra a zlepšit tak dopravní situaci, včetně snížení hluku a emisí. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.
Stavba východního obchvatu Bruntálu byla zahájena přesně před rokem. Dnes už jsou založeny veškeré inženýrské sítě, tedy plyn, voda, elektřina i datové kabely a začaly se stavět mosty.
Ondřej Ehrenberger, stavbyvedoucí realizační firmy: “Máme rozestavěných třeba 70 procent mostních objektů už, na kterých pracujeme, ale tento je největší. Teď tady aktuálně pracuje 20 až 30 lidí, zatím jsme ale na základech na té spodní stavbě, jakmile začneme budovat nosní konstrukci, tak tam to kapacitně bude muset být alespoň dvojnásobné.”
Právě stojíme na místě, kde bude postaven nejdelší most. Bude mít celkem 220 m a protkne jak komunikace, tak řeku a železnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jsme v pokročilém stádiu zakládání té nejobtížnější a nejklíčovější stavby, respektive stavebního objektu na celé trase 4 a půl km budoucího obchvatu tohoto města. Budeme stavět i dvě protihlukové stěny a v tuto chvíli, jak jsem říkal, už jde vidět trasa.”
Za mnou vidíme celou plochu stavby, která bude obsahovat celkem 9 mostů.
Silničáři počítají s tím, že první auta na obchvat vyjedou v první polovině roku 2027.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme zprovozňovat v okamžiku, ne kdy stavba bude hotova, ale kdy stavba bezpečně po konzultaci s dopravní policií a dopravními inženýry unese bezpečně provoz.”
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: “Ty prognózy ze sčítání silnic a dálnic, tak ty hovoří o nějakých 10, 12 tisících vozidel za den, které dneska jsou na silnici I/11 a I/45, takže kdyby se podařila i polovina z tohoto vymístit na tranzit, tak to bude skvělé.”
Dodělávací práce na obchvatu budou probíhat za plného provozu zhruba 4 měsíce.
---
Mariánskohorský hřbitov byl léta v neutěšeném stavu s řadou starých náhrobků, kamenů a torz. Radnice si proto už v roce 2019 nechala zpracovat několik studií na jeho zvelebení. Zvítězil projekt, na kterém se podíleli studenti VŠB, který se teď realizuje
Mariánskohorský hřbitov, jehož historie sahá do počátku 20. století, prochází kompletní regenerací. Jejím cílem je, aby nebyl jen místem posledního odpočinku, ale také místem, kde by se lidé rádi setkávali.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “My jsme donedávna opravovali pouze to nejnutnější, městský obvod nedisponoval takovou částkou finančních prostředků, aby mohl udělat kompletní regeneraci hřbitova, ale díky spolupráci se statutárním městem Ostrava, který finančně na celou akci přispívá, tak jsme opravdu mohli udělat kompletní regeneraci tak, aby se ze hřbitova stalo důstojné místo a bylo mnohem hezčí než dosud.”
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Tu stavbu jsme rozdělili do dvou let. Celkové náklady jsou kolem 25 milionů korun a v rámci stavby dojde k vybudování nového vodovodu, elektroinstalace, k vybudování správního objektu, altánu, který bude sloužit jako místo pro setkávání a rozloučení se se zesnulými. Bude tady vybudováno kolumbárium, kdy bude možné ukládat urny do zdi.”
Vedle altánu vznikne i rozptylová loučka, nový bude i mobiliář jako lavičky a odpadkové koše a revitalizací projdou i páteřní chodníky a zeleň, aby se tady lidé cítili jako v parku.
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Tady je nový vstup na hřbitov, bude vlastně zámková dlažba, ta bude po celém hřbitově, po všech těch komunikacích, tady nám vzniká nový správní objekt, to je tady to bílé před náma, ten je designovaný tak, aby korespondoval s altánem, který vzniká v této části.”
Martina Peřinková, architektka, autorka projektu: “To jsou poměrně malé objekty a aby nevypadaly jako buňky, tak jsme řešili ten projekt tak, že jsme ty objekty udělali geometrického tvaru se zelenými střechami, s pultovými střechami, které jsou atypicky umístěné proto, abychom tady vytvořili nějaký nový architektonický prvek."
Nové bude i oplocení, například ulice Železárenská bude od hřbitova oddělena dvoumetrovým betonovým plotem, který sníží hluk projíždějících aut.
---
KARVINÁ LÉPE VYUŽIJE LED – POMÁHÁ PARTNERŮM
Karviná dočasně poskytla svůj zimní stadion hokejistům z Jastrzębie-Zdrój a Havířova, jejichž haly procházejí rekonstrukcí. Led budou využívat hlavně k tréninkům, případně i k zápasům, přičemž město slibuje zachovat co největší dostupnost pro místní sportovce.
OSTRAVA – DOPRAVNÍ OMEZENÍ 16. SRPNA
V sobotu 16. 8. 2025 od 11:00 do 19:00 se kvůli akci CZECH TOUR 2025 a uzavírce mostu Miloše Sýkory změní trasy linek 101, 105, 106, 107 a 108, které pojedou přes Most Pionýrů. Mezi 16. a 17. hodinou bude krátkodobě zastaven provoz na ulicích Paskovská, Mostní a Frýdecká.
---
Veřejnosti se po roce otevřela budova bývalé synagogy v Novém Jičíně. Objekt, který slouží jako archivní depozitář, není běžně přístupný. Lidé mohli dovnitř nahlédnout v rámci Dne židovských památek.
Novojičínská synagoga byla po mnoha letech otevřena veřejnosti loni v Den židovských památek - a letos opět - u příležitosti stejné události, která připadá na druhou srpnovou neděli.
Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín: “V loňském roce byl velký zájem o návštěvu synagogy a pro ten obrovský zájem veřejností jsme se rozhodli v letošním roce synagogu opět otevřít. A nejen, že zpřístupníme židovskou památku ve městě Novém Jičíně, ale také si budou moci lidé prohlédnout i jednu z našich archivních budov, ve které máme uloženo archivní dědictví.”
Budovu využívá jako depozitář Zemský archiv v Opavě. Jsou zde například dokumenty Krajského soudu Ostrava.
Synagoga byla otevřena v roce 1908. Zdejší komunita ji užívala pouhých třicet let, do roku 1938. Nejvýznamnější osobou židovského původu spjatou s Novým Jičínem je Max Mannheimer. Přežil holocaust, byl neúnavným bojovníkem proti násilí a rasismu. Zemřel v 96 letech v roce 2016 v Mnichově.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Počátkem devadesátých let několikrát navštívil i Nový Jičín, v roce 1992 na budově synagogy odhalil pamětní desku, která připomíná působení židovské komunity v Novém Jičíně. Max Mannheimer se stal čestným občanem Nového Jičína.”
Svou další etapu začne budova psát, jakmile bude postaven nový archiv v Havířově. Tam se přesunou i zde uchovávané dokumenty. O jejím dalším osudu rozhodne vlastník, tedy stát.
---
